ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky 4/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok:2000

Číslo:4

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 12. 5. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Mléko ve světě *

1.1.1 Výhled OECD na mezinárodním trhu mléka a mlékárenských výrobků do r. 20005 *

1.1.2 FAO: Mezinárodní trh mléka a mlékárenských výrobků v r. 2000 *

1.2 Mléko v Evropské unii *

1.3 Mléko v ostatních zemích *

1.3.1 Polsko *

1.3.1.1 Situace v polském mlékařském odvětví *

1.3.1.2 Zahraniční obchod mlékárenskými výrobky *

1.3.1.3 Společná výroba jogurtů “Bella vita” *

1.3.2 Maďarsko *

1.3.2.1 Vyšší produkce mléka v r. 1999 *

1.3.2.2 Mlékárna MiZo Baranyatej v konkurzu *

1.3.3 Rumunsko zavádí podpory pro producenty mléka *

1.3.4 Bongrain má zájem o slovenskou mlékárnu *

1.3.5 Indie uvalila clo na sušené mléko *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 MÁSLO *

2.1.1 Situace na trhu másla v EU *

2.1.2 Produkce másla v SNS *

2.2 SUŠENÉ MLÉKO *

2.2.1 Sušené plnotučné mléko v EU *

2.2.2 Sušené odstředěné mléko v EU *

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 Mléko ve světě

1.1.1 Výhled OECD na mezinárodním trhu mléka a mlékárenských výrobků do r. 20005

Vyhlídky na světovém agrárním trhu zaznamenaly v posledních 12 měsících významný obrat k lepšímu, a to i přes pokračující nízké ceny a útlum dovozní poptávky. Tento závěr vyplývá z Výhledu světového agrárního trhu do r. 2005, který uveřejnilo OECD v dubnu t. r. I když ceny zemědělských výrobků zůstanou po určitou dobu ještě relativně nízké, nejhorší obavy z možné ekonomické krize a nestability v mnohých regionech se neuskutečnily. Zotavení ekonomik asijských států po krizi v letech 1997 až 1998 je podle OECD povzbudivé. Ještě na počátku nastávající dekády je však třeba počítat s nižší dovozní poptávkou. V r. 2000 budou ceny agrárních komodit relativně nízké.

Asie, Latinská Amerika a Střední východ budou v první polovině nového desetiletí hlavním potenciálem růstu spotřeby, což povede ke zpevnění světového trhu většiny agrárních výrobků. Přírůstek nabídky v členských státech OECD bude v důsledku slabé exportní poptávky po určitou dobu ještě stagnovat. Vzhledem k předpokládanému vyššímu růstu poptávky v polovině dekády by se měla produkce začít významněji zvyšovat. Míra jejího přírůstku by měla být vyšší než v předchozí dekádě. V letech 2000 až 2005 by měl výrazněji vzrůst objem mezinárodního obchodu, např. u sýrů o 33 % a u sušeného mléka o 23 %. Ceny sýrů a sušeného mléka by měly být v průměru vyšší než v letech 1994 až 1998 (viz tab. 1 a 2).

Tab. 1: Výhled OECD na mezinárodním trhu másla a sýrů do r. 2005 (tis. t)

1) předběžný údaj, 2) odhad, 3) údaje o produkci převzaty od FAO

Pozn.: V r. 1998 OECD uvádí nižší světovou cenu másla než sýrů, což jiné prameny, které má VÚZE k dispozici, nepotvrzují. Vzhledem k tomu, že údaje o světové produkci OECD převzalo z databáze FAO, dochází mezi celkovou nabídkou a poptávkou k určité disproporci.

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1898

Tab. 2: Výhled OECD na mezinárodním trhu sušeného mléka do r. 2005 (tis. t)

1) předběžný údaj, 2) odhad, 3) údaje o produkci převzaty od FAO

Pozn.: Vzhledem k tomu, že údaje o světové produkci OECD převzalo z databáze FAO, dochází mezi celkovou nabídkou a poptávkou k určité disproporci.

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1898

1.1.2 FAO: Mezinárodní trh mléka a mlékárenských výrobků v r. 2000

Od poloviny r. 1999 se ceny sušeného mléka na mezinárodním trhu zvyšovaly. Největší přírůstek zaznamenaly ceny SOM. Návazně se zvýšily také ceny sýrů, i když v menší míře. Hlavní příčinou růstu cen byla silná dovozní poptávka a omezená exportní nabídka. Zásoby SOM na Novém Zélandu a v Austrálii zůstaly v důsledku vysokého vývozu v r. 1999/00 nízké. EU má sice adekvátní intervenční zásoby, vývoz SOM však v 1. pololetí 2000 limitují závazky UK GATT týkající se subvencovaného vývozu. Ceny másla zůstaly na velmi nízké úrovni v důsledku výrazného omezení ruské poptávky a růstu spotřeby substitučních výrobků, zejména v jihovýchodní Asii.

Exportní ceny SOM (FOB západoevropské přístavy) jsou od února 2000 v podstatě stabilní. V dubnu se pohybovaly v rozmezí 1 500 - 1 550 USD/t (57 339 - 59 250 Kč/t). Ceny SPM (26 %, FOB západoevropské přístavy) se v dubnu v porovnání s předchozím měsícem mírně snížily na 1 530 - 1 600 USD/t (58 486 - 61 162 Kč/t). Ceny másla (82 %, FOB západoevropské přístavy) se v dubnu t. r. zvýšily na 1 250 - 1 350 USD/t (47 783 - 51 605 Kč/t), a byly na stejné úrovni jako v dubnu 1999.

V r. 2000 by se měla zvýšit světová produkce mléka podle odhadu FAO o necelá 2 % na 570 mil. t (viz tab. 3). Výroba v zemích východní Evropy by se měla zvýšit, částečně s ohledem na snahu získat vyšší produkční kvóty při pozdějším vstupu do EU.

Přebytek mléka v hlavních exportních zemích poroste podle FAO v r. 2000 pravděpodobně pomaleji než světová dovozní poptávka. Nabídka některých mlékárenských výrobků, především SOM, by proto mohla být nedostatečná. Dovoz sušeného mléka do většiny zemí jihovýchodní Asie by se měl v důsledku zlepšování tamní ekonomické situace zvýšit. Také vyšší příjmy z prodeje ropy by se mohly promítnout v růstu dovozní poptávky po mlékárenských výrobcích v zemích na Blízkém východě a v severní Africe. Brazilský dovoz se zřejmě udrží na úrovni r. 1999. Pokračující nízká ruská poptávka po másle bude podle FAO hlavní příčinou omezené světové dovozní poptávky po tomto výrobku.

Za předpokladu normálních povětrnostních podmínek na jižní polokouli, omezené nabídky v některých exportních zemích a postupného růstu poptávky mnoha dovozních zemí by se průměrné ceny mlékárenských výrobků na mezinárodním trhu mohly v r. 2000 podle FAO zvýšit. To se týká zejména sušeného mléka. Ceny másla by však i nadále měly zůstat nízké.

Tab. 3: FAO - Světová produkce mléka (tis. t)

* odhad

Pramen: FAO Food Outlook No. 2, duben 2000

1.2 Mléko v Evropské unii

Podle předběžných údajů ZMP bylo do mlékáren v EU v dubnu 1999 až únoru 2000 dodáno 105,242 mil. t suroviny, tj. o 0,9 % více než v dubnu 1998 až únoru 1999. V nadcházejících měsících by se měla produkce mléka v EU pohybovat mírně pod úrovní stejného období před rokem. Od 1. 4. 2000 začíná nový hospodářský rok, ve kterém vstupují v platnost některá nová nařízení. Z nich je nejvýznamnější navýšení kvót pro Itálii, Irsko, Španělsko, Řecko a Sev. Irsko o necelých 0,7 mil. t. Výraznější koncentrace produkce mléka do větších jednotek, ke které došlo ještě před zavedením nových nařízení, by měla zemědělcům umožnit lepší řízení objemu dodávek. V některých členských státech je navíc omezen leasing kvót. Nevyužitý objem kvóty již podniky nemohou krátkodobě přenechat za úhradu jiným producentům. ZMP proto očekává větší disciplínu ve využívání kvót na všech úrovních.

1.3 Mléko v ostatních zemích

1.3.1 Polsko

1.3.1.1 Situace v polském mlékařském odvětví

Polští výrobci mléka začínají pociťovat změny související s nastávajícím vstupem země do EU. V důsledku zpřísnění kvalitativních norem byli mnozí malí producenti nuceni výrobu mléka zastavit. Stavy mléčných krav klesají. CZV mléka byly v lednu až červenci 1999 nižší než ve stejném období 1998, což se projevilo v poklesu produkce. Objem dodávek do mlékáren se v r. 1999 meziročně snížil o 9,8 % na 6,324 mld. l. Klesající dodávky se promítly ve druhé polovině r. 1999 ve vyšších CZV mléka. Od počátku srpna 1999 začaly CZV mléka stoupat. V listopadu 1999 dosáhly 0,68 PLN/l (5,60 Kč/l) a byly v průměru o 7 % vyšší než před rokem. V následujícím měsíci vzrostly na 0,71 PLN/l (6,10 Kč/l) a do konce r. 2000 by se podle odhadu mohly zvýšit až na 0,74 PLN/l (6,70 Kč/l). V důsledku pokračující koncentrace stavů mléčných krav by se mohla produkce mléka v r. 2000 zvýšit o 4 - 5 %.

V lednu až listopadu 1999 vyrobily polské mlékárny 105 200 t SOM, tj. o 8,9 % méně než ve stejném období 1999. Mimořádný pokles zaznamenala produkce v říjnu (28 %) a listopadu (33 %). Výroba sýrů klesla v prvních 11 měsících r. 1999 o 7 % na 137 700 t. V listopadu však zaznamenala poprvé meziroční přírůstek (5,2 %). Produkce másla byla v lednu až listopadu 1999 o 4,5 % nižší a dosáhla 124 200 t. Do června 1999 překračovala úroveň dosahovanou v r. 1998. V dalších měsících došlo k jejímu omezení a od září 1999 byla v průměru o 14 % nižší než ve stejném období před rokem.

Průměrné CPV byly u mlékárenských výrobků na konci r. 1999 vyšší než na počátku roku, přestože v 1. pololetí vykazovaly pokles. Podstatně k tomu přispěly intervenční nákupy másla a SOM prováděné ARR. Ta uzavřela kontrakty na 46 100 t SOM, z toho vyvezla do 18. 12. 1999 se subvencemi 42 000 t. Másla nakoupila 4 100 t.

Cena baleného másla se zvýšila z 8,11 PLN/kg (70,50 Kč/kg) v lednu 1999 na 12,43 PLN/kg (106,00 Kč/kg) na konci r. 1999, cena másla ve velkém balení ze 7,19 (62,50) na 11,75 PLN/kg (100,20 Kč/kg), SOM z 5,09 (44,20) na 7,23 PLN/kg (61,70 Kč/kg), goudy z 9,14 (79,50) na 11,82 PLN/kg (100,80 Kč/kg) a ementálu z 11,61 (100,90) na 12,24 PLN/kg (104,40 Kč/kg).

Omezená nabídka spolu se stoupajícími spotřebitelskými cenami vedla k poklesu spotřeby mléka a mlékárenských výrobků (bez másla) ze 205 l (ekv. mléka) v r. 1998 na 202 l v r. 1999. Spotřeba másla se ve stejném období zvýšila ze 4,40 na 4,50 kg na osobu.

K termínu vstupu do EU požaduje Polsko kvótu na produkci mléka ve výši 11,2 mil. t. Tento požadavek je nižší, než je skutečná produkce v r. 1999, která se odhaduje na 12,357 mil. t. Rozdělení kvóty na dodávky a přímý prodej z farem není zatím upřesněno. Zhruba polovina polské produkce je v současnosti spotřebována resp. zpracovávána a prodávána přímo z farmy.

V r. 2000 by se měla domácí produkce mléka podle polského Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělství a výživy snížit na 11,5 mil. t v porovnání s 11,8 mil. t v r. 1999 a 12,2 mil. t v r. 1998 a stavy mléčných krav o 3,5 % na 3,3 mil. kusů. V červnu 1999 činily podle polského statistického úřadu 3,42 mil. kusů a v červnu 1998 3,54 mil. kusů. Dodávky do mlékáren ústav v r. 2000 odhaduje na 6,3 mil. t. Nižší nabídka mléka se pravděpodobně promítne v mírném růstu jeho cen v porovnání s r. 1999.

Polsko je v současné době pátým největším producentem mléka v Evropě. Zhruba 65 % (1,3 mil.) polských farem produkuje mléko. Podle ministerstva zemědělství by se měl jejich počet do r. 2010 snížit na 300 000, částečně jako výsledek nadcházejícího přičlenění k EU.

1.3.1.2 Zahraniční obchod mlékárenskými výrobky

V prvních třech čtvrtletích 1999 vyvezly polské mlékárny výrobky v hodnotě 156,4 mil. USD, což představuje 8 % z celkového polského agrárního vývozu. V porovnání s 209,5 mil. USD ve stejném období 1998 (8,7 %) byl vývoz této komodity o čtvrtinu nižší. Naproti tomu dovoz se zvýšil o 21 % na 67,4 mil. USD. Zejména nízký byl vývoz ve 2. čtvrtletí 1999. V dalších měsících se situace zlepšila. Např. v srpnu byl jen o 8 % nižší než ve stejném měsíci 1998. Aktivní saldo se snížilo ze 153,9 na pouhých 89 mil. USD.

Hlavním exportním produktem zůstalo SOM. Jeho vývoz dosáhl 70 000 t v hodnotě 82,8 mil. USD v porovnání se 75 000 t v hodnotě 105,4 mil. USD v r. 1998. Největšími odběrateli byli Alžírsko, Nizozemsko, Německo a Vietnam. Vývoz mražených krémů, které byly ještě nedávno velmi nadějným exportním artiklem, má dnes jen okrajový význam. Hlavní příčinou je ruská krize.

Tab. 4: Polský zahraniční obchod mlékárenskými výrobky

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 4

Výrazně se snížil vývoz polských mlékárenských výrobků do Ruska. Zatímco v prvních třech čtvrtletích 1999 směřovalo do této země pouze 7 % z celkové hodnoty mlékárenského vývozu, ve stejném období 1998 pocházel z této destinace každý pátý USD. Export do Alžírska klesl v hodnotovém vyjádření o 32 %, naopak vývoz do Egypta se zdvojnásobil.

Tab. 5: Hlavní dovozci polských mlékárenských výrobků

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 4

Dovoz jogurtů a kysaných výrobků se na celkovém dovozu mlékárenských výrobků podílel více než 2/3. Jeho objem, zejména z Německa, byl v porovnání s r. 1998 o 2/3 vyšší. Nejmenší růst zaznamenal dovoz ve 3. čtvrtletí 1999. V září se dovoz jogurtů z Německa dokonce snížil (o 10 %).

Tab. 6: Polský dovoz mlékárenských výrobků podle zemí

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 4

V dovozu mlékárenských výrobků je hlavním dodavatelem EU. Její podíl činil ve sledovaném období 82 až 83 %, podobně jako v r. 1998. Hodnotově se zvýšil import z EU meziročně o 23 %, zejména z Německa. Dovoz z ostatních členských států EU, např. z Francie a Nizozemska, byl omezený. Podíl dovozu ze zemí CEFTA se snížil z 11 na 7 %. Díky vysokým dodávkám másla se Norsko umístilo mezi dodavateli na 4. místě.

1.3.1.3 Společná výroba jogurtů “Bella vita”

Polská firma Lust-Pack a 14 mlékáren, které v září 1999 zahájily společnou výrobu jogurtů pod označením Bella Vita, hodlají získat na domácím trhu během dvou let 20% podíl. Mlékárny vynaloží na podporu odbytu 20 druhů jogurtů 1,5 mil. PLN, aby zmírnily konkurenci hlavních dodavatelů na domácím trhu, zejména Danone, Bakoma a Zott.

Prodej jogurtů Bella Vita by měl do konce r. 2000 dosáhnout 10 000 t. Producenti hodlají co nejdříve založit společné oddělení pro marketing a odbyt.

1.3.2 Maďarsko

1.3.2.1 Vyšší produkce mléka v r. 1999

Rozšiřování stavů dojených krav, které započalo v r. 1998, pokračovalo v Maďarsku také v následujícím roce. Produkce mléka se v r. 1999 meziročně zvýšila o 0,4 % na 2 mil. t, přičemž objem dodávek suroviny k dalšímu zpracování do mlékáren klesl o 1 % na 1,62 mil. t. Užitkovost stoupla ze 4 633 kg v r. 1996 na 4 866 kg v r. 1999. Průměrná CZV mléka se v r. 1999 zvýšila na 60 HUF/kg (9,00 Kč/kg; 3,69 % tuku, 3,27 % bílkovin) v porovnání s 55,7 HUF/kg (8,40 Kč/kg) v r. 1998 a 43,1 HUF/kg (7,30 Kč/kg) v r. 1997.

Tab. 7: Stavy mléčných krav, produkce a dodávky mléka v Maďarsku

Pramen: ZMP Osteurope Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 3

Mlékárny v porovnání s předchozím rokem omezily v r. 1999 výrobu smetany, smetanových výrobků, sýrů a SOM, a naopak zvýšily produkci mléčných nápojů, másla, kondenzovaného mléka a SPM. Vývoz zaznamenal u všech mlékárenských výrobků, s výjimkou sýrů, přírůstek. Například export SPM stoupl ze 600 t na 2 700 t a SOM ze 2 400 t na 5 500 t.

Vývoj spotřeby byl u jednotlivých výrobků rozdílný. Spotřeba mléčných nápojů vzrostla o 9 % a másla o 1 %, zatímco spotřeba smetany a smetanových výrobků klesla o 4 % a sýrů o 1 %.

Záměr maďarských zemědělců zvýšit dodávky mléka v r. 2000 by mohl vést k přebytku na trhu. Zemědělci plánují růst dodávek o 300 mil. l, zatímco mlékárny počítají s přírůstkem pouhých 200 mil. l. Produkce mléka by měla v r. 2000 dosáhnout 2,03 mld. l. Kontrakty uzavřené s mlékárnami garantují nákup 1,95 mld. l. Odbyt přebytku bude podle maďarské rady pro mléko obtížný, protože se neočekává žádný přírůstek v domácí spotřebě. Roční kvóta pro výrobu mléka (dodávky do mlékáren plus přímý prodej z farem spotřebitelům) stanovená maďarským ministerstvem zůstává pro r. 2000 již třetím rokem na úrovni 1,9 mld. l. Prodej na domácím trhu se odhaduje na 1,5 mld. l v porovnání s 1,462 mld. l v r. 1998. Export by se měl snížit. Prostředky určené na vývozní subvence stačí v r. 2000 na vývoz pouhých 210 mil. l v porovnání s 260 mil. l v r. 1999.

1.3.2.2 Mlékárna MiZo Baranyatej v konkurzu

MiZo Baranyatej, jedna z největších mlékáren v Maďarsku, byla vyřazena z Budapešťské burzy cenných papírů poté, co v únoru t. r. bylo zahájeno s touto firmou konkurzní řízení. Před bankrotem nakupovala mlékárna denně až 250 mil. l mléka zhruba od 2 000 dodavatelů. Její dluhy se odhadují na více než 8 mld. HUF, z toho více než polovinu dluží dodavatelům suroviny. Mlékárna vznikla sloučením čtyř mlékáren v polovině 90. let a od samého počátku trpěla nedostatkem kapitálu. Podle některých analytiků utrpěly také jiné velké firmy značné ztráty, ale jejich zahraniční vlastníci je byly schopni udržet v provozu.

MiZo Rt. byla poslední ze 6 mlékáren, které mají na maďarském trhu převahu, v níž drželi většinu akcií maďarští soukromí investoři. Nebyla však schopna konkurovat zahraničním firmám jako Bongrain, Danone, Parmalat, Gala Italia, Nutricia a Paroli. Celkově dosahuje podíl zahraničních investorů na kapitálu mlékáren v Maďarsku již více než 70 %. Také MiZo zčásti vlastnila zahraniční firma. Holandská Coberco-Friesland získala 33% podíl v mlékárně jako záruku za úvěry, které maďarští vlastníci nebyli schopni splatit. Firma však nemá zájem do mlékárny MiZo investovat. Ve vlastnictví maďarského kapitálu zůstávají již jen některé malé mlékárny.

Při hledání východiska z obtížné situace s cílem zabránit konkurzu, který všem zúčastněným přinese vysoké ztráty, byla původně zvažována různá řešení. Vedle okamžitého přežití firmy by však bylo nutné zajistit také její dlouhodobé fungování. K tomu by bylo potřeba vedle splacení dluhů sehnat investice a provozní kapitál převyšující 10 mld. HUF. V ideálním případě by mohli provozovat mlékárnu maďarští vlastníci. Podíl zahraničních investorů v maďarském mlékárenství je již tak nezvykle vysoký. Ještě lepší možností by bylo, kdyby byli mezi vlastníky také producenti mléka, jako je tomu v mnoha vyspělých zemích. Ti se v Maďarsku podílejí na vlastnictví mlékáren pouze necelými 5 % v porovnání s 50 % ve většině západoevropských zemí. V Dánsku, Rakousku, Irsku a Finsku dosahuje tento podíl téměř 100 %. jejich vyšší podíl přispívá ke stabilizaci celého mlékařského odvětví a ke snížení nejistoty odbytu suroviny u producentů mléka.

Zemědělci, kterým MiZo dluží za dodávky mléka, dostanou od státu pomoc. Ministerstvo zemědělství pro tento účel vyčlenilo 1 mld. HUF na půjčky postiženým zemědělcům a nabídne také zaplacení úroků za půjčky, které si zemědělci museli vzít v důsledku bankrotu mlékárny.

1.3.3 Rumunsko zavádí podpory pro producenty mléka

Rumunsko zavádí systém vládních podpor určených pro producenty mléka s cílem zvýšit výrobu a zlepšit kvalitu mléka. Každý producent mléka dostane 500 ROL (cca 1 Kč) na litr vyrobeného mléka. V r. 1998 bylo v Rumunsku 1,826 mil kusů mléčných krav.

Podle rumunského ministerstva zemědělství je jen 31 % z celkové domácí produkce mléka dodáváno do mlékáren. Kapacita mlékáren je vytížena z pouhých 30 %. V r. 1998 dosáhla domácí produkce mléka 5,425 mil. t.

1.3.4 Bongrain má zájem o slovenskou mlékárnu

Francouzská sýrařská skupina Bongrain oznámila svůj záměr získat alespoň 83 % akcií v Liptovské mlékárně. Je to její první akvizice na Slovensku. Bongrain již operuje na českém trhu, kde je jedním z největších subjektů. Prodej byl plánován na květen, kdy by měli noví vlastníci převzít řízení firmy. Měl by mlékárnu kapitálově posílit, rozšířit sortiment výrobků a zlepšit její marketing na domácím i zahraničním trhu.

Liptovská mlékárna je jednou z nejmodernějších slovenských mlékáren. V r. 1999 zpracovala 60 mil. l mléka v porovnání s 50 mil. l v r. 1998. Na celkové produkci sýrů v zemi se podílí více než 50 % (včetně brynzy). V r. 1999 činil hrubý zisk mlékárny 1,71 mil. SKK a byl o 310 000 SKK nižší než v předchozím roce.

1.3.5 Indie uvalila clo na sušené mléko

Indie zavedla tarifní kvótu na dovoz sušeného mléka. Toto opatření je částí strategie indické vlády zaměřené na ukončení bezcelních dovozů komodit, v nichž země dosáhla vysokého stupně soběstačnosti. Při dovozu prvních 10 000 t sušeného mléka uplatní clo ve výši 15 %, pro další množství bude platit 60% clo. Vývoz SOM a SPM z EU tak bude poprvé čelit indickému dovoznímu clu. Indický dovoz SOM z EU klesl ze 16 000 t v r. 1992 téměř na nulu v r. 1996. V r. 1999 se však zvýšil na 22 000 t. Také USA rozšířily vývoz SOM v r. 1999 meziročně o 65 %. Údaje týkající se obchodu s Indií zatím nejsou k dispozici.Vyšší tlak amerického vývozu na některých zahraničních trzích pravděpodobně stimuloval růst vývozu EU do Indie.

Dovozci se budou muset zaregistrovat u orgánu pověřeného indickou vládou, který bude přidělovat prvních 10 000 t podle časové posloupnosti přihlášených dovozů.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Situace na trhu másla v EU

Ceny másla na trhu v EU v dubnu t. r. mírně zpevnily (viz příloha 2). Na zasedání řídícího výboru 13. 4. 2000 zastavila EK intervenční nákup másla v Německu a Nizozemsku. Nabídka na trhu byla rozšířena o máslo z privátních skladů, zejména ve státech, které patří k EMU. O trvající čilou poptávku po baleném másle se postaral pozdní termín velikonočních svátků. Po svátcích by měl přebytek másla směřovat do privátních skladů. Privátní skladování poněkud zdražilo v důsledku rostoucích úroků na kapitálovém trhu. Vzhledem k vyšší produkci sýrů a SPM by se měla výroba másla v r. 2000 mírně snížit na 1,81 mil. t.

Tab. 8: Bilance másla v EU (tis. t)

* předběžný údaj, ** odhad

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 2000, č. 4

Veřejné intervenční zásoby másla se od 24. 2. do 27. 4. t. r. zvýšily z 57 384 t na 75 419 t a zásoby v privátních skladech z 29 432 t na 50 269 t. Pro srovnání se situací před rokem se ve veřejných zásobách na konci dubna 1999 nacházelo 4 840 t a v privátních skladech 63 522 t másla. Od počátku r. 2000 byly uděleny podpory na větší objem odbytu zlevněného másla, což přispělo ke stabilizování situace na domácím trhu.

Na mezinárodním trhu byla poptávka po másle z EU omezená. Dodavatelé z EU jsou sice v důsledku oslabení EUR konkurenceschopní, znehodnocení měny přesto nevedlo k trvalému oživení dovozní poptávky. Intervenční nákupy by měly pokračovat také v květnu, omezí se však na jižní členské státy, Španělsko a Itálii, a na Spojené království.

2.1.2 Produkce másla v SNS

Produkce másla v SNS byla v r. 1999 o 8 % nižší než v r. 1998 a činila cca 443 000 t. V porovnání s r. 1991 byla výroba o 2/3 nižší. Kromě Ruska, Ukrajiny a Běloruska (viz tab. 9), klesla produkce také v ostatních zemích SNS, celkem o 5 %.

Tab. 9: Produkce másla ve vybraných zemích SNS (tis. t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 18

2.2 SUŠENÉ MLÉKO

2.2.1 Sušené plnotučné mléko v EU

Od 4. 5. 2000 snížila EK subvence na vývoz SPM z 93 EUR/100 kg na 85 EUR/100 kg (cca 3 148 Kč/100 kg). O jejich krácení rozhodla s ohledem na omezené rozpočtové prostředky a na limity, které stanoví pro subvencovaný vývoz v kategorii “ostatní mlékárenské výrobky” závazky EU v rámci WTO. Současně vydala na vývoz SPM do třetích zemí velký objem licencí. Vzhledem k silné poptávce na pokrytí exportních kontraktů však mělo snížení vývozních subvencí relativně malý vliv na domácí trh. Také další znehodnocení EUR vůči USD snížení subvencí z velké části vyrovnalo. Nadále je SPM v EU tou částí trhu mlékárenských výrobků, která je nejvíce závislá na exportu. Na domácím trhu došlo sice k mírnému oživení poptávky, jarní a letní měsíce jsou ale spíše v tomto segmentu trhu typicky klidným obdobím. CPV u SPM vykazovaly v dubnu pevnou tendenci (viz příloha 2).

2.2.2 Sušené odstředěné mléko v EU

Trh SOM v EU charakterizuje sezónní, sice stoupající, avšak v porovnání s r. 1999 nižší produkce. V polovině dubna t. r. se prosadila pevná až stoupající cenová tendence

(viz příloha 2). Také u krmného SOM, kde ceny na počátku dubna v důsledku uvolnění zboží z intervenčních zásob na trh mírně klesly, se situace opět stabilizovala. Rovněž v dalším průběhu roku se může uvolňování intervenčních zásob postarat o určité výkyvy cen krmného SOM. V důsledku nízké nabídky ostatních exportérů se poptávka po potravinářském SOM na mezinárodním trhu soustředí na EU. Do konce června 2000 již USA vyčerpaly objem subvencovaného vývozu v rámci programu DEIP a bez subvencí nejsou v důsledku silného USD konkurencechopné. Proto je výroba v EU daleko dopředu vyprodaná a ZMP počítá s pevnou cenovou tendencí až do pozdního léta. Spíše než s nákupy proto lze v EU počítat s rychlejším uvolňováním intervenčních zásob.

Intervenční zásoby SOM v EU se od 24. 2. do 27. 4. t. r. snížily ze 157 304 t na 119 595 t, zatímco ve stejném období před rokem se SOM do intervence z trhu stahovalo a zásoby se zvýšily ze 200 773 t na 222 194 t.

Exportní subvence na SOM snížila EK od 4. 5. 2000 na 61,50 EUR/100 kg (cca 2 278 Kč/100 kg).

Tab. 10: Subvence na vývoz sušeného mléka do třetích zemí (EUR/100 kg)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1900

Příloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ (USD/t, FOB západoevropské přístavy)

Sušené plnotučné mléko 26 %

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Sušené odstředěné mléko

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokračování přílohy 1

Máslo 82 %

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse

Příloha 2: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech v r. 2000

Pokračování přílohy 2

Pramen: Dairy Markets Weekly, ATIS - Mlieko, mliečne výrobky, KRIR - Rynek mleka

Příloha 3

Tab. 1: CZV mléka v Maďarsku v únoru 2000

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 4/2000

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobků v Maďarsku v únoru 2000 (HUF/kg, není-li uvedeno jinak)

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 4/2000

Příloha 4: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 4

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová

Příloha 5: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 5

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová