Evropská integrace Ovocnářství-Vinohradnictví 16/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁRSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁRSTVÍ - BRAMBORÁRSTVÍ OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VCELARSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ KORENINOVÉ A LÉCIVÉ ROSTLINY

CERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINARSTVÍ

Rocník : 2 Císlo : 16 10. 6.1998

K PRIPRAVENOSTI NAŠEHO VCELARSTVÍ A HEDVÁBNICTVÍ NA VSTUP CESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE

Ing. Vladimír Veselý, Výzkumný ústav vcelarský s.r.o., Dol u Libcic n. Vltavou

ÚVOD

Zástupci ceského vcelarství se jako clenové mezinárodních komisí již v minulosti aktivne podíleli na vypracování všech svetových a evropských dokumentu v oboru (napr. Codex alimentarius, Guideline on test methods for evaluating the side-effects of plant protection products on honeybees), což se projevilo dobrou úrovní harmonizace národních predpisu s evropským standardem. Predpokládáme proto, že ani pri vstupu CR do EU nepujde o podstatné zmeny v soucasných právních predpisech CR.

Ceské vcelarství zaujímá v oblasti celkové úrovne chovu vcel srovnatelné místo se státy EU a v rade kritérií se radí dokonce na prední místa. Ceská republika vykazuje nejvyšší hustotu vcelstev na jednotku plochy (6,5 vcelstev/km2), rovnež clenství vcelaru v odborné dobrovolné organizaci je nejvyšší (98 %). Vysoká organizovanost byla úspešne využita v boji proti varroáze. Spolecne s úcinnými lécebnými postupy, vyvinutými v predstihu Výzkumným ústavem vcelarským, se podarilo zpomalit šírení nákazy a varroázu stabilizovat vetšinou na predklinické úrovni. V Ceské republice dosud nedošlo k hromadným úhynum vcelstev na varroázu, v dusledku cehož i pokles pocetních stavu v soucasné svetové krizi vcelarství je nižší než v ostatních státech. Ke snížení pocetních stavu vcelstev došlo v CR pouze z duvodu ekonomických.

Hedvábnictví v CR bylo na konci padesátých let administrativne zcela potlaceno. Po témer 30leté prestávce se po roce 1989 zacalo znovu obnovovat. Soucasná doba je obdobím budování krmivové základny výsadbou moruší. V dohledné dobe pujde, obdobne jako ve státech EU, predevším o organizování podpory chovatelu bource morušového.

PRÁVNÍ PREDPISY

Prehled právních predpisu EU uvádíme v tab. 1. Definice medu a kvalitativní ukazatele medu jsou dány smernicemi, u kterých se predpokládá dopracování na národních úrovních, podpora vcelarství a hedvábnictví je rešena narízeními, která jsou platná pro clenské státy prímo. Ostatními produkty vcel (mimo med) se právní predpisy EU nezabývají.

Pri stanovení kritérií kvality medu predpisy EU respektují svetovou normu (Codex alimentarius), ackoliv evropské medy mohou splnovat podstatne prísnejší hodnoty (napr. obsah vody, obsah HMF - hydroxymetylfurfuralu). Evropské vcelarské organizace proto namnoze k ochrane domácího trhu vyhlašují zprísnená kritéria pro vlastní medy. Jako príklad je možné uvést Bavorsko, které pripouští maximální obsah 15 mg HMF/kg medu, zatímco norma EU dovoluje 40 mg HMF/kg medu. S touto tendencí je nutné pocítat pri vývozu našeho medu do EU.

Velká cást právních predpisu EU je zamerena na podporu vcelarství a hedvábnictví. Pomoc vcelarství je podporena dvema rezolucemi Evropského parlamentu a odráží kritický stav chovu vcel v clenských státech EU. EU podle tohoto narízení (1221/97) bude hradit 50 % nákladu na národní programy zabezpecující zlepšení podmínek produkce a získávání medu, boj proti varroáze a pridruženým nákazám, racionalizaci, analýzy medu a výzkum ke zvýšení kvality medu. Podpora je zamerena jak na komercní, tak na amatérské vcelarení. Rezoluce zduraznuje význam chovu vcel pro opylování rostlin a uvádí výsledky výzkumu Cornelovy univerzity (USA), podle kterých napr. v USA hodnota opylení prevýšila 68 krát celkovou dosaženou tržbu amerických vcelaru.

Porovnání úrovne harmonizace právních predpisu

1. Med (definice, složení, kritéria kvality)

Soucasné právní predpisy CR (zákon c. 110 o potravinách .... a navazující vyhlášky) respektují základní smernici c. 74/409/EHS a návrh její novely c. 96/C231/03 z 9.8.96. Príprava na vstup do EU je dostatecná. Ostatní produkty vcel nejsou zahrnuty do regulované sféry EU.

2. Ochrana spotrebitele, oznacování výrobku

Tato oblast je pro vcelí med dostatecne ošetrena v rámci obecných potravinárských predpisu, které již respektují príslušné smernice EU.

3. Ochrana vcel pred škodlivými látkami

V resortu zemedelství je na evropské úrovni rešena ochrana vcel pri používání prípravku na ochranu rostlin (Vyhláška c. 40/97 Sb. a Vyhláška c. 84/97 Sb. zákona c. 147/96 Sb. o rostlinolékarské péci). Tyto predpisy respektují poslední doporucení EPPO (European plant protection organization) c.170 z roku 1992 i závery posledních symposií IUSSI k harmonizaci metod posuzování úcinku pesticidu na vcely.

Nejsou však souborne ujednoceny právní predpisy pro ochranu vcel pred škodlivými látkami používanými mimo zemedelství a lesnictví (napr. emise, hubení komáru apod.).

4. Oblast financování zámeru spolecné agrární politiky

Spolecná agrární politika EU respektuje národohospodárský význam užitecného hmyzu a podporuje chovy jak vcel, tak bource morušového (smernice 845/72/EHS s dodatkem c. 2059/92/EHS, narízení (ES) c. 1221/97).

Právní predpisy k podpore vcelarství a hedvábnictví v CR chybí.

5. Celní predpisy

Celní sazby (pouze pro vcelarství) uvádíme v tab. 2. S ohledem na širší platnost predpisu v rámci GATT nejsou rozdíly v harmonizovaném systému mezi CR a EU. Z tabulky je zrejmé, že celní sazby v dusledku výrazné tendence ke snižování smluvních sazeb nemohou hrát významnejší úlohu v ochrane domácího trhu, a to ani u medu, kde jsou sazby nejvyšší. Smluvní sazby se každorocne snižují (GATT, CEFTA). Ani všeobecné sazby u asijských a jihoamerických medu nemohou vyrovnat veliký cenový rozdíl k evropským medum.

MED (výroba, export, import, stavy vcelstev a vcelaru)

Med je ekonomicky nejduležitejším produktem vcel. Ostatní vcelí produkty jsou v porovnání s medem zanedbatelné hodnoty a právní predpisy EU se jimi nezabývají.

Svetová produkce medu se odhaduje na více než 1 milion tun ( tab. 3). Z kontinentu má nejvetší produkci Asie a ze státu je nejvetším producentem Cína.

V tropickém a subtropickém pásmu je výroba medu vyšší a podstatne levnejší než v pásmu mírném a severním. Kvalita a hygienická úroven jižních medu (Cína, Jižní Amerika, Afrika) je však nižší. Jelikož i spotreba medu obyvatelstvem je v prevráceném pomeru k výrobe, vytvárí "jižní" med pretlak na trhu medem a sráží cenu domácích medu jak v Evrope, tak v USA a Kanade. Obranou domácí produkce muže být pouze kvalita a hygienická nezávadnost.

Výroba a spotreba medu v zemích EU je dokumentována v tab. 4. Sobestacnosti vlastní produkcí dosahuje pouze Portugalsko a Španelsko, hranici sobestacnosti se pak blíží Recko a Francie. Prebytek medu z vlastní produkce vykazuje jedine Španelsko. Všechny ostatní zeme EU jsou silnými importéry medu. Hlavními vývozci jsou Mexiko, Argentina a Cína ( tab.5). Ze zemí CEFTA se na dovozu do EU podílí nejvíce Madarsko. Pocty vcelstev a vcelaru EU (tab. 6) jsou ke své rozloze relativne nižší než v Ceské republice, kde v roce 1992 bylo 729 tis. vcelstev a 76 tis. vcelaru. Je zrejmé, že CR má mezi zememi EU primát v poctu vcelstev a vcelaru na jednotku plochy. Z tabulky 6 je rovnež zrejmé, že komercní vcelarství je soustredeno pouze do jižních státu (Španelsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Recko), kde jsou vyšší výnosy a nižší náklady na výrobu medu. Zbývající zeme EU jsou pak nejvhodnejším odbytištem pro ceský med.

Pri spotrebe na obyvatele a rok do 0,5 kg medu jasne vyplývá, že Ceská republika musí být exportérem medu. Dokazuje to také bilance dovozu a vývozu v tab. 7. V letech s prumernou úrodou medu se vývoz pohybuje okolo tretiny sklizne a pri nadprumerných sklizních muže dosáhnout až poloviny celkové produkce.

KRIZOVÁ LÉTA 1996 a 1997

Krajne nepríznivé pocasí v zime 1995 - 1996 a behem celého roku 1996 se projevilo kalamitními ztrátami vcelstev v celém mírném pásmu Evropy i USA. Tam, kde se k neprízni pocasí pridružila také silná varroáza, dosahovaly zimní ztráty na jare 1996 50 - 80 % ze stavu zazimovaných vcelstev. V Ceské republice uhynulo pouze 22 %. Pochopitelne, že vysoké zimní ztráty ovlivnily pocetní stavy vcelstev nejen v roce 1996, ale i 1997. Protože ani rok 1997 nebyl príznivý, pocetní stavy se nepodarilo vyrovnat, naopak se dále snižovaly. Statistické údaje dosud chybí, ale podle osobních sdelení mužeme predpokládat, že pokles pocetních stavu v Ceské republice je podstatne mírnejší, než v ostatních státech. Pokles stavu vcelstev v Ceské republice probíhal takto :

Rok Pocet vcelstev k 30.10. v tis. Pokles oproti predchozímu roku (%)

1994 630 8,0

1995 622 1,3

1996 537 13,6

1996 510 5,0

Vysvetlení mírnejšího poklesu stavu vcelstev v Ceské republice je jednoznacne v lepším zvládnutí varroázy, kdy se podarilo zabránit hromadným úhynum vcelstev, a v pružne reagující ekonomické podpore vcelarské prvovýroby a opylovacích úkolu státem.

Údaje techto krizových let nejsou brány v úvahu ke stanovení dlouhodobých prumerných trendu.

KONKURENCE ZEMÍ CEFTA

Všechny zeme CEFTA pokládají trh EU za velmi vhodné odbytište svého medu. I když z tab. 8 vyplynulo, že Polsko a Slovinsko med v roce 1996 nevyvezly - bud vubec nebo zanedbatelné množství - pri uvážení dlouhodobých trendu tomu tak není. Rok 1996 byl výjimecný pro Slovinsko v dusledku varroázy a v Polsku poklesem stavu vcelstev v minulých letech (pokles až na 800 tis. vcelstev). Všechny zeme CEFTA jsou tudíž našimi konkurenty a proto je treba usilovat o vytvorení rovných podmínek hospodárské souteže. S výjimkou Madarska je výroba ve všech ostatních zemích ztrátová. Tato ztráta je vyrovnána tím, že amatérští vcelari nepocítají pracovní náklady a s dotacemi státu. Dotacní podpora státu je jediná cesta k vytvorení rovných podmínek, pricemž dotována musí být cinnost, nikoliv výrobky, tj. med. Mezi zememi CEFTA porušuje tuto zásadu Madarsko, které jediné vyplácí subvence na 1 kg vyvezeného medu. Pri spolecném vstupu do EU je treba naléhat na odbourání tohoto typu dotací.

PODPORA VCELARSTVÍ A HEDVÁBNICTVÍ STÁTEM

EU podporuje vcelarství i hedvábnictví. V roce 1996 rozdelilo 15 mil. ECU (tab. 9). Od roku 1997 platí narízení o 50 % príspevku EU na národní programy podpory vcelarství (podrobneji uvedeno v kapitole "Právní predpisy"). Krome podpory EU existují ve všech clenských zemích další nejruznejší druhy podpor od danových úlev, príspevku na cukr a léciva, dotací na spolkovou cinnost až po ekologické prémie za opylení. Ekologické prémie považujeme za nejreálnejší zpusob ocenení vcelarství. Krome toho ve všech zemích EU stát financuje výzkumná pracovište (v rámci EU pracuje 36 výzkumných ústavu zabývajících se vcelarskou tématikou) a bezplatnou poradenskou službu.

Veškerá podpora vcelarství je vedena snahou o zabezpecení dostatku opylujícího hmyzu pro pestované i plane rostoucí entomofilní rostliny.

V Ceské republice není povinnost podpory státu uzákonena. Do materiálu agrární politiky byla zahrnuta pouze zásada, podle které se financní podpora rídí pocetním stavem vcelstev, pricemž za hranicní hodnotu pro opylení se považuje stav 650 tis. vcelstev. Pri klesajících stavech pod tuto hranici by se mely podpurné prostredky do vcelarství zvyšovat. Soucasná úroven prímé i neprímé podpory byla vyjádrena hodnotou 7,84 DEM na 1 vcelstvo, což je pouze 34 % celkové prumerné ztráty na 1 vcelstvo ( pri zapoctení pracovních nákladu). Ekonomická ztrátovost vcelarství je prevažující prícinou poklesu pocetních stavu vcelstev v CR.

Podpora hedvábnictví - viz kapitolu "Právní predpisy". V CR nejsou rozvoj hedvábnictví a jeho podpora rešeny právními predpisy. Soucasná podpora se omezila pouze na grant pro Výzkumný ústav vcelarský v rocním objemu 200 - 400 tis. Kc.

ZÁVERY A DOPORUCENÍ

1. Ceské vcelarství zaujímá v celkové úrovni chovu vcel srovnatelné místo se státy EU. Prioritní postavení pak má v poctu vcelstev a vcelaru na jednotku plochy, ve stabilizaci varroázy a hygienické nezávadnosti vcelích produktu. Pokles pocetních stavu vcelstev v krizových letech svetového vcelarství byl v CR mírnejší, než ve státech EU.

2. Právní predpisy CR mají odpovídající návaznost na právní predpisy EU v oblastech definice, složení a kvality medu, ochrane spotrebitele, oznacování výrobku a v ochrane vcel pred pesticidy používanými pri ochrane rostlin v zemedelství a lesnictví.

3. Doporucujeme dopracovat právní predpisy ochrany vcel pred škodlivými látkami používanými mimo zemedelství a lesnictví a právní predpisy pro podporu vcelarství a hedvábnictví v rámci agrární politiky státu. Návrh rešení bude zahrnut do programu rozvoje vcelarství, spolecného dokumentu VÚVc a CSV, který bude predložen Mze CR.

4. CR je závislá na exportu medu, pricemž nejvhodnejším odbytištem jsou nesobestacné zeme EU. K tomu je treba pri expertních jednáních s EU prosazovat zarazení ceského medu mezi kvalitní stredoevropské medy.

5. Pri expertních jednáních v EU doporucujeme podporit návrhy na zavedení nových kvalitativních znaku medu, potvrzujících jejich hygienickou nezávadnost.

6. Doporucujeme u nabízených ceských medu deklarovat hodnoty odlišné od normy EU ve smyslu vyšší kvality a další ukazatele, prokazující bakteriální (Paenibacillus larvae larvae) a chemickou (rezidua léciv) nezávadnost. K tomu prubežne vytváret nové metody posuzování medu.

VÚVc navrhne samostatný projekt k této problematice vcetne zlepšování metod získávání

a ošetrování medu a požádá pro tento projekt o grant Národní zemedelskou agenturu.

7. Zeme CEFTA jsou konkurenty Ceské republiky na trhu EU. Ceský svaz vcelaru bude iniciovat jednání zemí CEFTA k vypracování národních programu rozvoje vcelarství a na základe nich predloží Mze CR návrh na podporu ceského vcelarství k vytvorení rovných podmínek souteže na trhu EU.

8. Ochrana domácího trhu je možná pouze sledováním a uplatnováním požadavku na kvalitu a hygienickou nezávadnost medu. Opatrení viz bod 6.

9. Návrh na podporu ceského vcelarství v podmínkách zaclenení do EU bude zapracován do spolecného dokumentu CSV a VÚVc : "Program rozvoje vcelarství" a predložen Mze CR.

10.Obnova hedvábnictví vyžaduje podporu státu. VÚVc predloží Mze CR komplexní studii, jejíž soucástí bude i návrh systému státní podpory chovatelu bource morušového v souladu s opatreními EU.

Tabulka 2. Základní údaje celního sazebníku pro komoditu vcelarství

Položka Název Celní sazba

všeobecná smluvní

01060090 Živé vcely (vcelí matky, vcelstva) bez cla bez cla

04090000 Prírodní med 30,0 18,0

05119980 Ostatní vcelí produkty (materí kašicka,

propolis, jed, žihadla, pyl bez cla bez cla

15219091 Vcelí vosk 5,0 0,2

Tabulka 1. Seznam právních predpisu EU týkajících se vcelarství a hedvábnictví

(Official Journal of European Communities)

Císlo právního predpisu

ze dne Právní síla Obsah

74/409/EEC Smernice

22.7.1974 Council directive on harmonization of the laws of the Member

States relating to honey (Harmonizace legislativy clenských státu

o medu)

96/C 231/03 Návrh Proposal for a Council Directive relating to honey

30.5.1996 smernice (Návrh smernice o medu)

1221/97/EC Narízení Council regulation laying down general rules for the application

25.6.1997 of measures to improve the production and marketing of honey

(Narízení stanovující všeobecná pravidla k uplatnení opatrení

pro zlepšení výroby medu a obchodu s medem)

(Podporeno rezolucemi Evropského parlamentu A3-0154/92 a

A4-0116/94)

845/72/EEC Narízení Regulation laying down special measures to encourage silkworm

24.4.1972 rearing

922/72/EEC Narízení Regulation concerning the general rules for granting aid in

respect of silkworms

4005/87/EEC Narízení Regulation amending 845/72

23.12.1987

2059/92/EEC Narízení Regulation amending 845/72

30.6.1992

668/74/EEC Narízení Regulation amending 922/72

28.3.1974

1054/73/EEC Narízení Regulation on detailed rules of aid in respect of silkworms

18.4.1973

683/74/EEC Narízení Regulation amending 1054/73

27.3.1974

707/76/EEC Narízení Regulation on the conditions and the procedures for the

25.3.1976 recognition of producer groups of silkworm rearers

822/76/EEC Narízení Regulation on the conditions and the procedures for the

7.4.1976 recognition of producer groups of silkworm rearers

1496/77/EEC Narízení Regulation on communications between Member States and the

4.7.1977 Commission in the silkworm sector

Tabulka 3. Prehled nejvetších svetových výrobcu medu (výroba v t)

1979-81 1991 1992 1993

Svet celkem 933915 1207195 1170959 1176345

Afrika 86881 107638 110469 113765

Angola 15000 15000F 15000F 15000F

Etiopie 20500 23400F 23700F 23700F

Kena 10834 18000F 19000F 19500F

Tanzanie 9500 15000F 15500F 16000F

Sev. a Str. Amerika 211385 222414 216145 198578

Kanada 32303 31606 29624 31000*

Kuba 7602 10000F 10500F 10500F

Mexiko 65758 69495 63886 55000*

USA 94404 99415 100056 90000

Jižní Amerika 52222 89054 96324 84794

Argentina 34533 54000* 61000* 48000*

Brazílie 6595 18668 19000F 20100F

Asie 234610 351585 328542 351924

Cína 139110 212938 183000 205200*

Indie 43333 50500F 51000F 51000F

Kazachstán . . 30000F 28000F

Evropa 133864 167969 169797 169568

Belorusko . . 55000F 53000F

Francie 12321 16850 17183 17500

Nemecko 16416 25000 24667* 28000

Recko 10997 13519 13213 14826

Madarsko 13531 10023 10742 10700F

Itálie 4133 11000 12500 13200

Polsko 11389 14056 12891 12900F

Rumunsko 14279 8279 10410 10000F

SSSR 186333 240000 . .

Ruská federace . . 47000 50000

Španelsko 12835 25300 25000 25000F

Tichomorí (Oceánie) 28621 28536 27094 30700

Austrálie 20923 20604 18948 22556

Ceskoslovensko 6043 9111 9525* .

Ceská republika . . . 6494

Ceská republika ** . . . 7750

Pramen : FAO yearbook - Production, vol. 47, 1993

* - neoficiální údaj, F - odhad FAO, ** - údaj Ceského svazu vcelaru

Prevzato ze situacní a výhledové zprávy "Vcely" MZeCR a VÚZE)

Tabulka 4. Výroba a spotreba medu v zemích EU

EU-12 Bel./Luc. Dánsko SRN Recko Španel.

1990/91

Použitelná.produkce (tis.t) 110 1 3 25 8 23

Dovoz 129 6 3 88 2 2

Vývoz 7 2 2 17 2 5

Obchod mezi zememi EU 27 2 0 7 2 0

Domácí spotreba 235 5 4 96 9 20

Spotreba (kg/os.,rok) 0,7 0,5 0,8 1,2 0,9 0,5

Stupen sobestacnosti (%) 46,8 20,0 75,0 26,0 88,9 115,0

1991/92

Použitelná produkce (tis.t) 103* 1 3 25 8* 23*

Dovoz 132* 7 4 90 2* 2*

Vývoz 11 4 2 13 2* 5*

Obchod mezi zememi EU 27* 2 1 4 2* 0*

Domácí spotreba 230* 4 5 102 9* 20*

Spotreba (kg/os.,rok) 0,7 0,4 1,0 1,3 0,9* 0,5*

Stupen sobestacnosti (%) 44,8 25,0 60,0 24,5 88,9* 115,0*

Francie Irsko Itálie Nizozemí Portugal Spoj.kr.

1990/91

Použitelná.produkce (tis.t) 35** 0 8 0 4 5

Dovoz 7 1 12 9 0 26

Vývoz 4 0 0 1 0 1

Obchod mezi zememi EU 5 1 2 7 0 1

Domácí spotreba 38* 1 20 8 4 30

Spotreba (kg/os.,rok) 0,7 0,3 0,3 0,5 0,4 0,5

Stupen sobestacnosti (%) 92,1 0 40,0 0 100,0 16,7

1991/92

Použitelná produkce (tis.t) 25** 0 9 0* 4 5

Dovoz 8 1 13 9* 0 23

Vývoz 5 0 0 1* 0 1

Obchod mezi zememi EU 7 1 2 7* 0 1

Domácí spotreba 28** 1 22 8* 4 27

Spotreba (kg/os.,rok) 0,5 0,3 0,4 0,5* 0,4 0,5

Stupen sobestacnosti (%) 89,3 0 40,9 0 100,0 18,5

Poznámky : * odhad Eurostatu, ** odhad CEC, Directorate - General for Agriculture

Pramen : Eurostat a EC Commission, Directorate General for Agriculture

(Prevzato ze Situacní a výhledové zprávy "VCELY 1995" Mze CR a VÚZE)

Tabulka 5. Hlavní dovozci medu do zemí EU

Zeme 1991 1992

t ECU/kg t ECU/kg

Argentina 27300 0,83 38900 0,81

Mexiko 36600 0,82 30200 0,86

Cína 13300 0,82 24800 0,80

Kuba 7400 0,76 9400 0,78

Uruguay 2880 0,81 5600 0,85

Madarsko 7750 1,19 4900 1,34

Austrálie 6400 0,85 4400 0,87

SSSR 7800 0,65 1600 0,69

Rusko 2200 0,67

Celkem 131600 0,88 145000 0,89

Pramen : Comext

(prevzato ze situacní a výhledové zprávy "VCELY 1995" Mze CR a VÚZE

Tabulka 6. Pocty vcelaru a vcelstev v zemích EU v roce 1992

Zeme Pocet vcelstev Pocet vcelaru Pocet

Celkem Z toho Celkem Z toho % vcelstev na

komerc. komerc. komerc. 1 vcelare

Belgie 100000 12000 0

Dánsko 110000 20000 8000 100 1,3 200

Nemecko 1010000 80000 94000 400 0,4 200

Recko 1225000 770000 23000 3000 13,0 257

Španelsko 1854000 1242400 20161 4560 22,6 272

Francie 1434000 528000 100000 3000 3,0 176

Irsko 21960 3200 2250 64 2,8 50

Itálie 1000000 300000 80000 1000 1,3 300

Lucembursko 10213 240 650 1 0,2 240

Nizozemí 65000 2500 10000 10 0,1 250

Portugalsko 510000 177000 50000 1000 2,0 177

Velká Británie 200000 40000 35000 200 0,6 200

EU -12 7540173 3163340 435061 13335 3,1 237

Pramen : COPA a clenské státy EU

(Prevzato ze situacní a výhledové zprávy "VCELY 1995" Mze CR a VÚZE)

Tabulka 7. Zahranicní obchod se vcelím medem - Ceská republika

Dovoz

Rok 1991 1992 1993 1994

Dovoz medu (t) 64,8 6,3 424,5 358,0

Vývoz

Rok 1991 1992 1993 1994

Vývoz medu (t) 4579,7 2377,7 1463,6 2961,4

(Prevzato ze situacní a výhledové zprávy "VCELY 1995" Mze CR a VÚZE)

Tabulka 8. Vybrané údaje o stavu vcelarství v zemích CEFTA v roce 1996

Zeme Produkce Dovozy Vývozy Spot. Prum. Prum. + zisk

medu (t) medu (t) medu (t) medu náklady výnosy na - ztráta

(kg/obyv./ na vcelstvo/ vcelstvo/ na 1 kg

rok) rok (DEM) rok DEM medu

(DEM)

Ceská republika 5432 372 2417 0,50 59,61 26,34 - 2,84

Slovensko 3040 315 810 0,25 68,71 40,37 - 2,10

Polsko 9100 380 0 0,35 47,59 26,10 - 2,39

Madarsko 16000 700 12000 0,40 77,07 89,60 + 0,31

Slovinsko 1600 611 82 1,15 132,17 36,30 - 8,72

Tabulka c. 9. Približné repartice 15 miliónu ECU podle poctu vcelstev na jednotlivé zeme EU

Zeme Pocet vcelstev % z celkového poctu Repartice

(v tis.) vcelstev v EU (ECU)

Belgie 100 1,23 184 338

Dánsko 85 1,05 156 677

Finsko 40 0,49 73 698

Francie 1434 17,63 2 644 234

Irsko 20 0,25 36 817

Itálie 1100 13,52 2 028 336

Lucembursko 10 0,12 18 378

Nizozemí 80 0,98 147 458

Portugalsko 550 6,76 1 014 137

Rakousko 394 4,84 726 474

Recko 1200 14,75 2 212 737

SRN 1069 13,14 1 971 174

Španelsko 1753 21,55 3 232 467

Švédsko 100 1,23 184 338

Velká Británie 200 2,46 368 737

Evropa 15 8135 100,0 15 000 000

Pramen : Vida Apicola, 1997, c. 86, s.5.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Evropská integrace - Ovocnárství, vinohradnictví, zelinárství, bramborárství, okrasné zahradnictví, vcelarství, hedvábnictví, koreninové a lécivé rostliny, cerstvé a zpracované výrobky, vinarství - Informacní obežník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika@mze.cz

Doc. Ing. Jirí Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinarství)

Pro vnitrní potrebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce.