ASZ má výhrady k podpoře mimoprodukčních funkcí

Zejména náznaky nepřípustného omezování malých vlastníků, stávající podmínky nájemních smluv s Pozemkovým fondem ČR, kvalifikace a ohodnocení řazení půdy do LFA - znevýhodněných oblastí - patří mezi řadu výhrad, které vznesla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) k vládnímu návrhu podpůrných programů určených na mimoprodukčních funkcí zemědělství. V rozhovoru pro AGRIS to potvrdil místopředseda ASZ Erich Kříž.

Soukromníci podle jeho slov také navrhují ne plošnou, ale konkrétní kontrolu příjemců dotací a průhlednost informací pro média. Plné znění připomínek ASZ uvádíme v následujícím dokumentu.

Dokument: Připomínky ASZ k podpoře LFA

Připomínky k návrhu nařízení vlády

kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programu pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními

K odůvodnění

Na straně 3 důvodové zprávy se píše, že "pokud je zemědělský pozemek nacházející se ve velkoplošném zvláště chráněném území zařazen do méně příznivých oblastí, není již zařazen do oblastí s ekologickými omezeními". Přitom z materiálu nevyplývá jasně, jaké zařazení má přednost. V praxi to však může v některých případech znamenat, že hospodář zařazený do zóny E3 má nárok na dotaci do výše 500,- Kč/ha, přičemž může splňovat kriteria pro zařazení do zóny s vyšší dotací, např. O1, ve výši do 2 100,- Kč/ha. A naopak zařazení do zóny E1 (do výše 2 100,- Kč/ha) může pro některé oblasti, jinak se zařazením do zóny např. H2 (do výše 2 700,- Kč), znamenat snížení dotace. Z předloženého materiálu není jasné, dle jakého principu se upřednostňuje konkrétní zařazení do zóny. Dle našeho by jednoduchým rozlišovacím principem měla být výše dotace, přičemž by pro oblast platilo zařazení do zóny s vyšší dotací nebo by ve variantě mohlo být dáno hospodáři na uvážení kterou kategorii si vybere.

Výše příspěvku do 500,- Kč/ha na zónu E3 je velice diskutabilní, neboť není natolik motivační, aby v této zóně chráněného území přiměla zemědělce k přechodu na extenzivní způsob hospodaření. Přitom to jsou často právě tato území, která při zornění dávají nízký výnos na hranici nebo pod hranicí ekonomické únosnosti, což jej může v některých případech vést k nadměrnému hnojení a chemickému ošetřování. Navrhujeme proto navýšení na míru nejméně obdobnou jako je u zóny S1 (750,- Kč/ha).

Zařazení do jednotlivých zón proti předchozím úpravám sice lépe vystihuje jednotlivé oblasti, přesto zde ještě není zajištěna vyváženost. V některých případech dosud trvá přesvědčení o nevhodném zařazení do zón a to, dle našeho namátkového zjištění jak mezi zemědělci, tak pracovníky územních odborů MZe. Doporučujeme proto prostřednictvím detašovaných územních odborů za účasti zemědělské a odborné veřejnosti takové oblasti vytipovat a ve spolupráci s VÚZE se situaci pokusit napravit. Nemusí to nutně všude znamenat překlasifikování zóny, ovšem zcela jistě budou odstraněny nejkřiklavější rozpory, kterých je, dle našeho názoru, více než dosti.

Nevidíme důvod k tomu, aby nebyla zohledněna maloplošná chráněná území (strana 5 důvodové zprávy), neboť místně to pro jednotlivého zemědělce může znamenat značné zatížení. Nelze se přitom odvolávat na neexistující nebo málo účinnou podporu z fondů resortu Ministerstva životního prostředí, jestliže toto nařízení zároveň řeší podporu vyrovnáním ztrát v důsledku hospodaření v rámci ekologického zemědělství. MŽP by pro účely tohoto nařízení mělo dodat potřebné podklady pro jasné vymezení způsobu a rozsahu podpory, tak aby dotace byla skutečně přístupná a účinná. V řadě případů se jedná o území jinak zařazených do nedotovaných zón N, kde okolní vysoce konkurenční prostředí, může být pro zemědělce osudné.

Při odvolávání se na praxi EU (nejenom v případě tohoto nařízení) nelze opomíjet fakt, že rozvinuté země EU prošly dlouhodobým vývojem, kde nikde nebyly tak narušeny vlastnické vztahy jako v naší zemi. V Evropském kontextu snese s námi srovnání v komunisaci hospodářství a majetkové držby pochopitelně pouze Slovensko a pak - země bývalého Sovětského Svazu. V této souvislosti je např. nepřijatelnou zásadou trvání na nájemních smlouvách na dobu určitou a změnu kultury tak, jak je to požadováno v programech podpory zatravňování a ekologického hospodaření. Navíc ještě v situaci, kdy se státní Pozemkový fond účinně brání snižování ceny převáděním orné půdy do jiných kategorií, nemluvě o tom, že jenom nerozumný hospodář by dal přednost změně smlouvy na nájem pozemků s PF z doby neurčité na dobu určitou, což je jedna z mála jistin (především pro privatizátory státních statků), se kterými se dá, byť omezeně, počítat.)

Přílohou vládního nařízení by měl být i systém kontroly a postupu Mze ve věci realizace nařízení včetně vyjmenování povinností pro příjemce dotace. Jasný kontrolní mechanismus odstraní nedůvěru a nejistotu ze strany zemědělců. Pro úředníky to bude znamenat jistotu postupu, který lze dlouhodobě zmechanizovat a zefektivnit bez hrozby momentálních zásahů snaživého úřednictva z centra. Plošná kontrola v plném rozsahu je nerealizovatelná. Dáváme přednost mezinárodním zkušenostem s kontrolou výběrovou např. u 10% subjektů v kontrolovaném regionu ročně. Tato kontrola by měla být komplexní a měla by zahrnovat celé hospodaření kontrolovaného subjektu. Cílem kontroly by však a priori neměl být možný postih zemědělce, ale najití chyb a nedostatků, jejich rozbor a následného odstranění. Pouze tak lze sladit zájmy státní správy a hospodařícího zemědělce.

V systému státní podpory zemědělství se v letošním roce objevil nešvar dvojího přepočtu hospodářských zvířat na dobytčí jednotky (nařízení vlády č. 344/1999 Sb. a podpůrné programy dle § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 252/1997). Tato praxe je nesmyslná a škodlivá. Doporučujeme proto používat zavedených tabulek v podobě v jaké jsou v tomto nařízení i pro připravovanou dotaci v rámci podpůrného programu dle zák č. 252/1997 - 1 L (podpora chovu krav bez tržní produkce mléka a chovu ovcí).

V našem zemědělství vedle sebe existují velcí a malí hospodáři. Přitom absolutní převaha těch větších nemá, kromě Slovenska, v Evropě obdoby. Z jistého hlediska se to zdá být v pořádku, pokud se nezamyslíme nad pojmem velký a malý celek ve vztahu k venkovskému prostředí a okolnímu světu. Určitě se dá uvést, že několikatisícové výměry velkých podniků jsou v přímém rozporu s tím, kam směřuje rozvinutá Evropa, tj. k systému rodinných farem. V našem případě však není řeč o rodinných farmách na několika desítkách hektarů, ale je třeba počítat s rozlohou větší. Je tu však zásadní rozdíl mezi farmou o několika stovkách ha v jednom katastru a velkovýrobním celkem o několika tisících ha na několika katastrech. To nás vede k návrhu zavedení přepočítavacích koeficientů na vyplácení podpory: (hospodářství do 500 ha - koeficient 1, hospodářství 501 - 1000 ha - koeficient 0,9, hospodářství do 1001 - 2000 ha koeficient 0,8, hospodářství 2001 a více - koeficient 0,7). Při použití těchto přepočítavacích koeficientů nebudou větší hospodářství nijak citelně postižena, menší hospodářství však více získají. Je nutno zdůraznit, že dle tohoto nařízení se má jednat především o podporu v méně příznivých oblastech pro zemědělství, kde pro intenzivní činnost nemá být příliš prostoru.

K textu nařízení

Ad § 1)

1. Stanovení minimální výměry navrhujeme zcela vypustit nebo omezit skutečně na minimální zjistitelnou výměru dle pozemkových parcel u odst. (1) a) 1,2 a 3. Omezení v odst. (1) a) 4,5 a b) doporučujeme zcela vypustit.

Zdůvodnění: Jedná se o nepřípustné omezení malých vlastníků, kteří celkově makroekonomicky nejsou sice příliš zřetelní, místně však můžou hrát významnou stabilizační roli jako maloproducenti zásobující svou rodinu a blízké okolí. Pokud někteří autoři nařízení chápou podpůrný systém jako způsob nátlaku k vytváření větších hospodářských celků, jedná se nebezpečný trend směřující k úplné likvidaci tradičního venkovského prostředí, kde malochov a malopěstitelství má svůj velký význam. Naprosto nesmyslné je toto omezení v případě národních parků a chráněných území, kde například ošetřování ploch značně omezuje užití mechanizace a tím i obhospodařování větších celků. V případě zalesnění a výsadby rychle rostoucích dřevin je třeba nechat na hospodáři, aby si spočítal, kdy, kde a v jakém rozsahu se mu vyplatí investovat do menšího území včetně požadavku na státní podporu. Pokud dojde k závěru že investovat bude, je povinnosti státu mu vytvořit srovnatelné podmínky jako velkým pěstitelům.

2. V odst. (2) navrhujeme vypustit text: …"ve vojenských újezdech pověřený orgán Ministerstva obrany". Dále v této souvislosti je nutno vypustit související části v dalším textu.

Zdůvodnění: Státem řízené hospodaření na půdě dosud zůstalo zachováno v resortu ministerstva obrany a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě ministerstvem školství řízené školy a související školní statky nelze nic vážnějšího namítat. V případě ministerstva obrany však již neobstojí tvrzení o výlučnosti hospodaření ve vojenských újezdech. V řadě případů se v minulosti již osvědčil pronájem ploch a hospodářských zařízení v újezdech okolním soukromým hospodářům. V současnosti je víceméně dokončeno odstátnění hospodaření v zemědělství. Není tedy důvod udržovat státní hospodaření tam, kde může působit nestátní. Vojenským újezdům by mělo zůstávat pouze právo dohledu a regulace ve smyslu vojenského využití svěřeného prostoru. Nevojenské využití by mělo být doménou nevojenských subjektů.

3. K odst. (3) a dalším souvisejícím částem textu navrhujeme úpravu a doplnění o určení povinnosti územních odborů požadované informace si opatřovat od vyjmenovaných orgánů státní správy a dalších dotčených organizací (v případě nutnosti na základě výslovného souhlasu podporu žádajícího subjektu).

Zdůvodnění: V řadě případů se jedná o opakovaně požadované informace, které žadatel na územní odbor předává, kdy by stačil požadavek na aktualizaci. Především se to týká obhospodařovaných pozemků. Toto by zjednodušilo vyřizování žádostí a přestalo by každoročně znepříjemňovat zemědělcům jejich hospodaření. Je nám známo, že jsou malovýrobní zemědělské subjekty, které pro administrativní překážky o státní podporu nežádají a jsou tímto ve svém hospodaření soustavně znevýhodňováni.

Ad § 3)

1. V odst. (1) a) navrhujeme změnit termín podání žádosti do konce měsíce dubna s výjimkou zavádějícího roku 2001, kde by zůstal termín únor.

Zdůvodnění: Termín dokonce ledna je pro zemědělce dostačující, pokud podmínky pro státní podporu budou dlouhodobé a budou je znát s dostatečným předstihem. Posun termínu pro rok 2001 zohledňuje možné zdržení při schvalování a zavádění nařízení pro první rok jeho působnosti. Spolu s úpravu termínů vyřizování, schvalování a zálohového vyplácení podpor to bude znamenat pro zemědělce (oproti stavu především v posledních letech) včasnost přístupu k prostředkům nutným k zabezpečení své hospodářské činnosti.

2. V odst. (3) navrhujeme zkrátit termín pro vrácení žádosti na 15 den ode dne jejího doručení a prodloužit termín pro odstranění vad žádosti na 15 kalendářních dnů.

Zdůvodnění: Nesoulad v termínech jednoznačně znevýhodňoval žadatele, naprosto zbytečně prodlužoval lhůtu k vyřizování žádosti a navíc při souběhu 2 víkendů nechával žadateli pouze 5 dní k odstranění nedostatků. 15 dnů je zavedeným termínem v právní praxi v oblasti občanské, trestní i pracovně právní. Zároveň touto úpravou dojde k celkovému zkrácení termínu vyřizování žádosti.

3. V odst. (5) navrhujeme doplnění za konec textu: "Informace budou na požádání vždy poskytnuty organizacím sdružujícím osoby podnikající v zemědělství a hájících jejich zájmy a sdělovacím prostředkům."

Zdůvodnění: Praxe přístupu k informacím o tom, kdo, kdy a jak hospodaří se státními prostředky byla dosud velice problematická. Pro účely jasného deklarování otevřenosti přístupu k těmto informacím navrhujme ve dvou případech specifikaci přístupu k těmto informacím.

Ad § 4)

1. Odst. (1) c) a (2) vypustit.

Zdůvodnění: Oproti dosavadním zněním nařízení byly vypuštěny zmínky o finančním úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním zabezpečení. Důvodem, kromě jiného, byla i nemožnost zákonným způsobem si ze strany orgánů Mze pořídit patřičné doklady k rozhodování. Z neznámého důvodu zde však zůstalo ustanovení o rozhodnutích složek ochrany životního prostředí. Ani v tomto případě nemá úředník ministerstva zemědělství právo požadovat informace o třetích osobách, kterým bylo uloženo pravomocné rozhodnutí orgánu ochrany životního prostředí. Postihy z toho vyplývající jsou plně v kompetenci ministerstva životního prostředí a jeho složek a ministerstvu zemědělství do toho nepřísluší zasahovat ani takovýchto informací používat při svém rozhodování. Navíc, stejně jako u výše jmenovaných úřadů, docházelo k tomu, že se jejich informace interpretovaly často účelově tak, jak se to hodily jednotlivým úředníkům Mze nebo vlivovým skupinám v regionech, které si jejich prostřednictvím vyřizovaly účty s nepohodlnými osobami.

2. Doplnit nový odstavec: " Podpora se neposkytne, je-li žadatel povinnou osobou ve smyslu zákona č. 42/1992 Sb. a č. 229/1991 Sb. a nemá vypořádány vyžádané oprávněné majetkové nároky (restituční a transformační) oprávněných osob. Rovněž se podpora neposkytne subjektům vzniklým ze zemědělských družstev, která neprovedla uvedené vypořádání. Při posuzování stavu a okolností majetkového vypořádání se přihlédne ke stanovisku místně příslušných organizací sdružující osoby podnikající v zemědělství a hájících jejich zájmy."

Zdůvodnění: Je nepřípustné, aby se příjemcem dotace stal subjekt, který nevypořádáním svých citovaných závazků poškozoval oprávněné osoby, které se například rozhodly k vlastnímu hospodaření a jsou tímto znevýhodňovány. Navíc povinné osoby často hospodaří s majetkem, na který by podle tohoto nařízení neoprávněně pobíraly dotaci a přitom oprávněný vlastník se jej nemůže zatím domoci.

.)

Ad § 6)

V odst. (2) vypustit slovo "konkrétní" jako nadbytečné.

Ad § 7)

1. Navrhujeme v odst. (1) změnit část textu: "…kontrolu využití finančních prostředků poskytnutých podle tohoto nařízení" za text: "…kontrolu dodržení podmínek pro přiznání finanční podpory dle tohoto nařízení".

Zdůvodnění: Text se zřejmě dostal do nařízení z citace z podmínek pro PGRLF, neboť těžko se může kontrolovat užití dotace například na LFA. Muselo by se jednat o účelové finanční prostředky jasně prokazatelně zúčtovatelné, což není možné. Naše formulace přesněji vymezuje předmět kontroly.

2. Za výraz v odst. (3) "Jestliže žadatel…" vložit: "…nedodržel některou z podmínek pro přiznání finanční podpory dle tohoto nařízení,…" a připojit text odst. (3) b) od: "…je povinen …". Odst. (3) a) a část odst. (3) b) až po: "… zemědělských pozemků,…" vypustit.

Zdůvodnění: Řešení problematiky odst. (3) a) uvádíme v novém odst. (5). V souladu s požadavkem vypuštění § 4 odst. (1) c) a odst. (2) navrhujeme vypustit související odst. (3) b) v jeho předmětné části.

3. Navrhujeme připojit nový odst. (5) ve znění: "Za nesplnění kriteria se nepovažuje to, jestliže žadatel ve zkráceném období z důvodu změn v držbě pozemků vyvolaných restitučními řízeními nebo v případě výpovědí z nájmu zemědělských pozemků podaných v souladu s § 677 zákona č. 40/19964 Sb. (občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů, jestliže se toto stalo bez jeho zavinění a nezávisle na jeho vůli, nebo z důvodu realizace pozemkové úpravy či z důvodu živelní události nesplnil podmínku předepsané lhůty hospodaření. Na předmět podpory nesmí být po dobu rozdílu mezi zkrácenou lhůtou hospodaření a předepsanou lhůtou hospodaření poskytnuta finanční výpomoc podle stejného či obdobného podpůrného programu." V souvislosti s touto úpravou změnit text odst. (4).

Zdůvodnění: Nelze zemědělce trestat za to, že se něco stane proti jejich vůli s majetkem na kterém hospodaří. V druhé části návrhu je uvedena překážka pro dvojí čerpání dotace na stejný předmět v předepsané lhůtě. Živelní události jsou zde zařazeny proto, že nemá význam v případě přírodní pohromy se zabývat tím, jestli a kolik má postižený zemědělec vrátit dotací a zároveň se na stejné úrovni zabývat nutnou další pomocí.

Ad § 11)

Navrhujeme snížit minimální dobytčí jednotku v odst. a) na 0,10 VDJ na ha a v odst. b) na 0,20 VDJ na ha. Dále navrhujeme vypustit zcela omezující podmínku maximálního podílu chovaných prasat a drůbeže z celkového stavu VDJ.

Zdůvodnění: Pro zemědělce, kteří již vlastní základní stádo na výpas, se jedná o zbytečnou podmínku, neboť je v jejich nejvlastnějším zájmu zvyšovat početní stav stáda již jenom vzhledem k podpoře chovu bez tržní produkce a nově vzhledem k podpoře pastvy v tomto programu. Pro nově začínající zemědělce to však znamená téměř nesplnitelnou podmínku k rozjezdu hospodaření. Podmínka minimální VDJ byla zavedena v době velkoplošného mulčování travnatých ploch, kdy z především z méně příznivých oblastí zmizela ve velkém celá stáda a krajina zela prázdnotou. Po zavedení podmínky minimální VDJ došlo ke zlepšení situace. Bez patřičného zdůvodnění postupně došlo ke zvyšování minimální hodnoty, což nebylo vždy smysluplné. Přitom takto mechanicky nastavená hranice vůbec nezohledňuje rozdílnou výnosovost (hory, podhůří a suché oblasti)či požadovaný účel hospodaření (např. CHKO). V současnosti již nastala jistá stabilizace a není třeba tento "nátlak" udržovat v takové intenzitě. Výhledově se musí počítat s dalším snížení této hranice.

Ad § 12)

Mezi odstavce (1) a (2) vřadit odstavec s textem: "U všech sazeb bude při splnění všech požadovaných kriterií a dodání podkladů zálohově vyplaceno nejméně 50 % z uvedené maximální sazby a to v termínu nejpozději do 31. března předmětného roku."

Zdůvodnění: Nejistota, nejasnost i zvůle doprovázelo vyplácení dotací v posledních letech (a vlastně od počátku jejich zavedení). Letos je tomu opravdu nejhůře za celé popřevratové období. Zemědělec se připravoval na hospodářský rok bez jasné vize, co může očekávat od státu, co může plánovat a na co se může připravit. Pokud žádal o pomoc banku, nebyl pro ni mlhavý nekonkrétní příslib jakési částky dostatečnou garancí pro překlenovací, provozní či investiční úvěr. Navrhované opatření toto odstraňuje a zavádí pravidelnost a jistotu obdobnou jako ve vyspělých evropských zemích.

Ad § 14)

1. V odst. (1) b) do druhého řádku za první středník vložit text: "pozemek má vyšší skeletovitost;".

Zdůvodnění: Vyšší skeletovitost je jedním s kriterií pro vytyčení zón. Kamenité půdy se špatně obhospodařují. Zatravnění je velice vhodný způsob hospodaření na nich. Kriterium vyšší skeletovitosti zřejmě z předloženého textu vypadlo nedopatřením.

2. V odst. (1) d) za text: "…nájemní smlouvy" vložit: "nebo dokladu o užívání (ve vztahu k nezahájeným a nedokončeným pozemkovým úpravám.)". Zbytek textu vypustit.

Zdůvodnění: Řada zemědělců hospodaří na pozemcích z titulu tzv. dočasného užívání, což vzniklo především po navrácení pozemků dle zákona 42/1992 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků. Nejasné hranice pozemků skutečně vlastněných vedlo k zavedení dočasného užívání tak, jak se na místě dotčené osoby dohodly s tím, že se definitivní řešení odkládá do doby provedení komplexní pozemkové úpravy. Zdůvodnění vypuštění textu viz výše v kapitole "K odůvodnění".

3. Navrhujeme vypustit text v odst. (1) a).

Zdůvodnění vypuštění textu viz výše v kapitole "K odůvodnění".

4. V odst (2) d) navrhujeme vypustit ustanovení o minimální VDJ.

Zdůvodnění: viz ad §1). Prosazení minima 5 VDJ na ha do textu např. znamená, že nelze dotovat malovýrobce s 20 ovcemi na 10 ha plochy, byť by jinak kriteria splňoval. Nelze se obávat masových žádostí "jednokusových" chovatelů, když pro administrativní překážky často nežádají o dotaci osoby jinak podmínky splňující.

5. V odst. (2) e) místo výrazu "alespoň" vložit přesnější "nejméně".

6. V letošním roce docházelo k tomu, že ze strany územních odborů byl někdy vyžadován jiný obsah pastevních deníků než tomu bylo loňského roku. Pro zamezení zmatků by bylo třeba zavést jednotný vzor vedení pastevního deníku či uvést v odst. (2) f) výčet minimálních požadovaných údajů.

7. V souvislosti s návrhy ad § 11 doporučujeme se stejným zdůvodněním snížit minimální hranici uvedenou v odst. (3) b) na 0,10 VDJ na ha.

8. V souvislosti s návrhem ad § 14) bod. 2 navrhujeme obdobnou úpravu se stejným zdůvodněním.

Ad § 15)

1. Navrhujeme navýšit podporu o odst. (5) na 300,- Kč a u odst. (6) na 500,- Kč.

Zdůvodnění. Jak v případě zazimování včelstva, tak v případě vápnění se jedná o částku, která zdaleka nepokrývá náklady s tím spojené. V textu navržené částky jsou více jak směšné a demotivující.

Asociace soukromého zemědělství ČR