Hlubocká bažantnice má bohaté dějiny

Chov bažantů má v jižních Čechách dlouholetou tradici. V hlubockém urbáři se již v roce 1490 objevila zmínka o tom, že Ambrož platil naturální dávky za travaření v Češnovické čtvrti zvané Bažantovská. Zda to má přímou souvislost s bažantnicí, nevíme. Potom by ale tento údaj byl po známé královské bažantnici u Králova Dvora na Berounsku druhým nejstarším dokladem ze 13. století, kdy se jednalo o bažantnici v Čechách. Ovšem mnoho údajů není, a tak se musíme spokojit jen s některými, které dokládají chov bažantů. Mezi písemné dokumenty o chovu bažantů v jižních Čechách patří zpráva z roku 1554, kdy Adam ze Šternberka posílá Vilému z Rožmberka bažanty z panství Konopiště. V roce 1568 zase Anna z Hradce děkuje v dopise za bažanty svému bratrovi Vilémovi. Další dopis je z 23. prosince 1585, kdy prosí Jiří, vévoda Lhenický, Viléma z Rožmberka o živé bažanty. Bažantnictví, o němž je zmínka, lze považovat za určitý umělý chov. Až do 18. století se většinou bažanti chovali pro přímou produkci zvěřiny, ne pro lov. Bažanti se lovili odchytem. V bažantnicích se budovaly bažantí komory. Jednalo se o budovu pro přezimování bažantů. V roce 1678 nařídil kníže Schwarzenberg vybudovat komory v žimutické bažantnici. Z dalších pramenů víme, že v roce 1685 povolal Schwarzenberg známého křivoklátského bažantníka, aby vyhledal příhodné místo pro vybudování nové bažantnice. Tehdy vznikla nejprve bažantnice záblatská, která ovšem nevyhovovala, protože zde docházelo k záplavám ze Záblatského rybníka. Současně proto byla vybudována bažantnice Borek u rybníka Bezdrev. I tuto bažantnici ale ohrožovaly vodní záplavy, a tak byla v roce 1731 rozšířena směrem k hlubockému zámku. Avšak ani toto opatření nebylo tím správným řešením, neboť se zde rozlévala řeka Vltava a působila bažantnici škody. V roce 1772 byla bažantnice přemístěna na bavorovické a zvolenovské louky, kam byly přibrány i drobné lesíky. Kmenový stav byl kolem 20 kohoutů a 200 slepic. Roční přírůstek se pohyboval od 500 do 1000 kusů. V té době se bažanti vychovávali stále ještě starým polodivokým způsobem. V zimě byli komorováni a na jaře vypuštěni. Co slepice snesla, to sama vyseděla. Z roku 1846 máme údaj o tom, že v bažantnici na Hluboké je chováno ve voliérách 250 chovných bažantů. Ve volnosti bažanti nejsou. Naopak, potom F. Hoydar uvedl, že v roce 1867 bylo na panství Hluboká upuštěno od voliérového chovu bažantů, protože na více místech se jim dobře daří. Koncem 19. století se v bažantnictví objevila další novinka. Byla to umělá líheň. Pozvolna se začala prosazovat. Ovšem často se ještě bažantí vajíčka i potom dávala vysedět pod živou pěstounku, která kuřata také vychovávala. K tomu se využívaly slepice nebo krůty. V pamětní knize revíru Borek jsou záznamy i o doplňování bažantí zvěře z jiných zemí. Tak například víme, že v roce 1906 byly z Chorvatska dovezeny bažantí slepice. V roce 1928 se zase dovezli bažanti z Maďarska, aby osvěžili krev v hlubocké bažantnici. Z Maďarska byla dovezena ještě bažantí zvěř i v roce 1936. Bylo to 14 slepic a 7 kohoutů. S touto zásilkou bylo dovezeno i 8 zajíců. Nesmíme opomenout, že v bažantnici Borek se také dařilo i divokým králíkům. Tato hlubocká bažantnice byla již před 1. světovou válkou proslulá vysokými výřady jak bažantů, tak i divokých králíků. Po osvobození převzaly hlubockou bažantnici Československé státní lesy.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info