Globální dobytek je nebezpečný

Ve vaší tašce je zřejmě haggis, řekne pracovnice bezpečnostní služby na edinburghském letišti. Při pohledu na rentgenový snímek zavazadla totiž pozná, že v zavazadlu je "závadná potravina", v tomto případě skotské národní jídlo, které českým konzumentům musí připomenout jitrnicový prejt. Stačí však vysvětlení, že neletíte do ciziny, ale pouze do Londýna. Na rozdíl od kontrol na hraničních přechodech, jako například ve Folkestone, kde je vjezd do tunelu pod průlivem La Manche, nikdo nikoho neobtěžuje, nikdo nikomu neprohledává zavazadla. Natož aby se někdo snažil zabavit nějaké "závadné" potraviny.

Možná, že celníci na "neletištních" britských hranicích pochopili, že slintavka a kulhavka se šíří zejména vzduchem, takže cestující neobtěžují. Tento virus dokonce dokáže přežít dvousetkilometrový let! Dalším velkým rozšiřovatelem jsou ptáci. Ti ale nepodléhají celním kontrolám... Takže veškeré snahy o zastavení šíření nákazy v podobě vaniček s dezinfekcí či zabavování potravin pro osobní potřebu jsou docela liché.

Spíše se, bohužel, musíme smířit s tím, že existuje něco takového jako je "globalizace" a že tak pro dobytek nebezpečná nemoc, jakou bezesporu slintavka a kulhavka je, je přenosná letecky. Podle zatím sice neověřených, ale nicméně velmi důvěryhodných informací, které se podařilo získat, byla slintavka a kulhav-ka do Spojeného království zavlečena s největší pravděpodobností ze severní Afriky na letiště Newcastle, kde někteří farmáři odkupují zbylé potraviny z letadel... A protože již dávno byla také zrušena místní jatka a veškerý dobytek na porážku se proto musí vézt i stovky kilometrů, je jednoduché vysvětlit rychlost rozšíření nákazy slintavkou a kulhavkou mezi britskými farmami.

Je proto velice sporné, když někdo obviňuje britskou vládu z nepříliš brzké reakce. Tato nemoc se šíří rychlostí větru a jejímu dalšímu výskytu skutečně zabrání vybíjení stád, pokud toto "vraždění" bude rychlejší než vítr či ptáci.

Vybíjením i zdravých a nenakažených stád sice možná za přispění armády labouristická vláda epidemii vymýtí, ale kladné body pro nadcházející všeobecné volby nezíská. Udělá si totiž odpůrce nejen z chovatelů krav, prasat a ovcí, ale zejména z hoteliérů. Již dnes se cizinci bojí jezdit na Britské ostrovy z obav před slintavkou a kulhavkou. Většinou zbytečně, ale těžko je může někdo přesvědčit. I ve skotské metropoli, kde díky převládajícím severním větrům není reálné nebezpečí nákazy slintavkou a kulhavkou, zejí hotely prázdnotou. Epidemie zřejmě zasáhne daleko více právě turistický průmysl, než zemědělce. Ti s nejvyšší pravděpodobností dostanou nějakou finanční kompenzaci od vlády. Hoteliéři nic takového neočekávají.

Může se sice lidem neustále vysvětlovat, že slintavka a kulhavka není pro lidský organismus nebezpečná, ale po nemoci "šílených krav" se nelze divit bojácnosti Američanů i kontinentálních Evropanů před návštěvou ostrovního království.

Na rozdíl od slintavky a kulhavky je nemoc "šílených krav" ovšem pro konzumenty hovězího nebezpečná, dokonce smrtelně. Možná, že by k tomu nemuselo dojít, kdyby nebyl býložravý dobytek krmen masokostní moučkou. Příroda - a zcela oprávněně - se v tomto případě vzbouřila a potrestala "pachatele", tedy lidstvo, tím, že hovězí může být nebezpečné.

Přestože již před dobytčí epidemií mnoho renomovaných komentátorů britských seriózních deníků doporučovalo ministerskému předsedovi Tony Blairovi, aby vyhlášení všeobecných voleb odložil až na příští rok, podle posledních informací si nedá premiér říci a volby do britského Parlamentu se uskuteční počátkem letošního května.

A přes všechny souvislosti zřejmě ani slintavka a kulhavka neovlivní předpokládané opětovné vítězství labouristů. Průzkumy veřejného mínění to alespoň naznačují. Pro britskou veřejnost je smutné, že konzervativci se za celé čtyři roky v opozici nedokázali vzpamatovat z volební porážky v roce 1997 a stále nejsou důstojným protihráčem vládní labouristické strany.