Hovězí a vepř. maso září 1998-zpráva MZe ČR (1. část - zkráceno)

30.09.1998 | MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

Hovezí a veprové maso

(1. cást)

zárí 1998

Vydalo Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Odbor marketingu a komodit MZe CR

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Miloš Cypra MZe CR

Ing. Jirí Hojer MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

Ceský statistický úrad, Praha

FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations - Organizace pro výživu a zemedelství OSN)

Generální reditelství cel, Praha

IS Agronet - Informacní systém pro zemedelství CR

MLC (Meat and Livestock Commission - Komise pro maso a hospodárská zvírata Velké Británie)

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reuters (tisková a informacní agentura)

Státní fond tržní regulace v zemedelství, Praha

Státní veterinární správa CR

Úrední list EU

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Výzkumný ústav živocišné výroby, Praha

Obsah

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Situace na zahranicních trzích hovezího a veprového masa

Vývoj na trhu hovezího a veprového masa v CR

Zpracovatelský prumysl

Cenový vývoj

Predkládaná situacní a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v kvetnu 1998. Použité údaje jsou zpracovány podle informací dostupných k mesíci cervenci 1998. Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe CR a v budove Ministerstva zemedelství CR. Situacní a výhledová zpráva je také vydávána jako príloha v periodikách Zemedelské listy, v týdeníku pro podnikatele Agrospoj a v týdeníku ceských zemedelcu Agrární noviny.

Úvod

Tato situacní a výhledová zpráva vychází v období, od kterého lze ocekávat, že bude jistým prelomem pro vývoj chovu skotu. Prebytek jatecného skotu z minulých let se neopakoval a objemy nabízené a požadované se blížily rovnováze. V nekterých prípadech mohlo docházet i k docasnému nedostatku jatecného skotu ve zpracovatelském prumyslu. Proto se snížil vývoz, zvýšil dovoz a vývoj cen byl príznivejší pro chovatele.

Také situace v chovu prasat a produkci veprového masa se v tomto roce vymyká vývoji obvyklému v minulých letech. V prvním ctvrtletí 1998 došlo k poklesu CZV jatecných prasat, príznivá situace pro vývoz poté spolupusobila od dubna na zvýšení CZV (došlo k odcerpání previsu nabídky nad poptávkou). Naopak vysoká úroven vývozu živých prasat i veprového masa dokazuje schopnost a možnosti umístit veprové maso z domácí produkce na zahranicních trzích. Za prekážku vývozu tak mužeme považovat jen cenu veprového masa, poprípade kurz Kc, pricemž kvalita masa by nemela tvorit významnejší prekážku.

Predkládané údaje, spolu s komentári a prognózami, umožnují ctenári poznat a udelat si vlastní úsudek o situaci na trhu hovezího a veprového masa v minulých mesících a také o jejím budoucím vývoji.

Souhrn

Zlepšení odbytové a cenové situace pro chovatele skotu a prasat oproti minulému problematickému roku, které bylo popsáno v kvetnové Situacní a výhledové zpráve, nadále trvá i na zacátku druhého pololetí 1998.

Prodej jatecného skotu se v prvním pololetí ocitl na nejnižší úrovni v porovnání s predchozími lety. To znamenalo nejen další propad produkce hovezího masa, ale také konec prebytkové nabídky a obtížného uplatnování jatecného skotu na trhu. Lepší pozice prvovýrobcu se projevila i ve vyšších cenách za jatecný skot. Ceny prumyslových výrobcu a ceny spotrebitelské pritom od pocátku roku spíše stagnovaly. I v druhém pololetí roku 1998 je možno pocítat jen s mírným a pozvolným rustem CPV a SC u výrobku z hovezího masa, k výraznejšímu posunu smerem nahoru by nemelo dojít.

Rust cen tedy nemohl negativne pusobit na poptávku po hovezím mase. Zároven predpokládáme, že prodej jatecného skotu se v druhém pololetí bude pohybovat na podobné úrovni jako v prvním, tedy nižší než pred rokem. Proto i CZV skotu budou spíše stagnovat, nebo mírne stoupat.

Nižší prodej jatecného skotu v prvním pololetí nejvýznamneji ovlivnily v minulých letech stále klesající stavy skotu. Mezi další príciny patrí napríklad vývoz skotu v nižších hmotnostních kategoriích.

Podíl na nižším prodeji mely i další skutecnosti, jako je zavedení prímé podpory chovatelum, která závisí na poctu dojených krav s užitkovostí od 4 500 l mléka rocne. Reakcí byl nižší pocet dojnic vyrazených na jatka.

Stavy skotu v první polovine roku 1998 dále klesaly, ovšem ve srovnání s minulým rokem v neporovnatelne nižším tempu. Výjimkou byly opet pocty krav bez tržní produkce mléka, které stagnovaly (plemena zamerená na masnou užitkovost).

Na prognóze bilance produkce hovezího masa pro rok 1998 se tyto skutecnosti projevily v dalším snížení odhadu produkce a také spotreby hovezího masa.

Rok 1998 se vyvíjí neobvykle i pro chov prasat. Ješte z minulého roku pretrvala do prvního pololetí tendence velkých vývozu prasat a veprového masa. Pritom zejména u veprového masa byly objemy vývozu mnohokrát vyšší než v minulých letech. Objem dovozu byl pritom na rozdíl od minulých let zanedbatelný. Tento vývoj zahranicního obchodu umožnila zejména nižší cena jatecných prasat, která panovala na domácím trhu až do pocátku roku 1998. Pak už zacala cena stoupat vzhledem k vyšším vývozum jatecných prasat a cástecne i kvuli vývozum selat v predchozích mesících. I když ve druhém ctvrtletí 1998 již vývozy klesaly, CZV jatecných prasat stále stoupala a dosáhla úrovne okolo 38 Kc/kg ž. hm., na které stagnovala v polovine tohoto roku. V minulých letech pritom práve v období první poloviny roku ceny zemedelských výrobcu pravidelne klesaly.

Príznivé odbytové podmínky vedly k vyššímu tržnímu prodeji jatecných prasat v prvním ctvrtletí. Vzhledem k nižším výchozím stavum prasat byl prodej jatecných prasat ve druhém ctvrtletí nižší než v predchozím roce.

Dobré cenové podmínky pro chovatele prasat by se na trhu mely udržet až do konce letošního roku. V dalším období bude jejich vývoj záviset na možnosti umístit cást produkce na zahranicních trzích pri prípadném mírném poklesu ceny. Prozatím ze sveta (napríklad zeme EU nebo Polsko) pricházejí zprávy o všeobecném zvyšování stavu prasat a produkce veprového masa, takže vývoz bude spíše obtížnejší.

Zásahy státu

1. Celní opatrení

Celní sazby platné pro dovoz skotu, prasat, výrobku z hovezího a veprového masa pro rok 1998 jsou uvedeny v Situacní a výhledové zpráve z kvetna 1998.

Dále uvádíme stav plnení smluvních a preferencních dovozních kvót se sníženou celní sazbou. Po vycerpání kvóty je používána bežná celní sazba.

Smluvní dovozní kvóty CR v roce 1998

Nzev zboží Položky celního sazebníku Množství kvóty Sazba v rámci Plnení kvóty k: (tuny) kvóty (%) 17. 8. 1998 (%)

Skot 0102 90 1. ctvrtletí: 2 316,4 30,0 6,19

2. ctvrtletí: 2 316,4 30,0 50,78

3. ctvrtletí: 2 316,4 30,0 46,44

Hovezí maso 0201, 0202 1. ctvrtletí: 94,0 30,0 0,77

2 . ctvrtletí: 94,0 30,0 100,00

3. ctvrtletí: 94,0 30,0 100,00

Prasata 0103 92 1. ctvrtletí: 5 061,5 25,0 0,00

2. ctvrtletí: 5 061,4 25,0 0,00

3. ctvrtletí: 5 061,4 25,0 0,00

Veprové maso 0203 1. ctvrtletí: 294,6 30,0 90,98

2. ctvrtletí: 294,6 30,0 100,00

3. ctvrtletí: 294,6 30,0 100,00

Sušené a solené maso 0210 20, 90 410,1 30,0 0,83

Preferencní dovozní kvóty

Zeme puvodu Položky, název Množství kvóty Celní sazba v Plnení kvóty k: (tuny) rámci kvóty (%) 17. 8. 1998 (%)

EU Uzeniny z jater - 1601 0010 479 12,0 100 % (1. 4.1998) Uzeniny-160100 91,16010099 9,4

Konzervy-16022090,16024110, 9,4

-16024210, 16024919 11,0

-16024930, 160250

Madarsko 1601 00 91- uzeniny, salámy,

suché, tepelne neupravované 600 0,0 po vycerpání 52,02

kvóty 15,0

Bulharsko1)1601-uzeniny, salámy 50 10,0 0,00

1602 10,20,31,32,39,41,49, 100 10,0 0,00

konzervy

1602 50 14,0

1602 90 10, 51 10,0

1602 90 3 12,5

1602 90 61, 69 15,0

Pramen: GR cel

Poznámky: 1) uvádeny jsou pouze celní sazby týkající se výrobku z hovezího ci veprového masa

Preferencní dovozní kvóty pri dovozu- Slovinsko

Položky cel. Název zboží Preferencní sazba Celní sazba v Kvóta pro Plnení kvóty k:

sazebníku pro CR v roce 1998 2) roce 19993 Slovinsko 17. 8. 1998 (%)

(%) 1998

0102 90 1) Skot 40,0 % MFN 15,00 1 250 t 0,00

0103 911),92 1) Prasata 40,0 % MFN 10,00 ; 15,00 650 t 0,00

0201, 02021) Hovezí maso 40,0 % MFN 25,00 125 t 70,44

02031) Veprové maso 40,0 % MFN 25,00 650 t 0,00

02101) Maso sušené, solené, uzené 40,0 % MFN 20,00 60 t 0,00

1601 Uzenky a salámy 40,0 % MFN 15,00 200 t 0,00

1602 42 , 491), 501) Veprové konzervy,

hovezí konzervy 40,0 % MFN 15,00 ;18,00 200 t 0,00

vcetne1602 31 -

konzervy z

drubežího masa)

1602 41, 1602 90Konzervy z veprové šunky,

Ostatní konzervy vcetne z krve 40,0 % MFN 15,00 100 t 0,00

Pramen: Mezinárodní dohoda CR-Slovinsko

Pozn: 1) tyto položky budou do konce roku 1999 omezeny dvoustrannou kvótou a celní sazba bude oboustranne zredukována v roce 1998 na 40 % smluvní celní sazby platné pro rok 1998.

2) MFN - zkratka používaná pro "smluvní celní sazbu", t j. sazbu, kterou zeme uplatnuje pro cleny WTO.

3) Tato celní sazba platí také jako nejmenší možná v roce 1998. V prípade, že 40,0 % MFN bude nižší než sazba pro rok 1999, použije se tato sazba.

2. Licencní politika v roce 1998

Dovozní a vývozní licence jsou udelovány na základe vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu. Z oblasti produkce hovezího a veprového masa nepodléhá žádná položka režimu automatických dovozních licencí.

Pri vývozu podléhají vyjmenované položky licencnímu rízení a je u nich stanoveno množstevní omezení. O pridelení licence a zmenách rocního množství rozhoduje Licencní komise pri Ministerstvu prumyslu a obchodu CR. O soucasných podmínkách pro vydávání licencí podává prehled následující tabulka.

Seznam zboží podléhajícího licencnímu rízení pri vývozu se stanoveným množstevním omezením v roce 1998 a soucasný stav vydávání licencí

Císlo položky Název zboží Rocní Merná Vydáno licencí celního sazebníku množství (t) jednotka k 1.8.1998 (t)

0102 90 05 Živý hovezí dobytek 7 000 Tuna 3 734

(21,29,41,49 do 300 kg

0102 90 51 (59,71,79) Jalovice a býci 10 000 Tuna 5 423

0102 90 61 (69) Krávy 2 000 Tuna 845

0103 91 10 Živý veprový dobytek 2 000 Tuna 1 593

do 50 kg

0103 92 11 (19) Živý veprový dobytek 15 000 Tuna 2 711

nad 50 kg

0201, 0202 Hovezí maso cerstvé, 5 000 Tuna 981

chlazené nebo zmrazené

0203 Veprové maso cerstvé, 20 000 Tuna 10 637

chlazené nebo zmrazené

Pramen: Vyhláška FMZO c. 560/91 Sb., ve znení pozdejších predpisu

O žádostech o pridelení vývozní licence a o zmenách v množství udelovaných vývozních licencí rozhoduje podle aktuálního stavu Licencní komise pri MPO CR. Ke zmene došlo na jejím zasedání 2. dubna 1998, kdy byl zvýšen limit u položky 0203 - veprové maso z puvodních 10 tisíc tun na soucasných 20 tisíc tun.

Nižší množství vydaných licencí z celkového rocního objemu souvisí zejména s obtížnou cenovou konkurencí domácího zboží na zahranicních trzích. Na tu pusobí faktory jako cena na vnitrním trhu, kurz ceské koruny a celní zatížení pri vývozu do zahranicní, které je u techto položek znacné. Rocní limit pro vydávání vývozních licencí je také tvoren jako objem vývozu, který by nemel poškodit domácí hospodárství. Je tedy bežné, že vývoz nedosáhne horní hranice.

3. Podpurná opatrení pro rok 1998

Podpurná opatrení pro oblast zemedelství v roce 1998 obsahují následující tri programy:

· Narízení vlády c. 341/1997 Sb.

· Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

· Programy PGRLF

Bližší informace je možné získat na MZe CR a jeho územních odborech.

Narízení vlády c. 341/1997 Sb.

Podpora chovu skotu masných plemen definovaná v minulém roce Zásadami pro poskytování investicních a neinvesticních dotací MZe CR je v roce 1998 zakotvena v narízení vlády c. 341/1997 Sb., které stanovuje podporu mimoprodukcních funkcí zemedelství. Pridelování bodu hodnotících žádost o dotaci podle ceny pudy bylo popsáno v minulé SVZ Hovezí a veprové maso. Hodnota bodu byla stanovena na 230 Kc.

Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

Z techto Zásad, vydaných MZe pod c. j.: 5216/97-1000 podle §§ 2 odst. 1 zákona c. 252/1997 Sb. se chovu skotu a prasat týkají programy 1.G. - Chov dojných krav, 2.A. - Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodárských zvírat, 8. - Nákazový fond. Podrobnejší popis techto programu byl uveden v predchozí SVZ Hovezí a veprové maso.

Programy PGRLF

PGRLF nabízí vetší pocet programu podpory poskytování úveru do zemedelství, které jsou obecne formulovány a týkají se tedy i chovatelu skotu a prasat. Predevším zpracovatele masa a drubeže podporuje program EXPORT - Technologie, ale svým vymezením podporuje i chovatele prasat. Jeho úcelem je podpora nákupu stroju, zarízení, technologií a nehmotného majetku, stavebních investic a predexportního financování veprového masa.

Podpora spocívá v dotaci cásti úroku z úveru.

Mezi podmínkami poskytnutí podpory na predexportní financování veprového masa je i uzavrení smlouvy mezi zpracovatelem a chovatelem v urceném objemu po mesících do konce roku 1998. Zároven musí smlouva obsahovat cenové rozpetí, zpusob a termín platby se splatností maximálne 30 dnu. Zpracovatel, který obdrží podporu na export veprového masa, také musí provádet hodnocení kvality jatecného trupu aparativní metodou.

Situace na zahranicních trzích hovezího a veprového masa

Hovezí maso

Ve vetšine zemí nadále trvají tendence k postupnému snižování výroby hovezího masa a poctu chovaných kusu skotu. Podle agenturních zpráv se z tohoto trendu vymyká jen Cína, kde stavy a produkce rostou. Duvodem je rychle rostoucí spotreba, která byla uspokojena z domácích zdroju. Hovezí maso v Cíne však stále zustává spíše okrajovou potravinou, vzhledem k jiným druhum masa.

V minulých letech byly evropské zeme, vcetne CR, vystaveny dovozu argentinského hovezího masa s neuveritelne nízkými cenami. Farmári i politici videli v tomto trendu ohrožení celého sektoru zemedelství.

Došlo k prekvapive rychlému zvratu a nyní je argentinské hovezí maso kvuli vysoké cene neprodejné. Cena skotu je zde zhruba 1,45 USD/kg mrtvé hmotnosti, pricemž ve vývozne úspešných zemích Austrálii a Novém Zélande je to zhruba 0,70 USD. Porážky letos v Argentine klesly zhruba o 15 - 20 % oproti lonskému roku. Domácí spotreba v této zemi mezirocne klesla z 57 kg na osobu (v šedesátých letech okolo 90 kg na osobu) na 54 kg/osoba/rok.

Jako prícina je nejcasteji udáván plánovaný petiletý cyklus obratu argentinského stáda, který zpusobuje pravidelné pohyby stavu. Snížení stavu má trvat i v príštím roce. Stavy se snížily z 55 milionu v roce 1994 na 51 milionu v tomto roce. Analytici predpokládají, že se okolo roku 2000 stavy opet zvýší o 4 až 5 milionu kusu. Zhruba v tomto období muže opet dojít k dovozum levného argentinského hovezího masa. Návrat produkce na puvodní úroven bude prodloužen kvuli povodním, ke kterým došlo v lonském roce a které zpusobily na severozápade zeme úhyn okolo 450 000 kusu skotu a zaprícinily špatný zdravotní stav vetšiny stád.

Ambiciózní program zamerený zejména na rozvoj produkce hovezího masa, urceného pro muslimy, tedy zpracovaného tak zvaným zpusobem halal, hodlá uplatnit Malajsie. Jedná se o sérii kroku, které by mely presvedcit tamní obyvatele a také zhruba 1,2 miliardy muslimu žijících ve svete, že malajské potraviny a hlavne hovezí maso je zpracováno zpusobem, který vyhovuje tradicnímu halal. Podle agenturních informací malajská vláda zahájila jednání s úrady EU a USA. Malajsie by totiž chtela ovládnout trh potravin pro pocetne významné skupiny muslimu, které tam žijí. Tento program malajská vláda zahájila presto, nebo možná práve proto, že zeme je dosud cistým dovozcem hovezího masa (dovoz cca 67 tisíc tun masa v roce 1997).

V Polsku je ocekáván další pokles stavu skotu. Hlavním duvodem je soucasný nízký prumerný pocet kusu pripadající na jednoho chovatele, který zpusobuje nízkou produktivitu i kvalitu produkce (zejména v prípade mléka). U pomerne nízké spotreby hovezího masa (zhruba 8,5 kg na osobu v roce 1997) se pocítá s postupným poklesem v dalších letech.

V USA pokracuje pokles stavu skotu a snižování produkce hovezího masa. Vzhledem k rostoucímu kurzu dolaru a asijské krizi se patrne nebude zvyšovat vývoz USA do této oblasti. Na druhou stranu se pocítá se zvyšujícími se vývozy do Mexika a do Japonska. Dovozy patrne také vzrostou, nejvíce se na nich bude podle odhadu podílet Austrálie a Nový Zéland.

V Japonsku se sice pocítá s pokracováním rustu spotreby, která má být z vetší cásti uspokojena dovozem. Nejlepší predpoklady pro uplatnení na japonském trhu bude mít pravdepodobne nadále Austrálie, vzhledem k vzájemným úlevám v celním zatížení. Také vývozci z USA zaujímají významný podíl na dovozu hovezího masa do Japonska.

V Evropské unii hraje ve spotrebe hovezí maso mnohem významnejší roli a spotreba masa vzrustá po prudkém poklesu v roce 1996 po vypuknutí známé krize BSE. Presto v clenských zemích prevažuje pokles výroby a dochází k snižování prebytku hovezího masa. Proto se omezují intervencní zásahy orgánu Evropské komise na trhu a ve skladech postupne klesá i objem intervencních zásob masa. Ješte v roce 1997, kdy presahovaly úroven 0,5 milionu tun a dále stoupaly, nekterí odborníci varovali pred pokracováním v dalším stahování masa z trhu do intervencních skladu. Podle nekterých názoru mohly intervencní sklady obsahovat po roce 2000 okolo 2 milionu tun. Tato varování patrne úcinkovala a intervencní nákupy byly omezeny (snížila se podpora cen), hlavne však došlo k obratu ve vývoji spotreby, který umožnil soucasné snižování zásob ve skladech.

Zajímavou podobu snižování intervencne skladovaného hovezího masa predstavuje Rozhodnutí EK z 3. 8. 1998, které upravuje vydávání intervencne skladovaných zásob humanitárním organizacím jako pomoc pro bezprizorní obcany EU. Umožnuje vydat mimo jiné též 26 317 tun hovezího a telecího masa.

Intervencní cena skotu v EU v marketingovém roce 1998/99 (1. 7 1998 - 31. 6. 1999) bude podle narízení Rady c. 1635/98 zachována na výši 3 475 ECU/1000 kg mrtvé hmotnosti býku a volu v kvalite kategorie R3.

Produkce hovezího a telecího masa v 15 clenských zemích EU (v 1000 t mrtvé hmotnosti)

Ukazatel 1996 1997 1998 odhad 1999 - prognóza

Hrubá domácí produkce 8086 7934 7650 7550

Belgie/Lucembursko 397 386 370 368

Dánsko 181 175 170 168

Nemecko 1597 1550 1500 1460

Recko 61 56 57 58

Španelsko 542 560 550 545

Francie 1963 1885 1800 1780

Irská republika 574 574 588 590

Itálie 968 960 930 915

Nizozemsko 551 540 485 475

Rakousko 218 223 215 212

Portugalsko 96 100 97 95

Finsko 96 97 92 90

Švédsko 137 140 137 134

Velká Británie 705 688 660 660

Spotreba 6961 7189 7275 7300

Dovoz 396 400 400 400

Vývoz 1104 90 900 850

Intervencní nákupy 415 240 50 -

Intervencní prodeje 1104 90 900 850

Sobestacnost 116,2 110,4 105,2 102,7

Pramen: údaje Meat and Livestock Commission ve Velké Británii

Ministerstvo pro záležitosti spotrebitelu Rakouska 31. 7. 1998 poradilo spotrebitelum, aby se vyhnuli spotrebe masných výrobku, dokud nebude vyšetren nález zakázaného rustového hormonu italskými úrady v dodávce masných výrobku z Rakouska. Tento rustový hormon je považován za karcinogenní. Italské úrady v tomto smyslu informovaly Evropskou komisi v rámci systému rychlé výstrahy, používaném pro informace o bezpecnosti potravin.

Maso, ve kterém byly nalezeny stopy po tomto prípravku, pocházelo z intervencních skladu v Rakousku. Není ovšem jasné, pocházelo-li inkriminované hovezí maso ze skotu chovaného v Rakousku. Bylo totiž uskladneno již v roce 1996 v intervencních skladech a pocházelo i z okolních zemí. V rakouských farmách nebyly pri mnoha rutinních kontrolách nalezeny žádné stopy používání tohoto prípravku.

Tento výrok a dusledek, který patrne bude mít vliv na ceny masa a jatecných zvírat, popudil rakouské farmáre. Prohlašují, že škody, které napáchalo prohlášení rakouského ministerstva jsou témer nenapravitelné.

Veprové maso

Narízení Komise EU c. 1413/98 z 2. cervence 1998 odvolávající odvetná opatrení EU proti CR podle narízení Komise 727/98, vstoupilo v platnost 3. cervence 1998. Od tohoto data platí opet pro dovoz z CR do EU zvýhodnená sazba 20 % smluvní celní sazby pro výrobky z veprového masa.

Epidemie klasického moru prasat (KMP), která se rozšírila v roce 1997 v zemích EU a zejména v Nizozemsku, jejíž dusledky byly oznacovány za katastrofální, byla zrejme již prekonána. Ochranné režimy v postižených oblastech byly odvolány.

Chovatelé v jiných clenských zemích pomerne rychle doplnili chybející nabídku a zdá se, že letošní rok bude na rozdíl od predchozího roku ve znamení nadprodukce a nižších cen.

Jak již bylo receno, nejvíce bylo KMP postiženo Nizozemsko. Za jeden z hlavních duvodu byla v nekterých oblastech oznacována vysoká koncentrace prasat ve výkrmu. Tato koncentrace byla kritizována i kvuli negativnímu dopadu na okolní životní prostredí. Nyní pristoupila nizozemská vláda k plánu na prestavbu chovu. Podle neho by k 1. 8. 1998 melo dojít k poklesu chovaných kusu v zemi o 10 % vzhledem k predchozímu roku. K 1. 1. 2000 by se pak stavy mely snížit o dalších 15 %. Aby toho vláda docílila, hodlá zavést systém "výrobních práv", tedy jakýchsi kvót. Výrobní práva se budou lišit u chovných prasnic a výkrmových kategorií prasat. Plán stanovuje, že výrobní právo bude prideleno na úrovni 90 % prumerného stavu z let 1995-1996. Dále se pocítá s omezenou možností obchodovat s výrobními právy a s urcitými kompenzacemi za jejich nevyužití.

S podobnými problémy se potýkal v roce 1997 Tchaj-wan, významný východoasijský regionální výrobce veprového masa. Tam zase vysoká koncentrace chovu a nízká hygienická úroven zpusobily rychlé rozšírení slintavky a kulhavky prasat. Stavy prasat zde klesly z puvodních 10,7 milionu kusu pod 8 milionu. Zhruba 20 % podniku zcela zastavilo další produkci prasat. I v soucasné dobe se ješte objevují hlášení o dalším výskytu nákazy, i když v menší míre. Epidemie patrne odeznívá. Zajímavé je, že Nizozemsko i Tchaj-wan pravdepodobne budou nuceny snížit stavy v dusledku epidemií o zhruba stejnou cást, t.j. okolo 25 %.

Úbytek produkce veprového masa v zemích EU byl z velké cásti nahrazen producenty v Dánsku. Nyní panuje v Dánsku tendence rustu stavu prasat a produkce veprového masa, stimulovaná vývozními možnostmi. Rychlejšímu zvyšování stavu pritom brání spíše prísné limity, týkající se pomeru poctu chovaných prasat a rozlohy zemedelské pudy, než financní problémy. Vývozy veprového masa vcetne živých prasat z Dánska dosáhly v roce 1997 rekordních 1 269 tisíc tun (v mrtvé hmotnosti). V tomto a príštím roce budou vývozy pravdepodobne stagnovat. Konkurence producentu (zejména z USA, kdy také roste objem výroby) z jiných zemí na evropském i na ostatních svetových trzích, již stlacila ceny zhruba o tretinu oproti lonskému roku.

Produkce veprového masa v 15 clenských zemích EU (v 1000 t mrtvé hmotnosti)

Ukazatel 1996 1997 1998 odhad 1999 - prognóza

Hrubá domácí produkce 16 367 16 284 17 044 17 052

Belgie/Lucembursko 1 050 1 019 1 067 1 050

Dánsko 1 527 1 589 1 652 1 660

Nemecko 3 440 3 483 3 622 3 687

Recko 142 142 142 140

Španelsko 2 324 2 424 2 600 2 505

Francie 2 171 2 250 2 330 2 325

Irská republika 221 222 231 228

Itálie 1 349 1 355 1 380 1 360

Nizozemsko 1 895 1 391 1 530 1 650

Rakousko 462 482 471 466

Portugalsko 298 293 318 297

Finsko 172 179 187 189

Švédsko 319 326 330 338

Velká Británie 998 1 129 1 184 1 157

Spotreba 15 393 15 285 15 806 15 674

Sobestacnost (%) 106,3 106,5 107,7 108,7

Pramen: údaje Meat and Livestock Commission ve Velké Británii

V Polsku dochází k ocekávanému rustu spotreby, zpusobenému vyšší domácí produkcí a poklesem cen. Ceny veprového masa v minulém roce byly na vysoké a pro mnoho spotrebitelu neprijatelné úrovni kvuli propadu polské produkce v tomto období. Rust spotreby pritom v soucasnosti zaostává za rustem produkce. Prebytek je rešen intervencními nákupy, které byly zahájeny v únoru 1998. V srpnu tohoto roku se zásoby intervencne nakoupeného veprového masa pohybovaly okolo 54 000 tun. V Polsku je ocekáváno další zvyšování produkce, která by mela najít uplatnení mimo jiné v rostoucích exportech do zemí SNS, kde se pocítá s rostoucí poptávkou. Zároven je však ocekáván i rust dovozu veprového masa do Polska. Podle našich informací v Polsku roste poptávka po speciálních úpravách masných výrobku, které tamní výrobci zatím nenabízejí.

Ziskovost a rust stavu a objemu produkce je pro polský chov prasat a produkci veprového masa prognózována až zhruba do roku 2000. Ocekávají se totiž pomerne nízké ceny pšenice, tudíž snížení krmných nákladu a také stabilní domácí poptávka a možnost vývozu do zemí SNS.

Vývoj na trhu hovezího a veprového masa v CR

Vývoj na trhu hovezího masa

Rok 1998 lze popsat dvema duležitými zmenami na trhu. První je pocátek vyplácení podpory pro chovatele dojených krav. Druhou je pomerne vysoká úroven CZV v celé první polovine roku. I pres pomerne drastický mezirocní propad stavu skotu se tyto dve skutecnosti projevily pozitivne v mnohem pomalejším snižování stavu skotu i krav ve srovnání s prubehem minulého roku. Pomerne vysoká úroven cen jatecného skotu zakládá predpoklad dlouhodobé stabilizace stavu.

Vývoj stavu hospodárských zvírat - stav ke konci období (v kusech)

Skot celkem Z toho krávy celkem

Ctvrtletí 1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

I. 2 024 506 1 980 274 1 847 828 1 629 323 767 391 755 796 693 029 625 893

II. 2 026 911 1 958 829 1 777 899 1 602 687 771 453 751 318 669 202 613 675

III. 2 012 333 1 926 350 1 718 081 770 378 736 099 648 533

IV. 1 988 964 1 903 205 1 651 093 760 747 721 540 627 204

Pramen: CSÚ - výsledky chovu skotu a prasat

Rok 1998 se dá charakterizovat i zmenou ve vztahu nabídky a poptávky. Prebytek jatecného skotu z minulých let se neopakoval a objemy nabízené a požadované se blížily rovnováze. V nekterých prípadech mohlo docházet i k docasnému nedostatku jatecného skotu ve zpracovatelském prumyslu. Díky tomu se již také snížil vývoz a zvýšil dovoz oproti minulému roku.

V 1. pololetí došlo k znacnému snížení prodeje jatecného skotu oproti predchozímu roku. Za prícinu je možné oznacit mimo jiné i to, že se neopakovalo ve stejné míre jako pred rokem snižování stavu predcasným prodejem dojnic k jatecným úcelum. Hlavním duvodem je dlouhodobe se snižující pocet narozených telat.

Vývoj a prognóza prodeje jatecného skotu po ctvrtletích (tis. t ž. hm.)

Ctvrtletí 1996 1997 1998 Index 98/97 (%)

I. 78,9 69,6 65,6 94,25

II. 76,9 82,2 63,1 76,76

III. 80,2 72,4 1) 63,0 87,02

IV. 74,4 69,4 1) 65,0 93,66

Celkem za rok 310,4 293,6 1) 256,7 87,43

Pramen: CSÚ

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

V druhém ctvrtletí došlo k propadu produkce na 76,76 % úrovne produkce ve stejném období minulého roku, což predstavuje znacný rozdíl. Pusobí zde ovšem vliv vysokého základu z lonského roku a také vysoký vývoz predevším živého skotu v 1. ctvrtletí, který cástecne vycerpal domácí produkcní potenciál. Dalším vlivem bylo stejne jako v predchozím ctvrtletí zpomalení poklesu stavu skotu, které zpusobuje nižší dodávky jatecného skotu na jatka.

Predstava o stavu produkce v roce 1998 je znázornena v tabulce Vývoj a prognóza prodeje jatecného skotu. Vzhledem k jevum, popsaným jako príciny nižší produkce v 1. pololetí byl snížen i odhad produkce v tretím ctvrtletí 1998.

Pres popsané náznaky pocínající stabilizace chovu skotu, bude pokles produkce hovezího masa pokracovat vzhledem k poklesu stavu v minulých letech. Po stabilizaci stavu skotu muže k obratu v dosud klesajícím objemu produkce hovezího masa dojít až za nekolik let.

Bilance nabídky a spotreby hovezího masa v tis. tunách živé hmotnosti

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1)

Pocátecní zásoba 10,6 8,6 8,6 6,2

Nabídka skotu 322,9 310,4 293,6 256,7

Dovoz 16,6 13,9 4,3 12,0

Nabídka celkem 349,8 332,9 306,5 274,9

Domácí spotreba 316,6 308,9 273,4 251,7

Vývoz 24,9 15,4 26,9 17,0

Konecná zásoba 8,6 8,6 6,2 6,2

Pramen: CSÚ, MZe, VÚZE, celní statistika

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

Vzhledem k statistickým údajum o produkci v prvním pololetí byl také odhad produkce v roce 1998 snížen oproti odhadu uvedenému v predchozí Situacní a výhledové zpráve. Následne došlo i k snížení odhadu spotreby a také vývozu, jelikož není možné pocítat s uskutecnením vetšího objemu vývozu v druhém pololetí pri soucasných cenách. Pritom se nepredpokládá v nejbližší dobe pokles cen.

Vývoj na trhu veprového masa

Vývoj pocetních stavu prasat potvrzuje predpoklady o pohybu stavu prasat v roce 1998 okolo 4 milionu kusu. Pomerne vysoké výkupní ceny by mely vést k vyšším hodnotám než vykázal konec 2. ctvrtletí. Stabilizace stavu se však nemuže výrazneji projevit na produkci v roce 1998, kdy dojde k mírnému poklesu. Další vývoj v roce 1999 závisí na možnosti dále zvýšit odbyt napríklad umístováním produkce na zahranicních trzích. S tím dlouhodobe souvisí i schopnost snižovat náklady a zvyšovat užitkovost v chovu prasat.

Pomerne prekvapivý je vývoj poctu prasnic, který vykazuje sestupný trend. Jestliže se ale ukáže, že nesouvisí se snižováním produkce, ale se zvyšováním užitkovosti - poctu odchovaných selat na prasnici, je tento trend pochopitelný a správný. Mírný rust v poctu odchovaných selat na prasnici potvrzují i zjištování CSÚ, které uvádíme v tabulkové príloze.

Stavy prasat a prasnic na konci ctvrtletí v letech 1994 - 1997 (v kusech)

Ctvrtletí Prasata celkem Z toho prasnice

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

I. 3 875 261 4 023 915 4 130 924 4 053 997 296 031 319 901 318 743 308 978

II. 3 821 545 4 035 855 3 994 491 3 964 820 302 876 325 243 315 084 304 774

III. 3 944 487 4 133 136 4 161 124 305 294 325 904 317 409

IV. 3 804 821 4 048 213 3 960 039 306 908 321 498 308 871

Pramen: CSÚ

Vývoj a prognóza prodeje jatecných prasat v jednotlivých ctvrtletích (tis. tun ž. hm.)

Ctvrtletí 1996 1997 1997 + netržní 1998 Odhad netržní 1998 + netržní spotreba spotreby 1998 spotreba

1. ctvrtletí 147,6 132,5 2) 172,5 153,1 2) 20,0 1) 173,1

2. ctvrtletí 154,0 149,6 2) 175,0 138,3 2) 30,0 1) 168,3

3. ctvrtletí 156,0 144,2 2) 171,2 1) 138,0 2) 18,0 1) 156,0

4. ctvrtletí 149,5 143,7 2) 161,7 1) 145,0 2) 22,0 1) 167,0

Rok celkem 607,1 569,9 2) 680,0 1) 574,4 2) 90,0 1) 664,4

Pramen: CSÚ

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

2) odhad netržní spotreby, vcetne domácích porážek. V prognózách muže dojít k presunum mezi netržní spotrebou a tržní nabídkou, soucet (celková domácí výroba) by však mel zustat nezmenený.

Prodej jatecných prasat v 1. ctvrtletí roku 1998 byl podle statistik velmi vysoký. Hlavními prícinami jsou v této dobe neobvykle vysoký vývoz prasat i veprového masa do zahranicí a pokles zdroju hovezího masa, pro které je ve zpracovatelském prumyslu do znacné míry substitucní surovinou maso veprové. V 2. ctvrtletí 1998 byl prodej jatecných prasat o neco nižší než predpokládaný, což je možno oznacit cástecne za kompenzaci vyššího prodeje v predchozím období. Na nižší prodej v tomto období mely vliv také vysoké vývozy živých prasat v predchozím období.

Porážková hmotnost, která byla v prvním pololetí v prumeru asi o 5 kg nižší než v minulém roce, také naznacuje, že byl na tuto dobu nezvykle vysoký zájem o nákup jatecných prasat. Duvodem tohoto rozdílu je i špatný odbyt v roce 1997. O tom ostatne nejlépe svedcí vysoká nákupní cena.

Pro 3. ctvrtletí zustává odhad nezmenen, to znamená predpoklad tržní produkce 138 tisíc tun ž. hm. Ke zvýšení predpokladu produkce došlo u posledního ctvrtletí roku 1998, kdy by se nabídka jatecných prasat mela pohybovat na úrovni minulých let.

Bilance produkce a spotreby veprového masa ( tisíc tun ž. hm.)

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1)

Pocátecní zásoba 14,5 9,5 9,6 10,3

Produkce veprového masa 650,0 714,0 680,0 664,4

Z toho domácí porážky 84,0 106,9 110,0 90,0

Dovoz 12,0 8,4 3,4 10,0

Domácí spotreba 666,7 720,8 663,8 649,4

Vývoz 0,3 1,5 18,9 27,0

Konecná zásoba 9,5 9,6 10,3 8,3

Pramen: CSÚ, Celní statistika, MZe, VÚZE

1) prognóza MZe a VÚZE

Pozn.: Po dohode s CSÚ došlo s ohledem na zjištování spotreby potravin k navýšení odhadu domácích porážek v roce 1996 z puvodních 85 tisíc na 106,9 tisíc tun ž. hm.

Vývoj bilance v roce 1998 potvrzuje predpoklady spíše prebytkového prvního pololetí a naopak druhého pololetí charakteristického spíše útlumem vývozu a vyrovnaným domácím trhem, kdy muže objemove nevýznamný dovoz cástecne doplnovat domácí nabídku. Celkove se prozatím rok 1998 jeví pro chov prasat jako rok mírného poklesu výroby, ale také jako rok zlepšení ekonomické stability, vysokého objemu vývozu a pravdepodobne i prípravy na mírné zvýšení stavu prasat i výroby veprového masa ve strednedobém výhledu.

Zpracovatelský prumysl

Vývoj nabídky a poptávky ve zpracovatelském prumyslu v roce 1998

Zpracovatelský prumysl se na pocátku roku 1998 ocitl v situaci, kdy stále klesající základna chovu skotu a prasat poskytuje klesající množství suroviny pro výrobu masa a masných výrobku. Presto, jak naznacuje tabulka, byly porážky v únoru a breznu vyšší než v minulém roce. Tržní odbyt byl vysoký i v dubnu, pricemž do znacné míry cerpal ze snížených zásob. Odbyt byl v této dobe mimo jiného podporen i znacným vývozem. K jistému vycerpání možností dodavatelu patrne došlo v kvetnu (viz 15 % mezirocní pokles porážek).

Vzhledem ke sníženým stavum ocekáváme zhruba do konce roku 1998 snížené množství porážek i odbytu, pokud nebudou doplnovány dovozem.

Vývoj porážek, odbytu masa a výrobku a zásob v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997

Mesíc Porážky skotu a prasat Tržní odbyt 1 Vývoj provozních zásob Vývoj zásob hotových ¨ (tis. t) (tis. t) masa celkem (tis. t) výrobku v (tis. t)

1997 1998 rozdíl 1997 1998 rozdíl 1997 1998 rozdíl 1997 1998 rozdíl

98/97 98/97 98/97 98/97

(%) (%) (%) (%)

Leden 28,9 28,4 -1,64 26,5 25,9 -2,26 9,2 8,0 -13,04 5,8 5,2 -10,34

Únor 24,3 26,2 7,89 23,6 25,0 5,93 10,1 8,0 -20,79 5,6 5,2 -7,14

Brezen 26,1 28,4 8,76 26,5 28,4 7,17 10,2 7,4 -27,45 5,7 5,4 -5,26

Duben 27,6 26,5 -3,85 26,7 29,5 10,49 10,5 6,6 -37,14 6,3 5,2 -17,46

Kveten 28,1 23,7 -15,53 27,4 27,3 -0,36 11,5 6,5 -43,48 6,1 5,4 -11,48

Cerven 27,5 25,3 -7,99 28,4 28,6 0,70 10,8 6,4 -40,74 6,0 5,4 -10,00

I.-VI. 162,5 158,5 -2,46 159,1 164,7 3,52

Pramen: VÚZE - BIC

Pozn.: 1) - vnitrní obchod

- Pro výpocet údaju o porážkách skotu a prasat v mase byla použita výtežnost jatecných prasat 71 % (užívaná v evropských zemích), odlišná od dríve užívané (68 %), proto se tyto údaje mohou lišit od dríve uvedených. Pro skot byl použit prepocet jatecné výtežnosti 53 %.

Vývoj obchodního rozpetí ve zpracovatelském prumyslu a maloobchode

Ceny jsou nejlepším indikátorem vývoje na trhu. Z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou lze vypocítat tzv. obchodní rozpetí, které také napomáhá porozumet vývoji. Pro zpracovatele predstavuje obchodní rozpetí rozdíl CZV a CPV pro maloobchod zase rozdíl CPV a SC.

Z grafu, který zachycuje mezirocní zmeny tohoto rozpetí, lze poznat tlak nižší nabídky, pod který se dostali zpracovatelé a maloobchod v roce 1998. Ponekud nezvykle pristoupil k vetšímu omezení svého obchodního rozpetí maloobchod. Zrejme správne se tu uplatnila kalkulace s omezenou schopností a chutí spotrebitelu kupovat dražší potraviny.

Pripomenme, že jestliže bude pri analýze grafu brána v úvahu mezirocní míra inflace, reálná zmena obchodního rozpetí se posune vesmes do záporné oblasti.

Vývoj porážkové hmotnosti a cen prasat ve zpracovatelském prumyslu v roce 1998

Na grafu zpracovaném do cervna 1998 podle údaju Informacního centra VÚZE-BIC je videt pokles prumerné jatecné hmotnosti prasat. Zároven je zde videt negativní vztah mezi cenou a jatecnou hmotností prasat, tedy nižší jatecná hmotnost podporuje vyšší ceny. Jako duvod je možné oznacit kvalitu masa, která stoupá se snižováním jatecné hmotnosti. Vliv má ale urcite i skutecnost, že pri nedostatku jatecných prasat na trhu stoupá jejich cena a zároven snaha jatek zajistit surovinu pro výrobu zpusobuje porážení pri nižších hmotnostech (to platí i naopak).

Cenový vývoj

Cenový vývoj hovezího masa

Ceny placené zemedelským výrobcum (CZV) za jatecný skot

V roce 1998 doposud probíhá rust cen zapocatý v polovine minulého roku. Cenová úroven se pohybuje výrazne nad úrovní minulého roku. Je pravdepodobné, že prumerná cena jatecných býku v letošním roce poprvé prekrocí 40 Kc/kg ž. hm. Není duvod predpokládat, že by se ceny do konce roku mely zacít snižovat, je spíše pravdepodobný další mírný nárust.

V roce 1998 ceny jatecných krav následují ceny jatecných býku a dochází k opetovnému rustu cen. Stejne tak i v dalším prubehu roku 1998 se budou vyvíjet obdobne jako ceny jatecných býku, což znamená predpoklad mírného rustu cen.

Ceny prumyslových výrobcu (CPV)

V roce 1998 jsou ceny vyšší než v predchozím roce ve stejném období. Stejne jako u CZV, nedošlo ani u CPV k poklesu v 1. pololetí a ceny stále pokracují v pozvolném rustu. V dalším období lze pohyby cen ocekávat na úrovni mírného rustu.

Ceny prumyslových výrobcu (CPV - OC) hovezího masa v Kc/kg

Mesíc Hovezí maso prední s kostí Hovezí maso zadní bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 47,98 50,25 49,18 52,96 96,08 100,28 100,07 104,65

Únor 45,95 49,59 48,44 52,84 95,23 99,29 97,99 104,30

Brezen 45,04 48,15 47,87 53,57 94,32 98,30 96,99 105,76

Duben 45,27 48,66 46,88 54,36 93,46 98,59 97,45 106,03

Kveten 44,80 48,52 46,53 55,03 94,00 98,08 95,56 108,36

Cerven 44,82 48,15 43,62 56,05 93,50 97,64 95,20 108,95

Cervenec 45,61 48,01 45,47 56,78 94,25 96,64 95,36 109,32

Prumer 1.-7. 45,64 48,76 46,86 54,51 94,41 98,40 96,95 106,77

Srpen 46,67 48,27 48,16 95,36 97,82 98,22

Zárí 49,69 47,75 52,24 98,35 100,44 102,73

Ríjen 50,91 50,44 54,09 100,5 101,70 104,85

Listopad 50,84 51,13 54,86 101,75 101,89 105,65

Prosinec 50,92 50,07 54,24 101,57 100,35 104,23

Prumer roku 47,38 49,22 49,30 54,51 96,48 99,25 99,53 106,77

Pramen: VÚZE - BIC

Spotrebitelské ceny (SC)

V roce 1998 zprvu SC hovezího masa spíše stagnovaly, ovšem na vyšší úrovni, než na které se pohybovaly v minulém roce. Zdá se, že v polovine roku zacíná docházet k nárustu, který patrne se zpoždením reaguje na rust CPV. Mírný rust zrejme bude pokracovat i po zbytek roku 1998.

Vývoj spotrebitelských cen vybraných druhu hovezího masa v Kc/kg

Mesíc Hovezí prední s kostí Hovezí zadní bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 60,55 62,63 62,42 67,53 118,80 126,80 128,06 133,91

Únor 58,75 61,94 61,37 66,95 117,76 125,87 127,32 133,28

Brezen 57,55 61,84 60,80 66,90 116,83 125,51 126,66 133,39

Duben 56,06 61,45 60,44 67,91 116,38 124,92 126,01 134,25

Kveten 55,92 61,25 59,76 68,70 115,93 124,68 125,01 135,66

Cerven 55,37 61,08 59,15 69,93 116,17 124,91 123,97 138,23

Prumer 1.-6. 57,37 61,70 60,66 67,99 116,98 125,45 126,17 134,79

Cervenec 55,35 60,74 58,59 116,10 124,80 123,82

Srpen 56,43 60,63 60,44 117,02 124,91 126,18

Zárí 60,01 62,13 65,22 121,60 127,08 131,78

Ríjen 62,62 63,29 66,80 125,18 128,92 132,89

Listopad 63,42 63,60 67,91 126,77 130,03 134,89

Prosinec 63,31 62,94 67,75 127,14 128,68 134,63

Prumer roku 58,78 61,96 62,55 67,99 119,64 126,43 128,44 134,79

Pramen: CSÚ

Cenový vývoj veprového masa

Ceny zemedelských výrobcu (CZV)

Až do brezna 1998 ceny spíše klesaly a pohybovaly se pouze na hodnotách velmi málo vyšších než v minulém roce. Od dubna se pak vývojová tendence zmenila a ceny výrazneji rostou. Duvodem je vyšší vývoz veprového masa a prasat a také nedostatek jatecného skotu, který muže být do jisté míry nahrazován jatecnými prasaty. Ocekáváme, že úroven CZV se bude již do konce roku pohybovat okolo 40 Kc/kg ž. hm.

Ceny prumyslových výrobcu

CPV reagují v roce 1998 na vývoj CZV se zpoždením a navíc jejich zvyšování je pozvolnejší. Je to naprostý opak vývoje v minulých letech, kdy se se zpoždením a méne zvyšovaly CZV. Je pravdepodobné, že mírný rust bude pokracovat i v dalších mesících.

Vývoj cen prumyslových výrobcu (obchodních cen) v Kc/kg

Mesíc Veprový bok Veprová kýta bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 49,84 50,91 52,81 56,10 108,31 105,10 105,34 104,41

Únor 46,05 48,82 50,66 53,19 103,05 104,25 105,22 102,62

Brezen 43,33 49,36 49,18 53,00 98,86 104,91 103,36 101,68

Duben 42,25 47,51 47,59 53,86 96,57 101,53 101,24 102,67

Kveten 41,21 46,68 46,65 54,54 95,13 99,71 98,50 104,34

Cerven 40,82 46,28 46,11 55,61 95,26 102,13 97,52 106,10

Cervenec 41,35 45,90 46,11 55,91 95,93 102,23 97,82 107,17

Prumer 1.-7. 43,55 47,92 48,44 54,60 99,02 102,84 101,29 104,14

Srpen 44,18 47,41 49,91 99,68 100,05 102,23

Zárí 50,17 53,64 56,46 106,18 107,88 108,79

Ríjen 53,90 57,87 60,14 110,66 113,82 111,73

Listopad 54,88 58,76 61,20 110,72 113,08 108,43

Prosinec 54,95 56,31 60,17 110,08 109,99 107,80

Prumer roku 46,91 50,79 52,25 54,60 102,54 105,39 104,00 104,14

Pramen: VÚZE - BIC

Spotrebitelské ceny (SC)

U spotrebitelských cen došlo také zpocátku roku k jistému poklesu a v dalším období se dá hovorit spíše o stagnaci. Je ovšem znacne pravdepodobné, že v dalším prubehu roku 1998 budou následovat CPV a mírne vzrostou.