Houbaři mají žně, rostou hlívy, čirůvky, ucho Jidášovo i penízovky

Nemusí se brodit sněhem, kloboučky hub jsou ve stále zelené trávě dobře viditelné. Houbaři mají doslova žně v celém Česku. „Zrovna před dvěma dny jsme uskutečnili mykologickou procházku mezi Chebem a Františkovými Lázněmi a našli jsme docela slušné množství hub,“ uvedl mykolog Jiří Pošmura z Chebu.

„Mimo jiné například pařezník pozdní, výjimečně hlívu ústřičnou nebo penízovku sametovou,“ prozradil mykolog.

„Právě penízovka sametová je vánoční houbou, která se tradičně přidává i do kuby s kroupami, tedy do tradičního českého vánočního jídla. Penízovka sametová a hlíva ústřičná jsou navíc léčivé houby,“ konstatoval Pošmura.

Oblíbená čirůvka i šťavnatka

Hřibovité houby, na rozdíl od svých kolegů na jižní Moravě, ale na západě Čech mykologové nenašli. „U nás není tak teplo jako na jihu Moravy. Tam je možné najít díky teplotám kolem patnácti stupňů i hřibovité houby. Viděl jsem na internetu, že tam kolegové našli i hřiba kováře nebo výjimečně i lišky obecné. Najde-li se krytá část lesa, kde mráz nemohl podhoubí poničit, tak lze takové nálezy zaznamenat,“ uzavřel Pošmura.

Hřibovité houby sice nyní na střední Moravě nerostou, ale daří se již zmíněné penízovce a podle mykologa Jiřího Polčáka hlavně v borových lesích mohou lidé v těchto dnech najít další chutnou houbu – šťavnatku pomrazku. I ona je v kuchyni všestranně použitelná a oblíbená je kvůli nezaměnitelnému a vynikajícímu aromatu.

Mezi houbaři je oblíbená i čirůvka dvoubarvá, kterou lze nyní najít hlavně na loukách či pastvinách. „I to je chutná houba, kterou lze použít při přípravě různých pokrmů i k nakládání,“ zdůraznil Polčák.

Jarní ohnivec rakouský

V listnatých i jehličnatých lesích se lze setkat v rozkládajícím se listí či ve zbytcích dřeva s čirůvkou fialovou. „Je to výborná jedlá houba, vhodná na jakoukoliv úpravu. Navíc má léčivé účinky,“ uvedl mykolog. Léčivé účinky má pak podle něj i nyní také rostoucí ucho Jidášovo, houba oblíbená především v asijské kuchyni, vhodná mj. i do rizota, polévek či salátů.

Výskyt zmíněných druhů jedlých hub není podle Polčáka v tomto období ničím výjimečným. „Není to nic neobvyklého, ale s příchodem mrazů lze očekávat, že kromě penízovky sametonohé, která roste většinou celou zimu, a ucha Jidášova, které lze sbírat v podstatě celoročně, růst těchto hub přestane,“ konstatoval mykolog.

Kromě jedlých druhů hub lze podle něj nyní v přírodě spatřit i řadu nejedlých, které jsou zajímavé svým vzhledem. Jde například o ohnivce rakouského, jenž patří k nádherným jarním houbám. Objevuje se obvykle brzy poté, co roztaje sníh.

„Roste hlavně na padlých větvích bezu, akátu a olše a upoutává krvavě červenou barvou. Někteří lidé ji údajně přidávají do salátů, ale osobně bych nedoporučoval tuto houbu jíst. Do košíku určitě nepatří,“ dodal Polčák.

Až dva kilogramy denně 

Žně mají na sklonku roku i zkušení houbaři v Ústeckém kraji. „Do lesa chodím téměř každý den a pokaždé přinesu jeden až dva kilogramy hub,“ řekl Právu ústecký houbař Vladimír Kaiser a upřesnil, že jeho košík zaplňují zejména penízovka sametonohá a Jidášovo ucho. „Rostou také různé druhy hlív,“ dodal.

V přírodě se dá nyní najít i čirůvka fialová. Daří se jí v Plzeňském kraji. „Ta by přitom nyní vůbec neměla růst, je to podzimní houba,“ řekl Právu plzeňský mykolog Stanislav Holec. „Je dobrá a nalézt se dá na různých místech, nejen v lesích. Daří se jí čím dál víc, před padesáti lety byla daleko vzácnější, asi jí vyhovují některé zásahy člověka,“ podotkl Holec.