Evropa má chuť na maso, cena vzroste

Sobotní kuře a nedělní řízek jsou na českých talířích celá desetiletí. Přesto se česká kuchyně odlehčuje, masa lidé ročně snědí v průměru o 16 kilo méně než před patnácti lety. Dnes už jedí tolik vepřového a drůbežího jako průměrný Evropan: dvacet deka denně. Pokud však budou Češi dál kopírovat jídelníček Evropanů, zřejmě se v budoucnu do masa zakousnou s větší chutí. Evropská komise tento měsíc zveřejnila dlouhodobou analýzu trhu s potravinami, z níž vyplývá, že poptávka po mase i ceny porostou.

Hovězí už nestraší

Nejvíc z nárůstu těží hovězí a telecí maso, jeho spotřeba se v Unii loni poprvé po dvaceti letech zvedla. Dříve ho vytlačovalo z jídelníčku lehčí a levnější drůbeží, které ho co do obliby překonalo před deseti lety, posléze se přidaly obavy z nemocí. "Celý trh s masem se vrací k normálu poté, co se v minulých letech potýkal s mimořádně nepříznivými podmínkami, obavami z nemoci BSE, slintavky, kulhavky a ptačí chřipky," uvádí komise ve zprávě. Odhaduje, že zatímco dnes průměrný Evropan sní ročně 87 kilo masa, za sedm let už to bude o dvě kila více. Jedničkou má i nadále zůstat vepřové, které má na trhu s masem polovinu, a drůbeží maso se navzdory pokračujícím obavám z ptačí chřipky udrží na druhém místě.

Kromě masa Brusel čeká větší poptávku i po mléku. Je jedním ze symbolů zdravého způsobu života a prosazuje se ve stále nových podobách, jako jsou jogurtové nápoje nebo mléčné džusy. I na tomto trhu už Češi s Evropou drží krok. "Mezi nové výrobky uvedené letos na český trh patří zmrzliny Buuu zejména pro děti. Obsahují 70 procent mléka a zvýšený obsah vápníku při nízké energetické hodnotě, neobsahují syntetická barviva ani aromata," naznačuje trendy Jakub Puchalský ze skupiny Unilever, jež vyrábí zmrzlinovou značku Algida. Mlékárny Kunín, které mají desetinu českého smetanového trhu, se také snaží kopírovat moderní aktivní způsob života. "Je větší poptávka po výrobcích s doplňky, jako je vláknina, vitaminy či probiotika," říká obchodní ředitel Jiří Klos. Dobře se však podle něj prodávají i smetanové jogurty a oprášené výrobky jako smetanový krém Ostraváček nebo kefírové nápoje.

Všechny výrobky vyvážejí i do Německa, Maďarska, Itálie či Slovinska. Loni mlékárny vyvezly za více než 178 milionů korun a letos chtějí překonat hranici 250 milionů. Podle komise vzroste poptávka po mléku, protože světová ekonomika se začíná probírat z recese a více lidí přejde ke zdravějšímu, ale dražšímu stylu života. "Světové ceny mléčných produktů se proto brzy mírně zvýší," dodává ve zprávě.

Ceny masa porostou

Stejně jako mléko čeká podle komise růst cen i maso, což způsobí právě zvyšující se poptávka po něm, ale také rostoucí ceny energie. Cenová atmosféra v Česku se však od zbytku Unie liší. Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Ladislava Steinhausera jsou masokombináty pod tlakem velkých obchodních řetězců, který jim nedovoluje zvednout cenu.

Naopak za nákup masa od chovatelů platí vyšší ceny, které od loňského vstupu do Unie řídí Brusel. Proto většina výrobců šetří, kde se dá, a zbavuje zaměstnance výhod ve formě levnějších nákupů jídla, snižuje jim prémie i platy, a někde dokonce propouštějí. Na konci února skončil s výrobou Hanácký masokombinát a propustil na tři sta lidí. Propouštění se dotklo také Kosteleckých uzenin, největšího českého masokombinátu, který patří do skupiny Agrofert Andreje Babiše.

Naopak další velký výrobce, ostravský Masokombinát Martinov, mohl nabrat dvacítku lidí, protože jej podpořil nový silný akcionář. Podle Českého statistického úřadu vyplácejí nyní masokombináty dodavatelům masa kolem 35 korun za kilo vepřového. To je o devět korun víc než loni před vstupem do Unie. Do ceny výrobku to však nepromítli. Třeba kilo šunkového salámu se stále prodává průměrně za stokorunu kvůli silnému tlaku obchodních řetězců. Vepřové maso a drůbež proto v posledních pěti letech na českém trhu zlevnily, někdy však na úkor kvality.