ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky 3/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok:2000

Číslo:3

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 7. 4. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Mléko ve světě *

1.2 Mléko v Evropské unii *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 Situace na trhu mlékárenských výrobků v EU *

2.1.1 Máslo *

2.1.2 Sušené odstředěné mléko *

2.1.3 Sýry *

2.1.4 Statistika německého mlékařství v r. 1999 *

2.1.5 Náklady na propagaci mléčných výrobků v Německu stoupají *

2.1.6 Francouzský zahraniční obchod se sýry *

2.1.7 Nizozemsko vyvezlo v r. 1999 méně sýrů *

2.2 Mlékárenské výrobky v zemích SVE *

2.2.1 Situace na bulharském trhu mléka a mlékárenských výrobků *

2.2.2 Slovensko *

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 Mléko ve světě

Tendence v dodávkách resp. produkci mléka v zemích mimo EU byly podle ZMP velmi rozdílné. Stoupající trend nadále vykazovala produkce mléka v USA. V porovnání se stejným měsícem v r. 1999 stoupla v lednu t. r. o 4 % a díky příznivé rentabilitě výroby by tato tendence měla pokračovat i nadále. Mírný růst vykazovala také kanadská produkce. V porovnání s předchozím rokem došlo v r. 1999 v Rusku k poklesu produkce mléka o 3,5 % na 32,1 mil. t. Také v Polsku se v r. 1999 výrazně snížil objem dodávek do mlékáren. Nový rekord očekává v r. 1999/00 ZMP u produkce mléka v Oceánii.

1.2 Mléko v Evropské unii

Zemědělci v EU dodali v r. 1999 do mlékáren 114,53 mil. t mléka, tj. o 1,1 % (1,3 mil. t) více než v předchozím roce. Vyšší dodávky byly zaznamenány zejména ve Spojeném království, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Rakousku (viz tab. 1). Růst dodávek se odrazí ve vyšších odvodech za překročení stanovených kvót.

Tab. 1: Dodávky mléka do mlékáren v EU (tis. t)

* předběžný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 2000, č. 1

V některých případech zabrání růstu odvodů nižší tučnost dodaného mléka. Přesto budou odvody za překročení kvóty v r. 1999 výrazně vyšší než v r. 1998. Podle předběžných údajů ZMP se od ledna 2000 dodávky do mlékáren zvyšovaly pomaleji, než je v tomto období obvyklé.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 Situace na trhu mlékárenských výrobků v EU

V r. 1999 vyrobily mlékárny v EU více konzumního mléka, sýrů a SOM, zatímco produkce SPM a kondenzovaného mléka zaznamenala pokles. Výroba másla se zvýšila jen mírně (viz tab. 2).

Tab. 2: Produkce mlékárenských výrobků v EU (tis. t)

* předběžný údaj, ** leden až září

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 2000, č. 1

Na konci roku 1999 bylo zpracování mléka v EU poznamenáno mírným snížením produkce másla a výrazným omezením výroby SOM, zatímco produkce sýrů a SPM vykázala významnější přírůstek. Pokud jde o výrobu sýrů a SPM, měl by stoupající trend pokračovat také v prvních měsících r. 2000.

Přes mírný pokles výroby byl trh másla v EU v prvních měsících r. 2000 charakterizován stabilními až mírně klesajícími cenami. Ceny sýrů a SOM v zemích, které jsou členy měnové unie, byly velmi pevné. V ostatních státech zabránilo zhodnocení národních měn vůči EUR pevnější cenové tendenci a částečně vedlo dokonce k dalšímu oslabení cen.

2.1.1 Máslo

Na počátku r. 2000 nedosáhla výroba másla v EU úrovně stejného období r. 1999. Přesto byl trh za pomoci privátních zásob více než dostatečně zásoben a ceny másla klesly pod hranici 92 % intervenční ceny. EK zahájila v řadě zemí intervenční nákupy. V polovině března t. r. byly intervenční sklady zavřené jen ve Švédsku, Dánsku a Rakousku. Ve Španělsku, Itálii, Irsku, Spojeném království a Nizozemsku se dodávky másla do intervence již realizovaly. Zda také v dalších zemích bude máslo do intervence skutečně nakoupeno není jisté, neboť od 15. 3. lze využít také podpor EK na skladování másla v privátních skladech. V každém případě počítá ZMP s růstem zásob másla, takže jeho ceny bude v několika dalších měsících ve velké části EU určovat intervence.

I když by mělo být cca 500 000 t másla prodáno také v rámci opatření na jeho zlevnění, nebude trh bez intervenčních nákupů a privátního skladování na jaře a v létě 2000 vyrovnaný. Zhodnocení mléčného tuku prostřednictvím trhu másla nebude v r. 2000 tak rentabilní jako v r. 1999. Ve Spojeném království a v dalších státech, které nejsou členy EMU, jsou ceny másla dokonce nižší než v r. 1999.

K 29. 3. 2000 se máslo ve velkém balení prodávalo v Německu za 3,02 EUR/kg (107,70 Kč/kg), v Nizozemsku za 2,99 EUR/kg (106,70 Kč/kg) a v Belgii k 19. 3. 2000 za 2,96 EUR/kg (105,30 Kč/kg). Ceny másla v Německu a v Nizozemsku se pohybují na stejné úrovni jako před rokem, v Belgii jsou nižší.

Jak jsme uvedli již v předchozím čísle ZTAK, ceny másla na mezinárodním trhu, na rozdíl od ostatních mlékárenských výrobků, v únoru t. r. opět výrazně klesly (1 200 - 1 250 USD/t FOB záp. Evropa) a v dohledné době se neočekává jejich zpevnění. Vývoz másla do třetích zemí EU subvencuje 165,85 EUR/100 kg (cca 5 903 Kč/100 kg) v případě 80 % másla a 170,00 EUR/100 kg (cca 6 051 Kč/100 kg) u 82 % másla.

Také v USA jsou ceny másla nižší než před rokem a při stoupající produkci nelze ani zde počítat s růstem cen.

2.1.2 Sušené odstředěné mléko

Podle ZMP by se měla výroba SOM, která v r. 1999 stoupla o 9,3 % na 1,54 mil. t, v r. 2000 snížit o 3,4 % na 1,49 mil. t. Naproti tomu se u poptávky na domácím trhu očekává v r. 2000 růst o 1 % na 980 000 t. Vývoz do třetích zemí v r. 1999 stoupl v důsledku oslabení EUR a významnějšího zotavení dovozní poptávky a v r. 2000 by měl dosáhnout přinejmenším stejné úrovně eventuelně se dále zvýšit. V r. 1999 vyvezla EU 280 000 t SOM v porovnání se 172 000 t v r. 1998. Několikeré snížení exportních subvencí se neprojevilo v poklesu dovozní poptávky, protože bylo kompenzováno klesajícím kurzem EUR a růstem cen SOM na mezinárodním trhu. Vzhledem k tomu, že produkce nestačí pokrýt stávající kontrakty, rozšiřuje nabídku na trhu zboží z intervenčních zásob. Taková situace na jaře, kdy se produkce mléka sezónně zvyšuje, podle ZMP ještě nenastala.

Tab. 3: Bilance SOM v EU (tis. t)

* předběžný údaj, ** odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 11

V důsledku tohoto neobvyklého vývoje trhu SOM v EU, přinejmenším ze sezónního hlediska, se stala výroba SOM cenově tak atraktivní, že v prioritách možného zhodnocení suroviny již není na posledním místě. To má také dopad na produkci a trh másla. Také s přihlédnutím na vývoj dodávek mléka nelze podle ZMP očekávat růst produkce SOM.

Ceny SOM zůstaly v EU v posledních měsících velmi pevné a často je tento výrobek kontrahován za tyto ceny také pro dodávky na jaře a v létě 2000. SOM (krmné, sprejované, ve velkém balení) se k 29. 3. 2000 prodávalo v Německu za 2,16 EUR/kg (77,00 Kč/kg) a v Nizozemsku za 2,12 EUR/kg (75,60 Kč/kg).

S platností od 17. 3. 2000 snížila EK subvence na vývoz SOMdo třetích zemí o 5 % na 72,20 EUR/100 kg (cca 2 570 Kč/100 kg) a SPM o 4 % na 103,60 EUR/100 kg (3 688 Kč/100 kg).

2.1.3 Sýry

Trh sýrů se v EU vyvíjel příznivěji, než se očekávalo. Zatímco experti na počátku r. 1999 počítali s 1% meziročním přírůstkem spotřeby sýrů, podle aktuálního odhadu činil růst 2,3 % (150 000 t) a spotřeba dosáhla 6,64 mil. t. To umožnilo rozšíření produkce, ačkoliv současně se zvýšil dovoz ze třetích zemí o 5,6 % na 150 000 t a vývoz do třetích zemí klesl o 13,1 % na 385 000 t. V r. 2000 počítá ZMP s mírným oživením exportu. Za příznivých okolností by mohl opět překročit hranici 400 000 t. Ještě v r. 1997 činil více než 500 000 t. Produkci v r. 2000 ZMP odhaduje na 6,74 mil. tj. o 1 % vyšší než v r. 1999.

Tab. 4: Bilance sýrů v EU (tis. t)

* předběžný údaj, ** odhad, *** při výrobě tavených sýrů

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 11

2.1.4 Statistika německého mlékařství v r. 1999

Německý mlékárenský průmysl je podle předsedy německého Svazu mlékárenského průmyslu M. W. Taga opět na vzestupu. Domácí i zahraniční poptávka se značně zotavila. Spotřeba v Německu a v EU stoupla, zejména u sýrů, čerstvých mléčných výrobků a polotovarů. Také poptávka Ruska, některých regionů Dálného východu a USA se začala zvyšovat.

Německý mlékárenský průmysl tlačí na růst spotřebitelských cen mléčných výrobků. Podle M. W. Taga je nezbytné vrátit ceny, po jejich poklesu v r. 1999 v důsledku omezení exportu, zpět na původní úroveň, což by pomohlo vyrovnat stoupající náklady.

Trend koncentrace bude pokračovat. V r. 1999 klesl počet mlékárenských společností na 135 ze 165 v r. 1998 a počet mlékárenských provozů z 294 na 270.

Německé mlékárny zvýšily podíl na domácím trhu díky výraznému poklesu dovozů z členských zemí EU a ze třetích zemí. V lednu až listopadu 1999 se snížil dovoz sýrů o 8,1 % a dovoz jogurtů a ostatních kysaných mléčných výrobků zhruba o třetinu.

Tab. 5: Statistika německého mlékařství

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 534

Tab. 6: Produkce mlékárenských výrobků v Německu (t)

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 534

2.1.5 Náklady na propagaci mléčných výrobků v Německu stoupají

Hrubé náklady na reklamu mléčných výrobků v Německu opět stouply a v r. 1999 poprvé překročily hranici 500 mil. DEM. Podle ZMP, která se odvolává na informace Institutu pro výzkum trhu A. C. Nielsen, bylo za reklamu mléčných výrobků v médiích zaplaceno 519,1 mil. DEM, což je o 5,6 % více než v r. 1998. Tyto náklady dosáhly 1,4 % z celkového obratu německého mlékárenského průmyslu a v přepočtu na kg mléka činily 1,9 feniků (cca 0,40 Kč).

Náklady na reklamu jednotlivých výrobků byly velmi rozdílné. Nejvyšší částka, 111 mil. DEM, byla vynaložena na podporu prodeje jogurtů. V porovnání s předchozím rokem ale byla o 5,1 mil. DEM nižší. Výrazný nárůst, o 8,5 mil. DEM na 70,3 mil. DEM, zaznamenaly výdaje na reklamu ovocných tvarohů a nadprůměrně, ze 31,7 mil. DEM na 50,9 mil. t, stouply náklady na propagaci nového výrobku, tekutých probiotických nápojů.

2.1.6 Francouzský zahraniční obchod se sýry

Na francouzský trh sýrů se dostává více zahraničních výrobků. Podle statistiky tamního ministerstva zemědělství se podíl dovezených sýrů v letech 1990 až 1999 zvýšil z pouhých 8 % na 13 %. V r. 1999 Francie dovezla 190 000 t sýrů, tj. o 13,1 % více než v předchozím roce. Nadprůměrný přírůstek (o 15,4 %) byl zaznamenán u tvrdých sýrů. Přibližně třetina jich pocházela z Německa. Vyšší import byl způsoben poklesem cen dovážených sýrů. Průměrná dovozní cena tvrdých sýrů v r. 1999 činila 24,90 FRF/kg (140,00 Kč/kg) v porovnání s 27,00 FRF/kg (147,60 Kč/kg) v r. 1998. V letech 1990 až 1999 vykázaly ceny téměř všech dovážených sýrů různý pokles, zatímco ceny sýrů z domácí produkce stoupaly.

V r. 1999 dovezla Francie 53 000 t sýrů (z toho 93 % tvrdých sýrů) z Nizozemska a 48 000 t z Německa. Ještě na počátku 90. let dodávalo Nizozemsko do této země třikrát více sýrů než Německo. Tyto dvě země prodávají Francii společně zhruba stejný díl čerstvých, tavených a tvrdých sýrů. Ostatní druhy sýrů jsou dováženy zejména z Itálie, Belgie, Dánska a Spojeného království.

Na rozdíl od dovozu zaznamenal francouzský export sýrů jen mírný přírůstek. V r. 1999 dosáhl 488 000 t a byl o 1,2 % vyšší než v r. 1998. Aktivní saldo zahraničního obchodu se sýry se v r. 1999 snížilo o 5 %. Zhruba 80 % vývozu směřovalo do členských zemí EU, zejména do Německa. V zahraničí byla prodána cca polovina francouzské produkce tavených sýrů.

Tab. 7: Francouzská bilance sýrů (tis. t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 14

2.1.7 Nizozemsko vyvezlo v r. 1999 méně sýrů

Nizozemský export sýrů se v r. 1999 meziročně snížil o 3,2 % na 467 411 t. V letech 1996 a 1997 vyvezla tato země ještě zhruba 530 000 t. Vývoz do členských států EU klesl o 0,8 % na 407 965 t, zatímco u dodávek do třetích zemí došlo k omezení o 16,7% na 59 446 t. Nejvýznamnějším zahraničním odběratelem zůstalo Německo, kam směřovalo 44 % z celkového nizozemského exportu sýrů. S větším odstupem následovaly Francie a Belgie spolu s Lucemburskem (viz tab. 8).

Tab. 8: Nizozemský vývoz sýrů (t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 14

2.2 Mlékárenské výrobky v zemích SVE

2.2.1 Situace na bulharském trhu mléka a mlékárenských výrobků

V r. 1999 stoupla v Bulharsku podle tamního ministerstva zemědělství produkce mléka o 4,7 % na 1,668 mld. l. Z toho připadlo 79 % na kravské a zbytek na bůvolí, ovčí a kozí mléko. Dodávky suroviny do mlékáren se meziročně snížily. V důsledku omezené solventní poptávky na domácím trhu a nedostatku exportních příležitostí je v Bulharsku více než 80 % mléka použito pro přímou spotřebu a výrobu mléčných výrobků na farmách.

CZVmléka se v r. 2000 odhaduje na 0,30 BGL/l (5,50 Kč/l) kravského mléka, 0,60 BGL/l (11,00 Kč/l) bůvolího a ovčího mléka a 0,18 BGL/l (3,30 Kč/l) kozího mléka. Spotřebitelská cena mléka se pohybuje kolem 0,68 BGL/l (12,40 Kč/l).

Produkce výrobků z kravského mléka v mlékárnách klesla v 1. polovině 1999 na 6 637 t v porovnání s 10 750 t ve stejném pololetí 1998. Vysoké výrobní náklady a subvencovaný dovoz vedl k omezení výroby másla o 20,7 % na 567 t. Tradiční výroba bílých jogurtů se snížila o 13 % na 26 574 t, zatímco produkce ochucených jogurtů zůstala stabilní a činila 2 865 t. Průmyslová výroba bílých ovčích sýrů klesla o 1,2 % na 1 892 t, avšak s obnovením exportu do EU a se zlepšením kvality mléka se do konce r. 1999 předpokládalo její zvýšení. Podle odhadů ministerstva zemědělství se spotřeba mléka zvýšila v r. 1999 o 5 %, jogurtů o 11 %, bílých sýrů o 5 % a žlutých sýrů o 18 %.

Dovoz mléka a mlékárenských výrobků se v r. 1999 snížil zhruba na 8 000 t (12 147 t v r. 1998) díky vyšší domácí produkci a skutečnosti, že spotřebitelé preferují levnější domácí výrobky. V 1. pololetí 1999 dovoz meziročně klesl o 41 % na 3 646 t. Dovoz sýrů, jehož podíl na celkovém dovozu mlékárenské produkce dosahuje 17 %, činil pouhých 634 t. Většina sýrů byla dovezena z Polska v rámci preferenční dovozní kvóty. Hlavní importní položkou (43,6 %) je sušené mléko, kterého Bulharsko nevyrábí dostatečné množství.

Vývoz mlékárenských výrobků se v r. 1999 odhaduje na 8 000 t. Ve 2. pololetí 1999 zrušila EU zákaz dovozu bulharských mlékárenských výrobků, zavedený v r. 1997. Pouze tři bulharské mlékárny obdržely od EK povolení dodávat své výrobky do EU. Pro období červenec 1999 až červen 2000 byla na vývoz bílých sýrů do EU stanovena kvóta ve výši 5 280 t.

V 1. pololetí 1999 vyvezlo Bulharsko 2 372 t mlékárenských výrobků, o 20 % více než ve stejném pololetí 1998. Bílé a žluté sýry se na vývozu podílely 91 % a směřovaly zejména do USA, Libanonu, Austrálie a Makedonie. Export mléka a smetany stoupl o 200 % na 131 t a byl určen především do Makedonie. Vývoz másla klesl na nevýznamné množství.

Tab. 9: Bulharská bilance hlavních mlékárenských výrobků (t)

* předběžný údaj

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 534

2.2.2 Slovensko

V r. 1999 byla kvóta pro dodávky mléka k dalšímu zpracování na Slovensku v objemu 943 167 tis. l splněná z 95,4 %. V porovnání s r. 1998 se dodávky snížily o 5,8 % (11 091 tis. l).

Tab. 10: Plnění mléčné kvóty na Slovensku (tis. l)

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečne výrobky. Správa č. 3/2000

Ve dnech od 6. do 12. 3. 2000 činila průměrná CZV mléka 8,53 SKK/l (7,30 Kč/l) v jakosti Q a 1. třídy a 7,19 SKK/l (6,20 Kč/l) u nestandardního mléka. Zatímco průměrná CZV klesla u jakosti Q v porovnání s 8,82 SKK/l (7,40 Kč/l) ve dnech od 7. do 15. 2. 2000, u 1. třídy a nestandardního mléka stoupla z 8,47 SKK/l (7,10 Kč/l) resp. 5,88 SKK/l (5,00 Kč/l).

Příloha 1: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech v r. 2000

Pokračování přílohy 1

Pramen: Dairy Markets Weekly, ATIS - Mlieko, mliečne výrobky, KRIR - Rynek mleka

Příloha 2

Tab. 1: CZV mléka v Maďarsku v lednu 2000

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 3/2000

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobků v Maďarsku v lednu 2000 (HUF/kg, není-li uvedeno jinak)

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 3/2000

Příloha 3: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 3

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 4: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 4

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová