Chovatelé mají strach, že je šílené krávy položí

Druhý případ nemoci šílených krav vyvolává obavy zemědělců i zpracovatelů masa. Nepomáhá ani ujištění, že na pultech je pouze nezávadné maso. Mínění v Evropě se pomalu vyrovnává s tím, že přítomnost BSE je realitou, ale její riziko omezují důsledná veterinární opatření.

Například v Německu, kde laboratoře potvrdily přes 90 případů bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), obavy z této choroby mizí. V červenci se nemocí cítilo ohroženo už jen 31 procent dotazovaných, zatímco v lednu to prohlašovalo 54 procent respondentů.

V České republice po objevení první krávy nakažené BSE v červnu je nálada stále vzrušená. BSE považuje za hrozbu pro lidské zdraví 63 procent obyvatel republiky. Naopak 27 procent s názorem nesouhlasí. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. BSE považují za riziko pro zdraví více ti, kteří se domnívají, že u nás neexistuje dostatečná kontrola nezávadnosti domácích a importovaných potravin.

Obavy veřejnosti se promítají do spotřebitelské důvěry. Klesá zájem o hovězí maso. "Odbyt krav se prakticky zastavuje," prohlásil tajemník Agrární komory ČR (AK) Jan Záhorka. Cena za kilogram hovězího se přitom pohybuje jen kolem 20 Kč a někde je dokonce deset korun za kilogram, zatímco loni na podzim to bylo zhruba 30 korun za kilogram. Ceny, za které v současnosti chovatelé prodávají skot zpracovatelům, nepokrývají ani 70 procent jejich nákladů. Agrární komora odhaduje letošní ztráty chovatelů skotu při pokračovaní dosavadního vývoje až na dvě miliardy korun. "Další hlášený případ výskytu BSE, to je jen další snižování příjmů nás zemědělců a další snižování stavů skotu. Všechny peníze na kontroly jsou v podstatě odčerpávány z financí zemědělců. " říká Jan Šimek, soukromý zemědělec z rodinné farmy Světlíky na Českobudějovicku.

Pro obnovení důvěry spotřebitelů k hovězímu masu je podle zemědělců nutné zvýšit kvalitu dodávaného masa. Agrární komora proto navrhuje vyřadit z potravinového řetězce maso z nutných porážek skotu a maso z krav po porážce rozdělit podle věku, označit podle chovatele a označení zachovat až po předložení spotřebiteli. Ministerstvo zemědělství již vypracovalo vyhlášku, která mimo jiné stanovuje podmínky identifikace hovězího masa. Norma by měla vstoupit v platnost od září.

S rozpaky přijímají zprávu o druhém případu BSE i prodejci: "Po prvním případu výskytu BSE byl o hovězí maso mezi zákazníky minimální zájem. Jednu dobu jsme je dokonce neobjednávali vůbec. V poslední době se zdálo, že zájem lidí o toto zboží roste. Počítají totiž, že cena hovězího půjde nahoru, možná se chtěli trošku předzásobit. Jakmile mezi zákazníky vejde ve známost druhý případ BSE, zase neprodáme nic," tvrdí Bedřiška Trojáková, vedoucí prodejny řeznictví-uzenářství v Brně-Obřanech. V ČR se projevuje dlouhodobý trend poklesu spotřeby hovězího již od roku 1991. Tehdy obyvatel ČR zkonzumoval v průměru 22,4 kilogramu hovězího ročně, zatímco loni to bylo již jen 12,3 kilogramu.

Přenos takzvané nemoci šílených krav (BSE) ze zvířat na člověka nebyl dosud stoprocentně prokázán. Přesto obava z této smrtelné choroby, která byla zatím zjištěna u více než 182 000 kusů skotu, nedá zemědělcům a milovníkům bifteků a hamburgrů spát již pět let. Právě v březnu 1996 totiž vědci poprvé diagnostikovali u lidí takzvanou variantní Creutzfeldt-Jakobovu nemoc (vCJD), která je údajně obdobou BSE u člověka a na niž od té doby zemřely desítky lidí. Britští experti se dokonce nevylučují, že v příštích desetiletích by Creutzfeldt-Jakobova nemoc mohla přerůst v epidemii. Tým vědců z londýnské Imperial College zjistil, že CJD se dosud projevila jen u lidí, kteří mají takové genetické předpoklady, že u nich byla inkubační doba této nemoci velmi krátká. U osob s jiným typem genetického vybavení se však může projevit později. "Nemůžeme vyloučit epidemii, která bude trvat po desetiletí," varuje profesor John Collinge. Naopak ve Francii podle nejpesimističtějších odhadů vyšetřovací komise francouzského Senátu by v příštích 60 letech mohlo onemocnět lidskou formou BSE maximálně 300 lidí. V souvislosti s preventivními opatřeními, které Francie přijala proti šíření nemoci šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie - BSE), komise zdůraznila, že ohrožení zdraví konzumací francouzského hovězího masa je nyní prakticky nulové.

Rovněž hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký míní, že panika kvůli nemoci šílených krav není na místě. Jak uvedl, veterinární opatření jsou maximální. Polanecký nevidí problém v tom, že masokombináty nevyšetřují každý kus dobytka. "Úředně se zabavují a ničí veškeré nebezpečné části dobytka, jako je mozek a další rizikové části. To dává maximální známou bezpečnost," vysvětlil Polanecký. U českého masa není podle Polaneckého žádná obava z nakažení. Opatrní by ale lidé měli být při výběru potravin z dovozu, zejména jsou nebezpečné paštiky, u nichž se neví, z čeho byly vyrobeny. Lidé by měli nakupovat v kamenných obchodech výrobky českého masného průmyslu, rozhodně ne na tržištích; určité riziko je i u malovýrobců, kde není tak přísný veterinární dozor.

V ČR existují dvě specializované laboratoře na vyšetření BSE, jedna v Jihlavě, druhá v Praze. Ty jsou plně schopny zvládnout testy tkání z poražených zvířat. V současné době se musí u nás testovat každý kus poraženého dobytka starší 30 měsíců. Podle ministra zemědělství Jan Fencla není rozhodující, jak se testuje, ale to, že se odstraňuje a likviduje veškerý rizikový materiál ze skotu. "Není ani teoretická možnost, že by se na pultech objevilo nakažené maso, " uvedl ministr.

Fakta o BSE

Houbovitá encefalopatie skotu (bovinní spongiformní encefalopatie BSE/TSE) může postihnout i norky, jeleny, kočkovité šelmy či myši, je stejně jako variantní lidská CJD způsobována abnormálními bílkovinami (priony), jež modifikují zdravé priony přítomné v mozku. Nejrizikovějšími tkáněmi, jimiž se nemoc šíří, jsou mozek, mícha a oči.

Od 1. října 2000 musí být podle předpisů EU z potravinového řetězce tyto rizikové materiály vyloučeny, od ledna 2001 k nim patří také střeva a od dubna i páteř, maso od ní strojově oddělené a lůj.

Loni v lednu vydala Evropská komise Bílou knihu bezpečnosti potravin, která mimo jiné předpokládá zřízení Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Tento úřad by měl mít do tří let na 250 zaměstnanců a rozpočet asi 40 milionů eur.