Chov černé zvěře v okrese Příbram

02.01.2001 | Myslivost

Dne 29. dubna 2000 skončila na OMS ČMMJ Příbram chovatelská přehlídka za rok 1999. Kromě mnoha jiných trofejí spárkaté zvěře (např. jelen evropský 206,76 bodů CIC) byla na přehlídce prezentována kolekce 10 kapitálních kňourů, kteří byli uloveni v honitbách okresu Příbram v mysliveckém roce 1999. Protože se jedná o úspěch zcela mimořádný a neobvyklý, chtěli bychom se podělit o naše zkušenosti v chovu černé zvěře od přijaté Koncepce chovu černé zvěře v roce 1995.

Prase divoké (Sus scrofa) - je na území České republiky zvěří původní. S touto zvěří se nikdy v minulosti myslivecky nehospodařilo a na nedostatky v hospodaření s černou zvěří poukazovala již řada odborných studií v odborné literatuře, Koncepce rozvoje v myslivosti v ČSR vydané MZ v roce l973, Koncepce rozvoje myslivosti do roku l990 vydaná Středočeským KNV v roce l974 a řada jiných. Poslední odborné setkání na téma chovu černé zvěře bylo uskutečněné ve dnech 25. - 26. srpna l994 v Písku, a to jako celostátní konference s názvem Černá zvěř l994.

Sebeodbornější konference nemá žádný význam, pokud se poznatky o nedostatcích v chovu černé zvěře nezačnou řešit v praxi zcela jasnými a konkrétními opatřeními. Z tohoto důvodu se OkÚ Příbram, ve spolupráci s OMS ČMMJ Příbram, rozhodl přijmout opatření, která by zkvalitnila chov černé zvěře v příbramském okrese. Opatření, sledující narovnání silně narušené sociální struktury černé zvěře, snížení stavů černé zvěře, a tím i snížení škod působených černou zvěří a v neposlední řadě i zisk medailových trofejí, lze shrnout do několika základních bodů:

1/ Vymezení oblasti vhodné pro chov černé zvěře a zařazení této oblasti do průměrné jakostní třídy.

2/ Stanovení normovaných jarních kmenových stavů pro tuto oblast a určení koeficientu očekávané produkce.

3/ Úprava věkové struktury populace černé zvěře v okrese Příbram.

4/ Pozastavení odstřelu dospělých kusů černé zvěře minimálně na 2 roky (l995 a l996).

5/ Povinnost uživatelů honiteb předkládat na chovatelskou přehlídku levé spodní čelisti, háky a zbraně ulovené černé zvěře s platností od mysliveckého roku 1995 (1. 4. 1995).

6/ Sestavení okresní hodnotitelské komise na černou zvěř a pravidelné každoroční vyhodnocení výsledků odstřelu černé zvěře.

O přijaté Koncepci chovu černé zvěře jsme informovali formou Výzvy všechny sousední okresy, a to: Benešov, Písek, Strakonice, Plzeň - jih, Beroun, Praha - západ a rovněž i VLS Hořovice. Naší snahou bylo, aby i tyto okresy přijaly obdobná opatření, vzhledem k tomu, že jsme očekávali ze strany uživatelů honiteb určitý odpor k řízenému chovu černé zvěře. Přijatá opatření v chovu černé zvěře mohou přinést dobré výsledky pouze tehdy, budou-li obdobná opatření přijata i v okolních okresech.

Dále jsme chtěli zaevidovat všechny dostupné význačné trofeje černé zvěře ulovené v okrese Příbram bez ohledu na to, kdy byly uloveny, ohodnotit je podle platné metody CIC nově vzniklou hodnotitelskou komisí a v budoucnu již pouze doplňovat o trofeje ulovené po přijaté Koncepci. Komise všechny předložené trofeje ohodnotila, avšak pouze jediná trofej z roku l984 - honitba Rosovice - dosáhla medailové hodnoty 113,05 CIC.

Celková výměra oblasti chovu černé zvěře činí l2l 018 ha, z čehož 46 898 hektarů zaujímají lesy (lesnatost oblasti 38,8 %). Celá oblast vhodná k chovu černé zvěře byla zařazena do III. jakostní třídy a normované kmenové stavy byly stanoveny na 7 kusů na 1000 hektarů lesní plochy. Koeficient očekávané produkce pro oblast byl stanoven na hodnotu 3. Minimální počet černé zvěře na honitbu byl stanoven na 3 kusy, a to ve složení l kňour, l bachyně a l sele. V honitbách, kde s přihlédnutím na výměru lesa, nemohl být tento minimální stav dodržen, nebyla černá zvěř normována vůbec. NKS nemá stanoveno 31 honiteb z celkového počtu l00. Normované stavy pro okres Příbram byly stanoveny: kňour - l04 kusů, bachyně - 104 kusů, sele - 126 kusů.

Při stanovení NKS pro jednotlivé kategorie byla respektována tato kritéria :

a/ poměr pohlaví l:l

b/ podíl dospělé zvěře (zvěř starší dvou let) bez rozdílu pohlaví 55 - 60 %

c/ podíl mladé zvěře (selata a lončáci) bez rozdílu pohlaví maximálně 40 - 45 %

Podíl dospělé zvěře činí v našem případě 62 % a podíl zvěře mladé 38 %. Potud to byla pouhá administrativní záležitost a dalším krokem bylo stanovit taková opatření, aby stanovený podíl dospělé zvěře v populaci byl dosažen. Jediným možným opatřením bylo to, že se zastavil odstřel veškeré dospělé černé zvěře a odstřel selat a lončáků byl všem honitbám okresu povolen bez omezení. V souladu s naším očekáváním se rozhodnutí o pozastavení odstřelu dospělých kusů černé zvěře (starší 2 let) nesetkalo s pochopením všech uživatelů honiteb a kde navíc chyběly dostatečné odborné předpoklady, bylo toto opatření dáváno jako hlavní důvod vzniku škod černou zvěří. Navíc povinnost, stanovená OkÚ v Rozhodnutí při schvalování Plánu chovu a lovu I. předkládat veškeré levé spodní čelisti z ulovené černé zvěře, rovněž nepřispěla ke kladnému postoji některých uživatelů honiteb k zaváděné Koncepci chovu černé zvěře na okrese Příbram.

Hodnotitelská komise pro černou zvěř 5 let vyhodnocovala veškeré dostupné údaje a posuzovala dodržování opatření přijatých v roce l995 OkÚ Příbram. Jednalo se především o určení věku ulovené černé zvěře podle předložené levé spodní čelisti (popř. háků a zbraní), změření délky všech spodních čelistí, vyhodnocení plnění odstřelu v jednotlivých honitbách z hlediska skladby pohlaví a plnění plánu lovu dospělých kusů. Při hodnocení byly ke každému ulovenému kusu přiřazeny veškeré identifikační údaje: honitba, datum lovu, lovec, hmotnost, pohlaví, věk, délka čelisti a způsob odstřelu individuální či společný lov. Do kategorie selat byly zařazeny všechny kusy do l2 měsíců věku (nikoliv podle zvyklostí mysliveckého plánování) a do kategorie lončák byly zařazeny kusy ve věku l2 - 24 měsíců. Hodnotitelská komise za 5 let hodnocení chovu černé zvěře jednoznačně prokázala, že problém nárůstu černé zvěře je, mimo jiné faktory, v dlouhodobě neuspokojivém zastoupení odstřelu selat, kde se nedaří dosáhnout 80 % lovu z každoročního přírůstu. V odstřelu selat a především lončáků se stále setkáváme s výraznou převahou kňourů v celkovém odstřelu. Zmíněný nepoměr pohlaví se u lončáků projevuje velmi markatně především po l6 měsíci věku, neboť mladí kňourci v tomto období opouští mateřské tlupy a vzhledem k malé zkušenosti se stávají snadněji slovitelnými.

Počet neslovených bachyní u mladé zvěře se každoročně pohybuje v průměru vysoko nad 100 kusů. Rovněž je nutno podotknout, že do chrutí vstupují bachyňky již ve věku l0 měsíců i mladší. Tento fakt je způsoben nedostatečným zastoupením dospělých kňourů v populaci. Předčasná vyspělost mladých bachyní je biologickou odpovědí silně omlazených stavů černé zvěře na zásahy člověka do struktury věkových tříd, které probíhaly v minulosti, kdy se s černou zvěří myslivecky téměř

nehospodařilo. S chybějící věkovou rozrůzněností chybí přirozený sociální stres v populaci zvěře, což se projevuje předčasnou pohlavní zralostí. V minulosti byla plodnost bachyněk - letošáků zaznamenána jen jako rarita. Tento fakt potvrzují rovněž výsledky H. Meynhardta, který zjistil, že mladé bachyňky byly pokládány pouze slabými kňourky - lončáky nebo dokonce letošáky. Všechna výše uvedená fakta nám poskytují jednoduché, ale varující vysvětlení nežádoucí populační exploze černé zvěře v celé ČR, ale i v mnoha zemích Evropy.

Jednoduchým opatřením ze strany uživatelů honiteb je zvýšit podíl odstřelu černé zvěře z tlup, ve kterých převažuje právě samičí zvěř. Naopak by bylo žádoucí omezit odstřel samotných kusů, protože se jedná téměř vždy o mladé nadějné kňourky. Všechny tyto problémy byly řešeny dne l2. května 1999 na aktivu zástupců uživatelů honiteb k problematice chovu černé zvěře a působení škod, za účasti Agrární komory, zemědělských subjektů okresu Příbram a OVS.

Každoročně se výrazně neplní plán lovu dospělých kusů. Např. v roce l998 byl plán bachyní splněn na 53 % a u kňourů na 64 % a v roce 1999 u bachyní plnění plánu bylo na 82 % a u kňourů na 67 %. Příčiny neplnění u dospělých kňourů jsou v tom, že jejich podíl v populaci, navzdory všem přijatým opatřením, je nadále nízký. Příliš vysoký odstřel mladých kňourů z celkového odstřelu lončáků, nedává šanci k základnímu předpokladu Koncepce chovu černé zvěře, a to vyrovnání sociální struktury u dospělé zvěře v poměru l:l.

S rozdílnou situací se setkáváme u bachyní, kdy je často důvodem neplnění plánu lovu chybně určený věk ulovené bachyně uživatelem honitby. Uživatel honitby mnohdy vykazuje odstřel dospělého kusu a bachyně již dále neloví, avšak při posouzení čelistí hodnotitelskou komisí je zjištěno, že se jedná o mladou bachyni do 2 let věku. Toto pravidlo neplatí ve všech honitbách, ale je důležitým faktorem při neplnění plánu lovu dospělých bachyní. Dalším důvodem neplnění lovu dospělých bachyní je problém určitých zábran ze strany myslivců ke střelbě na bachyně a v mnoha honitbách i jejich nelovení za účelem zachování loveckých příležitostí, při absenci ostatních druhů zvěře. Pokud se však podíváme na množství neodstřílených lončáků - bachyní (dopočteno do poměru l:l), tak v roce 1999 nebylo na okrese Příbram uloveno l70 kusů bachyní, které přešly do dospělých bachyní. Při obrovské reprodukční schopnosti černé zvěře můžeme očekávat další nárůst stavů černé zvěře. Jako vůbec nejzávažnější důvody nárůstu stavů černé zvěře jsou obrovské lány v současné době pěstovaných řepek a kukuřic, které technicky téměř znemožňují lov černé zvěře a dále malá aktivita některých uživatelů honiteb při snižování stavů černé zvěře. Řada uživatelů honiteb dodnes nedokázala přijmout mimořádná opatření ke snížení stavů černé zvěře a loví pouze podle vlastní potřeby. Podle hlášení odstřelů není výjimkou, že 80 % z celkového lovu černé zvěře v honitbě dokáží odstřílet 2 členové a dalších 25 členů nestřílí téměř nic. Na obranu při jednáních o škodách způsobených černou zvěří pak jako hlavní příčinu vzniku škod udávají Koncepci chovu černé zvěře z roku l995. Mnozí uživatelé honiteb naopak přistupují k chovu a lovu černé zvěře velmi zodpovědně a přispívají tak ke zkvalitňování chovu této zvěře a snižování jejich stavů.

Pozitivem přijaté koncepce je, že v roce l998 bylo na přehlídku trofejí předloženo l0 kapitálních kňourů, z toho tři byli ohodnocení na bronzové medaile a v roce 1999 bylo předloženo rovněž l0 kapitálních kňourů a z toho čtyři obdrželi bronzové medaile. Za poslední 2 roky z celkového odstřelu 34 dospělých kňourů získalo bronzové medaile sedm kňourů.

Na základě výše uvedených skutečností a statistických údajů, které byly získány z podrobného pětiletého vyhodnocování odstřelu černé zvěře na našem okrese, je možno vyhodnotit výsledky odstřelu od roku l995 do roku 1999 těmito fakty:

1/ Odstřel ročního přírůstu (selat) dlouhodobě dosahuje v průměru 56 %. Toto procento zůstává stejné při jakékoliv celkové výši populace černé zvěře. Přes veškerou snahu se nepodařilo zvýšit odstřel selat na požadovaných 80 % (nedostatečná redukce selat do 7 měsíců věku).

2/ Odstřel lončáků je extrémně vysoký, naopak bachyní této věkové kategorie je nedostačující. Tyto nedostatky dlouhodobě způsobují absenci dospělých kňourů v populaci a celkově nevhodný poměr pohlaví ve prospěch bachyní.

3/ Přirozené autoregulační mechanismy, zabraňující reprodukci mladé zvěře, dosud neprobíhají a ani do budoucna s nimi nemůžeme v krátkém časovém úseku počítat. Vzhledem k chybějícím velkým šelmám v ČR nemůžeme počítat ani s přirozeným predačním tlakem.

4/ Nadále trvá celorepubliková populační exploze černé zvěře. Totéž se týká i mnoha zemí Evropy.

Z uvedených důvodů byl na okrese Příbram všem uživatelům honiteb poprvé stanoven pro rok 2000 závazný minimální plán odstřelu selat a lončáků, který je možné v neomezené výši překročit. Celkový plán byl stanoven podle skutečného odstřelu v roce 1999, navýšený o l0 %.

Jelikož se dlouhodobě nedaří odstřel selat, bylo nutné k redukci černé zvěře přistoupit i stanovením závazného plánu odstřelu bachyní všech věkových kategorií, při současném respektování pravidel myslivecké etiky a chovatelských hledisek (nelovit vodící bachyni, lovit nejslabší kus apod.). Výše plánu lovu bachyní byla stanovena v úrovni neodstřílených bachyní - lončáků v roce 1999, což představuje dvojnásobek skutečného odstřelu dospělých bachyní v roce 1999.

Vzhledem k absenci dospělých kňourů v populaci černé zvěře, byl plán lovu na rok 2000 schválen v úrovni roku 1999. Jak se tato opatření projeví v chovu černé zvěře na okrese Příbram, nám ukáže až vyhodnocení dalšího roku mysliveckého hospodaření.

Přehled odstřelu černé zvěře během let 1995 - 1999