ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky č. 9/2000

ZTAK - VÚZE: Mléko a mlékárenské výrobky č. 9/2000

OBSAH

Seznam zkratek 3

1. MLÉKO 4

1.1 Mléko v Evropské unii 4

1.1.1 Zemědělci v EU v r. 1999/00 překročili produkční kvóty 4

1.1.2 Dodávky mléka vykazují klesající tendenci 5

1.2 Mléko v zemích SVE 5

1.2.1 Maďarští zemědělci platí vyšší odvody z litru mléka 5

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY 7

2.1 Evropská unie 7

2.1.1 Produkce mlékárenských výrobků 7

2.1.2 Situace na trhu másla 7

2.1.3 Situace na trhu sušeného mléka 8

2.1.3.1 Sušené odstředěné mléko 8

2.1.3.2 Sušené plnotučné mléko 9

2.1.4 Trh sýrů 10

2.1.5 Mlékárenská produkce v 1. pololetí 2000 v Rakousku 10

2.1.6 Vývoj na německém trhu 11

2.2 Ostatní země 14

2.2.1 Možnost nesubvencovaného vývozu SOM z USA 14

2.2.2 Slovenské mlékárenství 14

2.2.3 Estonsko 15

2.2.4 Jugoslávské mlékárny zvýšily ceny mléka 15

3. NÁZORY A UDÁLOSTI 17

3.1 Vývozní subvence v EU zůstanou nutností 17

3.2 Světový summit mléka v Drážďanech 20

Seznam zkratek

ADPI extra sušené mléko podle normy American Dry Milk Institute, obsah tuku 1,25 %, obsah vody 4 %, rozpustnost 1,25 ml, kyselost 0,15 %, stupeň znečištění A/B, počet bakterií 50 000/ml

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m. b. H, Bonn = Centrální marketinková společnost německého zemědělství a potravinářského průmyslu

CME Chicago Mercantile Exchange = Komoditní termínová burza v Chicagu

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny průmyslových výrobců

CZV Ceny zemědělských výrobců

DEM Německá marka

DPH Daň z přidané hodnoty

EK Evropská komise

EMU Evropská měnová unie

EUR Euro = Společná měna Evropské měnové unie

FAO Food and Agriculture Organisation = Organizace pro výživu a zemědělství

FAPRI Food and Agricultural Policy Research Institute = Výzkumný ústav zemědělské a výživové politiky v USA

FOB Free on Board = Volně na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat: zboží na loď v naloďovacím přístavu, čistý palubní přejímací lístek, vývozní povolení a osvědčení o původu zboží. Kupující na své náklady najímá loď (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovědnost od okamžiku, kdy zboží přešlo zábradlí lodi v přístavu lodění.

HUF Maďarský forint

IDF International Dairy Federation = Mezinárodní mlékárenská federace

lb Libra; 1 lb = 0,4536 kg

NLG Nizozemský gulden

PLN Polský zlotý

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstředěné mléko

SPM Sušené plnotučné mléko

země SVE Země střední a východní Evropy

mléko UHT Mléko ošetřené krátkodobým ohřevem na vysokou teplotu (mléko s prodlouženou trvanlivostí)

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Světová obchodní organizace

YUM Jugoslávský dinár

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

ZTAK Zahraniční trhy agrárních komodit

1. MLÉKO

1.1 Mléko v Evropské unii

1.1.1 Zemědělci v EU v r. 1999/00 překročili produkční kvóty

Za překročení kvóty o 687 449 t v r. 1999/00 budou muset producenti mléka v EU podle předběžných údajů EK zaplatit dodatečný odvod ve výši 244,9 mil. EUR. Pouze Francie, Belgie a Švédsko kvóty nepřekročily. Itálie snížila nadprodukci v porovnání s r. 1998/99 zhruba o polovinu a na první místo ve výši odvodu se dostalo Německo (viz tab. 1).

Tab. 1: Plnění kvót na dodávky mléka do mlékáren v EU v r. 1999/00 (t)

Dodávky (ekv. mléka)* Garantovaná kvóta Celková kvóta (kvóta plus transfery) Překročení/nevyčerpání kvóty Dodatečný odvod (tis. EUR)

Belgie 3 224 321 3 152 062 3 225 707 - 1 386 0

Dánsko 4 470 326 4 454 411 4 454 411 15 915 5 760

Německo 27 937 940 27 768 016 27 764 077 173 863 61 942

Řecko 667 058 629 817 629 817 37 241 13 268

Španělsko 5 594 433 5 469 725 5 506 802 87 632 31 220

Francie 23 763 661 23 816 298 23 868 168 - 104 507 0

Irsko 5 256 827 5 236 758 5 240 058 16 769 5 974

Itálie 9 848 363 9 703 974 9 710 832 137 531 48 998

Lucembursko 271 275 268 098 268 282 2 993 1 066

Nizozemsko 11 047 506 10 990 667 10 990 667 56 839 20 250

Rakousko 2 621 358 2 563 309 2 602 033 19 325 6 885

Portugalsko 1 926 090 1 862 977 1 862 977 63 113 22 485

Finsko 2 411 209 2 396 730 2 396 642 14 567 5 190

Švédsko 3 296 895 3 300 000 3 000 000 - 3 105 0

Spojené království 14 446 871 14 394 532 14 385 210 61 661 21 968

EU celkem 116 784 133 116 007 374 116 205 682 687 449** 244 917

* přepočítané koeficientem tučnosti, ** součet překročení kvót v jednotlivých státech

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1920

Diskuse o odvodech byly opět poznamenány pokračujícími stížnostmi na italskou vládu, která se v předchozích letech snažila odvody zaplatit, aniž by je převedla na zemědělce, jak

stanoví zákon. O zvláštní přístup žádá Komisi Portugalsko. Prezident EK R. Prodi sdělil portugalskému předsedovi vlády, že EK zváží možnosti ulehčení jeho situaci. Portugalsko, jehož dodávky v r. 1998/99 kvótu nepřekročily, tvrdí, že příčinou nadprodukce v r. 1999/00 byl „strukturální přebytek“ v regionu Azory. Komise odmítla porušování pravidel při placení odvodů. Kdyby přistoupila na italský požadavek, jednalo by se o nelegální pomoc státu. U Portugalska existují omezené možnosti v rámci programů strukturální pomoci, ale tamní zemědělci budou muset v každém případě odvod zaplatit.

1.1.2 Dodávky mléka vykazují klesající tendenci

Dodávky mléka v EU vykazovaly klesající tendenci. V červenci t. r. byly o 0,6 % nižší než ve stejném měsíci před rokem a také v srpnu zaznamenaly v meziročním srovnání podle předběžných údajů ZMP podobný pokles. V prvních sedmi měsících 2000 bylo do mlékáren v EU dodáno 69,15 mil. t mléka, tj. o 0,8 % méně než ve stejném období před rokem. Významně se snížily dodávky ve Spojeném království. V této zemi, která není členem EMU, CZV mléka také v tomto roce významně klesly a mnoho prvovýrobců ukončilo činnost. Ostatní rozvoje schopné podniky nedokázaly rychle převzít a naplnit uvolněné kvóty.

V důsledku růstu domácí spotřeby, zejména sýrů a čerstvých mléčných výrobků a stoupajícího vývozu se CZV mléka ve většině členských států EU zvyšovaly. Ve Spojeném království se v posledním období objevily náznaky možného zpomalení event. úplného zastavení poklesu CZV. V ostatních státech, které nejsou členy EMU, se domácí měny vyvíjely paralelně s EUR a CZV mléka zde začaly zpevňovat.

1.2 Mléko v zemích SVE

1.2.1 Maďarští zemědělci platí vyšší odvody z litru mléka

Maďarská rada pro mléko zvýšila odvod, který platí producenti mléka ze 2 na 3 HUF/l (z 0,30 na 0,40 Kč/l) s cílem zajistit dostatečný objem finančních prostředků pro vývoz přebytků mléka v posledních 4 měsících t. r. Zvýšení odvodů přinese dodatečných 850 mil. HUF. Příčinou růstu odvodů je nedostatek rozpočtových prostředků na podporu domácího agrárního trhu. Ministerstvo zemědělství nepřidělilo v tomto roce plánovaných 600 mil. HUF na vývozní subvence, což způsobilo vysoké nedoplatky v platbách mlékáren dodavatelům za surovinu.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 Evropská unie

2.1.1 Produkce mlékárenských výrobků

Ve zpracování mléka v mlékárnách pokračovaly v EU dosavadní tendence. V 1. pololetí t. r. vykazovala výroba konzumního mléka a másla v porovnání se stejným obdobím 1999 mírný pokles, k výraznému omezení došlo u kondenzovaného mléka a SOM. Produkce sýrů a SPM se zvýšila (viz tab. 2).

Tab. 2: Produkce mlékárenských výrobků v EU (tis. t)

Leden až červen Změna v %

1999 2000*

Tekuté mléko 15 428 15 140 - 2,4

Máslo 915 905 - 1,7

Sýry 2 998 3 156 4,8

SPM 455 465 1,7

SOM 656 599 - 9,2

Kondenzované mléko 609 574 - 6,3

* předběžný údaj

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1921

2.1.2 Situace na trhu másla

Nabídka a poptávka na trhu másla v EU by měla zůstat podle ZMP v příštích měsících relativně vyrovnaná. Rozhodující bude vývoj produkce. I když za červenec a srpen t. r. nemá ZMP k dispozici úplnou statistiku, klesající trend produkce pokračoval také v těchto měsících. CPV másla se v polovině září stabilizovaly na vysoké úrovni, zejména v důsledku prodeje zásob z privátních skladů. Intervenční činnost byla plně zastavena. Ani v Irsku a Itálii, kde byly sklady otevřené, nebyl o intervenci zájem. K 28. 9. 2000 bylo v intervenčních skladech v EU 75 292 t másla v porovnání se 75 334 t 24. 8. 2000 a 43 214 t před rokem. Intervenční zásoby másla v privátních skladech se v uvedeném období snížily ze 168 369 t na 153 574 t. Na konci září 1999 dosahovaly 175 107 t.

CPV másla v blocích se v německém Hannoveru pohybovaly 4. 10. t. r. v rozmezí 6,70 - 6,80 DEM/kg (122,30 - 124,20 Kč/kg) a v Nizozemsku činily 7,40 NLG/kg (119,90 Kč/kg) v porovnání se 6,05 - 6,15 DEM/kg (110,50 - 112,30 Kč/kg) resp. 6,70 NLG/kg (108,60 Kč/kg) před rokem.

Vývoz do třetích zemí byl klidný. I když exportní subvence nebyly kráceny, zvýšil se jen nepatrně. Slabé EUR umožnilo zachovat nízké ceny v USD. Exportní ceny másla (82 %, FOB záp. Evropa) zůstaly v září t. r. na stejné úrovni jako v předchozím měsíci a činily 1 450 - 1 500 USD/t (58 954 - 60 987 Kč/t).

Tab. 3: Bilance másla v EU (tis. t)

1998 1999* 2000*

Počáteční zásoby 110 120 180

Produkce 1 701 1 714 1 690

Z toho:

v mlékárnách 1 687 1 701 1 680

na farmách 14 13 10

Dovoz 88 105 105

Spotřeba 1 609 1 593 1 600

Z toho:

- zlevněná 478 484 510

Vývoz 170 166 175

Konečné zásoby 120 180 200

* předběžný údaj resp. odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 41

2.1.3 Situace na trhu sušeného mléka

2.1.3.1 Sušené odstředěné mléko

Produkce SOM byla v 1. pololetí 2000 meziročně o 9,2 % nižší a dosáhla 599 000 t. Klesající trend se v červenci mírně snížil, přesto nelze v důsledku nižších dodávek mléka a jeho vyššího zpracování na sýry očekávat změnu této tendence.

V prvních šesti až sedmi měsících t. r. stoupl vývoz SOM z EU do třetích zemí meziročně o 59,5 % na 230 800 t. Také v dalším průběhu roku předpokládá ZMP vysoký vývoz. Celkem by mohl export tohoto výrobku v r. 2000 dosáhnout až 400 000 t. Možnost nesubvencovaného vývozu bude záviset na vývoji ceny na mezinárodním trhu a kurzu EUR.

Intervenční sklady SOM se v EU prakticky vyprázdnily. K 28. 9. 2000 bylo v zásobách evidováno pouhých 1 138 t SOM v porovnání s 22 290 t 24 8. 2000 a 254 177 t na konci září 1999. V dalším období proto nelze podle ZMP počítat s tím, že by se ceny SOM v EU snížily. Produkce se bude do konce listopadu t. r. sezónně dále snižovat a nestačí pokrýt domácí poptávku a vývoz. Vysoké ceny SOM na mezinárodním trhu a slabé EUR navíc znemožňují jeho dovoz do EU. Rozdíl mezi cenami v EU a na mezinárodním trhu je již jen velmi malý. Dokonce i preferenční cla, která byla původně stanovena tak, aby dovoz umožňovala, nyní působí spíše prohibitivně. Pokud se nějaké zboží dováží, jedná se o dříve uzavřené kontrakty.

EK omezila na konci září t. r. podpory na SOM, protože ceny na domácím trhu zůstaly nadále vysoké a vývoj nenaznačoval možnost jejich poklesu. Podpora pro SOM určené ke zpracování do krmiv se snížila zhruba o 15 % na 61 EUR/100 kg (2 161 Kč/kg). V případě, že by se výše podpory nezměnila, znamenalo by to odliv odstředěného mléka a SOM ze zpracování na nesubvencované výrobky jako jsou sýry do výroby subvencovaných produktů. Od 15. 10. t. r. snižuje EK exportní subvence na SOM na 15 EUR/100 kg (531 Kč/100 kg).

CPV SOM se v září t. r. ustálily na vysoké úrovni. Kotace ZMP krmného SOM (sprejované) se 4. 10. 2000 pohybovaly v rozmezí 5,00 - 5,10 DEM/kg (91,30 - 93,10 Kč/kg), u potravinářského SOM (ADPI extra) 5,40 - 5,50 DEM/kg (98,60 - 100,40 Kč/kg) v porovnání se 4,15 - 4,20 resp. 4,19 - 4,24 DEM/kg na počátku října 1999. CPV krmného SOM v Nizozemsku se v průběhu září zvýšily na 5,75 NLG/kg (93,20 Kč/kg). Před rokem se pohybovaly kolem 4,60 NLG/kg.

Exportní ceny SOM (FOB záp. Evropa) se proti předchozímu měsíci téměř nezměnily a dosahovaly 2 000 - 2 200 USD/t (81 316 - 89 448 Kč/t). Na stejné úrovni se pohybovaly v září 1995. Před rokem byly výrazně nižší (1 260 - 1 320 USD/t). Obchodníci očekávají, že v důsledku vyšší nabídky z Oceánie a USA se ceny SOM na mezinárodním trhu do konce r. 2000 opět sníží.

2.1.3.2 Sušené plnotučné mléko

Na trhu SPM došlo v září t. r. k oživení poptávky, zejména exportní. Ceny se zvýšily, nedosáhly však úrovně, která by odpovídala vývoji na trhu másla a SOM. Krátkodobě až střednědobě očekává ZMP další růst cen SPM. Kotace ZMP u SPM ke 4. 10. t. r. činily 5,90 - 6,10 DEM/kg (107,70 - 111,40 Kč/kg) a CPV v Nizozemsku 6,55 NLG/kg (106,20 Kč/kg) v porovnání s 5,55 - 5,65 DEM/kg resp. 6,40 NLG/kg k 6. 9. t. r. a 5,07 - 5,12 DEM/kg resp. 5,75 NLG/kg před rokem.

Podle předběžných údajů stoupl v prvních šesti až sedmi měsících vývoz SPM do třetích zemí meziročně téměř o 11 %, zatímco produkce o pouhé 1,8 %. V červnu a červenci vykázala produkce dokonce mírný pokles. Od 15. 9. 2000 snížila EK exportní subvence na SPM o 10,5 % ze 76 na 68 EUR/100 kg (2 409 Kč/100 kg). Opakované krácení subvencí v posledním období urychlilo růst cen SPM na mezinárodním trhu. Exportní ceny SPM (26 %, FOB záp. Evropa) se v září t. r. zvýšily na 2 040 - 2 120 USD/t (82 942 - 86 195 Kč/t) a téměř odstranily náskok cen SOM. Nedostihly však úrovně ze září 1995, tj. 2 200 - 2 500 USD/t.

2.1.4 Trh sýrů

Na trhu sýrů v EU pokračovala v září t. r. stoupající cenová tendence, zejména v Německu a Nizozemsku. Tyto země však před rokem vykázaly nejvyšší pokles cen. Především ceny krájených sýrů byly v září t. r. částečně opět vyšší než v r. 1998. V ostatních zemích nebyl cenový vývoj tak výrazný. Růst cen podporovala v EU vysoká domácí a exportní poptávka, především po krájených sýrech. Vývoz sýrů do třetích zemí stoupl v 1. pololetí 2000 meziročně o 16 % na 218 100 t. Velkou částí se na přírůstku exportní poptávky podílelo Rusko, které dovezlo z EU 25 000 t, tj. třikrát více než před rokem. Současně se zvýšil vývoz do Japonska, Bosny, Mexika a Chorvatska.

V souvislosti se stoupající poptávkou se zvýšila také produkce sýrů. Ta v 1. pololetí 2000 dosáhla 3,156 mil. t a byla o 4,8 % vyšší než před rokem. V dalším průběhu roku očekává ZMP zpomalení expanzivní tendence.

CPV eidamu (40 %, blok) a goudy (45/48 %, blok) v Německu se v září zvýšily na 6,45 - 6,60 DEM/kg (117,80 - 120,50 Kč/kg). Ve stejném období před rokem se pohybovaly v rozmezí 5,50 - 5,65 DEM/kg resp. 5,95 - 6,10 DEM/kg.

2.1.5 Mlékárenská produkce v 1. pololetí 2000 v Rakousku

V 1. pololetí 2000 dodali rakouští zemědělci do mlékáren 1,339 mil. t mléka, tj. o 4,1 % více než ve stejném pololetí 1999. Produkce tekutého mléka (vč. ochucených nápojů) se ve sledovaném období meziročně zvýšila o 1,9 % na 259 200 t, trvanlivého mléka o 7,9 % na 58 600 t, šlehačky o 5,2 % na 16 600 t. Výroba smetany a smetany do kávy zaznamenala pokles o 0,9 % na 12 100 t.

Významně stoupla výroba másla, o 8,4 % na 18 900 t, a sýrů, o 8,6 % na 44 100 t, zejména díky růstu produkce krájených a měkkých sýrů. Výroba mléčných dezertů se zvýšila o 7,3 % na 12 500 t.

2.1.6 Vývoj na německém trhu

V 1. pololetí 2000 bylo do mlékáren v Německu dodáno 13,84 mil. t mléka, tj. o 0,8 % více než ve stejném pololetí 1999. Výrazný růst zaznamenala ve sledovaném období produkce sýrů, sušené syrovátky a čerstvých mléčných výrobků. Výroba tvrdých, krájených a měkkých sýrů, která v r. 1999 poprvé po mnoha letech klesla, v 1. pololetí 2000 meziročně vzrostla o 13,8 %. Významně se snížila výroba sušeného mléka a v menší míře produkce kondenzovaného mléka a másla (viz tab. 4).

Tab. 4: Mlékařství v Německu (tis t)

1. pololetí 1999 1. pololetí 2000 Změna v %

Dodávky do mlékáren 13 724,9 13 835,5 0,8

Tučnost (%) 4,22 4,24 -

Obsah bílkovin (%) 3,40 3,39 -

Produkce:

konzumní mléko 2 690,9 2,758,1 2,5

podmáslí 111,9 114,4 2,2

čerstvé mléčné výrobky 1 342,4 1 418,6 5,7

smetana 272,2 274,5 0,9

máslo 229,8 226,5 - 1,4

tvrdé, krájené a měkké sýry 389,4 443,2 13,8

čerstvé sýry 380,9 390,2 2,5

SPM a částečně odtučněné sušené mléko 104,0 98,8 - 5,0

SOM 193,0 173,5 - 10,1

kondenzované mléko 292,8 280,7 - 4,2

sušená syrovátka 97,2 112,7 15,9

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 39

Německý vývoz sýrů stoupl v 1. pololetí 2000 meziročně o 20,4 % na 251 389 t, z toho do zemí EU o 14,3 % na 208 598 t. Podíl EU na celkovém německém exportu sýrů se ve sledovaném období snížil z 87,4 % na 83 %. Největším odběratelem byla Itálie, s velkým odstupem následovaly Nizozemsko a Francie.

Vývoz sýrů do třetích zemí se v 1. pololetí 2000 zvýšil o 62,6 % na 42 791 t a jejich podíl na celkovém německém exportu z 12,6 na 17 %.

CZV mléka se v Německu v červenci t. r. zvýšila proti předchozímu měsíci o 1,4 feniků/kg na 57,7 feniků/kg (10,50 Kč/kg). V porovnání s červencem 1999 byla vyšší o necelých 8 %.

V září t. r. se poptávka po baleném másle oživila. Nabídka byla rozšířena o zásoby z privátních skladů. Ceny se na počátku měsíce opět zvýšily. Nabídka baleného másla se mírně rozšířila.

Tab. 5: Německý vývoz sýrů (t)

1. pololetí 1999 1. pololetí 2000 Změna v %

Vývoz celkem 208 786 251 389 20,4

Z toho:

Vývoz do členských zemí EU 182 467 208 598 14,3

- Itálie 63 238 79 352 25,5

- Nizozemsko 20 062 22 983 14,6

- Francie 19 994 24 664 23,4

- Rakousko 15 670 17 095 9,1

Vývoz do třetích zemí 26 319 42 791 62,6

- Rusko 5 441 17 348 218,8

- Japonsko 2 921 5 001 71,2

- USA 5 303 3 371 - 36,4

- Bosna-Hercegovina 1 278 2 427 89,9

- Saudská Arábie 1 308 1 566 19,8

- ČR 607 1 126 85,4

- Maďarsko 1 028 1 005 - 2,2

- Švýcarsko 934 997 6,8

- Chorvatsko 565 964 70,5

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 559

Na trhu sýrů panovala v září čilá poptávka při omezené nabídce. Přes růst produkce nebylo možné ani poptávku na domácím trhu ani exportní poptávku uspokojit v plném rozsahu. Ceny sýrů na počátku září opět stouply.

Ceny SOM se stabilizovaly na vysoké úrovni. Po snížení vývozních subvencí se počet nově uzavíraných exportních kontraktů snížil. Poptávka krmivářského průmyslu byla do poloviny října t. r. dostatečně pokryta zbožím z intervence a z dovozu. Vzhledem k úplnému vyčerpání intervenčních zásob se počítá s brzkým oživením poptávky v tomto sektoru.

Podle německého Svazu mlékárenského průmyslu se zvýšil obrat mlékáren v 1. pololetí 2000 o téměř 4 % na 20 mld. DEM. Vzhledem k nedostatečné nabídce očekává svaz u krájených sýrů další zpevňování cen. Vývoz do třetích zemí by se mohl zvýšit, kdyby měli producenti sýrů k dispozici více suroviny. Svaz předpokládá ve 2. pololetí 2000 stabilní vývoj, zejména prodej sýrů vykazuje růstový potenciál.

2.2 Ostatní země

2.2.1 Možnost nesubvencovaného vývozu SOM z USA

Bez subvencí začaly vyvážet SOM USA. Objem zatím není velký, pro mnohé oblasti je úroveň amerických cen ještě příliš vysoká. V případě oslabení USD, by se ale situace mohla změnit. USA disponují dostatečnou nabídkou, produkce se zde zvýšila v 1. pololetí meziročně o 8 %. V dalším období se ale tempo jejího růstu snížilo. Současně byl trh odlehčen podpůrnými nákupy ve výši 170 000 t. Mezinárodní obchod s mlékárenskými výrobky v poslední době vykazuje návrat k trendům před finančními krizemi v mnoha částech světa, což se projevuje v růstu poptávky.

2.2.2 Slovenské mlékárenství

S podílem 18,1 % na celkové hodnotě produkce patřil mlékárenský obor v r. 1999 na Slovensku k jednomu z nejstabilnějších také proto, že je kapitálově propojen se zemědělskou prvovýrobou. Na slovenském trhu působí 23 větších a 33 malých mlékáren, které v r. 1999 vyrobily 291,4 mil. l konzumního mléka, 20 400 t přírodních sýrů, 10 600 t tavených sýrů, 16 400 t SOM, 33,8 mil. l kysaných výrobků a 15 200 t másla. Kapacita mlékárenského průmyslu je dostatečná, nejvyššího využití kapacit se dosahuje při výrobě konzumního mléka, sýrů a kysaných výrobků, což souvisí rovněž se změnami ve struktuře stravovacích zvyklostí. Roční spotřeba mléka a mléčných výrobků 161,4 l na osobu představuje pouze 73,3 % doporučené dávky.

Mlékárenský průmysl se podílí na celkovém vývozu slovenského potravinářského odvětví 18 %, zejména ale zásluhou vývozních dotací. Rozhodujícím předpokladem rozvoje slovenského mlékárenství bude jeho přizpůsobení hygienicko-technologickým podmínkám a kvalitativním požadavkům EU. V současné době vlastní povolení na vývoz do EU 19 mlékáren.

2.2.3 Estonsko

Voru Juust, největší estonský producent sýrů, který vyrábí zhruba 3 500 t sýrů ročně, vyvezl v srpnu t. r. první zboží do EU. Společnost podepsala kontrakt na export 170 t sýrů do Dánska pouze týden poté, co obdržela potřebné osvědčení o jakosti z EU. Povolení vývozu by mělo umožnit růst produkce v příštím roce až o 20 %. V současné době probíhají jednání o možnosti dodávek s dalšími státy EU. Voru Juust očekává růst vývozu do EU na více než 1 000 t a dalších 1 000 t by měl vyvézt do sousedního Ruska. V současné době směřuje do zahraničí cca 65 % z jeho celkové produkce, zejména do Ruska. Na domácím trhu sýrů se Voru Juust podílí 20 %. Zaměstnává 200 pracovníků a v r. 1999 dosáhla obratu v přepočtu 9,5 mil. EUR.

2.2.4 Jugoslávské mlékárny zvýšily ceny mléka

Jugoslávské mlékárny zvýšily ceny sterilovaného mléka a mléka obohaceného o vitamíny, které nejsou (na rozdíl od pasterovaného mléka) kontrolovány vládami jednotlivých států federace. Mlékárny tvrdí, že nemohou vyrábět mléko za státem stanovenou základní cenu 4,8 YUM/l (16,20 Kč/l).

CPV pasterovaného mléka se nezměnila a činí 4,80 YUM/l. CPV sterilovaného mléka stoupla o 37 % na 24 až 28 YUM/l (81,20 - 94,70 Kč/l) a mléka obohaceného o vitamíny o 70,6 % na 14,50 YUM/l (49,00 Kč/l). V důsledku toho klesla výroba pasterovaného mléka na minimální úroveň. Mlékárny jsou povinny vyrábět určitý objem základního druhu mléka pro nejchudší spotřebitele.

3. NÁZORY A UDÁLOSTI

3.1 Vývozní subvence v EU zůstanou nutností

Časopis Dairy Markets Weekly uveřejnil analýzu, která se v určitých ohledech zabývá dopadem reformních opatření schválených v Agendě 2000 v oblasti mléka a mlékárenských výrobků v EU v nastávajícím desetiletí. Vzhledem k tomu, že vývoj v EU významným způsobem ovlivňuje rozhodování ČR v tomto segmentu trhu, zařazujeme článek ve zkrácené formě do tohoto vydání ZTAK.

Reforma schválená Agendou 2000 by měla připravit sektor mléka v EU na změny, které vyplynou z nového kola jednání o liberalizaci agrárního obchodu v rámci WTO, na začlenění nových zemí ze SVE do společné zemědělské politiky a přinést zásadní změnu v přístupu k podpoře příjmů producentů mléka. Podle autorů reforma pravděpodobně potvrdí pouze poslední z uvedených předpokladů. Nezlepší se však efektivnost systému podpor. Reforma přichází nejen pozdě (bude uplatněna v dílčích krocích od r. 2005 do r. 2007), ale v příliš omezeném rozsahu.

Podle autorů neumožní plánované snížení intervenčních cen másla a SOM EU konkurovat na světovém trhu bez subvencí ani nezvýší domácí spotřebu těchto výrobků. Díky vysokým výdajům na přímou podporu zemědělcům se rozpočtové náklady v sektoru mléka pravděpodobně nesníží (v současnosti činí zhruba 3 mld. EUR ročně).

Od r. 2005/06 do r. 2006/07 se intervenční ceny másla a SOM sníží ve třech krocích celkem o 15 %. Tyto ceny však nadále budou podstatně převyšovat očekávané ceny na mezinárodním trhu. Intervenční cena másla by se měla snížit z 3 282 EUR/t v r. 2005 na 2 789,7 EUR/t v r. 2007 a SOM z 2 055,20 EUR/t na 1 746,90 EUR/t. Cílová cena mléka by měla klesnout z 30,98 EUR/100 kg na 25,72 EUR/100 kg. Zůstane tak nejméně dvakrát vyšší než CZV v hlavních konkurenčních zemích na jižní polokouli. Intervenční ceny mlékárenských výrobků budou podstatně vyšší než očekávané ceny na světovém trhu ve 2. polovině nastávající dekády.

Vyhlídky na mezinárodním trhu mlékárenských výrobků jsou méně slibné než u ostatních agrárních komodit. Zvýší se nejen poptávka v důsledku zotavení v asijských státech, ale také produkce mléka. Podle posledních odhadů FAPRI by měla světová produkce kravského mléka stoupnout ze současných 390 mil. t na 425 mil. t v r. 2005 a na 440 mil. t v r. 2010. Podíl EU na světovém trhu se v této komoditě sníží, protože její vývoz bude nadále omezen limitem vývozních subvencí v rámci UK GATT.

Jak FAPRI, tak FAO se shodují na tom, že se ceny základních mlékárenských produktů na mezinárodním trhu pravděpodobně výrazně nezvýší. Do r. 2009 by se měla cena sýrů ustálit okolo 2 200 USD/t, másla 1 550 USD/t a SOM v rozmezí 1 400 - 1 500 USD/t. Současný vzrůst cen SOM je podle nich přechodný jev. V porovnání s tím odhadují uvedené instituce tržní ceny másla v EU nejméně do r. 2006 na 3 100 USD/t, sýrů na 3 500 USD/t a SOM na 2 400 USD/t (při současném kurzu EUR/USD). Pokud EUR vůči USD zpevní, což je velmi pravděpodobné, pak bude rozdíl mezi cenami ještě vyšší.

V případě másla, dokonce i když EUR zůstane vůči USD na současné nízké úrovni, bude EU nucena poskytovat vývozní subvence i po r. 2007, aby její zboží bylo na mezinárodním trhu konkurenceschopné. FAPRI odhaduje výši subvence na 900 USD/t. Při zpevnění EUR (1 EUR = 1,25 USD) by byla vývozní subvence dokonce vyšší než očekávaná cena na mezinárodním trhu a činila by 1 900 USD/t.

Příznivější je výhled u SOM. V případě slabého EUR by se exportní subvence po r. 2007 pohybovala kolem 55 USD/t, v případě zpevnění EUR téměř 700 USD/t.

Podle analýzy je zřejmé, že cenová úroveň v EU po r. 2007 neusnadní připojení zemí SVE k EU. V současné době jsou ceny v sektoru mlékárenských výrobků v hlavních pěti kandidátských státech o 45 % nižší. Jejich 15 % snížení v EU tento problém plně neřeší. Ceny v zemích SVE se budou muset zvýšit, což bude mít vážný dopad v poklesu spotřeby. Komplikací jsou přímé platby. Bude-li rozhodnuto o jejich vyplácení v nových členských státech, způsobí to vážné deformace uvnitř těchto zemí, v opačném případě budou deformovány vztahy mezi EU a zeměmi SVE.

Dalším problémem při přijímání nových členů do EU je systém mléčných kvót. Ten by mohl být vyřešen jejich zrušením po r. 2006 - pouze však za předpokladu snížení podporované ceny alespoň o 30 %. EK ve své poslední zprávě z července 2000 je podle autorů záměrně nejednoznačná. „Protože v rámci reformy společné tržní organizace budou ceny a přímé platby zavedeny od r. 2005/06, současný systém kvót se prodlužuje od dubna 2000 do března 2008. V r. 2003 bude systém na základě zprávy EK přezkoumán a zvážena možnost jeho zrušení po r. 2006.“ Jinými slovy, vážné úvahy o zrušení kvót jsou možné pouze v případě dalšího podstatného snížení podporovaných cen nebo úplného zrušení systému podpory trhu.

Pokud jde o WTO, podle analýzy nic, co ministři dohodli v Agendě 2000 v resortu mléka, nepřibližuje EU k cílům WTO, tj. omezení podpory a liberalizaci trhu. Pokračující nutnost exportních subvencí (viz výše) a zavedení přímých plateb v závislosti na objemu produkce spíše dokazuje, že se EU v tomto segmentu trhu cílům WTO spíše vzdaluje. To se projevuje ve strategii, kterou EU přijala při zahájení nového kola jednání WTO. V jejím návrhu není žádný závazek na omezení exportních subvencí, ochrany domácího trhu nebo odstranění podpor spadajících do kategorie „blue box“. Místo toho se EU otevřeně skrývá za ochranářskou hantýrku „multifunkčnosti“ zemědělství. Vzhledem k nedostatečné reformě v tomto sektoru nic jiného dělat nemůže.

3.2 Světový summit mléka v Drážďanech

Světového summitu mléka, který organizovala IDF v září t. r. v Drážďanech, se zúčastnilo zhruba 600 delegátů. Časopis Dairy Markets Weekly uveřejnil z tohoto setkání následující příspěvek Německa, který se do určité míry týká také ČR.

Podle předsedy dozorčí rady společnosti CMA, se ceny mléka v Německu a v EU v nastávajících letech sníží. Po úplném zavedení Agendy 2000 je podle něho v EU třeba očekávat větší strukturální změny v prvovýrobě. Někteří zemědělci budou muset s výrobou mléka z ekonomických důvodů skončit. Strukturální změny v Německu nejsou zdaleka u konce. Velké zpracovatelské podniky, které musí být s postupující globalizací schopné konkurence na mezinárodním trhu, vznikaly zejména fúzemi. Ale také menší podniky mohly najít uplatnění, zejména na trhu výrobků s vysokou přidanou hodnotou.

I když se světový obchod s mlékárenskými výrobky v příštích několika letech zvýší, nebude podle CMA jeho růst tak výrazný, aby pokles cen v EU mohl být kompenzován rozšířením vývozu. Podle FAO by měla světová produkce mléka do r. 2005 překročit 600 mil. t v porovnání s 550 mil. t v současné době. Z toho bude cca 43 mil. t předmětem mezinárodního obchodu.

Podle předsedy Německého mlékárenského svazu O. D. Steensena přinese rozšíření EU o země SVE nové možnosti a nové trhy pro německé mlékárny. Steensen se neobává, že by levné výrobky z východní Evropy mohly zaplavit německý trh a EU. Podle něho budou mít naopak spotřebitelé v nových členských zemích zájem o kvalitní výrobky z EU.

Steensen připomněl politikům, že by měli dohlédnout na to, aby země SVE před vstupem do EU dodržovaly standardy EU. Počítá proto s delším přechodným obdobím s větším počtem zvláštních nařízení než v případě nových německých spolkových zemí. EU by měla novým členským státům finančně přispět na vybudování infrastruktury a ostatních podmínek (environmentální, kvalitativní standardy apod.). Podle svazu by se v kandidátských zemích neměly zavádět produkční kvóty. Pokud jde o EU, neočekává brzké ukončení jejich platnosti.

V příštích letech bude svaz věnovat větší pozornost exportu a získání nových trhů. Hlavní úsilí bude zaměřeno na trhy ve východní Evropě a v Latinské Americe. V příštím roce plánuje upevnění pozic německého mlékárenského průmyslu v USA. Výzkum odkryl velký potenciál pro odbyt mlékárenských výrobků v Číně a jihovýchodní Asii, čehož hodlají německé mlékárny využít od příštího roku. Největší přínos se očekává z východoevropských trhů, zejména Polska, ČR a Maďarska. V Rusku dochází k opětovnému růstu poptávky po mlékárenských výrobcích. Tato země není schopna uspokojit plně spotřebu z vlastní produkce. Současně zde jsou velmi bohaté vrstvy spotřebitelů, kteří si velmi rádi koupí západní výrobky. Je proto důležité, být na ruském trhu přítomen.

Podle CMA je sektor mléka v Německu zdaleka nejvýznamnějším exportérem v zemědělském a potravinářském sektoru. Německé mlékárenství má obchodní spojení se 110 zeměmi. V r. 1999 vyvezlo produkci v hodnotě 8,4 mld. DEM. V objemovém vyjádření je v EU největším vývozcem mlékárenských výrobků, před Francií a Nizozemskem. Německo vede zejména v exportu sýrů, čerstvého mléka, SOM a kondenzovaného mléka.

Příloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ (USD/t, FOB západoevropské přístavy)

Sušené plnotučné mléko 26 %

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1998 1850 - 1730 - 1700 - 1570 - 1600 - 1600 - 1650 - 1600 - 1550 - 1550 - 1500 - 1500 -

1900 1780 1720 1680 1700 1670 1690 1700 1650 1650 1600 1600

1999 1570 - 1520 - 1450 - 1440 - 1430 - 1400 - 1350 - 1400 - 1450 - 1510 - 1560 - 1560 -

1630 1570 1500 1500 1500 1430 1410 1520 1550 1570 1650 1650

2000 1560 - 1550 - 1550 - 1530 - 1610 - 1800 - 1850 - 1850 - 2040 -

1650 1650 1650 1600 1650 1900 1950 1950 2120

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Sušené odstředěné mléko

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1998 1600 - 1500 - 1450 - 1400 - 1400 - 1370 - 1340 - 1350 - 1300 - 1250 - 1250 - 1300 -

1650 1600 1500 1500 1500 1400 1370 1400 1400 1400 1350 1350

1999 1270 - 1260 - 1210 - 1200 - 1200 - 1200 - 1150 - 1180 - 1260 - 1410 - 1450 - 1450 -

1300 1300 1250 1250 1250 1250 1200 1280 1320 1450 1500 1500

2000 1450 - 1500 - 1500 - 1500 - 1500 - 1900 - 1900 - 2050 - 2000 -

1500 1600 1600 1550 1600 2000 2000 2200 2200

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokračování přílohy 1

Máslo (82 %)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1998 2250 - 2000 - 1950 - 1850 - 1800 - 1720 - 1850 - 1850 - 1800 - 1750 - 1700 - 1750 -

2350 2100 2000 1980 1900 1750 1880 1900 1850 1800 1800 1850

1999 1630 - 1580 - 1350 - 1250 - 1250 - 1200 - 1250 - 1250 - 1470 - 1520 - 1520 - 1520 -

1850 1650 1400 1350 1350 1250 1350 1400 1580 1550 1550 1600

2000 1520 - 1200 - 1200 - 1250 - 1130 - 1350 - 1450 - 1450 - 1450 -

1600 1250 1250 1350 1230 1450 1500 1500 1500

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse

Příloha 2: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech EU a v USA v r. 2000

MÁSLO V BLOCÍCH

Německo, Hannover, EUR/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

3,45 3,45 3,45 - 3,45

Nizozemsko, oficiální kotace, EUR/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

3,31

Belgie, oficiální kotace, EUR/kg 27.8. 3.9. 10.9. 17.9. 24.9.

3,24 3,24 3,25 3,25 3,25

USA, Chicago (CME), Grade A, USD/100 lb 1.9. 8.9. 15.9. 22.9. 29.9.

117,00 114,50 116,75 120,25 117,00

SUŠENÉ ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO

Německo, kotace ZMP, sprejované, krmné, prům. balení, EUR/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

2,59 2,58 2,58 - 2,58

Německo, kotace ZMP, ADPI extra, DEM/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

5,40-5,55 5,40-5,53 5,40-5,53 5,40-5,50 5,40-5,50

Nizozemsko, oficiální kotace, krmné, sprejované, EUR/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

2,56 2,56 2,61 2,61 2,61

USA, severových. pobřeží, FOB, Grade A, USD/100 lb 1.9. 8.9. 15.9. 22.9. 29.9.

108,00 - 110,00 108,00 - 110,00 108,00 - 110,00 109,00 - 110,00 109,00 - 110,00

SUŠENÉ PLNOTUČNÉ MLÉKO

Německo, kotace ZMP, 26 %, sprejované, EUR/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

2,86 2,93 2,97 - 3,07

Nizozemsko, oficiální kotace, sprejované, EUR/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

2,90 2,93 2,93 2,95 2,97

SÝRY

Německo, Hannover, Gouda, 45/48 %, blok, DEM/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

6,30-6,45 6,45-6,60 6,45-6,60 6,45-6,60 6,45-6,60

Německo, Hannover, Eidam, 40 %, blok, DEM/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

6,25-6,40 6,45-6,60 6,45-6,60 6,45-6,60 6,45-6,60

Německo, Kempten, Bavorský ementál, DEM/kg 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10.

7,50-8,50 7,50-8,50 7,50-8,50 7,50-8,50 7,50-8,50

USA, Wisconsin, Čedar (blok), USD/100 lb 1.9. 8.9. 15.9. 22.9. 29.9.

127,00 - 134,25 131,25 - 134,75 130,25 - 138,25 132,00 - 137,50 129,00 - 135,25

Pramen: Dairy Markets Weekly

Příloha 3: Ceny mléka a mlékárenských výrobků na Slovensku

Tab. 1: CZV mléka na Slovensku ve dnech 11. 9. - 14. 9. 2000 (bez DPH)

Jakost Základní cena (SKK/l) Obsah tuku (g/l) Obsah bílkovin (g/l) Cena (SKK/l) Průměrná CZV (Kč/l)*

Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr

Q 8,45 8,45 8,45 37,50 31,33 8,27 8,78 8,43 7,00

1. třída 8,45 8,45 8,45 36,59 30,98 7,90 8,56 8,27 6,80

Nestandard 8,45 8,45 8,45 35,49 30,17 3,60 7,60 5,95 4,90

Průměr - - - 36,97 31,09 - - 8,15 6,70

* přepočteno kurzem ke 14. 9. 2000: 100 SKK = 82,698 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 9/2000

Tab. 2: Průměrné CPV vybraných mlékárenských výrobků na Slovensku ve dnech 11. 9. - 14. 9. 2000 (bez DPH)

Cena (SKK/l resp. kg) Změna proti červenci 2000 v % Cena přepočtená na Kč/l resp. kg*

Mléko plnotučné trvanlivé, karton 18,22 - 0,3 15,00

Mléko polotučné trvanlivé, karton 16,63 - 0,8 13,80

Mléko polotučné, sáček PE 11,88 - 0,3 9,80

Mléko polotučné, 5-denní, karton 12,85 1,3 10,60

Jogurt smetanový, tuk nad 45 g/l 46,05 - 4,9 38,00

Jogurt bílý, tuk do 45 g/l 49,04 5,2 40,60

Jogurt ovocný, tuk do 45 g/l 45,44 - 6,3 37,60

Kysaná smetana, 16 % tuku 44,20 - 2,3 36,60

Sladká smetana, 12 % tuku 43,17 - 8,2 35,70

Sladká smetana, 33 % tuku 64,98 - 0,3 53,70

Máslo čerstvé, 250 g balení 95,63 - 0,7 79,10

Máslo, 25 kg bloky, 18 % vody 91,99 - 2,9 76,10

Eidam, 30 %, blok 116,86 - 1,7 96,60

Eidam, 45 %, blok 118,50 1,4 98,00

Moravský bochník, 45 %, bochník 113,33 - 10,3 93,70

Tavené sýry, 70 % 124,34 1,3 102,80

Tavené sýry, 45 % 112,33 - 2,1 92,90

SPM, 26 %, 25 kg balení 96,50 11,8 79,80

SOM, 25 kg balení 79,14 4,1 65,40

* přepočteno kurzem ke 14. 9. 2000: 100 SKK = 82,698 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 9/2000

Příloha 4: Průměrné CPV mlékárenských výrobků v Polsku 2. - 7. 10. 2000

Jednotka Min. Max. Průměr Průměr v Kč*

Jogurt ovocný, kelímek 150 g PLN/balení 1,02 0,43 0,69 6,20

Jogurt ovocný, kelímek 450 g PLN/balení 1,86 1,42 1,62 14,60

Jogurt ovocný, kelímek 500 g PLN/balení 2,25 1,53 1,79 16,10

Máslo, spotř. balení, 82 % PLN/kg 14,98 8,00 11,17 100,5

Máslo, 25 kg bloky PLN/kg 13,91 7,85 9,86 88,7

Konzumní mléko, 2 %, sáček PLN/l 1,50 0,80 1,05 9,40

Trvanlivé mléko, 2 - 2,5 %, karton PLN/l 1,95 0,93 1,58 14,20

SOM, 25 kg pytle PLN/kg 10,70 7,50 8,48 76,30

Eidam, min. 42 % tuku PLN/kg 14,87 9,00 12,24 110,10

Ementál, min. 42 % tuku PLN/kg 17,72 11,23 14,81 133,20

Smetana, 18 %, kelímek 200 g PLN/balení 1,80 0,68 1,00 9,00

Polotučný tvaroh, tvarovaný PLN/kg 7,49 6,21 6,72 60,40

* přepočteno kurzem k 6. 10. 2000: 1 PLN = 8,994 Kč

Pramen: KRIR - Rynek mleka, 2000, č. 35

Příloha 5: Ceny mléka a mlékárenských výrobků v Maďarsku

Tab. 1: CZV mléka v Maďarsku v červenci 2000

Jakost Obsah tuku v % Obsah bílkovin v % Průměrná CZV v HUF/l Průměrná CZV v Kč/l*

Min. Max. Průměr

Q 3,55 3,13 59,86 67,30 65,05 8,90

I. třída 3,59 3,17 52,36 59,70 58,53 8,00

II. třída 3,64 3,17 45,80 54,63 50,30 6,90

III. třída 3,71 3,17 38,86 49,00 45,63 6,20

Nestandard 3,62 3,17 26,43 45,00 41,15 5,60

* přepočteno průměrným kurzem za červenec 2000: 100 HUF = 13,688 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 9/2000

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobků v Maďarsku v červenci 2000 (HUF/l resp. kg)

Min. Max. Průměr Průměr Kč/kg*

Konzumní mléko, 2,8 %, fólie 69,00 101,00 89,39 12,20

Mléko trvanlivé, 2,8 % 124,00 135,00 132,22 18,10

Máslo, 80 %, 100 g balení 664,70 920,00 753,60 103,20

Sýr Pannonia/1 kg 1 140,38 1 211,00 1 150,17 157,40

* přepočteno průměrným kurzem za červenec 2000: 100 HUF = 13,688 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 9/2000

Příloha 6: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Stát Leden - srpen 1999 Leden - srpen 2000

t mil. Kč t mil. Kč

CN 0401 až 0406 Dovoz celkem 1 222,7 1 525,5

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky EU 648,3 748,9

- Německo 433,1 470,9

- Francie 141,8 102,3

Slovensko 216,9 381,3

Polsko 291,0 350,6

CN 0401 Dovoz celkem 6 406 108,4 15 899 185,0

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštěná, EU 599 38,5 505 27,8

bez přídavku cukru - Německo 565 37,6 495 27,2

a jiných sladidel Slovensko 5 784 68,9 15 367 156,5

CN 0402 Dovoz celkem 1 136 37,5 992 28,1

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštěné nebo slazené Slovensko 19 764 0,8 18 454 0,9

CN 0403 Dovoz celkem 13 799 374,5 18 370 501,2

Jogurty Z toho:

EU 9 078 265,6 12 236 359,8

- Německo 9 071 265,3 9 890 273,5

- Belgie 0 0,0 2 341 76,1

Polsko 2 986 80,2 2 154 58,0

Slovensko 14 0,4 3 656 76,8

CN 0404 Dovoz celkem 416 9,2 479 7,6

Syrovátka, též zahuštěná Z toho:

nebo s přídavkem cukru EU 325 8,2 250 6,0

nebo jiných sladidel - Německo 178 3,6 115 2,4

CN 0405 Dovoz celkem 513 37,3 519 37,4

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mléčných EU 358 27,3 519 37,4

tuků - Německo 278 20,8 309 23,5

Pokračování přílohy 6

Stát Leden - srpen 1999 Leden - srpen 2000

t mil. Kč t mil. Kč

CN 0406 Dovoz celkem 9 515 655,7 10 764 770,4

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 3 254 305,8 3 388 310,1

- Francie 1 408 141,1 912 101,4

- Německo 1 290 103,3 1 894 142,9

Slovensko 1 195 119,0 1 230 128,3

Polsko 4 715 210,7 5 353 292,6

Z toho:

CN 0406 30 Dovoz celkem 2 917 264,7 3 865 340,4

Tavené sýry Z toho:

EU 1 714 152,0 1 188 108,7

- Francie 1 129 98,1 591 54,4

- Německo 426 37,0 387 33,5

Slovensko 393 39,4 326 37,0

Polsko 762 66,8 2 288 187,4

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 7: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Stát Leden - srpen 1999 Leden - srpen 2000

t mil. Kč t mil. Kč

CN 0401 až 0406 Vývoz celkem 3 734,8 4 018,0

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky EU 782,3 1 083,1

- Německo 175,4 282,0

- Nizozemsko 367,3 430,3

- Francie 100,4 161,1

Libanon 649,1 607,3

Rusko 486,4 133,5

Slovensko 320,6 393,8

Polsko 95,9 502,1

Thajsko 138,2 180,6

Chorvatsko 25,6 196,9

Saudská Arábie 99,6 107,7

Maďarsko 38,6 46,1

CN 0401 Vývoz celkem 2 342 31,9 13 722 174,6

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštěná, bez přídav- Chorvatsko 1 899 14,7 8 351 82,2

ku cukru a jiných sladidel Bosna 20 1,0 1 895 49,2

CN 0402 Vývoz celkem 38 266 1 635,3 36 499 1 896,3

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštěné nebo slazené EU 13 255 524,9 14 221 766,9

- Nizozemsko 7 129 280,8 5 796 323,5

- Německo 2 301 90,3 3 566 176,5

Libanon 3 842 202,1 3 717 226,8

Thajsko 3 493 137,3 3 148 180,6

Slovensko 1 176 79,5 1 443 88,8

Chorvatsko 162 7,6 4 566 113,7

CN 0403 Vývoz celkem 5 811 136,1 7 486 154,3

Jogurty Z toho:

Slovensko 5 782 135,3 7 435 151,7

CN 0404 Vývoz celkem 12 022 68,1 15 974 146,7

Syrovátka, též zahuštěná Z toho:

nebo s přídavkem cukru EU 10 976 50,8 13 196 91,7

nebo jiných sladidel - Německo 6 615 35,7 8 580 41,9

- Francie 4 061 10,9 4 616 49,8

Pokračování přílohy 7

Stát Leden - srpen 1999 Leden - srpen 2000

t mil. Kč t mil. Kč

CN 0405 Vývoz celkem 20 285 871,4 13 945 693,3

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mléčných Rusko 10 155 429,0 2 589 125,3

tuků Polsko 539 22,7 7 304 370,1

CN 0406 Vývoz celkem 13 309 992,0 12 376 952,9

Sýry a tvarohy Z toho:

Libanon 6 102 468,0 5 171 372,8

Polsko 698 66,8 1 115 102,7

Slovensko 1 163 91,9 1 561 109,9

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová

Odpovědný pracovník: Ing. Petr Tuček, CSc.