Intenzívní chovy jelenovitých v České republice III.

09.10.2000 | Myslivost

Technologická opatření jsou jedním z nejdůležitějších faktorů farmových i oborních chovů zvěře. Jejich volbou do značné míry ovlivňujeme welfare (pohodu, blaho) zvěře, která se odráží ve všech produkčních charakteristikách (produkce zvěřiny, parožení aj.). V konečné fázi jsou tudíž limitujícím faktorem, který rozhoduje o úspěšnosti chovatele.

Pro studium technologie bylo vybráno šest chovů farmových a tři chovy oborní. Z farmových chovů to byly dvě farmy s chovem jelena evropského, tedy farma Darovanský dvůr - Rokycansko, kategorie velkého chovu se základním stádem 300 kusů. Velikost farmy činí 50 hektarů, z čehož je oploceno 30 hektarů pastvin (rozděleny systémem čtyř oplůtků) a 20 hektarů tvoří louky. V této oblasti je nadmořská výška 450 - 510 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 620 mm a průměrná roční teplota 7,2 oC. Druhou farmou byl experimentální chov Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi (VÚŽV), kategorie malého chovu se základním stádem 40 ks. Výměra farmy činí čtyři hektary a je rozdělena do tří oplůtků. Nadmořská výška se pohybuje na úrovni 320 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 570 mm a průměrná roční teplota 7,8 oC. Z farmových chovů daňka skvrnitého byla analyzována farma firmy SEMA, oblast Kardašovy Řečice, velký chov se základním stádem 250 ks. Výměra farmy činí 26 hektarů a je rozdělena na 11 oplůtků o výměře 1,5 - 2 hektarů. V této oblasti je nadmořská výška 470 - 490 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 590 mm a průměrná roční teplota 7,7 oC. V kategorii chovu střední velikosti byla studována farma Lesní hospodářství Čím (slapská oblast, 120 ks základního stáda). Její výměra činí šest hektarů. Farma není rozdělena na jednotlivé oplůtky, z čehož vyplývá, že je stádo chováno celoročně pohromadě. Nadmořská výška je průměrně 300 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 580 mm a průměrná roční teplota 7,7 oC. Kategorii malých chovů (hobby farem) reprezentovaly farma Mokrovraty (slapská oblast, 60 kusů základního stáda, výměra čtyři hektary, není využíván oplůtkový systém, nadmořská výška průměrně 340 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 580 mm a průměrná roční teplota 7,7 oC) a farma Lhota u Příbrami (40 kusů základního stáda, výměra 2,5 ha a je rozdělena systémem čtyř oplůtků, nadmořská výška 380 - 400 m n.m., roční průměrný úhrn srážek 610 mm a průměrná roční teplota 7,5 oC).

Z oborních chovů byla studována obora Poněšice (Hluboká nad Vltavou), kde je chována zvěř jelena evropského s kmenovými stavy na úrovni 120 kusů (56 jelenů, 42 laní a 22 kolouchů). Dále je zde zaveden chov zvěře černé. Výměra obory činí v současné době 1 801,79 ha. Průměrná nadmořská výška je 450 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 642 mm a průměrná roční teplota 7,8 oC. Druhým oborním chovem byla Stará Obora, kde je chována zvěř daňčí, mufloní a černá, přičemž pozornost byla věnována výhradně zvěři daňčí s kmenovými stavy 310 ks (110 daňků, 140 daněl, 60 daňčat). Celková výměra této obory je v současné době 1 710,36 ha, včetně 200 ha obůrky pro černou zvěř. Geografické a klimatologické údaje jsou shodné se sousední Poněšickou oborou. Třetím chovem byla obora Volský žlab (Přibyslav), kde je chováno několik druhů spárkaté zvěře. Sledování bylo zaměřeno pouze na zvěř daňčí s kmenovými stavy 40 kusů a v satelitních chovech je umístěno dalších 25 kusů. Jedním ze specifik této obory je chov linie bílé daňčí zvěře (pět daňků a osm daněl). Celková výměra obory činí 34,1 ha. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 490 - 510 m n. m., roční průměrný úhrn srážek 600 mm a průměrná roční teplota 7 oC.

Mezi základní technologická opatření farmových a oborních chovů patří bezesporu jejich oplocení. Tyto souhrnné údaje jsou sumarizovány v tabulkách č.1 a č.2.

K zásadnímu vybavení farem patří zařízení k přikrmování a napájení zvěře (pokud není k dispozici přirozený zdroj vody), třídící a fixační zařízení, která slouží k manipulaci se zvěří, při veterinárních zákrocích a transportu zvěře. Na farmě Darovanský dvůr nejsou zařízení na přikrmování zvěře využívána, veškerými druhy krmiv se přikrmuje na zemi krmeliště, které je umístěno při vchodu do každého oplůtku. Napajedla jsou z PVC a v oplůtku č. 1 je vybudováno manipulační zařízení (turniket), které obsahuje fixační zařízení s propadlištěm (crush) a třídící zařízení. Pro přikrmování zvěře jsou na farmě VÚŽV vybudovány krmelce (jesle na objemná krmiva + koryta na jadrná krmiva), napajedla jsou z PVC. Je postavena přeháněcí ulička spojující jednotlivé oplůtky (koridor), naháněcí ulička k turniketu a turniket s kompletním vybavením (zalamovací zábrana k natlačování zvěře, crush, váha, nakládací a aklimatizační zařízení). V každém oplůtku je vybudován ze tří stran krytý přístřešek. Na farmě SEMA jsou pro přikrmování zvěře vybudovány mobilní krmelce (jesle na objemná krmiva + koryta na jadrná krmiva) a k napájení slouží kovová napajedla. Je vybudován koridor, naháněcí ulička k turniketu a turniket, který je umístěn uprostřed farmy. Obsahuje kompletní vybavení (zábrana k natlačování zvěře, crush, váha, nakládací a aklimatizační zařízení), dále sociální zařízení, a také slouží k uskladnění některých krmiv. V každém oplůtku je vybudován ze tří stran krytý přístřešek. Pro přikrmování zvěře jsou na farmě Čím vybudovány mobilní krmelce (jesle na objemná krmiva + koryta na jadrná krmiva), napajedla jsou z PVC. Dále je vybudováno fixační zařízení a manipulační sklad se sociálním zařízením. Na farmě Mokrovraty slouží k přikrmování zvěře centrální krmelec se zásobníkem, který je situován uprostřed farmy. Kovová napajedla jsou umístěna při vchodu do farmy. Pro přikrmování zvěře jsou na farmě Lhota u Příbrami vybudovány mobilní krmelce a krytá slaniska. Zdrojem vody je protékající potok. V každém oplůtku je vybudován ze tří stran krytý přístřešek.

K nutnému vybavení obor patří zařízení potřebná pro chov zvěře, lov zvěře a další objekty nezbytné k zabezpečení provozu obory. V oboře Poněšice se zařízení pro přikrmování zvěře vyznačují vysokou řemeslnou zručností, estetickou úrovní a osobitým rázem. Tyto, většinou nově zbudované krmelce (univerzálně pro všechny druhy krmiv) jsou kombinované se zásobníky krmiva a slouží zároveň jako pozorovatelny. Zařízení pro lov zvěře jsou tvořena širokou sítí posedů a kazatelen, mnohdy spojených loveckými chodníky s krytými výstupy. K ubytování loveckých hostů slouží nově zbudovaná lovecká chata. Součástí obory je komplex hospodářských budov sloužících k uskladnění krmiv, materiálu a strojů potřebných k provozu obory a další ubytovací kapacity. V lokalitě Fošmistrovka vzniká nová chovná obůrka, jako náhrada za starou, již nevyhovující chovnou obůrku. Zařízení pro přikrmování zvěře jsou ve Staré Oboře univerzální, umožňující přikrmovat veškerými druhy používaných krmiv. Obsahují jesle na objemná krmiva, koryta a truhlíky na jadrná a minerální krmiva, včetně slanisek. Obvyklou součástí jsou i stoly pro přikrmování dužnatými krmivy a zásobníky pro jednotlivé druhy krmiv. K lovu zvěře je vybudován systém šouláků, posedů a kazatelen. K ubytování loveckých hostů slouží nově zrekonstruovaná lovecká chata. Součástí oborního chovu jsou hospodářské a obytné budovy k zabezpečení provozu obory a k ubytování personálu, včetně oborníka. V současné době se rekonstruuje chovná obůrka, která by opět po létech měla sloužit ke svému účelu. Obora Volský žlab je rozdělena do tří sekcí. Ze severní části k oboře přiléhá dělená karanténa (11,6 hektarů). V každé části obory je vybudováno krmeliště, v jehož blízkosti je umístěno odchytové zařízení. Přikrmovací zařízení jsou univerzální pro všechny druhy používaných krmiv s bočním zásobníkem. Seno, jadrná i dužnatá krmiva jsou skladována v množství týdenní spotřeby. Trvalé skladování je vně obory, s výjimkou balíků senáže umístěných ve III. části. Pouze ve zmíněné III. části nejsou žádné přirozené zdroje vody, což je řešeno napajedly v blízkostí krmeliště. K lovu zvěře slouží několik posedů a kazatelen, které jsou umístěny ve všech odděleních oborního chovu. Součástí obory je srub sloužící především jako lovecká chata.

Studované farmové a oborní chovy zvěře jsou vybudovány na území o nadmořské výšce 300 - 510 m n. m. Pro jelení zvěř lze tento faktor považovat za optimálně naplněný, neboť Hromas (1998) udává pro chov jelena evropského vhodnou nadmořskou výšku do 600 m n. m. Ovšem daňčí zvěř je podle zmíněného autora na geograficko-klimatické podmínky podstatně náročnější a doporučuje zakládat její chovy do nadmořské výšky 300 m n. m. Stanovená hranice byla významně překročena zejména u obory Volský žlab.

Důležitým faktorem je koncentrace zvěře, tj. počet chovaných jedinců na jednotku plochy. U sledovaných farmových chovů je podstatně vyšší než u obor a pro naše podmínky udávají Bartoš et al. (1996) optimální koncentraci ve farmových chovech jelení zvěře 6 - 10 ks/ha a daňčí zvěře 8 - 12 ks/ha. Významné překročení tohoto rozmezí lze konstatovat na farmě Čím (20 ks/ha). Pro oborní chovy udávají Vach et al. (1997) i Hromas (1998) optimální počet jedinců pro jelení zvěř 12 ks/100 ha a pro zvěř daňčí 35 ks/100 ha. Tato hranice byla značně překročena u obory Volský žlab. Oproti tomu Bukovjan (1998 ústní sdělení) uvádí, že v oborách lze chovat podstatně vyšší počty zvěře na jednotku plochy, než které publikovali zmínění autoři. Toho ovšem lze docílit pouze při perfektním systému výživy a krmení zvěře a správné skladbě populace co do poměru pohlaví a věkové struktury. Uvedená opatření musí být nedílnou součástí optimálního řídícího systému oborního chovu.

Na sledovaných farmách jsou základní parametry oplocení plně adekvátní údajům, které publikovali Bartoš et al. (1991). Na rozdíl od zahraničních farem se zatím na žádné sledované farmě nevyužívá elektrického ohradníku, přestože je to běžně používané, velmi efektivní opatření, se kterým mají chovatelé velmi dobré zkušenosti. Nutno upozornit na výšku plotu 1,6 m na farmě Lhota u Příbrami, která není dostačující. K oplocení také není vhodné lesní pletivo k budování oplocenek, neboť je nepružné. Ostatní typy pletiv se jeví jako vyhovující ve shodě se závěry výše uvedených autorů. Pro oborní chovy udávají Vach et al. (1997) optimální výšku oplocení u daňčí zvěře 2,2 m a u zvěře jelení 2, 5 m. V porovnání s těmito údaji je plně vyhovující oborní oplocení pouze v oboře Volský žlab.

Podle zjištění ve všech velkých sledovaných farmových chovech je naprosto nezbytné mít na farmě turniket, který musí obsahovat minimálně crush a měl by být napojen na koridor. Toto zjištění plně potvrzují údaje ze zahraničních farmových chovů. Na studovaných farmách se vyjma dvou chovů využívá mobilních přikrmovacích zařízení, která jsou pro tento účel také nejvhodnější. Pro napájení zvěře jsou na farmách využívána především napajedla. Také Bartoš et al. (1991) doporučují napajedla, nejlépe s elektrickým vyhříváním, která však nejsou podmínkou. S výjimkou dvou farem (Darovanský dvůr, Mokrovraty) se na ostatních sledovaných farmách využívá přístřešků či přirozených krytů chránících zvěř před nepříznivými klimatickými vlivy. Ta se mnohem obtížněji vyrovnává s vysokými denními teplotami v kombinaci s přímým slunečním zářením než s nízkými teplotami, jak uvádí např. Majzlík et al. (1988). Vytvoření krytu pro zvěř je tudíž základní podmínkou fungování farmy, kterou je nutno splnit.

V oborních chovech, konkrétně v oboře Poněšice, jsou zařízení pro přikrmování zvěře vybudována s vysokou řemeslnou zručností obsahující význačný osobitý prvek, který působí velmi esteticky. Jde o multifunkční zařízení splňující veškerá kritéria na ně kladená. Ve zbývajících chovech jsou tato zařízení méně honosná, ale plně funkční. Konstrukcí jsou analogní přikrmovacím zařízením, která publikovali Hromas a Rotschein (1986). S výjimkou obory Volský žlab nefungují ve dvou zbývajících chovech chovná obůrka a zařízení k odchytu zvěře (pouze částečně v oboře Poněšice), ačkoliv je již Wolf et al. (1976) považovali za naprosto nezbytné. K tomu je ovšem nutno podotknout, že se intenzívně pracuje na jejich obnově, respektive výstavbě. Zařízení pro lov zvěře jsou ve všech oborách dostatečně početná a optimálně rozmístěná. Konstrukcí odpovídají základním typům, které publikovali Hromas a Rotschein (1986). Ubytovací kapacity pro lovecké hosty vysoce překračují standard (především ve Staré Oboře) a požadavky na ně kladené.

Při porovnání obou typů chovů je možné konstatovat, že ve sledované problematice se liší především volbou biotopů. Na farmách se využívá výhradně pastvin, kdežto v oborách dominuje lesní půda (lesní plochy tvoří v oboře Poněšice a ve Staré Oboře průměrně 95 % celkové plochy). Tomuto hodnocení se částečně vymyká obora Volský žlab, jako nový, progresivní typ obory, kde lesní půda tvoří pouze 34 % celkové plochy. Dalším zásadním rozdílem je koncentrace zvěře, která je na sledovaných farmách 20 - 100krát vyšší než v oborách. Rozdíly lze nalézt i ve volbě použitých materiálů. Na farmách dominuje drátěné pletivo, kdežto v oborách se využívá výhradně dřevěných materiálů. Rozdíly spočívají také ve speciálních farmových technologiích pro manipulaci se zvěří či v zařízeních pro lov zvěře v oborách.

Závěrem je nutno upozornit, že volba optimální technologie chovu musí plně respektovat konkrétní přírodní podmínky daného biotopu a ekologické požadavky jednotlivých druhů zvěře s ohledem na chovatelské záměry a cíle. Za nejdůležitější technologická opatření je možné považovat především koncentraci zvěře, oplocení a zařízení na manipulaci se zvěří a její přikrmování. Některé nedostatky v technologických charakteristikách je možné do určité míry nahradit jinými chovatelskými opatřeními (např. vyšší koncentraci zvěře zvýšenou úrovní přikrmování), ovšem tato kompenzace sebou vždy přináší zvýšené náklady snižující zisk, který patří k hlavním motivačním faktorům chovatele.

Tabulka č. 1: Základní parametry oplocení farem

Parametry vnější oplocení Darovanský dvůr VÚŽV SEMA Čím Mokrovraty Lhota u Příbrami

výška plotu celkem (m) 2 2 2 1,8 2 1,6

velikost ok pletiva(cm) 5 x S 10 x 10 dole 5 x 5, nahoře 14 x 14 14 x 14 - 14 x 14

sloupky a jejich vzdálenost mezi sebou (m) ocelové 6 dřevěné impreg. 5 dřevěné impreg. 4 betonové + dřevěné impreg. 6 dřevěné impreg. 4 dřevěné impreg. 4

fixace sloupků beton písek, štětování písek, kámen písek, štětování písek, štětování písek, štětování

zábrany proti poškozování pletiva ne Vodorovné tyče z kulatiny vodorovné tyče z kulatiny ne - ne

zabezpečení proti podhrabání dřevěná kulatina železné háky, dřev. Kulatina dřevěná kulatina dřevěná kulatina ne ne

oplocení z tyčoviny - - - - ano -

vnitřní oplocení dřevěné sloupky, jinak shodné s vnějším Kombinace někol. druhů pletiv, jinak shodné s vnějším shodné s vnějším není zaveden oplůtkový systém není zaveden oplůtkový systém shodné s vnějším

Tabulka č. 2: Parametry oborního oplocení sledovaných obor