Jatečná zvířata a maso 18.5.1999

ěada: JateŔnß zvÝ°ata a maso

Odpovýdnř pracovnÝk: Ing. Petr TuŔek, CSc.

Zpracoval: Zdenýk Hrabßnek

RedakŔnÝ uzßvýrka: 18. 5. 1999

Seznam zkratek

BSE Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. "nemoc ÜÝlenrch krav"

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn -Bad Godesberg = CentrßlnÝ marketingovß spoleŔnost nýmeckÚho zemýdýlstvÝ a potravinß°skÚho pr¨myslu, jejÝm poslßnÝm je podpora odbytu nýmeckřch zemýdýlskřch a potravinß°skřch vřrobk¨

CZV Ceny zemýdýlskřch vřrobc¨

DBV Deutscher Bauernverband = Svaz nýmeckřch rolnÝk¨

DEM Nýmeckß marka

DKK Dßnskß koruna

DRV Deutscher Reiffeisenverband = Svaz nýmeckřch dru×stev Reiffeisen

ECU European Currency Unit = Evropskß mýnovß jednotka

EK Evropskß komise, nejvyÜÜÝ vrkonnr orgßn EU

EU Evropskß unie

EUR Evropskß mýnovß jednotka EURO

EUROSTAT Statistickř ˙°ad EU

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = VÜeobecnß dohoda o clech a obchodu

HDP Hrubr domßcÝ produkt

HVP Hrubß vlastnÝ produkce, nap°. skotu a telat = porß×ky domßcÝho a dovezenÚho skotu a telat, zvřÜenÚ o vřvoz a snÝ×enÚ o dovoz ×ivÚho skotu a telat

CHF Ovrcarskr frank

j. hm. JateŔnß hmotnost

OC OrientaŔnÝ cena za vzrostlř skot (nad 300 kg) je oŔekßvanß pr¨mýrnß cena na jednotlivřch trzÝch EU v danÚm tr×nÝm roce pro vÜechny klasifikaŔnÝ t°Ýdy. Mß to břt cena, kterou mß dosßhnout vřrobce za normßlnÝch tr×nÝch podmÝnek. Tato cena bere v ˙vahu r¨znÚ oŔekßvanÚ aspekty trhu, budoucÝ trendy produkce a spot°eby, ale i situaci na trhu mlÚka a vřrobk¨.

RC ReferenŔnÝ cena zabitřch prasat. Jednß se o vß×enř pr¨mýr referenŔnÝch cen jednotlivřch Ŕlenskřch stßt¨ EU, p°iŔem× se vychßzÝ z hmotnostnÝch koeficient¨, zalo×enřch na poŔtu prasat v ka×dÚ zemi, ka×doroŔný upravovanřch. Llenskř stßt si m¨×e zvolit kategorii prasat, kterou pou×ije pro vřpoŔet (bu´ 60 - 120 kg, nebo 120 - 180 kg). RC v jednotlivÚm ŔlenskÚm stßtu vychßzÝ z representativnÝch trh¨, nebo jatek, je třdný nahlaÜovßna EK a slou×Ý k zjiÜŁovßnÝ vřvoje cen prasat na trzÝch EU.

ROL Rumunskr lei

TC Tr×nÝ cena za skot p°edstavuje vß×enř pr¨mýr cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenßny na p°esný definovanřch reprezentativnÝch trzÝch a jatkßch EU. Ceny se sledujÝ na nßrodnÝ ˙rovni u vÜech kategoriÝ skotu a nßsledný jsou vß×eny tak, aby se zkalkulovaly referenŔnÝ ceny jednotlivřch zemÝ podle jejich relativnÝho podÝlu na celkovÚ produkci hovýzÝho masa. NßrodnÝ ceny se pak zkalkulujÝ do jednÚ referenŔnÝ ceny EU za pomoci vßhovřch koeficient¨, kterÚ vyjad°ujÝ jejich relativnÝ podÝl na celkovÚm poŔtu skotu ( podle censu provßdýnÚho v×dy v prosinci). Tr×nÝ cena EU se kalkuluje třdný a pou×Ývß se pro ový°ovßnÝ situace na trhu EU.

UK GATT UruguayskÚ kolo GATT

USD Americkr dolar

WTO World Trade Organisation = Svýtovß obchodnÝ organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle fŘr Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernńhrungswirtschaft GmbH = -st°edÝ tr×nÝho a cenovÚho zpravodajstvÝ pro zemýdýlskÚ, lesnickÚ a potravinß°skÚ vřrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE Zemý st°ednÝ a vřchodnÝ Evropy

×. hm. Äivß hmotnost

1. Maso vÜeobecný

1.1 MÝrný optimistickß prognˇza OECD

Podle nßzoru OECD, vyjßd°enÚm ve studii "Agricultural Outlook 1999 ľ 2004", se budou svýtovÚ trhy nejd¨le×itýjÜÝch agrßrnÝch polo×ek v p°ÝÜtÝch pýti letech zotavovat jen pozvolna. Pokud vlßdy, podle nßzoru OECD, odolajÝ pokuÜenÝ zasßhnout regulaŔnÝmi opat°enÝmi na jednotlivřch trzÝch, budou moci vřrobci p°izp¨sobit svoji nabÝdku tr×nÝ situaci a tÝm vytvo°Ý zßkladnu pro r¨st cen. OŔekßvanř r¨st konjuktury v Japonsku, Ji×nÝ Koreji a v jinřch oblastech Asie, a rovný× v Ji×nÝ Americe, podpo°Ý zahraniŔnÝ obchod a povede k vyÜÜÝm cenßm obilÝ, olejnin, masa a mlÚŔnřch vřrobk¨. P°ÝŔiny souŔasnřch nÝzkřch cen agrßrnÝch produkt¨, kterÚ dosahujÝ historickÚho minima, p°ipisujÝ experti OECD soustavnÚmu r¨stu produkŔnÝch kapacit, p°i soubý×ný slabÚ mezinßrodnÝ poptßvce.

Tato nejnovýjÜÝ prognˇza, v nÝ× nejsou brßny v ˙vahu zßvýry BerlÝnskÚho summitu EU k Agendý 2000, je v porovnßnÝ s d°ÝvýjÜÝmi p°edpový´mi OECD do roku 2004 ponýkud pesimistiŔtýjÜÝ. Export zemýdýlskřch produkt¨ mß vzr¨st oproti pr¨mýru let 1993 ľ 1997 p°edevÜÝm po roce 2000, do roku 2004 majÝ nejvÝce vzr¨st vřvozy masa, z toho vep°ovÚho masa o 183 %. Vřvozy dr¨be×e by se mohly ve stejnÚm obdobÝ zvřÜit o 63 %. U mßsla, odst°edýnÚho suÜenÚho mlÚka a syrovßtky by mýly vřvozy naproti tomu poklesnout. Podle nßzor¨ expert¨ OECD by bylo zßhodnÚ pokraŔovat v dalÜÝch reformßch politiky zemýdýlskřch podpor. VysokÚ subvence v °adý Ŕlenskřch stßt¨ OECD p°ispýly k souŔasnřm p°ebytk¨m. JakÚkoliv zpomalenÝ reformnÝch snah ohro×uje zotavenÝ agrßrnÝch trh¨.

Tab. 1: Progn?za OECD pro trh masa v letech 1998/99 a 2004/05 (v tis. t)

Produkce Spot°eba

1998/99 2004/05 1998/99: 04/05 v % 1998/99 2004/05 1998/99: 04/05 v %

HovýzÝ maso2) 26 618 26 973 +1,3 25 897 26 072 +0,7

Vep°ovÚ maso2) 34 121 34 5803) + 1,3 33 011 34 534 +4,6

Dr¨be×2) 30 481 36 617 +20,1 27 965 33 742 +20,7

SkopovÚ maso2) 2 704 2 566 -5,1 2 387 2 300 -3,6

Cena v EUR/100 kg 1)

1998/99 2004/05 1998/99: 04/05 v %

HovýzÝ maso2) 257 242 -5,8

Vep°ovÚ maso2) 117 152 +29,9

Dr¨be×2) 89 103 +15,7

SkopovÚ maso2) - - -

1)Vß×enß pr¨mýrnß cena EU , 2) pouze stßty OECD, 3) Vzhledem k z°ejmÚ chybý v uvedenÚm materißlu pou×it ˙daj z The OECD Agricultural Outlook

Pramen: Agra ľ Europe, 39, 1999, Ŕ. 17, s. MM 18

1.2 USA a +Ýna podepsaly zemýdýlskou dohodu

Od uzav°enÚ bilaterßlnÝ zemýdýlskÚ dohody mezi LÝnou a USA oŔekßvß americkß strana lepÜÝ p°Ýstup na trhy LÝny, p°edevÜÝm u pÜenice, masa , dr¨be×e a citrusovřch plod¨.

Dohoda p°edpoklßdß, ×e se po dvouletÚ p°echodnÚ fßzi zruÜÝ ŔÝnskř zßkaz dovoz¨ citrusovřch plod¨ z nýkterřch stßt¨ USA do LÝny. V rßmci uvedenÚ dohody uznala ŔÝnskß strana certifikaŔnÝ systÚm USA na maso a dr¨be×. Dosud byly pový°eny dovozem americkÚho masa pro pot°eby nýkterřch hotel¨ a restauracÝ pouze dvý ŔÝnskÚ organizace.

1.3 Kanada p°ipravuje sankce v¨Ŕi dovozu z EU

Ve sporu EU o dovozu masa, p°i jeho× produkci byly pou×ity hormonßlnÝ p°Ýpravky, nßsledovala nynÝ Kanada SpojenÚ stßty a p°edlo×ila p°edbý×nou listinu sankcÝ, kterÚ hodlß na dovozy z EU zavÚst. Listina obsahuje °adu zemýdýlskřch vřrobk¨ mj. hovýzÝ a vep°ovÚ maso. Celkovß hodnota posti×enřch vřvoznÝch polo×ek z hlediska EU je vyŔÝslena na 70 a× 80 mil. CAD (1 659,84 mil. KŔ a× 1 896,96 mil. KŔ). KoneŔnou listinu vřrobk¨, jejich× dovoz do Kanady by mýl břt zatÝ×en tÝmto "trestnÝm clem" ve vřÜi 100 %, hodlß kanadskß vlßda zve°ejnit v kvýtnu 1999. Pot°ebnÚ konzultace majÝ břt ukonŔeny do 17. kvýtna.

EU mß do 13. kvýtna 1999 Ŕas bu´ ke zruÜenÝ zßkazu dovozu tohoto masa, nebo k p°edlo×enÝ nezßvislÚho výdeckÚ stanoviska p°ÝsluÜnřm orgßn¨m WTO.

(P°epoŔet: 1 CAD = 23,712 KŔ)

1.4 Ővřca°i konzumujÝ vÝce masa

PoprvÚ od roku 1987 stoupla v roce 1998 ve Ővřcarsku spot°eba masa v maloobchodnÝ ˙pravý (bez ryb) na obyvatele o 1 kg na 54,3 kg. V roce 1997 Ŕinila 53,3 kg. Spot°eba vep°ovÚho masa se v porovnßnÝ s rokem 1997 zvřÜila o 3,9 % a hovýzÝho masa o 2,4 %. Naproti tomu doÜlo poprvÚ od roku 1994 k poklesu spot°eby dr¨be×e o 0,8 % na 9,3 kg dr¨be×e v maloobchodnÝ ˙pravý na osobu.

Pro vřpoŔet spot°eby na obyvatele byla v roce 1998 pou×ita novß metodika, podle nÝ× ji× nenÝ uvßdýna spot°eba masa bez kosti, ale spot°eba masa v maloobchodnÝ ˙pravý. Znamenß to, ×e nap°. u kotlet a no×iŔek je zapoŔÝtßvßna i kost. Tato metoda ˙dajný umoײuje lepÜÝ srovnßvßnÝ vřsledk¨ sŔÝtßnÝ v privßtnÝch Üvřcarskřch domßcnostech s ˙daji o spot°ebý v evropskřch zemÝch.

ŐvřcarÜtÝ zemýdýlci vyprodukovali v roce 1998 cca 110 000 t hovýzÝho masa, co× je o 4 000 t mÚný ne× v roce 1997. ZvřÜenß spot°eba na straný konzument¨ a lehkř vzestup poŔtu obyvatelstva umo×nily odbourßnÝ zßsob. PodÝl ÜvřcarskÚho dovozu masa se ve srovnßnÝ s rokem 1997 lehce zvrÜil.

1.5 Potravinovß pomoc EU pro Rusko vßzne

Realizace potravinovÚ pomoci EU Rusku narß×Ý na problÚmy s odbavovßnÝm v tÚto zemi. Vzniklou situaci p°ezkoumßvß v Moskvý delegace EU. P°edevÜÝm se hodlß seznßmit se zp¨sobem, jakřm se tato pomoc dostßvß ke spot°ebiteli, neboŁ podle tiskovřch zprßv jsou doÜlÚ zßsilky dosud neprodßny a le×Ý ve skladech. V d¨sledku toho pozastavila EK v 17. třdnu t.r. druhou tran×i dohodnutřch dodßvek vep°ovÚho masa. Rovný× t°etÝ tran×e, obsahujÝcÝ rř×i, hovýzÝ maso a odst°edýnÚ suÜenÚ mlÚko, byla p°esunuta. Dosud bylo v rßmci tÚto pomoci dodßno m.j. 150 000 t obilÝ a 30 000 t hovýzÝho masa.

1.6 V roce 1998 se zvřÜila v SRN porß×kovß hmotnost jateŔnřch zvÝ°at

V roce 1998 doÜlo v SRN ke zvřÜenÝ porß×kovřch hmotnostÝ jateŔnřch zvÝ°at. Podle ˙°ednÝch ˙daj¨ doÜlo u skotu pora×enÚho v SRN ke zvřÜenÝ porß×kovřch hmotnostÝ v porovnßnÝ s rokem 1997 o 5,3 kg na 317,8 kg. RozdÝly jsou mezi starřmi spolkovřmi zemými, kde se porß×kovß hmotnost ve stejnÚm obdobÝ zvřÜila o 6 kg na 321,2 kg a novřmi zemými, kde doÜlo ke zvřÜenÝ o 0,6 kg na 287,0 kg. RozdÝl porß×kovřch hmotnostÝ mezi týmito regiony ŔinÝ nynÝ p°es 34 kg.

P°es prÚmii, poskytovanou za p°edŔasnou porß×ku telat, Ŕinila pr¨mýrnß porß×kovß hmotnost v roce 1998 v porovnßnÝ s rokem 1997 nezmýnýný 118,0 kg. V novřch spolkovřch zemÝch Ŕinila pr¨mýrnß porß×kovß hmotnost telat v roce 1998 65,7 kg, tedy o 16,4 kg mÚný ne× v roce 1997. Ve starřch spolkovřch zemÝch naproti tomu doÜlo ve stejnÚm obdobÝ ke zvrÜenÝ o 0,6 kg na 119,8 kg.

Pr¨mýrnß porß×kovß hmotnost prasat se zvrÜila o 0,3 kg na 92,6 kg. Porß×kovß hmotnost ve starřch spolkovřch zemÝch Ŕinila v pr¨mýru 92,9 kg, v novřch 90,6 kg.

Ve stejnÚm obdobÝ se v pr¨mýru SRN zvřÜila porß×kovß hmotnost ovcÝ o 0,8 kg na 20,5 kg. Ve starřch spolkovřch zemÝch stoupla o 0,9 kg na 20,7 kg a v novřch se snÝ×ila o 0,7 kg na 18,3 kg.

1.7 ProblÚm s p°ebyteŔnřmi kapacitami jatek v SRN trvß

ProblÚm p°ebyteŔnřch kapacit jatek v SRN se nezmenÜuje. NadbyteŔnÚ jatky nejsou výtÜinou uzavÝrßny, ale jsou naopak p°ebÝrßny jinřmi podniky. ModernizaŔnÝ opat°enÝ ve stßvajÝcÝch podnicÝch jsou zpravidla spojena s rozÜi°ovßnÝm kapacity. Vyplřvß to z VřroŔnÝ zprßvy 1998/99 SpolkovÚho svazu jatek (BdV). JednÝm z d¨sledk¨ ni×ÜÝho vytÝ×enÝ je zhorÜenÝ podnikovřch vřsledk¨. Dresdner Bank ve svÚ zprßvý o situaci v tomto oboru vychßzÝ z toho, ×e jatky v roce 1998 konŔily v pr¨mýru se ztrßtou. Podle starÜÝch ˙daj¨ byly v roce 1996 vyu×ity porß×ecÝ kapacity u prasat pouze na 60 % a u skotu na 50 %.

Tab. 2: Obrat a zamýstnanci v jateŔnÚm pr¨myslu SRN (1992 a× 1997)

Jednotka 1993 1994 1995

PoŔet podnik¨ 221 222 206

Obrat mil. DEM 11 726 11 810 11 028

PoŔet zamýstnanc¨ v mýsÝŔnÝm pr¨mýru 21 801 21 376 16 731

Suma brutto mezd tis. DEM 642 708 639 965 536 690

Suma brutto mezd v % 2) 5,48 5,42 4,87

Suma brutto plat¨ tis. DEM 213 668 213 134 210 102

Suma brutto plat¨ v % 2) 1,82 1,80 1,91

Obrat na zamýstnance DEM 537 847 552 487 659 136

Jednotka 1996 1997 1998 1)

PoŔet podnik¨ 210 200 219

Obrat mil. DEM 12 905 14 123 12 532

PoŔet zamýstnanc¨ v mýsÝŔnÝm pr¨mýru 17 232 16 668 16 459

Suma brutto mezd tis. DEM 557 444 539 454 522 662

Suma brutto mezd v % 2) 4,32 3,82 4,17

Suma brutto plat¨ tis. DEM 223 911 222 637 240 425

Suma brutto plat¨ v % 2) 1,74 1,58 1,92

Obrat na zamýstnance DEM 748 897 847 305 761 416

1)P°edbý×ný; vŔetný výtÜÝch °emeslnřch podnik¨; 2) % z obratu

Pramen: Agra ľ Europe, 39, 1999, Ŕ.17, s. LB 23

K zd¨raznýnÝ problematickÚ situace jatek poukazuje BdV na skuteŔnost, ×e proti tomuto odvýtvÝ, nachßzejÝcÝmu se ve strukturßlnÝch problÚmech, stojÝ na odbýratelskÚ straný maloobchod, jeho× koncentrace stßle pokraŔuje a nßkupnÝ sÝla neustßle vzr¨stß, i p°es jistou stagnaci v minulÚm roce. Celkovř obrat potravinß°skÚho obchodu SRN vykazoval v roce 1998 stabilnÝch 352 mld. DEM (6 000,15 mld. KŔ) a rovný× obrat nejvýtÜÝch 10 obchodnÝch podnik¨ Ŕinil nezmýnýný cca 294 mld. DEM (5 427,828 mld. KŔ). PodÝl obratu týchto 10 nejvýtÜÝch koncern¨ potravinß°skÚho maloobchodu na celkovÚm obratu potravinß°skÚho obchodu SRN byl v roce 1998, stejný jako v roce 1997, 83,5 %. V roce 1996 to bylo jen 81,4 %, v roce 1995 79,4 a v roce 1994 78,4 %. Rovný× podÝl 30 nejvýtÜÝch podnik¨ potravinß°skÚho maloobchodu na obratu se v roce 1998 celkový nezmýnil. ZvřÜil se pouze o 0,5 % na 96,9 %, zatÝmco v roce 1996 Ŕinil 95,6 %.

(P°epoŔet: 1 DEM = 18,462 KŔ)

1.8 Z ka×dÚ vydanÚ DEM za potraviny zÝskal zemýdýlec SRN pouze 0,28 DEM

Z ka×dÚ DEM, vydanÚ v SRN za potraviny nýmeckÚho p¨vodu, obdr×el zemýdýlskř producent v roce 1997/98 pouze 0,28 DEM (4,956 KŔ). TÝm se tento podÝl snÝ×il na nejni×ÜÝ povßleŔnř stav. V roce 1980 Ŕinil jeÜtý 0,44 DEM a v roce 1970 0,49 DEM. V tomto pr¨mýru se ovÜem skrřvajÝ rozdÝly mezi jednotlivřmi potravinami. V roce 1997/98 p°ipadlo na zemýdýlskÚho vřrobce u chlebovÚho obilÝ pouze 0,044 DEM (0,778 KŔ), u konzumnÝch brambor 0,257 DEM (4,549 KŔ), u masnřch vřrobk¨ 0,286 DEM (5,062 KŔ), u cukru 0,292 DEM (5,168 KŔ), u mlÚka 0,472 DEM (8,354 KŔ) a u vajec 0,682 DEM (12,072 KŔ).

(P°epoŔet: 1 DEM = 17,701 KŔ)

1.9 StrukturßlnÝ zmýny v britskÚm zemýdýlstvÝ

Podle zprßvy britskÚho ministerstva zemýdýlstvÝ o stavu tohoto odvýtvÝ se ve SpojenÚm krßlovstvÝ snÝ×il od Ŕervence 1993 do Ŕervna 1998 poŔet zemýdýlskřch podnik¨ celkem jen o 2,6 % na 237 900 jednotek. Pokles se koncentroval na podniky s vřmýrou od 20 ha do 100 ha. PoŔet podnik¨ s plochou 100 ha a vÝce byl konstantnÝ a Ŕinil cca 40 400. Pr¨mýrnß vřmýra podniku dosßhla 71,0 ha v porovnßnÝ s rokem 1993, kdy Ŕinila 70,2 ha. Podniky obhospoda°ovaly v roce 1998 celkem 16,9 mil. ha p¨dy, co× bylo o 1,5 % mÚný ne× v roce 1993. Na podniky s vřmýrou 100 ha a vÝce p°ipadalo 11,39 mil. ha v porovnßnÝ s rokem 1993, kdy tyto podniky obhospoda°ovaly 11,34 mil ha.

NßsledujÝcÝ tabulka dokumentuje strukturßlnÝ zmýny, k nim× doÜlo v britskÚ ×ivoŔiÜnÚ vřrobý v letech 1993 a× 1998:

Tab. 3: StrukturßlnÝ zmýny v britskÚ ×ivoŔiÜnÚ vřrobý 1993 - 98

Jednotka 1993 1998 1998:93 v %

Podniky s chovem krav s tr×nÝ produkcÝ mlÚka 1 000 41,5 36,7 -11,6

Stavy krav s tr×nÝ produkcÝ mlÚka celkem 1 000 ks 2 655 2 420 -8,9

Ă stavy krav s tr×nÝ produkcÝ mlÚka na podnik ks 64,3 66,0 +2,6

Podniky s chovem krav bez tr×nÝ produkce mlÚka 1 000 73,0 72,2 -1,1

Stavy krav bez tr×nÝ produkce mlÚka celkem 1 000 ks 1 734 1 923 +10,9

Ă stavy krav bez tr×nÝ produkce mlÚka na podnik ks 23,8 26,6 +11,8

Podniky s chovem ovcÝ 1 000 89,7 82,5 -8,0

Stavy ovcÝ celkem 1 000 ks 19 466 20 002 +2,8

Ă stavy ovcÝ na podnik ks 217,1 242,4 +11,7

Podniky s chovem prasat 1 000 11,8 9,9 -16,1

Chovnrch prasat celkem 1 000 ks 799 772 -3,4

Ă stavy chovnrch prasat na podnik ks 67,6 78,0 +15,4

Podniky s chovem prasat na vrkrm 1) 1 000 11,8 10,1 -14,4

Prasata na vrkrm celkem1) 1 000 ks 4 702 5 072 +7,9

Ă stavy prasat na vrkrm na podnik 1) ks 398,3 504,6 +26,7

Podniky s chovem dr¨be×e na vřkrm 1 000 30 641 45 469 +48,4

Stavy dr¨be×e na vřkrm celkem 1 000 ks 79 392 97 168 +22,4

Ă stavy dr¨be×e na vřkrm na podnik ks 30 641 45 469 +48,4

Podniky s chovem nosnic 1 000 31,4 25,9 -17,5

Stavy nosnic celkem 1 000 ks 32 541 31 491 -3,2

Ă stavy nosnic na podnik ks 1 035 1 214 +17,3

1) Prasata na vřkrm o ×ivÚ hmotnosti vÝce ne× 20 kg

Pramen: Agra-Europe, 39,1999, Ŕ. 16, s. MM 4

1.10 ProblÚmy p°Ýmřch zemýdýlskřch prodejc¨ v Rakousku

ZemýdýlskÚ podniky, kterÚ v Rakousku provßdýjÝ p°Ýmř prodej svřch plodin, masa a dalÜÝch vřrobk¨ (2/4 prodej ve vlastnÝm hospodß°stvÝ, 1/4 na 200 zemýdýlskřch tr×iÜtÝch v Rakousku) dosßhly v roce 1998 v p°epoŔtu obrat 2,3 mld. DEM (42,46 mld. KŔ). Podle ˙daj¨ NýmeckÚho svazu rolnÝk¨ (DBV) se 180 000 p°Ýmřch rakouskřch prodejc¨ dostßvß do potÝ×Ý v d¨sledku novÚho na°ÝzenÝ EU o hygiený, kterÚ nynÝ vstoupilo v platnost, neboŁ nemajÝ dostateŔnÚ prost°edky na provedenÝ pot°ebnřch investic k dosa×enÝ p°edepsanÚho standardu.

Jak ze zprßvy DBV dßle vyplřvß, p°edstavila konference prezident¨ rakouskřch zemýdýlskřch komor novou znaŔku kvality, slou×ÝcÝ k podpo°e p°ÝmÚho prodeje, kterß je udýlovßna podle bodovÚho systÚmu. Ohodnoceny jsou: odbornÚ vzdýlßnÝ, marketing, suroviny, zpracovßnÝ, hygienickř standard a kvalita vřrobk¨. Tato znaŔka kvality je udýlovßna na dva roky SpoleŔný s konferencÝ prezident¨ vyhlßsila organizace na podporu odbytu Agrarmarkt Austria (AMA) "Cenu za agrßrnÝ projekt". Tato soutý× je zamý°ena vřluŔný na malÚ a st°ednÝ podniky a rovný× na p°ÝmÚ prodejce.

(P°epoŔet: 1 DEM = 18,462 KŔ)

1.11 Rusko hodlß odebÝrat vÝce masa z Mongolska

V rßmci vzßjemnÚ dohody dodß Mongolsko v letoÜnÝm roce do Ruska celkem 20 000 t hovýzÝho a skopovÚho masa. Na tiskovÚ konferenci vyzdvihl ruskř ministr zemýdýlstvÝ budovßnÝ ruskÚho obchodu s masem s Mongolskem. Rusko poskytne Mongolsku pomoc ve veterinßrnÝm zajiÜtýnÝ mongolskÚho zemýdýlstvÝ. Tento projekt mß břt financovßn ze stßtnÝho rozpoŔtu Mongolska a z p°Ýspývk¨ firem, kterÚ se na dodßvkßch masa do Ruska z˙ŔastnÝ.

2 JateŔnř skot, hovýzÝ maso

2.1 NizozemÝ - hlavnÝ odbýratel nýmeckřch u×itkovřch telat

Nýmeckř zahraniŔnÝ obchod s ×ivřmi u×itkovřmi telaty si v roce 1998 udr×el dosa×enou vysokou ˙rove˛. Podle ˙daj¨ statistickÚho ˙°adu SRN vyvezli nýmeŔtÝ producenti v roce 1998 celkem 453 000 ks telat o hmotnosti do 300 kg, co× p°edstavovalo v porovnßnÝ s rokem 1997 zvřÜenÝ o 3 %. U×itkovß telata tvo°ila cca 90 % z vyvezenÚho mno×stvÝ.

Prakticky celř vřvoz u×itkovřch telat ze SRN byl, stejný jako v roce 1997, smýrovßn do Ŕlenskřch stßt¨ EU. Nejd¨le×itýjÜÝm odbýratelem bylo NizozemÝ, kam bylo dodßno 288 400 ks, tedy 64 % celÚho exportu telat. Nßsleduje Őpanýlsko a Itßlie. Do t°etÝch zemÝ prodali nýmeŔtÝ producenti pouze 200 ks telat.

V roce 1998 poklesly vřvozy jateŔnřch telat o cca 3 % na 46 500 ks. NejvýtÜÝ poŔet (38 100 ks) byl vyvezen do NizozemÝ a toto mno×stvÝ bylo o 10 % ni×ÜÝ ne× v roce 1997.

NýmeckÚ dovozy telat o hmotnosti do 300 kg se v roce 1998 nezvřÜily. Celkem bylo dovezeno do SRN 135 000 ks telat, co× bylo o 3,4 % mÚný ne× v roce 1997. Z 98 % se jednalo o zvÝ°ata zßstavovß. Asi 116 000 ks dovezenřch u×itkovřch telat pochßzelo ze t°etÝch zemÝ. Nejd¨le×itýjÜÝm dodavatelem byly Polsko, kterÚ do SRN dodalo cca 77 000 ks a +R odkud bylo dodßno cca 32 000 ks. Ze zemÝ EU bylo dodßno pouze cca 18 700 ks, co× bylo o jednu pýtinu mÚný ne× v roce 1997. Nejd¨le×itýjÜÝm dodavatelem ze stßt¨ EU bylo Rakousko, kterÚ do SRN dodalo cca 10 000 ks telat.

2.2 Cenovß situace v EU

Kotace jateŔnÚho skotu na reprezentativnÝch trzÝch EU v třdnu do 29.dubna 1999 v porovnßnÝ s p°edchßzejÝcÝm třdnem nepatrný vzrostly o 0,42 EUR (15,863 KŔ) na 127,354 EUR/100 kg ×. hm (4 810,16 KŔ). Ke zvřÜenÝ cenovÚ hladiny doÜlo p°edevÜÝm ve V. Britßnii, NizozemÝ, Franci a Belgii. K poklesu doÜlo v Irsku.

(P°epoŔet 1 EUR = 37,770 KŔ)

Tab. 4: Tr×nÝ ceny EU za skot a telata1) (třden od 23.4. ľ 29.4. 1999; v EUR/100 kg ×. hm.)

Skot Telata 2)

24.4. l 30.4.983)0 16.4. l 22.4.99 23.4. l 29.4..99 27.2. l 5.3.983) 16.4. l 22.4.99 23.4. l 29.4..99

Belgie 4) 125,244 188,073 189,921 453,189 456,621 454,638

Dßnsko 120,393 107,558 107,551 . . .

Nýmecko 135,455 102,792 102,460 222,226 238,369 236,932

ěecko 155,503 211,917 211,034 . . .

Őpanýlsko 144,782 150,503 150,755 257,298 258,435 253,426

Finsko 126,907 . . . . .

Francie 156,206 151,356 152,627 241,024 220,441 223,826

Irsko 116,341 109,839 107,037 216,492 174,907 167,923

Itßlie 149,296 75,493 76,474 238,872 269,418 269,418

Lucembursko 144,346 . . . - .

Nizozemsko 118,708 102,900 104,060 208,862 187,751 201,138

Rakousko 136,728 . . . . .

Portugalsko 160,073 175,228 175,228 . . .

OvÚdsko 137,512 . . . . .

V. Britßnie 113,831 134,342 135,692 154,772 164,654 149,957

Tr×nÝ cena EU 136,588 126,932 127,754 221,042 219,878 218,709

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena u×itkovÚho telete ve stß°Ý od 8 do 21 dn¨ za kus, 3) v ECU/100 kg

4) Cena telete se vztahuje na 6 mýsÝc¨ starß u×itkovß telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 40, 1999, Ŕ. 18, s. KM 2

3. JateŔnß prasata, vep°ovÚ maso

3.1 RekordnÝ stavy prasat v EU v roce 1998

Podle nynÝ zve°ejnýnřch vřsledk¨ sŔÝtßnÝ hospodß°skřch zvÝ°at v EU, bylo koncem roku 1998 chovßno v EU 125,495 mil. prasat, co× je o 6,5 mil zvÝ°at (+ 5,5 %) vÝce ne× ve stejnÚm obdobÝ 1997.

UvedenÚ zvřÜenÝ stav¨ je d¨sledkem mimo°ßdnřch a p°edevÜÝm neoŔekßvaný vysokřch cen prasat a selat v p°edchozÝm obdobÝ a s tÝm spojenÚ vysokÚ rentability chovu prasat. Tato situace vedla k vysokrm investicÝm do produkce selat a prasat a k nßr¨stu jejich nabÝdky v roce 1998, kterß dosßhla svÚho maxima ve t°etÝm a ŔtvrtÚm ŔtvrtletÝ 1998. Ceny selat a prasat byly pod stßlrm tlakem a jejich nejni×ÜÝ ˙rove˛ byla v listopadu 1998 a v lednu 1999. Od konce ledna 1999 lze hovo°it o prolomenÝ tÚto nejni×ÜÝ cenovÚ hladiny. PoŔßtkem dubna 1999 se v SRN pohybovala cena prasat v pr¨mýru vÜech t°Ýd E a× P kolem cca 1,90 DEM/kg j.hm. (37,183 KŔ) co× bylo o 0,30 DEM (5,871 KŔ) vÝce ne× poŔßtkem roku 1999. Prasata srovnatelnÚ kvality jsou v souŔasnosti prodßvßna v NizozemÝ, Francii a Belgii za ponýkud ni×ÜÝ ceny, v Dßnsku a Őpanýlsku o nýco vyÜÜÝ.

AŔkoliv se nap°. v SRN projevujÝ prvnÝ nßznaky toho, ×e bylo dosa×eno vrcholu v objemu stav¨ prasat a ×e lze opýt oŔekßvat jejich pokles, nelze podle spolkovÚho ministerstva zemýdýlstvÝ oŔekßvat v SRN a ve výtÜiný stßt¨ EU v nejbli×ÜÝ dobý zmýnu trendu u CZV jateŔnřch prasat. K tomu by mýlo dojÝt a× v poslednÝm ŔtvrtletÝ roku 1999, kdy lze p°edpoklßdat zlepÜenÝ cen.

(P°epoŔet: 1 DEM = 19,570 KŔ)

Tab. 5: Stavy prasat v EU ( prosinec 1995 a× 1998Ę, v mil. ks)¦

1995 1996 1997 1998 2) 1998:97 v %

Prasata celkem 116,04 118,45 118,93 125,49 +5,5

Z toho: SRN 1) 23,74 24,28 24,80 26,30 +6,1

Őpanýlsko 18,13 18,57 19,48 21,72 +11,5

Francie 14,53 14,98 15,47 15,87 +2,6

NizozemÝ 13,94 14,25 11,44 13,42 +17,3

Dßnsko 10,71 11,08 11,49 11,99 +4,3

Z toho chovnÚ prasnice 12,34 12,57 12,92 13,06 +1,1

Z toho : SRN 1) 2,53 2,55 2,61 2,66 +1,6

Őpanýlsko 2,03 2,06 2,28 2,53 +10,9

Francie 1,43 1,45 1,52 1,52 ¦0,0

NizozemÝ 1,45 1,48 1,42 1,37 -3,8

Dßnsko 1,15 1,22 1,21 1,26 +4,2

1) Od r. 1998 listopadovÚ sŔÝtßnÝ, 2) ŔßsteŔný p°edbý×ný nebo odhad

Pramen: Agra ľ Europe, 39, 1999, Ŕ. 17, s. MM 17

3.2 Cenovß situace v EU

V trdnu od 19.4. l 25. 4. 1999 doÜlo na reprezentativnÝch trzÝch EU k poklesu kotacÝ jateŔnřch prasat v porovnßnÝ s p°edchßzejÝcÝm třdnem v pr¨mýru EU o 1,513 EUR (57,214 KŔ) na 99,990 EUR/100 kg j. hm. (3 781,218 KŔ). PodstatnÚ ztrßty utrpýli chovatelÚ v NizozemÝ, Belgii a SRN.

(P°epoŔet 1 EUR = 37,815 KŔ)

Tab. 6: Ceny v EU za pora×enß prasata v trdnu od 19.4. l 25. 4. 1999

(v EUR/100 kg j. hm.)

20. 4. - 26. 4. 981) 12.4. l 18.4. 99 19.4. l 25.4. 99

Belgie 128,334 98,934 94,933

Dßnsko 123,773 95,114 95,116

Nýmecko 132,778 102,110 98,541

ěecko 143,217 111,084 110,627

Őpanýlsko 140,962 106,469 106,133

Francie 121,716 97,659 96,775

Irsko 125,088 96,453 96,808

Itßlie 149,781 103,911 102,495

Lucembursko 163,686 128,905 126,426

Nizozemsko 106,658 83,532 78,858

Rakousko 131,542 93,167 94,039

Portugalsko 142,728 109,736 109,736

Finsko 134,039 109,995 110,163

OvÚdsko 137,039 112,802 111,294

V. Britßnie 140,053 125,929 126,907

Ă EU celkem 130,272 101,503 99,990

1) v ECU/100 kg j. hm.

Pramen: Agra - Europe,40, 1999, Ŕ.18, s. KM 10

3.3 Vřvoj cen prasat na evropskřch termÝnovřch burzßch

Tab. 7: Vřvoj cen prasat na termÝnovÚ burze Amsterdam (v EURO/kg ×.hm.)

Kvýten 1999 +erven 1999 +ervenec 1999 Srpen 1999 Zß°Ý 1999

10. 5. 1999 0,76 0,83 0,84 0,84 0,86

7. 5. 1999 0,77 0,83 0,83 0,84 0,87

3. 5. 1999 0,79 0,85 0,84 0,86 0,89

30. 4.1999 0,82 0,88 0,86 0,86 0,90

26. 4. 1999 0,81 0,86 0,85 0,86 0,90

23. 4. 1999 0,80 0,85 0,85 0,86 0,89

19. 4. 1999 0,82 0,85 0,84 0,85 0,90

Pramen: DLZ Agrarmagazin Marktprognose

Tab. 8: Vrvoj cen prasat na termÝnovÚ burze Hannover (v DEM/kg j.hm.)

Kvýten 1999 +erven 1999 +ervenec 1999 Srpen 1999 Zß°Ý 1999

10. 5. 1999 2,02 2,12 2,15 2,19 2,24

7. 5. 1999 2,01 2,13 2,15 2,20 2,23

3. 5. 1999 2,10 2,19 2,22 2,26 2,32

30. 4.1999 2,14 2,21 2,22 2,26 2,32

26. 4. 1999 2,10 2,19 2,22 2,26 2,32

23. 4. 1999 2,11 2,19 2,21 2,25 2,33

19. 4. 1999 2,10 2,19 2,21 2,25 2,34

Pozn.: Ceny p°i 56% podÝlu svaloviny

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. JateŔnß dr¨be×, dr¨be×Ý maso

4.1 Francie je vedoucÝ zemÝ na trhu kachnÝho masa EU

Produkce kachen v EU v roce 1998 opýt stoupla. Hrubß vlastnÝ produkce (HVP) kachen se v EU zvřÜila o 25 000 t na celkovřch 335 000 t. TÝm pokraŔuje trend poslednÝch pýti let. V porovnßnÝ s rokem 1993, kdy HVP kachen Ŕinila v EU 236 000 t, se v roce 1998 zvřÜila produkce kachnÝho masa o tÚmý° jednu t°etinu.

Produkce se v roce 1998 se zvřÜila p°edevÜÝm v nejd¨le×itýjÜÝ producentskÚ zemi ľ Francii - a to o tÚmý° 20 000 t na 216 000 t kachnÝho masa. PodÝl Francie na celkovÚ HVP tÚto komodity v EU Ŕinil koncem roku 1998 tÚmý° 65 %.

Ke zvřÜenÝ produkce doÜlo rovný× v SRN a dalÜÝch zemÝch. V roce 1998 se v SRN zvřÜila produkce o 2 600 t na 36 000 t, ve V. Britßnii na 39 000 t, v Itßlii na 14 000 t a v NizozemÝ na 13 000 t.

4.2 Nizozemskß vlßda hodlß omezit chov dr¨be×e

Nizozemskß vlßda se sna×Ý zpomalit expanzi nizozemskÚ produkce dr¨be×e, aby tak mohla dostat pod kontrolu ekologickÚ problÚmy s nÝ spojenÚ. Nßvrh zßkona na omezenÝ chovu dr¨be×e, kterř byl p°edlo×en parlamentu, smý°uje k faktickÚmu kontingentovßnÝ nizozemskÚ produkce dr¨be×e. NamÝsto dosavadnÝch prßv na produkci kejdy majÝ podle nßvrhu nastoupit p°Ýmß prßva k produkci dr¨be×e a kr¨t. Obchodovatelnost týmito prßvy mß břt mo×nß. Vlßda poklßdß kontingentovßnÝ za nutnÚ, aby mohl břt vy°eÜen problÚm, kterř mß NizozemÝ s kejdou, a takÚ proto, aby mohlo břt uplatnýno prßvo EU pro oblast ×ivotnÝho prost°edÝ.

4.3 Obliba dr¨be×Ýho masa v SRN stßle roste

V SRN pokraŔuje trend zvyÜovßnÝ spot°eby dr¨be×Ýho masa. V roce 1998 dosßhla jeho spot°eba, podle p°edbý×nřch propoŔt¨, v pr¨mýru 15 kg na obyvatele (v roce 1997: 14,7 kg).

Z bilance, kterou uve°ejnilo spolkovÚ ministerstvo zemýdýlstvÝ vyplřvß, ×e v roce 1998 bylo v SRN spot°ebovßno celkem 1 229 000 t dr¨be×Ýho masa (v roce 1997: 1 207 000 t) v j.hm., co× v porovnßnÝ s rokem 1997 p°edstavovalo zvřÜenÝ o 1,8 %. Hrubß vlastnÝ produkce (HVP) stoupla ve stejnÚm obdobÝ o 4,6 % na 767 300 t j.hm. (v roce 1997: 733 500 t j.hm.). Stupe˛ sobýstaŔnosti stoupl v roce 1998 na 62,4 % (1997: 60,8 %).

NejvřznamnýjÜÝm druhem v tÚto skupiný je ku°ecÝ maso, jeho× spot°eba na obyvatele Ŕinila v roce 1998 8,8 kg (1997: 8,7 kg), nßsledovanÚ kr¨tÝm masem, jeho× spot°eba na obyvatele Ŕinila v roce 1998 4,8 kg (1997: 4,7 kg). Na t°etÝm mÝstý jsou kachny a husy, jejich× spoleŔnß spot°eba Ŕinila 1,4 kg (1,3 kg).

V tÚto souvislosti si je nutno p°ipomenout, ×e podle metodiky SRN a EU je humßnnÝ spot°eba ni×ÜÝ ne× spot°eba, neboŁ ta zahrnuje i mno×stvÝ, kterß nebyla zkonzumovßna (kosti, ztrßty a Ŕßsti urŔenÚ ke konzumaci domßcÝmi zvÝ°aty).

4.4 Produkce kr¨t v SRN stoupß

Produkce kr¨tÝho masa v SRN kontinußlný stoupß. Podle p°edbý×nřch ˙daj¨ doÜlo i v roce 1998 v porovnßnÝ s rokem 1997 k jejÝmu zvrÜenÝ o 5,4 %, na rekordnÝch 250 000 t. V porovnßnÝ s ku°aty se produkce kr¨t znaŔný zvřÜila. V roce 1973 byla produkce ku°at (180 000 t) ve starřch spolkovřch zemÝch jeÜtý tÚmý° 10 x vyÜÜÝ ne× produkce kr¨t (20 000 t). V roce 1998 Ŕinila produkce ku°at 415 000 t a produkce kr¨t 250 000 t. Ve stejnÚm obdobÝ se zvřÜila i spot°eba kr¨tÝho masa z 0,7 kg na 4,9 kg na obyvatele

Jak se uvßdÝ, museli producenti kr¨t vykoupit jejÝ expanzi poklesem cen. Jestli×e v roce 1973 obdr×eli za kr¨ty v pr¨mýru 3 DEM/kg ×.hm., v roce 1998 to byly pouze 2 DEM/kg ×.hm.(36,924 KŔ), tedy o cca 31 % mÚný. CZV ku°at klesly v tomto obdobÝ pouze o necelřch 24 % na 1,45 DEM/kg ×.hm. (26,769 KŔ) v roce 1998.

P°Ýloha 1: PorovnßnÝ cen jateŔnÚho skotu, prasat, ku°at a vajec v nýkterřch zemÝch EU (b°ezen 1999, ˙nor 1999, b°ezen 1998, v DEM a nßrodnÝch mýnßch)

Mýna ObdobÝ SRN Francie Itßlie NizozemÝ Belgie V.B. Irsko Dßnsko Rakousko

Brci/ voli DEM III. 99 - 352,02 372,05 319,59 271,25 258,69 235,60 229,42 -

NM III. 99 - 1 180,64 368 333 360,09 5 600,00 88,63 94,87 871,67 .

NM II. 99 - 1 175,87 368 750 359,32 5 600,00 88,77 89,35 875,00 2 136,00

NM III. 98 - 1 230,37 408 654 381,50 5 940,00 84,55 104,13 930,00 2 112,00

JateŔnÚ DEM III. 99 158,50 204,37 140,71 135,14 142,41 - 69,66 175,69 -

krßvy NM III. 99 158,50 685,44 139 306 152,27 2 940,00 - 28,05 667,50 .

NM II. 99 154,40 637,60 133 959 137,50 2 650,00 - 25,18 667,50 1 133,00

NM III. 98 181,30 736,26 145 564 197,38 2 900,00 - 40,65 727,50 1 341,00

Prasata DEM III. 99 201,65 205,15 231,39 165,29 198,77 233,69 185,90 182,28 197,03

NM III. 99 201,65 688,04 229 075 186,24 4 103,70 80,06 74,86 692,55 1 386,19

NM II. 99 193,67 668,10 233 643 180,36 3 933,30 70,99 70,15 656,00 1 329,75

NM III. 98 283,28 903,03 310 224 268,85 5 710,10 98,32 103,04 957,00 1 948,25

Ku°ata DEM III. 99 1,33 1,50 1,77 1,18 1,29 1,46 - 1,12 1,60

NM III. 99 1,33 5,03 1 756 1,33 26,63 0,50 - 4,27 11,26

NM II. 99 1,34 5,05 1 773 1,33 27,25 0,50 - 4,27 11,26

NM III. 98 1,47 5,52 1 368 1,50 31,10 0,53 - 4,80 11,50

Vejce DEM III. 99 8,50 7,36 12,79 6,59 5,86 7,36 - 14,59 9,49

100 ks NM III. 99 8,50 24,70 12 660 7,43 121,00 2,52 - 55,45 66,80

NM II. 99 8,30 26,35 12 200 7,42 115,00 2,47 - 61,48 64,73

NM III. 98 9,00 28,00 13 725 8,45 135,00 2,58 - 60,50 71,30

Poznßmky: ceny bez DPH, u břk¨/vol¨, jateŔnřch krav za 100 kg ×.h., u prasat za 100 kg j.h., u ku°at za

1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = nßrodnÝ mýna; p°epoŔet na DEM ˙°ednÝm kurzem frankfurtskÚ devizovÚ burzy v danÚm mýsÝci.

Skot: kotace na reprezentativnÝch trzÝch; břci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Britßnii a Irsku, jinde břci; v SRN pr¨mýry z ji×nÝho Nýmecka; v Rakousku novÚ °ady pro pr¨mýrnÚ kvality břk¨ a krav.

Prasata: referenŔnÝ ceny fco jatky za standardnÝ kvalitu (EU), v Rakousku pr¨mýr za vÜechny t°Ýdy

Ku°ata: CZV

Vejce: CZV pro vřkupny a balÝrny, net°ÝdýnÚ, zßklad: hmotnostnÝ t°Ýda 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 1999, Ŕ. 59, s. 7

P°Ýloha 2: TeritorißlnÝ struktura ŔeskÚho dovozu ×ivÚho skotu, prasat, dr¨be×e a masa uvedenřch druh¨ za obdobÝ leden a× b°ezen 1999 (vybranÚ zemý)

CN Celkem t mil. KŔ Stßt t mil. KŔ

Äivř skot 0102 1 166 35,1 EU 241 8,0

(2 885 ks) - Rakousko 219 6,1

Polsko 795 20,2

Slovensko 130 6,8

Äivß prasata 0103 233 6,1 EU 233 6,1

(2 089 ks) - Nýmecko 211 3,8

HovýzÝ maso ŔerstvÚ 0201 748 24,8 EU 685 21,1

nebo chlazenÚ - Nýmecko 24 1,0

- Dßnsko 655 19,9

HovýzÝ maso 0202 184 6,6 EU 179 5,5

zmrazenÚ - Nýmecko 90 2,8

- Rakousko 26 0,8

- Itßlie 41 1,2

Vep°ovÚ maso 0203 5 182 137,0 EU 5 128 135,5

ŔerstvÚ, chlazenÚ - Francie 203 5,7

nebo zmrazenÚ - Nýmecko 3 114 79,2

- Rakousko 875 24,1

- Dßnsko 443 13,2

Kanada 48 1,1

Dr¨be×, maso a jedlÚ 0207 2 418 121,3 EU 704 22,0

droby dr¨be×Ý, ŔerstvÚ - Francie 299 11,0

chlazenÚ nebo zmrazenÚ - Itßlie 251 6,8

- Dßnsko 2 0,6

- NizozemÝ 8 0,2

- Belgie 34 0,9

BrazÝlie 665 46,2

Slovensko 113 7,4

Ma´arsko 936 45,7

Zpracovala: Jitka ŐevŔÝkovß, V+ZE

Pramen: CelnÝ statistika, hodnoty zaokrouhlovßny

P°Ýloha 3: TeritorißlnÝ struktura ŔeskÚho vřvozu ×ivÚho skotu, prasat, dr¨be×e a masa uvedenřch druh¨ za obdobÝ leden a× b°ezen 1999 (vybranÚ zemý)

CN Celkem t mil. KŔ Stßt t mil. KŔ

Äivř skot 0102 2 938 150,4 EU 2 303 115,9

(12 773 ks) - Nýmecko 1 391 68,0

- ěecko 249 14,9

- Itßlie 228 9,6

- NizozemÝ 328 17,6

Bosna - H. 43 1,9

Slovinsko 101 5,8

Chorvatsko 350 21,1

Äivß prasata 0103 3 752 100,7 Ma´arsko 109 1,9

(37 459 ks) Bosna - H. 316 5,5

Slovinsko 35 0,6

Slovensko 3 257 91,8

HovýzÝ maso ŔerstvÚ 0201 139 9,9 EU 139 9,9

nebo chlazenÚ - Rakousko 139 9,9

HovýzÝ maso zmrazenÚ 0202 160 8,2 EU 40 0,8

- NizozemÝ 20 0,4

Slovensko 119 7,4

Vep°ovÚ maso ŔerstvÚ, 0203 2 609 96,7 EU 9 0,5

chlazenÚ, nebo zmrazenÚ - Rakousko 9 0,5

Bulharsko 73 1,9

Ukrajina 1 0,1

Slovensko 2 148 83,2

Rumunsko 348 10,4

Dr¨be×, maso a jedlÚ 0207 717 57,5 EU 553 41,2

droby dr¨be×Ý, ŔerstvÚ - Nýmecko 534 39,3

chlazenÚ nebo zmrazenÚ Slovensko 164 16,3

Zpracovala: Jitka ŐevŔÝkovß, V+ZE

Pramen: CelnÝ statistika, hodnoty zaokrouhlovßny