ČESKÝ VENKOV A EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Ing. Tomáš Křišťan

V současné době při nadvýrobě zemědělských produktů prvovýroby se česká vesnice a její tradice dostávají do hluboké krize. Nedostatek pracovních příležitostí, nelehké podmínky života na venkově, malé zájmové vyžití vesnické mládeže, velká vzdálenost od škol, obchodů a pod. vede k procesu odchodu především mladé generace z vesnic.

V návaznosti na tuto problematiku se dostává do ohrožení i krajinný prostor českého venkova. Ekologická stabilita životního prostředí a zejména přírodního prostředí bez činnosti člověka na našem venkově může být narušena. Příklad neobdělávaných ploch zemědělské půdy v České republice snadno najdeme.

Ekologické zemědělství je jednou z možností jak udržet komplex produkčních i neprodukčních funkcí zemědělské činnosti v životním prostoru venkova, zejména v marginálních oblastech českého venkova při předpokládaném útlumu intenzivní zemědělské výroby.

Tyto důvody nás vedli k vytvoření modelové farmy v Milotičkách u Pelhřimova na Českomoravské vysočině. Životní prostředí charakterizované vyšší nadmořskou výškou, chudými hnědými půdami, členitým reliéfem je pro intenzivní zemědělství naprosto nevhodné. Proto jsme zvolili ekologické zemědělství s rozšířením o úpravu krajinného prostoru a agroturistiku. Hned na počátku budování modelové ekologické farmy jsme se snažili zaměřit metodiku a cíl projektu nejen na vlastní zemědělskou činnost, ale i na činnost údržby a tvorby krajiny. Dále na aktivity s mladou generací nejen z venkova. Tyto aktivity vedou k prevenci proti drogám a jiným negativním jevům u dnešní mladé generace. Ekofarma je využívána také pro poradenskou činnost, provozní praxe studentů SZeŠ Humpolec a univerzit.

Postup realizace projektu:

1. Zpracování projektu konverze a realizace přechodu vlastního hospodářství na ekologický zemědělský podnik (1992 - 1994).

2. Výzkumné úkoly (1993 - 1999)

3. Projekt agroturistika (1993)

4. Projekt úpravy krajinného prostoru farmy (1997)

Projekt č.1

Cílem projektu je zabezpečit zdravotně nezávadné potraviny, čistotu vod (PHO) v biologicky vyváženém přírodním prostředí, vytvořit příznivé podmínky pro existenci původních rostlin, živočichů a harmonický rozvoj člověka v ekologicky stabilizovaném životním prostředí.

V první fázi tohoto projektu jsme se zaměřili na opravy a rekonstrukce budov, technologií a vybavení strojového parku. Na zemědělské půdě byl realizován přechodný osevní postup. V roce 1993 jsme založili chov masných ovcí s kontrolou užitkovosti (0,4 DJ/ha z.p.), který přispěl k využití zatravněných ploch a k obohacení trhu jedním z nejzdravějších druhů mas pro lidskou spotřebu. Ovce jsou chovány ve vybudovaných oplůtkách (volná pastva) s možností přístřešku a příkrmeliště. Od roku 1993 byly sledovány základní ekonomické ukazatele pěstování rostlin a chovu zvířat. Farma se postupně specializovala na pěstování konzumních biobrambor a jehněčí biomaso. Jako doplněk produkce je zelenina, drůbež, vejce, včelí med a ovoce.

Tento projekt zahrnuje i lesní a dřevní hospodářství (10ha). Toto hospodářství jsme rozdělili na péči o zvěř, pěstitelskou a těžební činnost pod dozorem lesního hospodáře, zpracování části dřevní hmoty ve vlastní truhlářské dílně a rekreační využití pro turisti včetně cyklotras, sběru lesních plodů apod.

Projekt č. 2

Na farmě jsou v poloprovozních pokusech ověřovány vhodnosti rostlinných biotypů. Sledují se různé odrůdy a kříženci brambor (spolupráce ŠS Keřkov), vhodnost druhů - odrůd trav a jetelů při různém procentickém zastoupení ve směskách včetně agrotechniky ošetřování

(spolupráce VÚ Troubsko a Rožnov), energetické rostliny, biologické preparáty ochrany rostlin(VÚRV Praha Ruzyně) a pod.. Studenti středních a vysokých škol zde vypracovávají odborné a diplomové práce. Zavedený ekologický podnik na farmě zahrnuje i studium širších hledisek a vazeb systému hospodaření na půdní úrodnost (trvale udržitelný stav, omezení eroze, vymývání živin z půdy, údržba a ozdravení daného životního prostoru i celkové zemědělské produkce).To si vyžádalo kontrolu bilance živin, kvality produkce i výsledné hodnocení po stránce ekologické a ekonomické. Na základě souhrnného hodnocení tříleté konverze (zpráva pro VÚRV Praha-Ruzyně) a současné zemědělské politiky byly cíle projektu ekologického podniku aktualizovány do současné podoby.

Projekt č. 3

Pod pojmem “agroturistika” se rozumí ubytování na selských usedlostech, kde je provozována zemědělská činnost a současně poskytováno ubytování pro hosty. Podnikání v agroturistice není činnost jednoduchá, vyžaduje schopné, pracovité a cílevědomé lidi, ochotné překonávat překážky. Česká krajina má pro rozvoj této činnosti všechny předpoklady. Hostitel musí být příjemný, umět jednat s lidmi, vytvářet prostředí zájmu o hosta a jeho potřeby. Host-turista musí být přesvědčen, že je vítán a hospodář si na něj najde vždy čas. Potom je spokojen a znovu se vrací nebo farmu doporučuje svým známým jako místo příjemného pobytu a odpočinku.

V rámci realizace tohoto projektu byla zahrada ekofarmy využita pro vybudování kempu pro karavany a stany (projekt ECEAT - 1993). Část obytného domu byl rekonstruován na mini penzión s kapacitou 3 pokojů (pokoj - 3 lůžka , 1997). Bylo dobudováno příslušenství pro penzión a kemp.

Ekoagroturistika jako doplňková činnost se ukazuje celkem úspěšně a návštěvníci z domova i ze zahraničí jsou spokojeni. V tomto projektu není ještě realizována náplň programu pro turisty s využitím doprovodu pracovníka farmy během celého dne.Také otázka stravování a pojištění turistů na farmě z lediska dnešní legislativy zůstává nedořešena. Původní verze projektu, že se turisté spokojí s minimálním pohodlím a budou se ve velké míře podílet i na činnosti farmy vlastní prací vyzněla naivně. Dnešní domácí i zahraniční turista na farmě nepotřebuje televizi, ale vyžaduje sociální zázemí a služby s tím spojené určité úrovně.

Projekt č. 4

V rámci obnovy venkova byla snaha v tomto projektu akceptovat přístup ke krajině a půdě ne jako k základnímu výrobnímu prostředku, ale jako k hodnotě, která musí být zachována pro další generace. Metodika byla vedena se záměrem vrátit přírodnímu prostředí původní přirozenou krásu. Zvýšení ekologické stability krajiny a zachování druhové diverzity jsou prioritní úkoly moderně pojaté ochrany přírody a krajiny v ČR. Kromě ochrany druhové diverzity v rámci zvláště chráněných území se musí se stejným cílem přistupovat i k tvorbě volné krajiny. Projekt je dílčím řešením části jednoho katastru a měl by k citovaným cílům přispět. Ke zlepšení stavu krajiny poznamenané značným zorněním bylo navrhnuto založit liniové prvky z dřevin, které rozčlenily krajinu, mají protierozní funkci a představují interakční prvky.

Cílem byla úprava přírodního prostředí farmy na ucelené výměře farmy o velikosti cca.40 ha. Rozdělení pozemků , vytvoření biokoridorů , obnovení a zintenzivnění života v půdě, krajině a tím obnovit původní faunu a flóru. Bylo vysázeno více než 100 stromů a přes 2000 keřů. Celková úprava byla dokončena v roce 1997. Realizace celého projektu byla finančně i na spotřebu lidské práce velmi náročná. Náklady na projekt, realizaci a následnou každoroční údržbu několikanásobně překročily dotaci od MŽP. Jen díky několika dobrovolníkům, pracujících bez mzdy, se daří výsadba udržet v odpovídajícím stavu.

Rozbor soucasného stavu ekofarmy

Výměra ekofarmy je 42 ha a tvoří jeden celek. V době zahájení projektu byla celá výměra začleněna do orné půdy. Pozemky byly zaplevelené bez půdní struktury. V důsledku velmi hluboké orby v minulosti jsou značně kamenité. Na pozemcích se vyskytovaly vytrvalé plevele, převážně pýr plazivý.

Přechodné období se zaváděným osevním postupem bylo využito k obnově biologických, fyzikálních a chemických vlastností půdy, tedy její úrodnosti.

Struktura půdního fondu zahrnovala 24 ha orné půdy a 8 ha pastvin. Složení osevního přechodného postupu: dvouletá jetelotráva, brambory xx, ozim ZH, luskoviny ZH, oves s podsevem.

Celkový efekt i s ohledem na půdní úrodnost se projevil postupně s proběhnutím rotace na všech nově utvořených honech. Dosažená tržní produkce a produkce pastvin splnila předpoklad vyrovnané bilance dusíku v systému hospodaření.

Pro srovnání produkce dvou systémů hospodaření bylo použito výnosů plodin z konvenčního systému (bezprostředně sousedícího zemědělského podniku Agrospol Útěchovice s.r.o.). Na ekofarmě v průběhu sledovaných let poskytl ekosystém vyšší výnos pouze u jetele lučního a jetelotrávy (+14 %), u dalších plodin došlo ke snížení výnosů v pořadí: ozimá pšenice (-38%), oves (- 11%), brambory (-11 %), hrách (-5%).

Významná diference se ukázala mezi pšenicí ozimou (hnojenou hnojem) a ovsem (po zeleném hnojení). Reakce na vynechané hnojení průmyslovými hnojivy a chemickou ochranu byla ve výnosu ozimé pšenice více než třikrát vyšší oproti ovsu. Druhově se potvrzuje vhodnost zařazení jetelovin, luskovin a (zejména ekonomicky) brambor.

Ze záznamů na kartách honů lze posuzovat vliv mechanických zásahů na potlačení doprovodných rostlin, zejména vytrvalých plevelů. K největšímu poklesu stupně zaplevelení pýrem pl. došlo na honech po zařazení brambor při opakovaném kultivátorování a vyvlačování. K všeobecnému potlačení doprovodných rostlin výrazně přispělo v obilninách opakované použití plecích prutových bran. Účinek bran závisí na růstové fázi plevelů, na půdních a povětrnostních podmínkách. Za předpokladu vhodného použití snižuje tento zákrok výskyt plevelů až o 90%.

Z ekonomického rozboru farmy vyplývá pasivní finanční bilance v důsledku zadluženosti farmy. Farma byla převzata stavebně, technicky i v půdním fondu ve zdevastovaném stavu. Přesto lze hodnotit modelový projekt ekofarmy z hlediska plnění podnikatelského záměru nadějně. Během necelého desetiletí se nám podařilo v životním prostředí farmy zvýšit počet druhů fauny a flory. Přispěly k tomu vedle ekologické polní výroby i pastevní systém, zalesnění části orné půdy, údržba krajiny včetně výsadby stromů a keřů. Vytváří se opět plně stabilizovaná krajina s vysokou úrovní jejího biologického potenciálu. Také zvýšení životní pohody zvířat bylo splněno.

Ekonomicky nejvýhodnější plodinou jsou biobrambory (mimo roky s celkovou nadvýrobou), dále víceleté pícniny, které vedle statkových hnojiv přispívají k vyrovnané bilanci živin v ekosystému, především u dusíku a celkovému ozdravění půdního prostředí.

Pastevní chov ovcí je esteticky vítaným doplňkem provozu ekofarmy s agroturistikou.

Dále je zdrojem statkových hnojiv. Přesto je ekonomicky velmi málo efektivní při současných výkupních cenách. Původní projekt má v plánu také zavedení pastevního skotu bez mléčné produkce. Tento cíl ještě nebyl z finančního důvodu realizován. Podobně je tomu s chovem několika jezdeckých koní.

Agroturistika je velmi dobrým doplňkem ekofarmy z ekonomického hlediska. Její realizace a propagace není ještě plně rozvinuta. Cíle původního projektu musely být přepracovány. Přesto ekonomická návratnost investic na nutné úpravy kempu a vybudování mini penziónu je reálná.

Záver

Základním řešením ekofarmy je systémový přístup k celé problematice soustavy, tj. ekologické hospodaření jako součást extenzivního programu s využitím produkčně technické metody. Model ekofarmy racionálně naplňuje útlumový restrukturalizační proces zemědělské výroby v horších hospodářsko-přírodních podmínkách vrchovinné oblasti.

Podobné zemědělské usedlosti na našem venkově je možno udržet ekonomicky pravděpodobně jen s určitou výší státní podpory. Za zamyšlení stojí proč dotovat nákladné projekty na obnovu životního a přírodního prostředí, tedy už léčit a nebo se věnovat prevenci. Naše vesnice a lidé zde žijící nejsou jen zemědělci, ale i tvůrci a údržbáři naší překrásné přírody. Je třeba se zamyslet nad ekologickou a mravní výchovou mladé generace. Obnovit citové vztahy k půdě, rostlině, zvířeti a hlavně k člověku.

Ekologické zemědělství jako hlavní náplň farem je možné realizovat při odbytových cenách vyšších cca. o 30% než odbytové ceny konvenčního zemědělství. Přičemž většinu odbytu je nutné realizovat jako prodej ze dvora. Největší problém současných zákonů je s prodejem živočišných produktů ze dvora. Přesto byla většina cílů projektů splněna.

Velmi kladně se dá hodnotit práce s mladou generací na farmě. Při mnohdy těžké práci si mladí vytvářeli pohodu pracovního prostředí. Dobře komunikovali s turisty v anglickém a německém jazyce. Mnozí studenti ocenili možnost procvičit si i při práci cizí jazyk. Tento neplánovaný cíl modelové ekofarmy lze jen kladně hodnotit. Projekt bude pokračovat i v příštích letech. Lze si jenom přát, aby se současný stav ekofarem na českém venkově i nadále rozrůstal. Návrat mladých lidí na náš venkov se zdá být limitujícím faktorem přežití malých vesnic a venkovského životního prostředí vůbec.

Naší snahou bylo a je zlepšení jednotlivých složek životního prostředí dané lokality. Vztah k životnímu prostředí se stal jedním z určujících činitelů pro další rozvoj lidské populace, protože všechny naše činnosti v životním prostředí se nám zpětnou vazbou (interakcí) vracejí a konečným důsledkem je také samotný zdravotní a duchovní stav lidské populace.