Čmeláci pomáhají včelám. Ty nestíhají

Pěstitelé ovocných stromů mají potíže. Novou výsadbu i budoucí úrodu jim likviduje sucho. Mají obavu, že při rychlém dubnovém kvetení včely nestihly dostatečně opylit peckoviny, zejména třešně a švestky. Někteří se snaží situaci zachránit tím, že využívají čmeláky. Suchem jsou nejvíce postiženy severovýchodní a střední Čechy.

Dubnové teplé a větrné počasí výrazně zrychlilo kvetení. "Aby byly ovocné stromy již nyní odkvetlé, to zde nebylo minimálně posledních 20 let," řekl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Včely tak měly na opylení květů výrazně méně času, což by se negativně mohlo projevit nejvíce u peckovin. Hlavní český ovocný druh jabloně by rychlývývoj vegetace neměl nijak ovlivnit. Úroda jablek by mohla být průměrná.

Někteří sadaři si při opylení letos pomáhali nasazením uměle odchovaných čmeláků do sadů. "Jde o poměrně novou metodu. Jeden úl s až 1500 čmeláky dokáže na jednom hektaru nahradit asi 30 procent včel. Denně je úl čmeláků schopen opylit až 600.000 květů," řekl Ludvík. Nevýhodou metody, kterou letos použilo kolem 20 sadařů, je její nákladnost. Jeden úl stojí přes 5000 korun.

Pokud v květnu nepřijdou větší srážky, hrozí stromům také větší než obvyklý propad plůdku. "Stromy budou ze sucha ve stresu. Propad plůdku přichází obvykle v červnu. Nyní se kvůli zrychlené vegetaci dá čekat již ve druhé polovině května," řekl Ludvík.

Přesnější odhad letošní úrody by měli mít ovocnáři ve druhé polovině června. Loni sklizeň ovoce v sadech pěstitelů dosáhla nadprůměrných 183.817 tun. Z toho na jablka připadlo téměř 157.000 tun. Finanční hodnota ovoce sklizeného v českých intenzivních sadech se každoročně pohybuje nad jednou miliardou korun.

Ovocné sady se v Česku rozkládají na ploše 17.851 hektarů. Z nich nejvíce zabírají jabloně, a to 9035 hektarů. Na druhém místě jsou s 1883 hektary višně.