Evropská integrace č. 7

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCU A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 4 Číslo : 7 30.5.2000

Zahraniční experti na MZe ČR - Paul A HUSSEY

Na Ministerstvu zemědělství pracuje v současné době řada zahraničních expertů. Rádi bychom dnes představili naší odborné veřejnosti pana Paula Husseyho, který působí na MZe jako vedoucí projektu PHARE. K tomuto působení pana Husseyho předurčilo jeho velmi rozsáhlé vzdělání (ekonomie, právo, historie, překladatelství a lingvistika), které získal ve své rodné zemi Irsku a ve Spojeném království. K jeho klíčové kvalifikaci patří významné mnohaleté působení v Irské radě pro mléčné výrobky. Vzhledem k jeho nemalým jazykovým znalostem (angličtina, francouzština, španělština a němčina) byl též vyhledávaným poradcem v mnoha zemích jako například v Litvě, Libanonu, Jordánsku, Kypru, Chile, Rusku, Číně, Trinidadu, Egyptě, Zimbabwe a Keni.

Optimalizace tržních a strukturálních opatření ve správním řízení v rámci předpisů EU (seminář 14.-16. března 2000, MZe ČR)

Několik slov o zkušenostech s vytvořením a fungováním Platební agentury ve vztahu k administrativnímu a zemědělskému systému v Irsku

Paul HUSSEY, PAU poradce MZe ČR

Dámy a pánové,

dovolte mi nejdříve říci, že to nikdy předtím nebylo a není oblastí mé konkrétní odbornosti. Má dosavadní činnost a zkušenosti jsou v oblasti mezinárodního obchodu a byl jsem spíše pozorovatelem, než přímým účastníkem fungování národní administrativy nebo administrativy Evropské unie. Byl jsem však schopen vytvářet poněkud jemný tlak na některé mé přátele a spolupracovníky, kteří byli tak laskaví a navrhovali některé záležitosti, s nimiž jsem se mohl zabývat, a které mohou mít konkrétní odezvu nebo význam pro naše české kolegy, kteří jsou v současné době pověřeni úkolem vybudování obdobné struktury zde v Praze.

Pro začátek bych vám rád poskytl velmi stručný obrázek o velikosti a charakteristikách zemědělství v Irsku a o tom, jaké má tento resort postavení v ekonomice jako celku.

Irská republika: Celková plocha území: 67 000 km2

Počet obyvatel: 3,8 milionů

Počet farem zaregistrovaných v roce 1994 (nad 1 ha): asi 154 000

(59 000 farmářů na plný úvazek, 95 000 farmářů s částečným úvazkem mimo farmu)

Průměrná velikost farmy: 20 ha

Podíl celkové populace pracující v zemědělství: 9 %

Podíl celkové populace pracující v zemědělství a potravinářském průmyslu: 12,5 %

Podíl zemědělství/potravinářství/výroby nápojů na HDP: 7%

Podíl zemědělství/potravinářství/výroby nápojů na celkovém obchodě (vývozy): 15 %

Celkový počet skotu: 7,6 milionů kusů

Celkový počet ovcí: 8,2 milionů kusů

Počet prasat: 1,7 milionů kusů

Roční produkce:

Mléka: 5150 milionů litrů

Hovězího: Poražených zvířat: 1,6/1,7 milionu kusů ročně

Vyvezených živých zvířat: 200 000/300 000 kusů ročně

Vepřového: Poražených zvířat: 2,5/3,0 milionu kusů, tj. 85000 tun

Vyvezených živých zvířat: asi 200 000 kusů (hlavně do Severního Irska)

Skopové/Jehněčí: asi 4,5 milionů kusů

Obiloviny celkem: 2,1 milionu tun

Cukrová řepa: 1,5 milionu tun

Z těchto údajů poznáte, že Irsko je zemí, kde ačkoliv relativně klesající (dosti rychle!) zemědělství, výroba potravin a nápojů dosud tvoří významnou část národního hospodářství.

Tato charakteristika výroby/obchodu a relativně vysoký počet jednotlivých farmářských jednotek má velký dopad na objem a charakter práce Intervenční organizace jako takové a na Platební agenturu v Irsku.

Snad bude užitečné se zde zmínit, že když Irsko vstoupilo v roce 1973 do Evropského hospodářského společenství (jak se tehdy Evropské společenství nazývalo), národní úřady byly povinny vytvořit systémy zabývající se:

a. tehdy aktuálními intervenčními opatřeními, které se primárně a téměř výlučně zabývaly fyzickým nákupem, skladováním a placením za produkty, které byly předmětem systému nákupu (obilí, hovězí maso, máslo, sušené odstředěné mléko) a

b. platbou náhrad za vývoz nebo dotací na vývoz do zemí mimo “Společenství Devíti”. Přestože tehdy existovaly auditní služby Komise EHS, pracovaly v relativně jednoduchém právním a auditním rámci, který byl v průběhu uplynulého čtvrtstoletí zdokonalen a rozšířen tak, aby zvládnul obojí, jak dalších šest členských států, tak radikální změny ve filozofii i praxi podpory příjmů evropských zemědělců.

Zmiňuji se o tom, protože systém, který byl vytvořen, aby se zabýval “relativní” jednoduchostí těch dnů ( a který pochopitelně odrážel něco, co ministerstvo již dělalo v době před připojením), byl pevně zasazen do samotného ministerstva na rozdíl od našich sousedů z Velké Británie, jejichž systém podpory zemědělství byl výrazně odlišný a v důsledku toho se rozhodli vytvořit oddělený a legislativně samostatný Intervenční výbor řešící tytéž úkoly. Můžete si vzpomenout, že každý členský stát si mohl podle svého přání vytvořit intervenční a platební opatření, která odpovídala jeho kultuře, tradicím a charakteru vlády. Vyžadovalo to pouze souhlas Komise, že opatření splnila základní požadavky Římské dohody a malého počtu pravidel odsouhlasených pro oblast finančního účetnictví. Toto platí dosud a vláda České republiky má naprostou volnost při přijetí svého rozhodnutí. V této záležitosti je vyžadován pouze konečný souhlas Komise, že vybrané instituce splňují požadavky nemalého množství platné legislativy k této věci.

Jsem si však velmi dobře vědom, že z důvodu změn povahy “intervencí”, k nímž došlo za posledních 25 let, je požadována změna mechanismu a kontextu. V současné době probíhá v irských vládních kruzích rozsáhlá debata, zda by neměly být “intervenční” funkce vyňaty z přímého řízení Ministerstvem zemědělství a neměly by obdržet nezávislý statut.

Mohlo by být užitečné poskytnout několik velmi obecných čísel, které budou ilustrovat změny v povaze intervencí i problémy spojené s poskytováním služby, která splňuje potřeby zemědělství a potravinářského sektoru na jedné straně a přísné požadavky na účetnictví v EU na straně druhé.

1. V roce 1998 (poslední rok, pro který jsou k dispozici úplná čísla) činil v Irsku celkový hrubý objem zemědělské výroby 4139,6 milionů EURO. Toto číslo zahrnovalo také asi 427 milionů EURO, zaplacených zemědělcům nepřímo prostřednictvím intervence za produkty, refundováním vývozů hovězího a mléčných výrobků a podpory placené za kasein, sušené mléko apod. Celkové vstupy (včetně krmiv, hnojiv, honorované práce a amortizace) činily 3070,4 milionů EURO, ponechávajíc hrubý příjem před úročením a zdaněním ve výši 1069,2 milionů EURO. Výše přímých příjmových plateb (bez veškerých daní) je odhadována na 1286,4 milionů EURO a tím poskytuje asi 55,3 % celkového čistého příjmu zemědělců, v porovnání se 42,2 % v roce 1996 a 47 % v roce 1997. Přestože tato závislost na kompenzacích je v Irsku obzvlášť vysoká z důvodu významného postavení produkce hovězího, která prošla velmi těžkým obdobím a dostává široké spektrum příplatků, srovnatelná čísla z ostatních členských zemí EU ukazují na podobné trendy.

Může být užitečné, podívat se trochu podrobněji na rozpis těchto přímých příjmových

plateb:

Z celkových 1286,4 milionů EURO proplacených v roce 1998 jako přímá pomoc, byly hlavními složkami:

Platby za hovězí a skopové 917,5 milionů (71 %)

Pomoc pro oblast obilovin 117,6 milionů

“Doprovodná” opatření (REPS, Důchodová schémata atd.) 228,8 milionů

Ostatní 22,5 milionů

Největší prospěch z kompenzačních plateb měli chovatelé dobytka a především výrobci hovězího a skopového masa. Čísla vydaná Ministerstvem zemědělství v roce 1998 ukazují, že bylo podáno asi 689 000 žádostí členěných do osmi různých skupin (BSE Package/Agri monetary Package, Cattle Headage, Beef Cow Headage, Deseasonalisation Premium, Special Beef/Bull Premium, Suckler Cow Premuim, Ewe Premium a Sheep Headage) a zahrnovalo platbu ve výši 917,5 milionů EURO. Počet zemědělsky hospodařících jednotek v Irsku je odhadován na téměř 150 000, takže každý farmář podal v průměru 6/7 žádostí, čili každý farmář vlastnící skot nebo ovce podal asi 8 žádostí. Průměrná hodnota nároku činila asi 1330 EURO (přibližně 47 000 Kč), avšak toto číslo není ve skutečnosti příliš smysluplné.

Pomoc pro oblast obilovin (Obecné schéma, Zjednodušené schéma) byla proplacena asi 17 000 pěstitelům/žadatelům s ohledem na asi 287 300 ha obilovin a 39 900 ha ostatních orných plodin. Celkově bylo za pomoc zaplaceno asi 118 milionů EURO , to je téměř 7 000 EURO na žadatele.

2. Ministerstvo v Dublinu mi poskytlo několik velmi obecných čísel o svých pracovnících zabývajících se fondy získanými od FEOGA/EAGGF. Celkový stav ministerstva mírně převyšuje 4 000 zaměstnanců pracujících v centrálních i regionálních úřadech. Z tohoto počtu je přesně polovina tvořena administrativními pracovníky a druhých 50 % je rozloženo ve veterinární službě (320), ostatním inspektorátu (160), technických pracích (1280) a jiných. Samotné ministerstvo počítá, že asi 1 600 zaměstnanců (40 % z celkového počtu) může být klasifikováno jako spravující peníze vyplacené Bruselem. Jako velmi obecné pravidlo můžeme říci, že těchto 1 600 pracovníků zpracovává požadavky ve výši asi 1,7 miliardy EURO, takže každý zaměstnanec se každoročně zabývá částkou mírně překračující 1 milion EURO. Není nutné říkat, že toto číslo je velmi průměrné v celém spektru činností, protože jeden spis s požadavkem na 1000 EURO pro malého chovatele ovcí žádajícího o podporu pro bahnice může vyžadovat stejné množství času, pozornosti a kontrol jako požadavek vystavený Mlékárenským výborem (Diary Board) v souvislosti s vývozem 30 000 tun sušeného odstředěného mléka do Mexika (dosti běžný případ), který může vyžadovat refundaci vývozu až do výše 200 milionů EURO.

Všimnete si, že jsem se vůbec nepokusil diskutovat podrobně činnost Platební agentury, o níž jsou jiní vaši řečníci z těchto dnů mnohem lépe informováni a kvalifikovanější než já. O čem bych rád trochu polemizoval je velikost aparátu Platební agentury, který může být požadován v Českou republiku. Jsem si vědom, že se i Dr. Goeman snažil dojít k pravděpodobným číslům ale narazil na tytéž neurčitosti jako já.

Samozřejmě, na prvním místě mezi těmito nejistotami je hlavní otázkou, zda, kdy, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou být uskutečněny českým zemědělcům přímé nebo kompenzační platby. Nepřeji si být zatažen do jakýchkoliv takových diskusí o principech, které, dobrovolně přiznávám, půjdou k samotnému jádru jednání o vstupu. Avšak stejně tak je pravda, že i když budou propláceny kompenzační platby, které budou byť jen zlomkem částek placených zemědělcům EU, bude potřebné mít k uskutečnění těchto plateb nějaký minimální aparát. Příprava na plný IACS vytvoří rámec pro tyto platby, ale poskytne málo informací, co se týče počtů personálu, který bude pravděpodobně potřebný k fungování tohoto systému. Z počtu 1 600 pracovníků potřebných pro službu obyvatelstva Irska s asi 150 000 hospodařícími zemědělskými jednotkami bych velmi aproximativně odhadoval, že by po vstupu mohlo přicházet v úvahu asi 250/300 lidí pro pokrytí potřeb asi 25 000/30 000 srovnatelných jednotek, přičemž asi 80/100 pracovníků bude primárně angažováno v chodu tržních organizací, jak o tom budu diskutovat v následujícím odstavcích.

Neodhadoval bych, že bude značný objem vývozu jakéhokoliv produktu pokrytém restitucemi Třetí země (především hovězí maso a mléčné výrobky), protože mé přesvědčení je, že většina eventuálního vývozu z ČR bude směrem do současné EU a do států, které pravděpodobně ve stejnou dobu vstoupí do EU. Určitý zbytkový obchod může pokračovat směrem do Ruska a sýrařský průmysl může pokračovat v zásobování Středního východu. Očekával bych, že maximálně asi 20 lidí bude požadováno pro zajišťování plateb restitucí za obchod s Třetími zeměmi a toto číslo může být změněno na podstatně vyšší než bude nakonec požadováno. Zařazení výrobků “Neobsažených v Příloze I” by mohlo vyvolat zvýšení těchto čísel. Do doby, než budou jasnější tržní charakteristiky pro takové produkty v etapě po vstupu, by však bylo nemožné dělat jakékoliv další detailnější odhady.

Přijetí mléčného režimu Českou republikou bude vyžadovat tým pracovníků pro dozor a službu relativně velkého počtu pomocí, opatření a speciálních systémů v resortu. Očekává se, že mléčná kvóta pro Českou republiku bude stanovena někde v rozsahu mezi 2,5 až 3,1 milionu tun což je asi polovina kvóty pro Irsko a očekával bych, že celkové výdaje EU na podporu mlékárenského sektoru budou v rozsahu 50/80 milionů EURO, v závislosti na budoucí orientaci mlékárenského průmyslu uvnitř EU. Očekával bych, že výdaje v této sumě plus dozor nad dodržováním mléčných kvót bude vyžadovat asi 40/50 lidí s různou úrovní odpovědností. Mimochodem, v Irsku je pro správu přibližně 36 000 mléčných kvót požadováno 16 pracovníků. Očekával bych asi 8/10 osob potřebných pro srovnatelný úkol v ČR.

Irsko spotřebovává méně než jednu třetinu své celkové zemědělské výroby; srovnatelné číslo pro ČR je, tuším, větší než 75 %. Tudíž irskou zkušeností je, jak to cítím, poněkud limitovaná hodnota obou charakteristik zemědělství a velikostí farem a charakteristiky vývozního obchodu jsou tak radikálně odlišné v obou zemích, že je téměř nevyhnutelné, aby velikost a nasměrování Intervenčního systému odrážely tyto rozdíly.

Je mi líto, že je stále tak mnoho neznámých, a tím plánování funkcí Intervenční/Platební agentury musí zůstat velmi nepřesnou vědou.

Překlad Ing. Renata KOCIANOVÁ

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahrad- nictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny a brambory a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Doc. Ing. Jiří Hodis, CSc., tel. 02/21812170, fax 02/21812958 (vinařství)

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce