Bažanti se mohou střílet, ale téměř na ně nenarazíte

Zákon o myslivosti povoluje v těchto dnech mimo jiné lov bažanta a perličky, ovšem příslušníci Hubertova cechu nemají na co střílet. Příčin je kromě predátorů několik. Mezi nimi postoj ochránců přírody k šelmám a dravcům, decimujícím polní zvěř. "Chráníme lovnou zvěř, ochránci přírody všechna zvířata. Kuny jsou užitečné, ale v přemnožení je to zhouba,"naznačil předseda Okresního mysliveckého spolku v Jihlavě Jan Jonáš s tím, že sedí- li v poli desítka káňat, nic ze zvěře na deseti hektarech nemá nárok přežít včetně zajíců. Myslivci ze 102 mysliveckých sdružení na Jihlavsku ročně zastřelí na čtyři tisíce lišek. Polovinu velkých, polovinu malých zastihnou v norách pomocí psů. Přesto by chtěli liščí škodné přitvrdit. Podle předsedy kynologické komise okresního spolku Františka Nahodila se liška na Novoříšsku podle normy kulturní krajiny přemnožila dvacetkrát. Podle pamětníků se bažantům dařilo velmi dobře do začátku 70. let. Pak začali mizet až po dnešní ojedinělý výskyt. "Zkoušeli jsme jako myslivecké sdružení chovat bažanty. Zakrátko po vypuštění do přírody myslivci nacházeli kohouty i slepičky roztrhané, asi od kuny,"doplnil Jonáš s tím, že kuna je predátor, který dokáže zdecimovat celá bažantí hejna a daří se mu ve vesnických stodolách či na půdách chalup. Dalším neštěstím pro bažanta jsou rychlé žací mechanismy o širokém záběru při senosečích, stejně jako místy přechemizovaná půda, onemocnění a oslabený genetický fond. "Divoce žijících bažantů je méně než zajíců, kteří jsou vzácní. Řada mysliveckých sdružení bažanta nemá. Křepelky jsou k vidění na jaře jako ojedinělé exempláře,"doplnil Jonáš slovy, že když myslivec uvidí koroptev, považuje to za zázrak.