CHOV MUFLONÍ ZVĚŘE V OKRESE UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Cílem tohoto příspěvku je přiblížení historie a současnosti chovu mufloní zvěře v okrese Uherské Hradiště a vyhodnocení výsledků myslivecké péče o tuto zvěř po stránce kvantitativní, ale hlavně kvalitativní, a tak přispět alespoň v nepatrné míře k řešení palčivých otázek budoucnosti mufloní zvěře.

Území okresu Uherské Hradiště leží v jihovýchodní části České republiky. Má tvar nepravidelného lichoběžníku děleného tokem řeky Moravy na západní část s úpatím Chřibů a východní část s úpatím Bílých Karpat. Sousedí s okresy Zlín, Kroměříž, Hodonín a Trenčín, s nímž tvoří hranici mezi ČR a SR.

V roce 1951 byla mufloní zvěř vysazena v rámci zazvěřovací akce "Muflon našich lesů" v okrese Uherské Hradiště a také v bývalém okrese Uherský Brod za přispění ČSMS v Praze. V pozdním létě byla zakoupena a dovezena mufloní zvěř z Českomoravské vysočiny z míst, kde nijak kvalitou nevyniká. Mufloní zvěř byla vypuštěna v revírech Záhorovice, Bojkovice, Havřice-Obora, LZ Buchlovice a LZ Luhačovice.

Na základě schválení koncepce rozvoje myslivosti v okrese Uherské Hradiště a vyhlášení chovatelské oblasti mufloní zvěře Bojkovice-Záhorovice dne 23. 4. 1982 byly ještě téhož roku na podzim vybudovány aklimatizační obůrky pro mufloní zvěř v honitbách MS Bojkovice a MS Bystřice pod Lopeníkem.

Do aklimatizační obůrky postavené na podzim roku 1982 v MS Bystřice pod Lopeníkem byly dovezeny celkem tři kmeny mufloní zvěře, která byla dodána z LZ Židlochovice-Klentnice a z LZ Šternberk, polesí Šternberk.

Dne 2. 3. 1983 bylo do aklimatizační obůrky MS Bojkovice vypuštěno pět kusů mufloní zvěře dovezené z lokality Těmice-Kamenice nad Lipou, okres Pelhřimov.

Následujícího roku 1984 byla veškerá mufloní zvěř vypuštěna do uvedených honiteb. To byla poslední mufloní zvěř, která byla do dnešní doby (roku 2001) vysazena na území okresu Uherské Hradiště.

Po tom, kdy vešla v platnost novela zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. v úplném znění č. 512/1992 Sb., došlo i v okrese Uh. Hradiště ke změnám hranic honiteb a ke změnám ve způsobu pronajímání honiteb. Z bývalých 62 honiteb byl okres rozčleněn na honiteb 91. Tím prakticky došlo v roce 1992 ke zrušení chovatelských oblastí a tudíž i chovatelské oblasti pro mufloní zvěř.

V současné době je v okrese celkem 10 honiteb s normovanými kmenovými stavy mufloní zvěře s JKS zvěře k 31. 3. (sčítaný) v celkovém počtu 140 kusů. Chov této zvěře probíhá ve dvou oblastech na sebe úzce navazujících. Do jedné oblasti patří honitby Bojkovice, Přečkovice, Záhorovice, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem. Do druhé oblasti, v okolí Javořiny, náleží Boršice u Blatnice, Slavkov, Porážky-Lesy ČR, Horní Němčí a Strání I. - Lesy ČR.

I když mufloní zvěř byla v okrese Uherské Hradiště vysazena teprve kolem roku 1950, dosáhly mufloní trofeje vystavované na mysliveckých výstavách vysokého ocenění. Tyto výsledky řadí okres Uherské Hradiště mezi přední okresy v České republice s chovem mufloní zvěře ve volnosti.

Největším počtem zlatých medailí na úspěchu chovu mufloní zvěře v okrese se podílí Myslivecké sdružení Bojkovice. Z této honitby pocházejí nejsilnější trofeje.

Úspěch těchto honiteb, zejména honitby Bojkovice, by byl ještě větší, kdyby se jim "neztráceli" silní mufloni zajímavých bodových hodnot, i když je známo, že mufloní zvěř migruje na velké vzdálenosti.

Také si dovoluji tvrdit, že vzhledem k odstřelu nadějných mladých beranů se zbytečně připravujeme o trofeje vynikajících bodových hodnot, které by tito mufloni mohli vytvořit.

Z oblasti Bojkovice přecházejí do sousedního okresu Zlín. Pokud jsou zde mufloni uloveni, tak jsou prezentováni na mysliveckých výstavách za okres Zlín, nebo se vůbec na výstavě neobjeví. To platí i pro náš okres, tím mám na mysli muflony upytlačené.

Na druhou stranu mufloni zajímavých bodových hodnot ulovení v okolí Javořiny zřejmě pocházejí z oblasti Velké nad Veličkou a Blatnice, která se vyskytuje v okrese Hodonín.

Tabulka č. 1

V následující tabulce uvádím přehled pěti nejsilnějších muflonů ulovených v okrese UH

Mufloní trofeje o bodové hodnotě nad 225 bodů CIC jsou považovány za světovou špičku. Z tabulky č. 1 můžeme vypozorovat, že někteří mufloni z okresu UH tam právem patří. Toulce narůstají muflonům jako produkt kůže po celý jejich život. Zdá se tedy logické, že čím starší muflon, tím bude mít i kvalitnější trofej. Nemusí to však být vždy pravda, protože tento vztah je také závislý na genetickém založení muflonů, které dává předpoklady k nasazení a vytáčení toulců, tedy k jejich rozloze a vinutí, k jejich síle (obvodům) a konečně i k jejich vrubování a barvě.

Nejpřesnější údaje o růstové aktivitě mufloních toulců, z muflonů ulovených v okrese Uherské Hradiště, vyjádřené délkou ročních úseků a změnou obvodů mufloních toulců podle stáří, uvádím v následujících tabulkách.

Tabulka č. 2Délkový přírůst mufloních toulců v okrese Uh. Hradiště

Měření jsem provedl u 59 mufloních toulců z muflonů ulovených v okrese Uherské Hradiště. Jednalo se o muflony jak oceněné nějakou medailí, tak i o muflony, kteří žádnou medaili nezískali. Mufloni byli různého stáří, nejstarší beran osm let. Modelový toulec osmiletého muflona by měl 89,2 cm. Procentuální vyjádření průměrných ročních přírůstů je znázorněno v následujícím grafu.

Tabulka č. 3Změny obvodů mufloních toulců podle stáří v okrese Uherské Hradiště

Při mém měření jsem se mimo délkový přírůst zabýval také změnami obvodů mufloních toulců podle stáří. Měřil jsem obvody toulců, nikoliv v jednotlivých třetinách, ale ve středu ročních vrubů.

Především je zajímavý rozsah minimálních a maximálních hodnot v různém věku muflona. Naznačuje to velkou variabilitu ve vývinu mufloních toulců.

Podle měřených obvodů můžeme pozorovat plynulý nárůst obvodů až do čtvrtého roku. Škoda, že v pozorovaných souborech byly pouze tři trofeje sedmiletých a jedna osmiletého muflona.

Kvalita trofejí mufloní zvěře z okresu Uherské Hradiště, a především hodnoty uváděné v předešlých tabulkách, se dají využít pro průběrný odstřel mufloní zvěře v daných podmínkách.

Při znalosti genetického založení populace mufloní zvěře v okrese Uh. Hradiště se dá přesněji posoudit délka a obvody toulců u muflona nadějného (chovného) a muflona odstřelového, a tím neustále zvyšovat kvalitu mufloní zvěře v tomto okrese.

Trofej ze zvěře jako důkaz lovu nebo památka na lovecké zážitky musí být též chápána jako výsledek příznivých geografických a klimatických podmínek a současně i jako výsledek mysliveckých chovatelských zásahů a snah. Je nutno zdůraznit základní zásadu veškerého chovatelského snažení, a to je naprostá důslednost při provádění všech chovatelských zásahů.

Podle výsledků v chovu mufloní zvěře v okrese Uherské Hradiště si dovoluji tvrdit, že mufloní zvěř zde našla optimální přírodní podmínky při respektování chovatelských zásad. Velmi příznivé výsledky na mysliveckých výstavách dokumentují dobrou chovatelskou práci a perspektivnost chovu mufloní zvěře v okrese Uherské Hradiště.

Ing. Jan KRČMA, Ústav ochrany lesa a myslivosti, LDF MZLU v Brně