Boj se slintavkou je dostatečný
20.03.2001 | Hospodářské noviny
V případě výskytu slintavky a kulhavky v ČR by se vzhledem k opatřením přijatým Ústřední nákazovou komisí (ÚNK) a kázni tuzemských farmářů nákaza neměla plošně rozšířit tak jako v Británii. Řekl to včera přednosta Ústavu infekčních chorob a epizootologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Zdeněk Pospíšil. Za správná opatření označila v průzkumu STEM většina (86 procent) lidí.
Zemědělci mají především zajistit neporušenost oplocení chovů hospodářských zvířat, umístit dezinfekční zařízení u vchodů a vjezdů, zamezit vstup cizím osobám a zvířata přemísťovat pouze po vyšetření, jako by byla podezřelá z onemocnění slintavkou a kulhavkou. Chovatelé by prý svá hospodářství měli ochránit také před ptáky, kteří nákazu rovněž přenášejí.
Zemědělci podle Pospíšila opatření dodržují, protože slintavka a kulhavka by pro ně i přes finanční náhradu od státu a pojišťoven znamenala existenční pohromu. Pospíšilův spolupracovník Petr Lány poukázal na to, že právě v Británii, odkud se epidemie rozšířila, zjistili první výskyt nákazy až 14 dní potom, co měli zamořenou prasečí farmu. Nemoc, v jejímž důsledku se do vzduchu dostává obrovské množství virů, se z prasat pravděpodobně větrem přenesla na ovce z okolních pastvin. U nich se podle Lányho slintavka a kulhavka méně klinicky projevuje a je tedy obtížněji zjistitelná. Nakažené ovce poté prodal majitel na trzích a kupující je pak dále přemisťovali po Británii. Tím se nákaza rozšířila. Onemocnění zjištěné u prasat na jatkách v hrabství Essex 19. února bylo již druhotným ohniskem nákazy, řekl Lány.
Platná protinákazová opatření, jež se týkají zejména zpřísněného režimu na našich hranicích, se neobejdou bez nedorozumění: Některé lidi přes dezinfekční rohože provázejí také psi, jichž se opatření netýká.
Na území České republiky se slintavka a kulhavka objevila naposledy v roce 1975, kdy onemocnělo 200 býků v JZD Tišice v okrese Mělník. V poválečných letech se podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Josefa Dubna vyskytla v České republice větší či menší ohniska nákazy, nikdy však nepropukla epidemie takového rozsahu jako nyní ve Velké Británii.
Na počátku padesátých let u nás onemocněli slintavkou lidé po požití syrového nepasterizovaného mléka. Slintavka a kulhavka není na rozdíl od zvířat pro lidi nebezpečná, spíše nepříjemná. Projevuje se afty v ústech, doplnil tiskový mluvčí SVS Josef Duben.
Další články v kategorii Venkov
- Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku (30.04.2024)
- Jarní výstavu Flora Olomouc navštívilo 50.000 lidí, o něco méně než loni (29.04.2024)
- Rybářství Třeboň stouply tržby meziročně o šest procent, zvýšil se i zisk (29.04.2024)
- Útraty Čechů za květiny loni klesly o 7,2 procenta na 15 mld. Kč (26.04.2024)
- Obce se zlepšují v třídění komunálního odpadu, ukazují data MŽP (23.04.2024)
- USA čeká největší invaze cikád za desetiletí, mohou jich být biliony (22.04.2024)
- Kladrubský hřebčín chce v září předvést jízdu s rekordním 24spřežím (17.04.2024)
- Z krabiček do trsů kostřav, tak se vracejí okáči skalní do Českého středohoří (17.04.2024)
- Chovatelů exotických zvířat přibývá, řada ale nedodržuje podmínky (16.04.2024)
- Farmář jde 1600 kilometrů z Istanbulu domů na Moravu. Stejně jako věrozvěsti Cyril s Metodějem (16.04.2024)