Hovězí a vepř.maso prosinec 1998-zpráva MZe ČR 1.část (zkráceno)

Situační a výhledová zpráva

Hovězí a vepřové maso

(1. část)

prosinec 1998

Vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky

Odbor marketingu a komodit MZe ČR

Odpovědní odborní redaktoři:

Ing. Markéta Roubalová, CSc. MZe ČR

Ing. Jiří Hojer MZe ČR

Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar MZe ČR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladů:

ATIS Slovensko

Český statistický úřad, Praha

FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations - Organizace pro výživu a zemědělství OSN)

Generální ředitelství cel, Praha

IS Agronet - Informační systém pro zemědělství ČR

MLC (Meat and Livestock Commission - Komise pro maso a hospodářská zvířata Velké Británie)

Ministerstvo financí České republiky

Ministerstvo zemědělství České republiky

Reuters (tisková a informační agentura)

Státní fond tržní regulace v zemědělství, Praha

Státní veterinární správa ČR

Úřední věstník ES

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha

Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha

Obsah

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Situace na zahraničních trzích hovězího a vepřového masa

Vývoj na trhu hovězího a vepřového masa v ČR

Zpracovatelský průmysl

Předkládaná situační a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v září 1998. Použité údaje jsou zpracovány podle informací dostupných k měsíci listopadu 1998. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe ČR a v budově Ministerstva zemědělství ČR. Situační a výhledová zpráva je také vydávána jako příloha v periodikách Zemědělské listy, v týdeníku pro podnikatele Agrospoj a v týdeníku českých zemědělců Agrární noviny. Souhrn Situační a výhledové zprávy je také k dispozici na Internetu na adrese http://www.mze.cz/datoveinformace

Úvod

Na konci roku 1998, kdy vychází tato situační a výhledová zpráva, se situace v chovu prasat velmi liší od posledního vydání. V této zprávě je zachyceno období zlomu ve vývoji domácích cen prasat a vepřového masa a zahraničního obchodu. Na trhu hovězího masa je situace stabilnější.

Souhrn

Na přelomu 3. a 4. čtvrtletí roku 1998 došlo k zhoršení odbytové situace u chovatelů prasat. Důvodem byla zejména nadprodukce vepřového masa v EU a severní Americe spolu s neutěšeným ekonomickým vývojem v Rusku a většině asijských zemích, který neumožnil odčerpání těchto přebytků. Poté se začaly zvyšovat dovozy vepřového masa do ČR, podpořené zvýšenými vývozními subvencemi. Možnost dodávek velmi levného vepřového masa z EU zapříčinila pád domácích cen a nezájem zpracovatelů o tuzemskou surovinu.

Vzhledem ke zprávám o vývoji stavů prasat v zahraničí se předpokládá, že stav vysoké nadprodukce bude na světovém trhu přetrvávat i v první polovině roku 1999. Nadprodukce způsobuje pád cen samozřejmě i v zahraničí, které se zde, stejně jako v ČR, dostávají pod výrobní náklady. Proto je jisté, že dlouhodobě je tato situace neudržitelná a lze počítat s tím, že vývoj povede ke konkurenčnímu výběru schopnějších chovatelů a zlepšení užitkových vlastností.

Proto by mohlo dojít k omezení zdrojů suroviny na zahraničním i domácím trhu v závěru roku 1999.

Na trhu jatečného skotu a hovězího masa dochází k postupné stabilizaci. Snižování stavů skotu bylo ve třetím čtvrtletí roku 1998 velmi mírné. Ceny jatečného skotu i dovozy skotu a hovězího masa ze zahraniční vykazují mnohem příznivější vývoj než v sektoru vepřového masa.

I pro rok 1999 očekáváme poměrně vyrovnanou nabídku a poptávku na trhu hovězího masa a neočekáváme větší cenové výkyvy.

Celosvětově pokračuje pomalé snižování cen skotu i výroby a spotřeby hovězího masa.

Zásahy státu

1. Celní opatření

Celní sazby platné pro dovoz skotu, prasat, výrobků z hovězího a vepřového masa pro rok 1998 jsou uvedeny v Situační a výhledové zprávě z května 1998.

Dále uvádíme stav plnění smluvních a preferenčních dovozních kvót se sníženou celní sazbou. Po vyčerpání kvóty je používána běžná celní sazba.

Smluvní dovozní kvóty ČR v roce 1998

Název zboží Položky celního sazebníku Množství kvóty Celní sazba v Plnění kvóty k:

(tuny) rámci kvóty (%) 18.11.1998 (%)

Skot 0102 90 1. čtvrtletí: 2 316,4 30,0 6,19

2. čtvrtletí: 2 316,4 30,0 50,78

3. čtvrtletí: 2 316,4 30,0 100,00

4. čtvrtletí: 2 316,4 30,0 49,96

Hovězí maso 0201, 0202 1. čtvrtletí: 94,0 30,0 0,77

2. čtvrtletí: 94,0 30,0 100,00

3. čtvrtletí: 94,0 30,0 100,00

4. čtvrtletí: 94,0 30,0 100,00

Prasata 0103 92 1. čtvrtletí: 5 061,5 25,0 0,00

2. čtvrtletí: 5 061,4 25,0 0,00

3. čtvrtletí: 5 061,4 25,0 17,76

4. čtvrtletí: 5 061,4 25,0 3,19

Vepřové maso 0203 1. čtvrtletí: 294,6 30,0 90,98

2. čtvrtletí: 294,6 30,0 100,00

3. čtvrtletí: 294,6 30,0 100,00

4. čtvrtletí: 294,5 30,0 100,00

Sušené a solené maso 0210 20, 90 410,1 30,0 1,03

Preferenční dovozní kvóty

Země Položky, název Množství kvóty Celní sazba v Plnění kvóty k:

původu (tuny) rámci kvóty (%) 18.11.1998 (%)

EU Uzeniny z jater - 1601 0010 479 12,0 100 % (1.4.1998)

Uzeniny-160100 91,16010099 9,4

Konzervy-16022090,16024110,

16024210, 16024919 9,4

-16024930, 160250 11,0

Maďarsko 1601 00 91- uzeniny, salámy, 600 0,0 po vyčerpání kvóty 15,0 81,56

suché, tepelně neupravované

Bulharsko1) 1601-uzeniny, salámy 50 10,0 0,00

1602 10,20,31,32,39,41,49, konzervy 100 10,0 0,00

1602 50 14,0

1602 90 10, 51 10,0

1602 90 31 2,5

1602 90 61, 69 15,0

Pramen: GŘ cel

Poznámky: 1) uváděny jsou pouze celní sazby týkající se výrobků z hovězího či vepřového masa

Preferenční dovozní kvóty při dovozu- Slovinsko

Položky cel. Název zboží Prefer.í sazba Celní sazba Kvóta pro Plnění

Sazebníku v r 1998 2) v r. 19993 Slovinsko kvóty k:

(%) 1998 8. 11 1998 (%)

0102 90 1) Skot 40,0 % MFN 15,00 1 250 t 0,00

0103 911),92 1) Prasata 40,0 % MFN 10,00; 15,00 650 t 0,00

0201, 02021) Hovězí maso 40,0 % MFN 25,00 125 t 87,89

02031) Vepřové maso 40,0 % MFN 25,00 650 t 0,00

02101) Maso sušené, solené,

uzené 40,0 % MFN 20,00 60 t 0,00

1601 Uzenky a salámy 40,0 % MFN 15,00 200 t 0,00

1602 42 , 491), 501) Vepřové konzervy,

hovězí konzervy 40,0 % MFN 15,00 ;18,00 200 t (včetně 1602 31 -

konzervy

z drůbežího masa) 0,00

1602 41, 1602 90 Konzervy z vepřové

šunky, Ostatní konzervy

včetně z krve 40,0 % MFN 15,00 100 t 0,00

Pramen: Mezinárodní dohoda ČR-Slovinsko

Pozn: 1) tyto položky budou do konce roku 1999 omezeny dvoustrannou kvótou a celní sazba bude oboustranně zredukována v roce 1998 na 40 % smluvní celní sazby platné pro rok 1998.

2) MFN - zkratka používaná pro "smluvní celní sazbu", t j. sazbu, kterou země uplatňuje pro členy WTO.

3) Tato celní sazba platí také jako nejmenší možná v roce 1998. V případě, že 40,0 % MFN bude nižší než sazba pro rok 1999, použije se tato sazba.

2. Licenční politika v roce 1998

Dovozní a vývozní licence jsou udělovány na základě vyhlášky FMZO č. 560/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z oblasti produkce hovězího a vepřového masa nepodléhá žádná položka režimu automatických dovozních licencí.

Při vývozu podléhají vyjmenované položky licenčnímu řízení a je u nich stanoveno množstevní omezení. O přidělení licence a změnách ročního množství rozhoduje Licenční komise při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. O současných podmínkách pro vydávání licencí podává přehled následující tabulka.

Seznam zboží podléhajícího licenčnímu řízení při vývozu se stanoveným množstevním omezením v roce 1998 a současný stav vydávání licencí

Číslo položky Název zboží Roční Měrná Vydáno licencí

celního sazebníku množství (t) jednotka k 10. 11 1998 (t)

0102 90 05 (21,29,41,49) Živý hovězí dobytek

do 300 kg 7 000 Tuna 5 998

0102 90 51 (59,71,79) Jalovice a býci 10 000 Tuna 6 202

0102 90 61 (69) Krávy 2 000 Tuna 866

0103 91 10 Živý vepřový dobytek

do 50 kg 2 000 Tuna 1 573

0103 92 11 (19) Živý vepřový dobytek

nad 50 kg 15 000 Tuna 2 711

0201, 0202 Hovězí maso

čerstvé, chlazené

nebo zmrazené 5 000 Tuna 1 072

0203 Vepřové maso

čerstvé, chlazené

nebo zmrazené 20 000 Tuna 10 776

Pramen: Vyhláška FMZO č. 560/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů

3. Regulace SFTR

Rada SFTR rozhodla 27. 11. 1998 o subvencovaném vývozu pěti tisíc tun čisté živé hmotnosti jatečných prasat.

Situace na zahraničních trzích hovězího a vepřového masa

Podle údajů EUROSTAT, zpracovaných na základě sčítání v období květen - červen 1998, se snížily stavy skotu v EU o 807 tis. ks na 85,11 mil. ks, což bylo o 0,9 % méně než ve stejném období roku 1997.

Na základě těchto stavů se očekává v roce 1998 pokles produkce skotu v EU o 3 % na cca 28,59 mil. ks. V roce 1999 by měla dále klesnou o 0,4 % na 28,47 mil. ks.

Přes snížení produkce nelze očekávat ani v roce 1998, ani v roce 1999 odbourání intervenčních zásob. Spotřeba má sice lehce vzrůst, omezené exportní možnosti v důsledku ruské krize a slabšího dolaru však neumožní postupné odlehčení trhu.(1)

Evropští producenti hovězího masa i přes snížení nabídky a poměrně stabilní poptávku hledí vstříc nejisté tržní situaci. Důvodem jsou relativně vysoké intervenční zásoby hovězího masa (cca 570 000 t) v EU a drastické snížení jeho vývozů do Ruska. Jejich negativní vyhlídky jsou v současné době umocněny dohodou o potravinové pomoci Rusku, kterou podepsaly Rusko a USA, podle níž bude v rámci této pomoci dodáno na ruský trh cca 120 000 t hovězího masa, 60 000 t vepřového masa a pravděpodobně i drůbeží maso. To vyhlídky evropských producentů a vývozců poněkud zhoršuje, a proto se evropští producenti masa musí připravit na nízké ceny hovězího masa i v příštím roce.

Vzhledem k váznoucím vývozům a také vzhledem k nízkým cenám konkurenčního vepřového masa lze počítat s tím, že se nepodaří jen tak lehce odbourat intervenční zásoby EU , které zvyšují tlak na evropský trh masa. V letošním roce se z intervenčních zásob prodalo prakticky pouze cca 70 000 t hovězího masa, určeného na vývoz a další zpracování(2)

Předpokládá se, že koncem roku bude na intervenčních skladech EU cca 540 000 t, o nichž nikdo neví, najdou-li svého kupce. Jak se ukazuje, naději obchodníků EU na vývoz do Ruska, které odebíralo z EU cca 50 % jejího celkového vývozu hovězího masa, dosahujícího v roce 1997 necelý 1 mil. t, by mohla oživit žádost o potravinovou pomoc, kterou podle některých informací Rusko adresovalo EU dne 9. listopadu. V této souvislosti se hovoří o dodávkách 1,5 mil. t obilí z intervenčních skladů EU a o 250 000 t masa.(3)

Evropská komise zvýšila, s platností od 15. října, exportní subvence na živý skot a hovězí maso o 8 %. Současně byly o cca 20 % vyrovnány subvence na vykostěné maso z krav na úroveň subvencí poskytovaných na maso z býků. Po delší době přijal správní výbor EK opět do intervence hovězí maso, a to 592 t v Irsku a 225 t v Severním Irsku. Současně pro zbývající období do konce roku zmírnil pravidla pro přebírání hovězího masa do intervence tak, že v Irsku a Severním Irsku mohou být do intervence nabízeni voli nižšího kvalitativního stupně 4. Pro všechny členské státy byla zvýšena přípustná hmotnost jatečných trupů pro intervenci ze 340 kg na 360 kg. Komise tak reaguje na velký cenový tlak, který v současnosti působí na irské chovatele skotu. V týdnu do 15.10. 1998 dosáhla v Irsku CZV skotu 101,262 ECU za 100 kg (3 738,61 Kč) a byla nejnižší v EU. V průměru EU byla nižší o 1/3. Důvodem je především výpadek ruského trhu(4)

1) Agrarmarkt.35, 1998,č 166, s. 4

2) Agra-Europe, 39, 1998, č 45, s. MM3

3) Ernahrungsdienst, 1998, č. 88,s.1

4) Agra-Europe, 39, 1998, č 42, s KM 20

Z následující tabulky vývoje cen jatečného skotu od roku 1992 je patrný pokles cen v roce 1996 v důsledku krize BSE a jejich postupné zlepšování v následujících letech:

Ceny jatečného skotu v EU 1) 2) (1992 až 1998; v ECU/ 100 kg j. hm. za studena)

1992 1993 1994 1995 1996 1997 19984) 98:97 v %

Skot3)

1. čtvrtletí 155 158 160 152 138 131 136 + 3,8

2. čtvrtletí 159 163 163 147 132 133 138 + 3,8

3. čtvrtletí 161 162 156 143 123 136 137 + 0,7

4. čtvrtletí 158 156 151 141 126 136 132 - 2,9

Celkem rok 158 160 158 146 130 134 136 + 1,5

Mladí býci, R3

1. čtvrtletí 326 325 330 294 293 271 293 + 8,1

2. čtvrtletí 321 320 318 288 265 262 280 + 6,9

3. čtvrtletí 319 319 310 280 252 271 276 + 1,8

4. čtvrtletí 325 321 302 290 272 284 275 - 3,2

Celkem rok 323 321 315 288 270 273 281 + 2,9

Krávy, 03

1. čtvrtletí 235 262 258 249 214 193 208 + 7,8

2. čtvrtletí 262 278 279 250 209 210 220 + 4,8

3. čtvrtletí 270 272 267 242 191 219 215 - 1,8

4. čtvrtletí 256 250 250 225 188 211 200 - 5,2

Celkem rok 256 266 264 242 201 208 210 + 1,0

1) vážený průměr cen; 2) na základě nového zeleného kurzu od 1. února 1995 byly ceny dřívějších let upraveny faktorem 1,207509; 3) průměr všech kategorií a tříd v ECU/100 kg ž.hm.; 4) částečně předběžně, event. odhad

Pramen: Agra-Europe, 39, 1998, č. 45, s. 4

Evropská komise zvýšila zálohu na mimořádné prémie na býky a chovné krávy pro tento kalendářní rok ze 60 % na 80 %. Zároveň byl přesunut začátek výplat z 1. listopadu na 16. října. Komise tato opatření zdůvodňuje těžkou situací na trhu hovězího masa, vyvolanou "vážnými hospodářskými problémy na určitých tradičních trzích". Situace se v některých členských státech vyostřuje v důsledku nedostatku krmiv, způsobeném nepříznivými povětrnostními podmínkami,.(5)

Ve sledovaném týdnu od 12. 11. 1998 došlo v EU na reprezentativních trzích skotu jen k mírnému poklesu cen na průměr 128,105 Ecu/100 kg ž. hm. Při porovnání s cenou, dosaženou ke konci září 1998 je současná cena o 4 % nižší. Podle jednotlivých zemí EU se v průběhu posledních sledovaných listopadových týdnů významněji snížily ceny v Portugalsku (o 7,6 %), v Rakousku (o 3,9 %) a v Švédsku (o 2,4 %). Zvýšení ceny bylo hlášeno z Velké Británie (o 4,6 %) a Finsku (o 0,3 %). Stabilní ceny zůstaly v Belgii, Dánsku a Lucembursku.

5) Agra-Europe, 39, 1998, č. 42, s KM 30

Reprezentativní ceny za skot v EU

Země/týden/rok ECU/100 kg ž. hm Národní měna/kg ž. hm

12.11.1998 19.11.1998 Týdenní 20.11.1997 19.11.1998 Meziroční

změna v % změna v %

Belgie 121,213 121,213 - 53,19 39,34 -26,0

Dánsko 112,967 112,967 - 8,82 8,54 -3,1

Německo 124,857 124,602 -0,2 2,66 2,47 -7,1

Řecko 162,903 162,669 -0,1 530,97 550,34 +3,6

Španělsko 143,837 143,511 -0,2 244,89 241,58 -1,4

Finsko 131,321 131,678 +0,3 7,00 7,94 +13,4

Francie 148,541 147,008 -1,0 10,03 9,83 -2,0

Irsko 96,998 96,108 -0,9 88,18 1) 76,55 1) -13,2

Itálie 144,220 143,504 -0,5 2,951 2,833 -4,0

Lucembursko 141,840 141,840 - 57,48 58,06 +1,0

Nizozemí 106,710 106,646 -0,1 2,75 2,38 -13,3

Rakousko 129,295 124,281 -3,9- 18,89 17,35 -8,2

Portugalsko 157,719 145,736 -7,6 291,97 296,11 +1,4

Švédsko 112,951 110,247 -2,4 10,49 10,31 -1,7

Velká Británie 108,374 113,406 +4,6 85,31 1) 79,18 1) -7,2

EU 128,357 128,105 -0,2

Pramen:European Market Survey, Pozn.: 1) pence

Slovensko

V roce 1998 pokračuje v Slovenské republice snižování celkových stavů skotu včetně krav, ale tempo poklesu se oproti roku 1997 zpomaluje. Odhad celkových stavů skotu ke konci roku 1998 je 750 tis, tj. pokles oproti stavu k 31. 12. 1997 o 6,6 %, z toho stavy krav se sníží na 290 tis. ks.

Snižování stavů skotu včetně stagnace reprodukčních vlastností a užitkovosti skotu ve výkrmu se odráží i v klesající domácí nabídce. Za rok 1998 se očekává snížení celkového prodeje na úroveň 102 - 103 tis. tun ž. hm., tj. o 11 % méně než v roce 1997. Od roku 1993 se snížila domácí nabídka skotu téměř o 67 tis. tun. Celková domácí spotřeba hovězího masa v roce 1998 se stabilizuje, při porovnání s rokem 1997 se očekává jen mírný pokles o 1,5 %. Při přepočtu na jednoho obyvatele se odhaduje spotřeba hovězího masa v roce 1998 na 11,5 kg. Klesající produkce jatečného skotu se odráží v postupném zvyšování cen v celé cenové vertikále. Během 1. pololetí 1998 se ceny placené výrobcům za jatečné býky zvýšily o 1,7 % za 1 kg ž. hm., u jalovic o 2,5 % a u krav o 1 %. Při porovnání s rokem 1997, byly ceny zemědělských výrobců u jatečných býků v červnu 1998 o 2,4 % vyšší.

V roce 1998 za 1. pololetí se snížil objem dovozu u skotu a hovězího masa oproti 1. pololetí 1997 o 22,7 % a vývoz o 2,5 %. Za 1. pololetí 1998 se ze SR vyvezlo (v přepočtu na maso na kosti) celkem 2 466,2 tun, loni 2 529,7 tun, dovoz za 1. pololetí 1998 činil (v přepočtu na maso) 456 tun, loni 590 tun.

V roce 1998 je trh skotu a hovězího masa usměrňován intervenčním nákupem (stanovená minimální (garantovaná) cena pro rok 1998 43,60 Sk/kg pro nákup jatečných býků v živém tř. E1, E2, A1, A2) a subvencovaným vývozem prostřednictvím ŠFTR SR celními opatřeními, dovozní přirážkou, dotacemi ze státního rozpočtu a tržním řádem pro hovězí maso.

Vepřové maso

Evropská komise zvýšila s platností od 15. října exportní subvence na čerstvé a mražené vepřové půlky a díly ze 20 ECU/100 kg na 40 ECU/100 kg a na vepřové boky z 13 ECU/100 kg na 25 ECU/100 kg. Subvence platí pro všechny destinace a naposledy byly měněny dne 3. srpna 1998. EK nepředpokládá výraznější efekt odlehčení vnitřního trhu EU, dokud Rusko neobnoví své nákupy.

Poradní výbor EU pro vepřové maso očekává, že cenový tlak na evropském trhu potrvá rovněž během 1. čtvrtletí 1999. Vzhledem k tomu, že porážky v roce 1998 budou v rámci EU vyšší o cca 6,3 % než v roce 1997, prognózují experti pro období říjen až prosinec 1998 průměrnou cenu za jatečné trupy třídy E ve výši 104,196 ECU/100 kg (cca 3 665,92 Kč). Pro 1. čtvrtletí 1999 považují za reálnou cenu 106,581 ECU (cca 3 749,83 Kč). Teprve ve 2. čtvrtletí by mohlo dojít ke zvýšení na 112,435 ECU/100 kg (cca 3 955,80 Kč). Záblesk naděje spatřuje poradní výbor v tom, že vzrůstají porážky prasnic. (6)

Podle údajů EUROSTAT se v hospodářském roce 1997/98 (červenec/červen) zvýšila produkce prasat v EU o 3 % na 194 mil. ks. Podle odhadů však má v 1. čtvrtletí 1999 dojít k jejímu snížení o 3,9 % na 51,8 mil. ks a ve 2. čtvrtletí o 4,6 % na 49,4, což by mohlo vést k postupnému zvyšovaní ceny.

Podle výpočtů spolkového ministerstva zemědělství vykazují němečtí zemědělci v chovu prasat ve třetím čtvrtletí 1998 ztráty. Hrubá marže (příjmy za prasata minus náklady na krmivo a selata) byla ztrátová ve výši 12 DEM/ks (213,12 Kč). V desetiletém průměru 1988 až 1997 však byla zisková ve výši 49 DEM/ks (862,4 Kč).(7)

6) Agra-Europe, 39, 1998, č.42,s KM1

7) Agrarmarkt, 35, 1998, č. 169, s.4

Jak vyplývá z následující tabulky bilance vepřového masa v EU, očekává se v EU nárůst produkce tohoto masa až do roku 2005:

Bilance vepřového masa EU (1996 až 2005; v 1 000 t j.hm.)

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Hrubá produk. 16 319 16 251 17 062 17 152 17 251 17 403 17 531 17 660 17 790 17 901

Dovozy v ži. 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0

Vývozy v živ. 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Netto produk. 16 317 16 255 17 060 17 150 17 249 17 401 17 529 17 658 17 788 17 899

Dovozy masa 45 55 60 65 74 90 90 90 90 90

Vývozy masa 844 890 1 100 1 100 1 051 1 042 1 042 1 042 1 042 1 042

Změny zásob + 56 - 60 + 100 -50 - 25 0 0 0 0 0

Spotřeba 15 462 15 480 15 920 16 165 16 297 16 450 16 578 16 706 16 836 16 947

Spotřeba na

obyv. (v kg) 41,49 41,42 42,48 43,00 43,23 43,52 43,73 43,95 44,17 44,39

Pramen: Agra - Europe, 39, 1998, č. 40 s. EN 3

Podle Evropské Komise byl počátkem října objeven klasický mor prasat na několika německých farmách. Tento nález si vyžádal porážku 3 000 zvířat. Zasaženo bylo území Severního Porýní-Westfálska a Dolního Saska.

Ceny selat na německém trhu se vyvíjejí pod vlivem nepříznivého vývoje na trhu prasat. Současná krize byla vyvolána především Nizozemím, kde došlo, po překonání prasečího moru, k neočekávaně rychlému obnovení a zvýšení stavů prasat a tato země může od jisté doby exportovat své přebytky do ostatních zemí EU, především však do SRN. Dalším faktorem jsou odbytové těžkosti Dánska na asijských trzích, pro dánský vývoz prakticky uzavřených, stejně jako je ruský trh uzavřen pro vývozy z ostatních zemí EU. K nepříznivé situaci přispívá i samo Německo zvýšením produkce prasat.

Tato situace se projevuje na vývoji průměrných cen za 25 kg selata (při paritě ze zemědělského podniku, bez DPH): V roce 1993 činila průměrná cena 73 DEM/ks a stoupala poměrně rovnoměrně až na 155 DEM/ks v květnu 1997, poté klesala na 96 DEM/ks v říjnu 1997, v dubnu 1998 dosáhla výše 112 DEM/ks a posléze následoval rychlý pokles

až na 43 DEM/ks v říjnu 1998. Tato cena zatím tvoří dosud nebývalé rekordní minimum. (8)

Ve sledovaném týdnu od 8. 11. do 15. 11. 1998 ceny na reprezentativních trzích EU se v průměru dále mírně snížily na 87,757 ECU/100 kg j. hm., tj. pokles o 1,2 %. Při porovnání posledního sledovaného týdne v listopadu s cenami ke konci září 1998 došlo k propadu téměř o 20 %.

Podle jednotlivých zemí EU se nejvíce snížily ceny v posledních dvou sledovaných týdnech (listopad 1998) v Nizozemí a Itálii (o 4,4 %) a dále v Dánsku (o 1,9 %). Naopak k menšímu zvýšení došlo ve Velké Británii (o 2 %) a v Rakousku (o 0,8 %). Stabilní zůstaly ceny v Lucembursku, Švédsku a Španělsku.

8) Agrarmarkt, 35, 1998, č. 151, příl.

Reprezentativní ceny za poražená prasata v EU

Země/týden/rok ECU/100 kg jatečné hm. Národní měna/kg jateč. hm.

8.11.1998 15.11.1998 Týdenní 16.11.1997 15.11.1998 Meziroční ..... změna v % změna v %

Belgie 84,213 83,040 -1,4 64,42 33,99 -47,2

Dánsko 90,714 88,995 -1,9 11,19 6,73 -39,9

Německo 85,034 84,767 -0,3 3,12 1,68 -46,1

Řecko 130,587 128,645 -1,5 541,12 435,23 -19,6

Španělsko 74,269 74,206 -0,1 271,61 124,92 -54,0

Finsko 124,085 123,256 -0,7 9,40 7,43 -21,0

Francie 96,386 95,010 -1,4 9,69 6,35 -34,4

Irsko 96,846 96,002 -0,9 104,30 1) 76,47 1) -26,7

Itálie 120,731 115,375 -4,4 3,421 2,277 -33,4

Lucembursko 114,824 114,824 - 76,00 47,00 -38,2

Nizozemí 69,135 66,093 -4,4 3,17 1,48 -53,4

Rakousko 88,841 89,558 +0,8 21,88 12,50 -42,9

Portugalsko 85,268 85,514 +0,3 323,75 173,75 -46,3

Švédsko 119,183 119,290 +0,1 13,55 11,16 -17,6

Velká Británie 96,311 98,273 +2,0 104,09 1) 68,61 1) -34,1

EU 88,780 87,757 -1,2

Pramen:European Market Survey, Pozn.: 1) pence

Tabulka uvedená níže je částí Zprávy EK o situaci zemědělství v deseti ZSVE, které požádaly o přijetí do EU. Je aktualizovanou verzí průzkumu provedeného v roce 1995. Pracovní hypotézou je, že tyto země budou do EU přijaty v roce 2003.

Bilance vepřového masa v kandidátských zemích EU a její odhad v r. 2003

Produkce v 1 000 t Domácí spotřeba Bilance v 1 000 t Spotřeba na

v 1 000 t obyvatele

1989 1997 2003 1989 1997 2003 1989 1997 2003 1989 1997 2003

Polsko 1 854 1 724 2 190 1 845 1 591 2 000 + 9 + 133 + 190 49 41 50

Maďarsko 1 014 604 740 828 568 630 + 186 + 36 + 110 79 56 62

Česká rep. 552 483 495 543 471 495 + 10 + 11 ąą 0 52 46 48

Slovinsko 62 62 69 70 88 88 - 8 -26 - 19 35 45 45

Estonsko 125 30 33 73 38 40 + 53 - 8 - 8 46 25 29

Kandidáti 1. 3 608 2 903 3 526 3 358 2 756 3 253 + 250 + 147 + 274 54 44 51

Rumunsko 798 693 753 764 649 761 + 34 + 44 - 8 33 29 34

Bulharsko 412 262 338 344 262 278 + 68 ąą 0 + 61 38 32 33

Slovensko 267 204 227 234 207 226 + 33 - 3 + 1 44 38 41

Litva 250 92 113 149 92 118 + 101 ąą 0 - 5 40 25 32

Lotyšsko 154 45 50 96 66 71 + 58 - 22 -21 38 27 30

Kandidáti 2. 1 881 1 296 1 481 1 587 1 276 1 453 + 294 + 19 + 28 36 30 34

Kandidáti 1.

a 2 5 489 4 198 5 007 4 945 4 032 4 706 + 543 + 167 + 301 47 38 44

EU (15) 15 238 16 255 17 276 14 676 15 480 16 594 + 562 + 775 + 682 40 41 44

Pramen: Agra - Europe, 39, 1998, č. 40, s. EN 13

Ve zprávě se konstatuje že pouze Slovinsku a Rumunsku se podařilo obnovit dřívější zemědělskou produkci. Ve všech zemích spatřuje zpráva náznaky pokroku, pouze u živočišné výroby se konstatuje, že její obnova byla méně úspěšná.

V této souvislosti se konstatuje, že počátkem 90. let bylo v těchto zemích rozprodáno, resp. poraženo velké množství zvířat a že nedostatek kapitálu, nedostatečná struktura zemědělských úvěrů a velká nejistota zabraňují ozdravení zemědělské výroby. Zároveň se konstatuje, že se v posledních letech snížil odstup CZV v ZSVE vůči EU a částečně již dnes jsou tyto ceny v některých zemích vyšší než v EU. Pokud jde o vepřové maso, říká se ve zprávě, že v roce 1997 dosáhly ceny prakticky ve všech kandidátských zemích nejméně 80 % úrovně EU a ve Slovinsku a Rumunsku byly dokonce vyšší než v EU.(9)

V důsledku vysoké produkce vepřového masa byla evidována v SRN nejnižší CZV za 100 kg ž. hm. 87,- ECU. Za poslední dva týdny (48, 49 týden) se tato cena zvýšila na 105,- ECU/100 kg ž. hm. Tím se splnil i účel zvýšených vývozních refundací z EU směrem na Rusko. Subvence do Ruska činila 70,- ECU/100 kg vepřového masa (mrtvé hmotnosti), přičemž vývoz do této země za poslední dva týdny činil 25 000 tun vepřového masa v mrtvé hmotnosti.

S platností od 8. Prosince 1998 snížila Evropská Unie výši vývozních refundací do států střední a východní Evropy ze 40,- na 20,- ECU na 100 kg mrtvé hmotnosti.

9) Agra-Europe, 339, 1998, č. 40, s EN 10

Slovensko

Situace na trhu vepřového masa v roce 1998 oproti roku 1997 je ovlivněna nižší produkcí prasat, stagnací domácí spotřeby a růstem dovozu vepřového masa ze zahraničí.

Klesající produkce prasat v roce 1998 je důsledkem snižování početních stavů a pomalým zvyšováním jejich užitkovosti. Celkové stavy prasat ke konci roku 1998 se sníží na 1 600 tis. ks (odhad), tj. snížení oproti stavu k 31. 12. 1997 téměř o 12 %, z toho početní stavy prasnic se sníží ze 139 tis. ks (začátek roku 1998) na 132 tis. ks, tj. o 5 %.

Celková produkce prasat se v roce 1998 odhaduje ve výši 273 tis. tun ž. hm., tj. o 6 % méně než v roce předcházejícím, z toho prodej prasat do tržních fondů se očekává na úrovni 188 tis. tun ž. hm., tj. téměř o 9 % méně než v roce 1997. Nižší domácí nabídka a stabilizovaná domácí poptávka (očekává se pokles spotřeby o necelé 2 % oproti 1997) se odráží v růstu objemu dovozu vepřového masa ze zahraničí. Za 1. pololetí 1998 v přepočtu na maso na kosti se dovezlo 4 729 tun, tj. o 4 000 tun více než činil dovoz za 1. pololetí 1997. ve druhém pololetí 1998 se předpokládá dovoz ve výši 8 tis. tun vepřového masa. Vývoz uvedené komodity v roce 1998 je minimální (za 1. pololetí 1998 v přepočtu na maso se vyvezlo jen 2,6 tun).

Ceny zemědělských výrobců za jatečná prasata v I. třídě jakosti se v červnu 1998 pohybovaly na úrovni 39,14 Sk/kg ž. hm. Při porovnání s červnem 1997 byly vyšší o 7,1 %. V průběhu 1. pololetí 1998 se ceny od počátku roku do června snížily o 13,2 % (z 45,07 Sk/kg ž. h. v prosinci 1997 na 39,14 Sk). Ve druhém pololetí 1998 se očekává cenový růst, tlumený však nízkou koupěschopností obyvatel.

V roce 1998 trh vepřového masa je usměrňován intervenčním nákupem prostřednictvím ŠFTR SR v pol''nohospodárstve (stanovená minimální (garantovaná) cena pro rok 1998 je 37,30 Sk/kg ž. hm), vývozními a dovozními licencemi, celními opatřeními, dotacemi ze státního rozpočtu a tržním řádem pro vepřové maso.

Vývoj na trhu hovězího a vepřového masa v ČR

Vývoj na trhu hovězího masa

Snižování stavů skotu pokračovalo i ve třetím čtvrtletí roku 1998. Přes zlepšené odbytové podmínky v letošním roce se tak projevuje vliv dlouhodobé ztrátovosti chovu skotu v minulých letech, který mnoho zbylých producentů omezuje v jejich aktivitách.

I na konci roku 1998 trvá poměrně vyrovnaný vztah mezi domácí výrobou hovězího masa a jeho domácí spotřebou.

Vývoj stavů hospodářských zvířat - stav ke konci období (v kusech)

Skot celkem Krávy celkem

Čtvrtletí 1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

I. 2 024 506 1 980 274 1 847 828 1 629 323 767 391 755 796 693 029 625 893

II. 2 026 911 1 958 829 1 777 899 1 602 687 771 453 751 318 669 202 613 675

III. 2 012 333 1 926 350 1 718 081 1 590 932 770 378 736 099 648 533 608 089

IV. 1 988 964 1 903 205 1 651 093 760 747 721 540 627 204

Pramen: ČSÚ - výsledky chovu skotu a prasat

Ve 3. čtvrtletí došlo k dalšímu snížení prodeje jatečného skotu vzhledem ke stejnému období minulého roku i oproti předchozímu čtvrtletí. Důvodem nebyla nerovnováha na trhu, ale pravidelný pokles stavů skotu v předchozích obdobích, který ovlivní i prodej jatečného skotu v roce 1999.

Vývoj a prognóza prodeje jatečného skotu po čtvrtletích (tis. t ž. hm.)

Čtvrtletí 1996 1997 1998 Index 98/97 (%)

I. 78,9 69,6 65,6 94,25

II. 76,9 82,2 63,1 76,76

III. 80,2 72,4 60,0 82,87

IV. 74,4 69,4 1) 65,0 93,66

Celkem za rok 310,4 293,6 1) 253,7 86,41

Pramen: ČSÚ

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

Opět platí, že na rozdíl od minulých období, nedochází nyní již k tak masové likvidaci stád a porážkám v nižší jatečné hmotnosti. Značný díl poklesu produkce hovězího masa oproti minulému roku je tedy možno přičítat pozitivnímu jevu snížené nabídky. Nižší nabídka je ovlivněna také poměrně vysokými vývozy skotu v nižších, než porážkových hmotnostech. To se bude projevovat i v prvním čtvrtletí roku 1999, kdy se předpokládá prodej jatečného skotu ve výši 61 tisíc tun živé hmotnosti.

Bilance produkce a spotřeby hovězího masa v tis. tunách živé hmotnosti

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1) 1999 1)

Počáteční zásoba 10,6 8,6 8,6 6,2 6,2

Nabídka skotu 322,9 310,4 293,6 253,7 250,0

Dovoz 16,6 13,9 4,3 18,0 15,0

Nabídka celkem 349,8 332,9 306,5 277,8 271,2

Domácí spotřeba 316,6 308,9 273,4 250,7 247,0

Vývoz 24,9 15,4 26,9 21,0 18,0

Konečná zásoba 8,6 8,6 6,2 6,2 6,2

Pramen: ČSÚ, MZe, VÚZE, celní statistika

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

Prognóza bilance roku 1998 nedoznala větších změn od minulého vydání Situační a výhledové zprávy. Oproti očekávání v podzimních měsících nestagnoval zahraniční obchod a objemy vývozu i dovozu budou vyšší, než v polovině roku odhadované hodnoty.

Tržní podmínky pro produkci jatečného skotu by se v příštím roce neměly významně změnit. Z toho vychází i prognóza bilance roku 1999. Odhadovaný mírný pokles produkce hovězího masa je způsoben poklesem stavů skotu v předchozích letech. Nejsou předpokládány nižší CZV nebo jiné zhoršení podmínek pro ekonomiku chovu skotu v ČR.

Vývoj na trhu vepřového masa

Počty prasat se, stejně jako v minulém roce, ve třetím čtvrtletí opět zvýšily nad 4 miliony kusů. Opačně se vyvíjely stavy prasnic, které nadále klesaly. Důvodem zřejmě nejsou jen horší ekonomické vyhlídky ke konci 3. čtvrtletí, ale i lepší ukazatele reprodukce prasat (zvýšení počtu odchovaných selat na prasnici za rok).

Je obtížné prognózovat další vývoj početních stavů prasat v ČR. Lze použít zkušenost ze zemí EU, kde nastal značný přebytek nabídky jatečných prasat a na trhu pokles jejich ceny již na začátku léta. Ještě na konci roku 1998 jsou v zemích EU stále hlášeny mírně stoupající stavy prasat a prasnic, což je ještě více překvapující. Růst stavů prasat celkem lze vysvětlit odbytovými potížemi.

V ČR naopak po celý rok 1998 klesaly stavy prasnic a není důvod předpokládat, že se v roce 1999 zvýší. Ačkoliv podmínky v prvním pololetí roku 1998 byly příznivé pro rozvoj chovu prasat vlivem příznivých cen, ke konci roku došlo k jejich zhoršení a proto předpokládáme mírný pokles nabídky vepřového masa v roce 1999.

Stavy prasat a prasnic na konci čtvrtletí v letech 1994 - 1997

Čtvrtletí Prasata celkem Z toho prasnice

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

I. 3 875 261 4 023 915 4 130 924 4 053 997 296 031 319 901 318 743 308 978

II. 3 821 545 4 035 855 3 994 491 3 964 820 302 876 325 243 315 084 304 774

III. 3 944 487 4 133 136 4 161124 4 108 022 305 294 325 904 317 409 302 598

IV. 3 804 821 4 048 213 3 960 039 306 908 321 498 308 871

Pramen: ČSÚ

Vývoj a prognóza prodeje jatečných prasat v jednotlivých čtvrtletích (tis. tun ž. hm.)

Čtvrtletí 1996 1997 1997 1998 Odhad netrž. 1998 + netržní

+ netrž. spotř. spotř. 1998 spotřeba

1. čtvrtletí 147,6 132,5 2) 172,5 153,1 2) 20,0 1) 173,1

2. čtvrtletí 154,0 149,6 2) 175,0 138,3 2) 30,0 1) 168,3

3. čtvrtletí 156,0 144,2 2) 171,2 135,1 2) 18,0 1) 156,0

4. čtvrtletí 149,5 143,7 2) 161,7 1) 140,0 2) 25,0 1) 165,0

Rok celkem 607,1 569,9 2) 680,0 1) 566,5 2) 93,0 1) 659,5

Pramen: ČSÚ

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

2) odhad netržní spotřeby, včetně domácích porážek. V prognózách může dojít k přesunům mezi netržní spotřebou a tržní nabídkou, součet (celková domácí výroba) by však měl zůstat nezměněný.

V 3. čtvrtletí 1998 byla podle předpokladů produkce vepřového masa poměrně nízká oproti předchozím rokům. Vyšší nabídka jatečných prasat z domácí produkce podle statistických údajů byla určena pro prodej v závěru roku.

V 1. čtvrtletí roku 1999 očekáváme tržní nabídku jatečných prasat v objemu 141 tisíc tun živé hmotnosti a zvýšení objemu netržní spotřeby na úroveň zhruba 25 tisíc tun živé hmotnosti.

Bilance produkce a spotřeby vepřového masa ( tisíc tun ž. hm.)

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1) 1999 1)

Počáteční zásoba 14,5 9,5 9,6 10,3 10,3

Produkce vepřového masa 650,0 714,0 680,0 659,5 650,0

Z toho domácí porážky 84,0 106,9 110,0 93,0 90,0

Dovoz 12,0 8,4 3,4 30,0 15,0

Domácí spotřeba 666,7 720,8 663,8 654,5 655,0

Vývoz 0,3 1,5 18,9 35,0 15,0

Konečná zásoba 9,5 9,6 10,3 10,3 10,3

Pramen: ČSÚ, Celní statistika, MZe, VÚZE

Pozn.: 1) prognóza MZe a VÚZE

Vývoj bilance produkce vepřového masa roku 1998 se vyznačuje dvěma odlišnými pololetími. První pololetí bylo spíše přebytkové a dařilo se přebytek vyvážet. Druhé pololetí z hlediska rovnováhy domácí nabídky a poptávky spíše vyrovnané a dalo se počítat s nárůstem dovozu, který byl v předchozích měsících téměř nulový. Nárůst objemu dovozu byl ovšem výrazně vyšší oproti prognózám. K tomu přispěly zejména následující faktory:

? nečekaně hluboká ruská krize

? vysoký přebytek na trzích EU a severní Ameriky, který způsobil drastický pád cen na významných zahraničních trzích

? následné vyšší používání refundací k prosazení dovozu na český trh.

?

Vývozní subvence poskytované EU na vývoz do třetích zemí na základě Nařízení EK č.1003/98 a Nařízení EK č.2210/98

Kód položky Název Subvence Subvence

podl. cel. sazeb. ECU/100 kg ECU/100 kg

od 14. 5. 1998 od 15. 10. 1998

Vepřové maso z domácích prasat, čerstvé nebo chlazené :

0203 11 10 V celku nebo půlené 20,00 40,00

0203 12 11 Kýty a kusy z nich 20,00 40,00

0203 12 19 Plece a kusy z nich 20,00 40,00

0203 19 11 Přední části a kusy z nich 20,00 40,00

0203 19 13 Hřbety s kostí a kus z nich 20,00 40,00

0203 19 15 Boky bez kostí (prorostlé) a kusy z nich 13,00 25,00

0203 19 55 91101) Ostatní vykostěné 0,00 40,00

0203 19 55 93101) Ostatní vykostěné 0,00 25,00

Vepřové maso z domácích prasat, zmrazené

0203 21 10 V celku nebo půlené 20,00 40,00

0203 22 11 Kýty a kusy z nich 20,00 40,00

0203 22 19 Plece a kusy z nich 20,00 40,00

0203 29 11 Přední části a kusy z nich 20,00 40,00

0203 29 13 Hřbety s kostí a kus z nich 20,00 40,00

0203 29 15 Boky bez kostí (prorostlé) a kusy z nich 13,00 25,00

0203 29 55 Ostatní vykostěné 0,00 40,00

1501: 0019

1601

Pramen: Úřední věstník ES

Poznámka: 1) členění EK

Tyto faktory budou mít vliv i na produkci vepřového masa v roce 1999. Lze ale očekávat, že používání vývozních refundací v EU bude v průběhu prvního pololetí nižší vzhledem k omezením dohodami WTO. Dále se objevují i náznaky možného zlepšení odbytu v krizí postižených zemích v příštím roce. Další vývoj závisí mimo vývoje na trhu z velké části i na rozhodnutí státních orgánů v mnoha zemích. Uvedená prognóza bilance vychází z toho, že bude vepřové maso dováženo do ČR v menší míře než v závěru roku 1998.

Zpracovatelský průmysl

Vývoj nabídky a poptávky ve zpracovatelském průmyslu v roce 1998

Po celé období od května až do října klesaly porážky jako důsledek stále se snižující základny chovu především skotu a také nezanedbatelného vývozu živých zvířat v jarních měsících. Tržní odbyt přitom zůstává spíše stabilní. Došlo k snížení zásob a v posledních měsících také k vyššímu dovozu především vepřového masa. Porážky klesají i v podzimních měsících, přestože nabídka by umožňovala větší objem nákupu zpracovatelským průmyslem. Do konce roku očekáváme mírné oživení objemu porážek, zvýšení zásob i odbytu ve zpracovatelském průmyslu.

Vývoj porážek, odbytu masa a výrobků a zásob v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997

Měsíc Porážky skotu Tržní odbyt 1) Vývoj provoz. Vývoj zásob hotových

a prasat (tis. t) (tis. t) zás. masa celk. (tis. t) výrobků v (tis. t)

1997 1998 změna 1997 1998 změna 1997 1998 změna 1997 1998 změna

98/97 98/97 98/97 98/97

(%) (%) (%) (%)

Leden 28,9 28,4 -1,64 26,5 25,9 -2,26 9,2 8,0 -13,04 5,8 5,2 -10,34

Únor 24,3 26,2 7,89 23,6 25,0 5,93 10,1 8,0 -20,79 5,6 5,2 -7,14

Březen 26,1 28,4 8,76 26,5 28,4 7,17 10,2 7,4 -27,45 5,7 5,4 -5,26

Duben 27,6 26,5 -3,85 26,7 29,5 10,49 10,5 6,6 -37,14 6,3 5,2 -17,46

Květen 28,1 23,7 -15,53 27,4 27,3 -0,36 11,5 6,5 -43,48 6,1 5,4 -11,48

Červen 27,5 25,3 -7,99 28,4 28,6 0,70 10,8 6,4 -40,74 6,0 5,4 -10,00

Červenec 28,3 24,7 -12,59 30,2 30,0 -0,66 9,9 5,6 -43,43 5,3 4,9 -7,55

Srpen 24,7 23,1 -6,24 28,0 27,9 -0,36 8,5 5,6 -34,12 5,0 5,0 0

Září 25,8 24,8 -3,90 29,1 29,4 1,03 7,8 6,5 -16,67 5,5 5,3 -3,64

Říjen 27,2 22,5 -17,28 29,5 28,4 -3,73 7,3 7,5 2,74 5,6 5,3 -5,36

Pramen: VÚZE – BIC, zpracování MZe ČR

Pozn.: 1) - vnitřní obchod

? Pro výpočet údajů o porážkách skotu a prasat v mase byla použita výtěžnost jatečných prasat 71 % (užívaná v evropských zemích), odlišná od dříve užívané (68 %), proto se tyto údaje mohou lišit od dříve uvedených. Pro skot byl použit přepočet jatečné výtěžnosti 53 %.