Blaník - tři přírodní rezervace

Na okrese Benešov se nachází velké množství významných či chráněných přírodních památek a objektů, z toho je několik desítek zvláště chráněných území (CHKO), přírodních rezervací a přírodních památek. Přírodními rezervacemi jsou vyhlašována území mimořádné přírodovědné hodnoty a na okrese Benešov jich dosud bylo vyhlášeno osm. Na počátku léta jsme se na stránkách Podblanického ekodeníku seznámili s přírodními rezervacemi Ve studeném u Samechova, Čížov u Zbořeného Kostelce, Grybla u Krhanic a Podhrázský rybník pod Ouběnicemi. Mezi těmito čtyřmi rezervacemi jsou tři v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Blaník (Velký Blaník, Malý Blaník a Podlesí) a přírodní rezervace Štěpánovský potok.

Skalní masívy Blaníku zachovaly pralesní porosty

Velký Blaník je chráněn již od r. 1954. Přírodní rezervaci Velký Blaník tvoří bukové lesy na vrcholu Velkého Blaníku a Holého vrchu o ploše 85 hektarů. Tato rezervace byla vyhlášena Správou CHKO Blaník až v r. 1992, ale do seznamu chráněných přírodních a památkových objektů byl Blaník zařazen již v r. 1954. Hlavním motivem ochrany balvanitého území s četnými skalními výchozy a kamennými moři jsou zachovalé lesní porosty často pralesovitého tvaru - převážně bučiny s chudým bylinným patrem (tzv. bikové bučiny) a v menší míře suťové lesy. Rezervace je zajímavá botanicky (můžeme zde najít např. věsenku nachovou, samorostlík klasnatý či plavuň pučivou) a mykologicky. Bylo tu nalezeno již přes 100 druhů různých hub. Vyskytuje se zde také řada ohrožených a chráněných druhů živočichů, např. zde hnízdí holub doupňák, lejsek malý a šedý, výr velký, jestřáb lesní, můžeme se zde setkat se slepýšem křehkým. V rezervaci se vyskytuje mnoho ohrožených druhů hmyzu a měkkýšů, např. zemoun skalní, jehož je Blaník nejsevernější lokalitou jeho evropského areálu rozšíření. Celé území je také významným archeologickým nalezištěm (mj. jsou zde významné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště). Území není díky dohodě s majitelem (Lesy České republiky s.p.) významně ohroženo. Jedinný podstatný negativní vliv představuje zvýšená návštěvnost rozhledny na vrcholu Blaníka. Správa CHKO Blaník se snaží najít kompromis mezi rozvojem turistického ruchu a zájmy ochrany přírody. Proto v r. 1999 zřídila ve spolupráci s Podblanickým ekocentrem ČSOP Vlašim naučnou stezku, která napomáhá usměrnění turistů na dvě trasy výstupu, proto Správa CHKO nesouhlasí s nočním provozem rozhledny apod. Správa CHKO Blaník také provádí údržbu této rezervace a finančně přispívá na obnovu lesa.

Malý Blaník skrývá historickou zříceninu

Druhý nejvýznamnější vrch v CHKO Blaník - Malý Blaník má také "svou" rezervaci, která zahrnuje asi 20 hektarů bukových lesů na vrcholu. Charakter těchto lesů svým složením blízkých lesům zde původním je stejný jako na Velkém Blaníku, včetně významných druhů zde se vyskytujících. Zvláště je však třeba zmínit existenci mohutné zříceniny kaple sv. Máří Magdaleny. Tato barokní stavba s bočním přístavkem vznikla okolo roku 1753. O rezervaci pečuje Správa CHKO Blaník ve spolupráci s ČSOP Vlašim. Odpočinkové místo na vrcholu Malého Blaníka (stejně jako na dvou místech na Velkém Blaníku) vybudovaly Lesy České republiky s.p.

Je Býkovický rybník pověstný rybník Jordán?

Třetí rezervací vyhlášenou na území CHKO Blaník (v r. 1993) je přírodní rezervace Podlesí. Rozkládá se na ploše přibližně 10 hektarů, z čehož téměř 7 ha tvoří vodní plochy - Velký a Malý Býkovický rybník (možná Jordán a Jordánek). Jordán je právě oním rybníkem, který se podle známé pověsti "O Blanických rytířích" má zalít krví a ve kterém se má zazelenat suchý pařez. Oba rybníky jsou přírodovědně mimořádně významné. Roste zde mnoho ohrožených či chráněných druhů rostlin, např. několik druhů rdestů, lakušníků, bahniček, ostřic atd. Můžeme zde spatřit také mohutný skřípinec jezerní či krásně kvetoucí kosatec žlutý. Rybníky jsou bohaté i zoologicky, zejména pak menší Jordánek. Bylo zde nalezeno 9 druhů obojživelníků (např. skokan ostronosý či rosnička), 24 druhů vážek (nejzajímavější je výskyt vážky jasnoskvrnné, vážky jarní apod.) a mnoho dalších druhů hmyzu. Bylo zde evidováno 17 druhů savců - například zde byla pozorována vydra říční. Pravidelně zde hnízdí moták pochop, z dalších ohrožených druhů ptáků zde můžeme pozorovat bekasinu otavní, chřástala vodního, pisíka obecného atd. Rezervace také zahrnuje rašelinné louky v pramenné oblasti Býkovického potoka. Zde roste např. masožravá rosnatka okrouhlolistá, řada druhů ostřic, vachta trojlistá, hojný je zde prstnatec májový (patřící k našim orchidejím) atd. Pozorována zde byla zmije a další vzácné a chráněné druhy živočichů. O rezervaci pečuje Správa CHKO Blaník ve spolupráci s ČSOP Vlašim a Mysliveckým sdružením Louňovice pod Blaníkem. Rybníky jsou ve vlastnictví státního Fondu zvláště chráněných území a rašelinné louky ve vlastnictví či v nájmu Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka ČSOP Vlašim.

Nejdelší rezervaci máme nedaleko dálnice

Úsek Štěpánovského potoka, dlouhý 6,5 kilometru, od ústí do Sázavy (nedaleko Střechova nad Sázavou) až po křížení ze silnicí Soutice - Trhový Štěpánov, vyhlásil v r. 1993 Okresní úřad Benešov přírodní rezervací. Hlavním motivem ochrany přírody v tomto území byl zachovalý ekosystém toku, odpovídající pstruhovému pásmu, s výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů, zejména bohaté populace mihule potoční. Dále v potoce žije rak říční, vranka obecná, mřenka mramorovaná atd. Ve strmých březích u potoka hnízdí na více místech ledňáček říční, na vhodných místech také skorec vodní, konipas horský a řada dutinových druhů ptáků. V území bylo nalezeno několik druhů obojživelníků a plazů (čolek horský, užovka obojková a hladká ad.). Rezervace je také bohatá mykologicky a botanicky. Můžeme zde pozorovat na kořenech olší parazitující podbílek šupinatý, udatnu lesní a další zajímavé druhy. O rezervaci pečuje ČSOP Vlašim za podpory Okresního úřadu v Benešově a sponzorů, zejména firmy AGF Vlašim. Průvodcovskou činnost ve všech rezervacích (a poskytování dalších informací) v CHKO Blaník zajišťuje Správa CHKO Blaník (257 06 Louňovice p. Bl. 8, 0303-852654), mimo území CHKO Blaník: Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim.

Pavel Pešout

Benešovský deník 30.08.2001