ZTAK: Jatečná zvířata a maso č. 9/2000

ZTAK- VÚZE: Jatečná zvířata a maso č. 9/2000

Obsah

Seznam zkratek 3

1. Maso všeobecně 5

1.1 Průlom v jednáních EU a Polska 5

1.2 Regionální koordinací k ozdravení masného sektoru v SRN 6

1.3 Obrat německých řeznictví opět stoupá 9

1.4 Dovozy masa do Ruska klesly 11

2. Jatečný skot, hovězí maso 11

2.1 Ceny hovězího masa v EU na neočekávaně vysoké úrovni 11

2.2 Vývozy hovězího masa z EU klesají 12

2.3 Cenová situace v EU 12

3. Jatečná prasata, vepřové maso 12

3.1 Nižší nabídka prasat v EU 12

3.2 Snížení stavů prasat ve V. Británii 12

3.3 Omezují se stavy prasat v Rakousku 12

3.4 Rentabilita výkrmu prasat v SRN se zvýšila 12

3.5 Dánské vepřové maso do Číny 12

3.6 Cenová situace na trzích EU 12

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso 12

4.1 Thajsko zvyšuje vývoz kuřecího masa 12

4.2 Cenová situace v EU 12

Přílohy 12

Seznam zkratek

AMA Agrar Markt Austria, rakouská zemědělská marketingová organizace, obdoba německé CMA

BSE Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. ”nemoc šílených krav”

CMA Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn, Bad Godesberg = Centrální marketingová společnost německého zemědělství a potravinářského průmyslu, jejím posláním je podpora odbytu německých zemědělských a potravinářských výrobků

CZV Ceny zemědělských výrobců

DBV Deutscher Bauernverband = Svaz německých rolníků

DEM Německá marka

ECU European Currency Unit = Evropská měnová jednotka

EK Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU

EU Evropská unie

EUR Měnová jednotka Evropské měnové unie EURO

FRF Francouzský frank

HDP Hrubý domácí produkt

HVP Hrubá vlastní produkce, např. skotu a telat = porážky domácího a dovezeného skotu a telat, zvýšené o vývoz a snížené o dovoz živého skotu a telat

j. hm. Jatečná hmotnost

NLG Nizozemský gulden

OC Orientační cena za vzrostlý skot (nad 300 kg) je očekávaná průměrná cena na jednotlivých trzích EU v daném tržním roce pro všechny klasifikační třídy. Má to být cena, kterou má dosáhnout výrobce za normálních tržních podmínek. Tato cena bere v úvahu různé očekávané aspekty trhu, budoucí trendy produkce a spotřeby, ale i situaci na trhu mléka a výrobků.

PLN Polský zlotý

RC Referenční cena zabitých prasat. Jedná se o vážený průměr referenčních cen jednotlivých členských států EU, přičemž se vychází z hmotnostních koeficientů, založených na počtu prasat v každé zemi, každoročně upravovaných. Členský stát si může zvolit kategorii prasat, kterou použije pro výpočet (buď 60-120 kg, nebo 120-180 kg). RC v jednotlivém členském státu vychází z reprezentativních trhů nebo jatek, je týdně nahlašována EK a slouží k zjišťování vývoje cen prasat na trzích EU.

TC Tržní cena za skot představuje vážený průměr cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenány na přesně definovaných reprezentativních trzích a jatkách EU. Ceny se sledují na národní úrovni u všech kategorií skotu a následně jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referenční ceny jednotlivých zemí podle jejich relativního podílu na celkové produkci hovězího masa. Národní ceny se pak zkalkulují do jedné referenční ceny EU za pomoci váhových koeficientů, které vyjadřují jejich relativní podíl na celkovém počtu skotu (podle censu prováděného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdně a používá se pro ověřování situace na trhu EU.

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Světová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE Země střední a východní Evropy

ž. hm. Živá hmotnost

1. Maso všeobecně

1.1 Průlom v jednáních EU a Polska

Polsko a EU dosáhly překvapivě průlomu ve své snaze liberalizovat obchod se zemědělskými výrobky. Po půldruhém roce těžkých jednání se obě strany 26. 9. 2000 dohodly na řešení celého balíku problémů, jehož hodnota představuje více než 1 mld. EUR. Tím byla uzavřena nejobsažnější zemědělská dohoda, kterou EU s kandidátskou zemí doposud uzavřelo. Liberalizovány budou celkem cca tři čtvrtiny agrárního obchodu mezi Polskem a EU. Zatímco podobné dohody s ostatními kandidátskými zeměmi vstoupily v platnost od 1. července 2000, narážely snahy o uzavření bilaterální dohody s Polskem na zdráhání se Polska zrušit jednostranné zvýšení cel na řepku, slad a cukr. Polská vláda je nyní připravena zavést v rámci zbožového dovozního kontingentu opět staré celní sazby. Nová ustanovení mají po schválení členskými státy EU vstoupit v platnost k 1. 1. 2001. V příštím roce začnou nová jednání o další liberalizaci obchodu.

Jak se uvádí, z kompromisu mezi EK a Polskem mají mít prospěch také ostatní ZSVE. EU se sice zavázalo ke koncesím u ovoce a zeleniny v obchodu s Polskem, uvažuje však o aplikaci nových ustanovení o vstupních cenách na obchod také s ostatními ZSVE. Rovněž dohody s Polskem o obchodu se živým skotem mají platit i pro ostatní ZSVE. Jim má být povoleno dovézt do EU 178 000 telat v hmotnosti do 80 kg a 153 000 skotu nad 80 kg při celní sazbě 10 % ze smluvního tarifu. Výlučně pro Polsko platí úprava, podle níž bude moci tato země vyvážet do EU bezcelně 16 000 t hovězího masa. Koncese poskytla EU dále u odstředěného sušeného mléka a melasy, kde je Polsko oprávněno vyvézt do EU v rámci kontingentu 10 000 t, resp. 300 000 t bezcelně.

Pokud jde o obchod se sedmi „citlivými“ položkami (vepřové a drůbeží maso, máslo, sýry, mouka, otruby a pšenice) zříkají se EU i Polsko v rámci kontingentů, které jsou vyměřeny s ohledem na tradiční obchodovaný objem těchto položek, jak vybírání dovozních cel, tak i poskytování exportních subvencí. Tato tzv. „dvounulová varianta“ zahrnuje 30 000 t vepřového masa, 20 000 t drůbežího masa, 5 000 t másla, 9 000 t sýrů, 10 000 t mouky, 4 000 t otrub a 400 000 t obilí. Uvedená množství platí pro r. 2001 a budou ročně zvyšována o 10 %. Polsko ovšem nebude moci vyvážet do EU vepřové maso, dokud nebudou odstraněny pochybnosti veterinárních orgánů EU o nezávadnosti, vzhledem k vypuknutí prasečího moru v Polsku před několika lety. V mezidobí smí EU pro export vepřového masa do Polska i nadále poskytovat exportní subvence. U řepky, sladu a cukru obnovuje polská vláda původní celní sazby: do Polska může být dovezeno 32 000 t řepky s celní sazbou 15 %, 45 000 t sladu při sazbě 10 % a 32 500 t cukru (viz. tab. č. 1) s celní sazbou 40 %.

Tab. 1: Obchodní dohody mezi EU a Polskem

Kontingent v t Celní sazba v %

Dvounulová varianta

Obilí 400 000 0

Mouka 10 000 0

Výroby z obilí 4 000 0

Vepřové maso 30 000 0

Drůbeží maso 20 000 0

Máslo 5 000 0

Sýry 9 000 0

Jednostranné koncese Polska EU

Slad 45 000 10

Řepka 32 000 15

Cukr 32 500 40

Jednostranné koncese EU Polsku

Hovězí maso 16 000 0

Odstředěné sušené mléko 10 000 0

Melasa 300 000 0

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 40, s. EN 2

1.2 Regionální koordinací k ozdravení masného sektoru v SRN

O konkurenční schopnosti celého německého odvětví chovu skotu a masného hospodářství bude v budoucnosti rozhodovat produkce realizovaná v rámci systému zvyšování kvality, nezávadnosti a bezpečnosti potravin. Dosavadní pokusy o dosažení pevné pozice celého odvětví na trhu ztroskotávají na potřebné, ale poměrně málo výrazné ochotě zemědělských výrobců smluvně se vázat. Východisko z této nepříjemné situace může nabídnout koncept regionální koordinace.

Sektor jatek, který je v Německu rozdroben na malé porážky, je charakterizován nadbytečnými porážkovými kapacitami a tím i nízkou konkurenceschopností. V porovnání s nejsilnější světovou konkurencí je využití kapacit, u skotu cca 60% a 65% u prasat, velmi nízké. Rozsah těchto nadbytečných kapacit se pohybuje řádově kolem 1,9 mil. háků u skotu a 16 mil. u prasat.

Rámcové agrárněpolitické a mezinárodní podmínky signalizují zhoršování zabezpečení SRN jatečnými zvířaty. Německá produkce jatečného skotu je ve své podstatě určena kontingentováním mléčné produkce. V důsledku zvyšování mléčné užitkovosti klesá ročně počet skotu o cca 1,5 %. Produkce prasat je, v mezinárodním porovnání se zeměmi orientovanými na export, charakteristická nízkou konkurenceschopností. Ta rezultuje z nedostatečného výkonu a vysokých nákladů, a také z malého podílu produkce v rámci vertikálně integrovaných systémů.

Zavádění systémů zajišťujících kvalitu výrobního procesu a konečného výrobku bude v budoucnu sehrávat rozhodující úlohu při realizování zákonných ustanovení o ochraně spotřebitelů a z nich vyplývajících požadavků odběratelů masa (potravinářský obchod, zpracovatelé masa, velkoodběratelé). Současně je nutno věnovat péči zlepšování kvality masné suroviny, především s ohledem na mikrobiologické standardy. Německý masný průmysl a potravinářský maloobchod stále více využívají dováženého masa, neboť maso se zaručenou kvalitou a původem v SRN není v dostatečném množství nabízeno.

Proces koncentrace v oblasti jatek, který v porovnání s pokročilým stavem v oblasti zpracování masa a potravinářského maloobchodu zaostává, vyžaduje souběžné budování jatečného průmyslu. Efektivní struktura jatek se vyznačuje vysoce vytíženými podniky a jejich konkurenceschopnou velikostí. Z toho rezultují nízké náklady na porážku. Doplňující úsporné efekty vyplývají z automatizace a specializace porážek na jeden druh zvířat. Tuto strategii uplatňují konkurenčně silné americké, nizozemské a dánské jatky specializované na porážku prasat. Tak např. Danisch Crow plánuje jatky s porážecí kapacitou 70 000 – 80 000 prasat týdně, což povede ke zrušení 6 – 7 jatek s odpovídající porážecí kapacitou.

Optimální velikost podniku umožňuje mimoto využití celého produkčního potenciálu k vytváření nových hodnot, např. zhodnocováním vedlejších produktů a odpadů, nabídkou služeb, jakými jsou balení čerstvého masa nebo třídění jatečných trupů podle účelu použití.

Zejména dánský způsob komercializace vepřového masa vytváří konsekventním využitím celého systému obhospodařování zboží výhody v soutěži. Online-zpracování všech dat o zvířatech a mase umožňuje nejen uzavírání dlouhodobých kontraktů, ale i krátkodobé dispozice

Orientace na požadavky trhu, např. produkce v rámci systému zabezpečení kvality a výstavba systému obhospodařování zboží, předpokládá dohodu všech subjektů, podílejících se na produkčním procesu. Němečtí zemědělci se ovšem vyznačují jen velmi omezenou připraveností a ochotou smluvně se vázat. Jatečná zvířata jsou dodávána podniku, který v okamžiku prodeje vyplácí nejvyšší ceny. Cenové rozdíly vyplývají z intenzivní soutěže jatek, které se snaží co nejvíce využít své kapacity. Nízký zájem zemědělců o smluvně vázaný prodej jatečných zvířat může být vysvětlen stávajícími nadbytečnými kapacitami.

I když je účelnost smluvně podložené produkce uznávána všemi tržními partnery za strategicky nové uspořádání celého dobytkářství a masného sektoru, přesto jednotlivý zemědělec, není-li smluvně zavázán, krátkodobě maximalizuje svůj zisk. Tato krátkodobá „slepota“ stojí ovšem v cestě k vybudování konkurenceschopného dobytkářství a masného hospodářství.

Konkurenceschopnost se bude dále zhoršovat, pokud by mělo být prodejné pouze maso vyprodukované v rámci systému zabezpečujícího jeho kvalitu. Například dánský masný průmysl tento vývoj nejen rozpoznal, ale i rozpracoval do odpovídající koncepce. Během potřebné několikaleté výstavby a zaváděcí fáze německého sytému k zabezpečení kvality by byl odbyt masa možný pouze za cenových ústupků, což by vedlo k trvalému poklesu produkce, stupně soběstačnosti, a k dalšímu snížení využití kapacit. Tato situace představuje v masném hospodářství začarovaný kruh.

Tento kruh lze rozetnout koncepcí regionální koordinace. Uvedená koncepce kombinuje odbourávání přebytečných regionálních kapacit s orientací na požadavky trhu. V rámci jednoho regionu mají být v jeden den plánovitě vykoupeny přebytečné porážkové kapacity. Tento postup se přibližuje k neuskutečněnému úmyslu vytvořit v rámci celého Německa kartel k překonání strukturální krize, který byl plánován v roce 1995. Předností regionálního vymezení je nižší počet aktérů, takže celý dohadovací proces by měl být spíše uskutečnitelný. V koncepci regionální koordinace je v první řadě důležité vytipovat podniky, které se této úlohy ujmou, vyjednat odškodňovací částku za uzavření kapacit, a sestavit koncepci financování. Finanční náklady ponesou výlučně ty podniky, které na trhu zůstanou. Výsledky modelového propočtu na bázi současné německé struktury kvantifikují potřebný objem finačních prostředků řádově ve výši cca 390 mil. DEM u porážek skotu a okolo 240 mil. DEM u porážek prasat. Proti těmto nákladům stojí zvýšení rentability ve výši 63 mil. DEM respektive 74 mil. DEM ročně. Tím se náklady spojené s uzavřením nadbytečných kapacit mají amortizovat v průběhu cca 9 let u skotu a cca 4 roků u porážek prasat.

Po regionálním očištění výrobní struktury se omezí soutěž o jatečná zvířata. Současné důvody nízké připravenosti zemědělců ke smluvním závazkům budou v rostoucí míře slábnout. Tím jsou dány předpoklady pro produkci přizpůsobenou trhu. Trvale se zlepší konkurenční postavení. Z uskutečnění tohoto regionálního záměru vyplynou dodatečně následující výhody:

u Koordinace regionálních produkčních a prodejních kapacit: Vazba zemědělského prodeje na výkonné jatky a koordinované investiční záměry přispějí k tomu, že se na všech stupních produkce zamezí přebytečným kapacitám a úzkým profilům;

v K dispozici budou velká množství suroviny jednotné kvality: Bude to dosaženo koncentrací na vybrané chovné programy, které v závislosti na zásobovaných tržních segmentech umožní zároveň poznání obchodní hodnoty produkovaných zvířat;

w Zvýšení transparence trhu: Jednotný zúčtovací systém v rámci jednoho regionu podpoří porovnatelnost kotací, zamezí zbytečným transportům jatečných zvířat, a tím přispěje i k minimalizování nákladů. Cenová diferenciace mezi podniky je prostřednictvím dodatečných příplatků možná;

x Standardní integrační smlouvy: Takové vzorové smlouvy, vypracované ve spolupráci se zájmovými zemědělskými organizacemi, povedou ke zvýšení ochoty zemědělců ke kooperaci. Současně s tím odpadnou i náklady spojené s uzavíráním individuálních smluv;

y Vytvoření kritické masy: Dlouhodobé zajištění minimálního množství jatečných zvířat, vyprodukovaných v regionu, ulehčí investice do všech stupňů, např. do výroby krmných směsí či do výzkumu;

z Ochrana před zavlečením nemocí: Nadregionální a regionální obchod selaty může být omezen vybudováním systému pevných dodavatelských vztahů mezi producenty selat a chovateli.

Vzhledem k množství předností a šancí této koncepce regionální koordinace neexistuje v SRN srovnatelný systém. Nabízí nejlepší předpoklady ke zvýšení konkurenceschopnosti nejen jatkám, ale i celému chovatelství a masnému hospodářství.

1.3 Obrat německých řeznictví opět stoupá

Podle vyjádření prezidenta Německého řeznického svazu (DFV) stoupá od konce r. 1999, poprvé po několika letech, opět obrat řeznických podniků v SRN. Příjmy tohoto oboru v r. 1999 klesly i přes nárůst spotřeby masa, částečně ovšem při značném poklesu cen, na minimum 34,2 mld. DEM. V první polovině r. 2000 bylo však v meziročním porovnání docíleno zvýšení o 1,9 %, což sice dává naději, ovšem nekompenzuje negativní důsledky minulých let. Podíl tohoto řemeslného oboru na trhu masa představuje 48 %.

Jak dále uvedl, v r. 1999 docházelo ke kontinuálnímu poklesu cen masa a masných výrobků, které se na dosažené nízké úrovni začaly opět stabilizovat teprve na podzim. Podle úředních údajů klesly maloobchodní ceny masa a masných výrobků v r. 1999 o 2,7 % a u vepřového masa se některé díly prodávaly až o 10 % levněji. Průměrný zisk před zdaněním středního řeznického obchodu s obratem 800 000 až 1,5 mil. DEM představoval v r. 1999 7,1 % .

Počátkem letošního roku bylo na německém trhu registrováno 20 552 samostatných řeznických podniků. Po přičtení nově registrovaných podniků a odečtení podniků zaniklých se v porovnání s r. 1999 snížil jejich počet o 608. V r. 1999 přibylo 81 filiálek řeznických závodů a jejich celkový počet dosáhl v SRN 11 321.

Tab. 2: Spotřeba masa v SRN (1996 až 1999; v kg na obyvatele)

Druh masa 1996 1997 1998 1999 1999 : 1998 v %

Hovězí a telecí 10,5 10,0 10,4 10,7 + 2,9

Vepřové 39,5 38,8 40,4 40,9 + 1,2

Skopové 0,8 0,7 0,8 0,8 ą 0

Koňské - - - - ą 0

Vnitřnosti 1,2 1,1 1,1 1,1 ą 0

Drůbeží 8,4 8,8 9,1 9,1 ą 0

Ostatní druhy 1,0 1,0 1,0 1,0 ą 0

Maso celkem 61,3 60,4 62,8 63,5 + 1,1

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č.40, s. LB 21

Tab. 3: Spotřeba masa v EU (1999; v kg na obyvatele)

Hovězí a telecí maso Vepřové maso Skopové maso Drůbež Maso celkem1)

Belgie/Lucemb. 13,2 32,2 1,1 12,5 64,2

Dánsko 13,9 47,4 0,6 9,8 72,2

Německo 10,7 40,9 0,8 9,1 63,5

Řecko 13,9 18,7 8,9 12,5 56,4

Španělsko/Kanárské o. 10,3 48,4 4,0 16,7 86,6

Francie 18,9 27,4 3,4 14,0 73,9

Irsko 11,7 27,0 5,5 18,7 72,0

Itálie 17,1 27,2 1,1 10,9 61,2

Nizozemí 12,8 30,3 0,9 12,7 56,7

Portugalsko 10,8 32,1 2,3 18,4 70,4

V. Británie 11,7 16,7 4,4 16,9 52,1

Finsko 13,0 25,1 0,3 7,7 46,9

Švédsko 13,5 28,8 0,5 5,8 48,6

Rakousko 13,0 40,0 0,8 10,0 63,8

EU 13,5 31,6 2,5 12,8 64,8

1) včetně ostatních druhů masa

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č.40, s. LB 21

1.4 Dovozy masa do Ruska klesly

V prvním pololetí 2000 redukovalo Rusko své importy základních potravin, zejména masa. Podle nyní zveřejněných údajů ruského Výboru pro statistiku (Goskomstat) o vývoji zahraničního obchodu, poklesly dovozy masa (včetně drůbeže) v porovnání se stejným období r. 1999 o 41,5 % na 375 400 t. Zatímco se dovoz drůbežího masa, který v r. 1999 značně poklesl, zvýšil v uvedeném období o 51,5 % na 190 300 t, poklesly ruské dovozy masa jiných druhů o 64,1 % na 185 100 t. Snížil se i dovoz rybích výrobků o 38,9 % na 100 300 t.

Tab. 4: Ruský dovoz masa v 1. pololetí 2000

Hodnota v mil. USD Množství

v 1 000 t 2000 : 99 v %

Maso (mimo drůbeže a ryb) 224,3 185,1 - 64,1

Drůbeží maso 119,6 190,3 + 51,5

Ryby 34,9 100,3 - 38,9

Masné konzervy 16,6 12,1 - 21,9

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 38, s. MM 5

2. Jatečný skot, hovězí maso

2.1 Ceny hovězího masa v EU na neočekávaně vysoké úrovni

V důsledku relativně nízké nabídky, odbourání intervenčních skladů a rostoucí poptávky na domácím i zahraničním trhu stouply v EU v poslední době kotace hovězího a telecího masa. Podle odhadů ZMP by ceny skotu všech obchodních tříd mohly v průměru EU dosáhnout cca 133 EUR/100 kg ž. hm., což by bylo o 6 EUR (+ 5 %) více než v r. 1999. Podle výpočtů německých expertů se zvýšení projevuje u krav tř. O3 ještě markantněji. V r. 2000 se očekává střední úroveň ve výši 218 EUR/100 kg j. hm., což v porovnání s r. 1999 znamená zvýšení o 13 EUR, tedy o 6,3 %. Tato příznivá cenová hladina se ovšem do konce roku poněkud sníží. Experti však vycházejí z toho, že produkce hovězího masa bude v rámci EU v první polovině 2001 opět nad úrovní minulého roku. V r. 2001 se kotace pravděpodobně poněkud oslabí, v nejlepším případě se udrží na úrovni r. 2000.

Bonnští experti poukazují na to, že zlepšená rentabilita produkce hovězího masa v r. 2000 není jen důsledkem úprav v rámci Agendy 2000. Uvádějí řadu dalších faktorů, které přispěly k zotavení trhu hovězího masa. Kontinuálně se v posledních letech snižují v EU stavy skotu a telat. V prosinci 1999 bylo při sčítání v 15 členských zemích registrováno pouze 82,2 mil. ks skotu, což bylo o cca 2,5 mil. ks méně než v r. 1996, v posledním roce před vypuknutím BSE. Tento trend poklesu bude v menší míře pokračovat i v r. 2000 a stavy skotu koncem tohoto roku budou v EU dosahovat pouze 82 mil. ks. Předpokládané porážky 22,1 mil. skotu v rámci EU v r. 2000 budou odpovídat porážkám z let 1998 a 1999. K vzestupu produkce hovězího masa by mohlo dojít v r. 2001. Naproti tomu očekává ZMP zvýšení produkce telecího masa již v r. 2000, především jako důsledek vysoké produkce v Nizozemí a zvyšování porážkových hmotností.

Proti rostoucí nabídce hovězího masa v EU působí na domácím trhu a v zahraničí stoupající poptávka. V rámci celé EU stoupla ve stejném období o 1,5 %. Zde však experti očekávají v r. 2000 opět lehký pokles, zhruba

Dynamičtěji se vyvíjí zahraniční trh. Silný USD a vyšší devizová disponibilita v dovozních zemích oživily světovou poptávku, což v r. 1999 přispělo k vývozu více než 900 000 t hovězího a telecího masa z EU. Vývozy mraženého hovězího masa se v porovnání s r. 1998 zvýšily cca o 40 %. Zvýšily se i vývozy živého skotu a telat z EU o téměř čtvrtinu, přičemž vývozy z Irska se zvýšily o necelých 200 %. Podle názoru německých expertů se však nebude moci opakovat rekord z posledních let. Spíše se objem exportu v r. 2000 sníží na cca 700 000 t. V první polovině roku 2000 byly podány žádosti na udělení exportních licencí pouze ve výši 282 573 t hovězího masa, což je o cca 100 000 t méně než v prvním pololetí r. 1999. Exportní licence na živý skot se naproti tomu ve stejném období zvýšily o 13 %.

S odvoláním na údaje amerického ministerstva zemědělství ZMP předpokládá, že produkce hovězího masa v USA bude v r. 2000 poněkud vyšší než 1999. Komerční produkce hovězího masa v USA se v období od ledna do dubna 2000 v meziročním porovnání zvýšila o 2 % na 8,16 mil. t, což je důsledkem jak zvýšení stavů skotu, tak porážkové hmotnosti. Počítá se, že v prvním pololetí 2001 dojde k omezení produkce o 3 % až 4 %. Přes vyšší nabídku jsou ceny hovězího masa v USA v porovnání s r. 1999 na vyšší úrovni. Přispělo k tomu zvýšení exportu v prvních pěti měsících tohoto roku o 20 %. Němečtí odborníci poukazují mezi jiným na to, že nejdůležitější produkční země v Jižní Americe zvýší v letošním roce rovněž svoji produkci; Brazílie asi o 3 % a Argentina o 1 %. Posledně jmenovaná země obdržela v letošním roce zpět statut země bez slintavky a kulhavky a okamžitě zvýšila své exporty do USA a Kanady. V polovině srpna byl ovšem tento statut opět zpochybněn, neboť ilegálně dovážený skot z Paraguaye upadl do podezření, že tímto onemocněním trpí. S tímto problémem zápasí také Uruguay a Brazílie. Jestliže znovu propukne v Jižní Americe toto onemocnění a EU zakáže dovoz z této oblasti, projeví se to podle expertů následně v cenách.

Tab. 5: Ceny jatečného skotu v EU (1995 až 2000; v EUR/100 kg j. hm.)

1995 1996 1997 1998 1999 20001)

Mladí býci R3

Leden až březen 294 293 271 293 287 292

Duben až červen 288 265 262 280 278 288

Červenec až září 280 252 271 279 275 280

Říjen až prosinec 290 272 284 277 284 284

Leden až prosinec 288 270 273 282 281 286

Krávy 03

Leden až březen 249 214 193 208 189 205

Duben až červen 250 209 210 220 210 224

Červenec až září 242 191 219 219 217 233

Říjen až prosinec 225 188 211 192 205 210

Leden až prosinec 242 201 208 210 205 218

1) odhad

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 40, s. MM 3

2.2 Vývozy hovězího masa z EU klesají

Od počátku hospodářského r. 2000/01 (červenec až červen) znatelně klesají subvencované vývozy hovězího masa z EU. Podle údajů EK byly v červenci a srpnu 2000 uděleny vývozní licence na vývoz pouze 139 300 t hovězího masa, včetně živého skotu, v přepočtu na jatečnou hmotnost. Bylo to meziročně téměř o 17 % méně.

Ke snížení došlo ovšem pouze u mraženého masa, kde EK udělila v uvedeném období vývozní licence na 19 500 t, což představuje pouhou čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím r. 1999/00. Příčinou byly téměř vyprázdněné intervenční sklady EU. Naproti tomu se zvýšilo množství vydaných licencí na vývoz živého skotu o 61 % (83 000 ks) a u čerstvého a chlazeného hovězího masa došlo ke zvýšení o 31 % na 90 700 t.

Nejdůležitějšími odběrateli zůstávají Egypt s podílem na vývozech tohoto masa z EU téměř 35 % a Rusko se 30 %. Třetí místo s odstupem zaujímá Libanon, jehož podíl činí 11 %. Do Egyptu bylo v uvedeném období dodáno v přepočtu 48 200 t masa, včetně velké části živého skotu, a do Ruska cca 41 300 t.

Nejdůležitějším exportérem z EU bylo Irsko, které obdrželo vývozní licence na 64 000 t hovězího masa, což odpovídalo 46 % celkového vývozu tohoto masa z EU. Dalších 17 % (24 300 t) pocházelo ze SRN, následované Itálií a Francií, jejichž podíl činil po cca 9 %.

V průměru EU byly v červenci a srpnu 2000 udělovány licence na vývoz hovězího masa a živého skotu ve výši cca 15 500 t týdně. V posledních třech srpnových týdnech se tato množství zvýšila na 21 800 t, vzhledem k tomu, že se již počítalo se snížením vývozních subvencí. EK skutečně snížila od 2. září 2000 vývozní subvence o 10 až 40 %. V prvním zářijovém týdnu se žádosti o exportní licence snížily na pouhých 3 600 t.

V rámci dohod WTO/GATT pro r. 1999/2000 byly poskytnuty vývozní subvence na 818 000 t, v předcházejícím roce na 728 000 t a kontingent na rok 2000/01 předpokládá subvence na 821 000 t.

2.3 Cenová situace v EU

Tab. 6: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 6. 10. do 12. 10. 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

Skot Telata 2)

8.–14.10. 99 29.9. – 5.10. 00 6.–12. 10. 00 8.–14.10. 99 29.9. – 5.10. 00 6.–12. 10. 00

Belgie 3) 177,469 191,959 189,596 440,012 446,952 449,431

Dánsko 105,666 105,619 105,337 . . .

Německo 104,949 117,669 117,397 246,147 263,858 261,866

Řecko 213,378 205,790 205,100 . . .

Španělsko 150,470 149,344 149,344 272,460 261,440 261,440

Finsko . . . . . .

Francie 150,097 154,863 153,589 198,992 198,992 198,641

Irsko 102,025 118,436 117,077 168,399 251,015 241,250

Itálie 78,580 83,709 83,130 296,601 299,106 301,120

Lucembursko . . . . . .

Nizozemsko 104,472 117,772 116,594 180,604 184,008 191,382

Rakousko . . . . . .

Portugalsko 165,470 161,610 160,849 . . .

Švédsko . . . . . .

V. Britanie 132,215 138,347 140,672 155,679 146,425 149,475

Tržní cena EU 125,759 133,395 132,994 218,537 227,598 227,692

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus,

3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000, č. 42, s. KM 8

3. Jatečná prasata, vepřové maso

3.1 Nižší nabídka prasat v EU

Nabídka jatečných prasat v EU, která dosáhla v r. 1998/99 nejvyššího stavu 212,2 mil. ks, poklesla v hospodářském roce 1999/00 opět o 2 % na 207,5 mil. ks. Pro druhé pololetí r. 2000 je v meziročním porovnání předpokládán její další pokles o více než 2 %. V lednu až červnu 2001 by pak mělo být k dispozici téměř totéž množství prasat jako ve stejném období r. 2000. ZMP předpokládá, že HVP prasat za celý hospodářský rok 2000/01 dosáhne úrovně 203,7 mil. ks, což by bylo o téměř 2 % méně než v r. 1999/00.

V SRN, která je největším producentem prasat v EU, má v r. 2000/01 poklesnout nabídka těchto zvířat o 3 % na 40 mil. ks. Nadprůměrně poklesne opět produkce ve V. Británii o cca 8 % na 12,6 mil. ks. V Nizozemí se předpokládá její pokles o 5 % na 22,2 mil. ks.

K mírnému omezení produkce o 1 – 2 % v probíhajícím hospodářském roce má také dojít ve Francii, Irsku, Belgii/Lucembursku a v Portugalsku. Ve Španělsku a Řecku se počítá se stagnací na úrovni roku 1999. Produkce prasat má naproti tomu vzrůst v Dánsku o 3 % na 22,9 mil. ks a pro Itálii se předpokládá nárůst o 1 % na 12,0 mil. ks.

V důsledku očekávaného vývoje nabídky si mají CZV v EU udržet svůj náskok v porovnání s r. 1999. V ročním průměru by mohly být ceny proti r. 1999 vyšší o 20 %.

3.2 Snížení stavů prasat ve V. Británii

Stavy prasat ve V. Británii poklesly na historické minimum. Podle ZMP bylo při posledním sčítání v červnu 2000 vykázáno pouze 6,52 mil. prasat, což bylo o 765 000 ks méně (- 10,5 %) než před dvanácti měsíci. V červnu 1998 dosáhly stavy ještě 8,15 mil. ks. Podle názoru ZMP bude tento pokles ještě pokračovat.

Tab. 7: Stavy prasat ve V. Británii (prosinec 1998 až červen 2000 (v 1 000 ks)

Prosinec 1998 1999 Červen 2000 Červen 2000 : 99 v %

Červen Listopad

Prasata celkem 7 554 7 284 7 037 6 519 - 10,5

Selata pod 20 kg 1 978 1 973 1 950 1 714 - 13,1

Mladá prasata 20 až 50 kg 2 025 1 956 1 930 1 737 - 11,2

Prasata ve výkrmu nad 50 kg 2 720 2 528 2 372 2 322 - 8,1

Prasata na chov 750 782 750 709 - 9,3

z toho: kryté prasnice 556 548 523 501 - 8,6

- staré prasnice 466 463 439 422 - 8,9

- mladé prasnice 90 85 84 79 - 7,1

.. nekryté prasnice 241 234 227 209 - 10,7

- nekryté mladé prasnice 92 93 88 85 - 8,6

Plemení kanci 36 36 35 29 - 19,4

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 38, s. MM 10

3.3 Omezují se stavy prasat v Rakousku

Snižování stavů prasat v Rakousku pokračovalo v neztenčené míře i v první polovině r. 2000. Podle oficiálních statistických údajů bylo při posledním sčítání k 1. červnu 2000 vykázáno pouze 3,3 mil. prasat, což bylo o 140 000 ks (- 3,8 %) méně než v prosinci 1999. Podle statistiky nebylo v Rakousku ještě nikdy chováno tak málo prasat. Vyšší stavy než 4 mil. ks byly vykázány naposledy v r. 1984, v následujících letech se pohybovaly mezi 3,7 až 4 mil. ks. Přitom byl chov prasat ve druhé polovině devadesátých let až do srpna 1998 rozšiřován a stavy dosáhly výše cca 3,9 mil. ks. Při posledním namátkovém sčítání v červnu 2000 se nejvíce snížily stavy vykrmovaných prasat nad 50 kg, kdy bylo zjištěno pouze 1,14 mil. prasat ve výkrmu, což bylo o 9,1 % méně než v prosinci 1999. Počet mladých prasat se snížil o 4,7 % na 929 500 ks. Opačný vývoj byl zjištěn u prasat na chov. Zatímco stavy 10 500 plemenných kanců a 106 200 nekrytých prasnic představovaly v porovnání s prosincem 1999 snížení o 4 %, zvýšil se počet krytých prasnic o 0,8 % na 224 200 ks. Zvýšil se také počet selat o 3,8 % na 895 000 ks.

Podle rakouské statistiky jsou určujícími pro vývoj v tomto sektoru Horní Rakousko s 1,8 mil. prasaty, Dolní Rakousko s 954 000 ks a Štýrsko s 862 000 zvířaty, představující 91 % celkových rakouských stavů prasat.

3.4 Rentabilita výkrmu prasat v SRN se zvýšila

Výkrm hospodářských zvířat v SRN se v hospodářském roce 1999/2000 (od července do června) stal rentabilnějším. Hrubá marže u prasete (výnos po odečtení nákladů na krmivo a sele) ve výkrmu ve výši dosažených 54 DEM, překonala rekordně nízkou marži v hospodářském r. 1998/99 o 48 DEM a byla rovněž vyšší než desetiletý průměr, který činil 45 DEM. V první polovině r. 2000 dosáhla dokonce výše 63 DEM/ks. Hrubá marže u selat stoupla v r. 1999/2000 na 42 DEM/ks. Tento cenový vývoj, příznivý pro producenty, lze, podle spolkového ministerstva zemědělství, přičíst dobré exportní poptávce a lehce klesající produkci EU, která bude trvat i v příštích měsících. Ministerstvo vychází mj. z poklesu HVP prasat ve výkrmu v průběhu probíhajícího hospodářského roku. V r. 1999 dosáhla tato produkce v SRN úrovně 41 mil. ks a tím i svého nejvyššího bodu. Čilá spotřebitelská poptávka a dobré odbytové možnosti vepřového masa z EU na světovém trhu v důsledku silného dolaru přispěly k odlehčení vnitřního trhu. Na poměrně nízké úrovni byly v r. 1999/00 v dlouhodobém porovnání také náklady na krmivo a selata.

3.5 Dánské vepřové maso do Číny

Po téměř tříletém jednání podepsali 15. srpna 2000 zástupci dánské a čínské veterinární správy bilaterální veterinární dohodu. Na jejím základě budou moci dánští exportéři dodávat dánské maso, při dodržení předepsaných hygienických podmínek a jiných potravinářských předpisů, přímo do čínského maloobchodu a zpracovatelských podniků.

Z dánské strany je uzavřená dohoda hodnocena jako průlom, neboť poprvé byly odstraněny četné veterinární překážky Číny vůči Dánsku. Z otevření tohoto největšího světového odbytiště vepřového masa si dánští řezníci a veterináři mnoho slibují, zejména po přijetí Číny do WTO. Jsou přesvědčení, že čínský trh nabízí dánským producentům prasat velké exportní možnosti.

Hovoří pro to rostoucí blahobyt v Číně a stoupající poptávka po vepřovém mase. Čína sice produkuje velké množství vepřového masa, v kvalitě však nemůže soutěžit s dováženým dánským masem.

Dánští odborníci počítají s tím, že dánské podniky budou ve střednědobém i dlouhodobém horizontu dodávat do Číny ročně cca 700 000 t až 800 000 t vepřového masa, což by odpovídalo polovině současného dánského vývozu tohoto masa, jehož největším světovým vývozcem Dánsko je.

3.6 Cenová situace na trzích EU

Tab. 8: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 2. 10. do 8. 10. 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

04. 10. – 10. 10. 99 25. 09. – 01. 10. 00 2. 10. – 08. 10. 00

Belgie 106,247 143,630 145,439

Dánsko 115,967 136,440 136,585

Německo 119,264 146,751 148,116

Řecko 172,405 177,351 176,770

Španělsko 114,371 136,255 132,829

Francie 120,435 144,552 143,241

Irsko 114,299 132,747 132,688

Itálie 150,577 178,606 175,293

Lucembursko 151,215 153,684 158,652

Nizozemsko 100,186 130,543 131,814

Rakousko 125,288 146,363 146,363

Portugalsko 119,712 141,783 141,783

Finsko 129,673 140,942 141,110

Švédsko 140,523 158,050 156,317

V. Británie 124,615 167,692 167,395

Ć EU celkem 118,846 145,059 144,552

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 42, s. KM 13

Tab. 9: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Září 00 Říjen 00 Listopad 00 Prosinec 00 Leden 01

22. 09. 2000 1,34 1,26 1,25 1,23 1,20

25. 09. 2000 1,35 1,26 1,25 1,23 1,20

Říjen 00 Listopad 00 Prosinec 00 Leden 01 Únor 01

29. 09. 2000 1,27 1,26 1,22 1,21 1,24

02. 10. 2000 1,28 1,26 1,23 1,21 1,24

09. 10. 2000 1,34 1,31 1,27 1,23 1,26

13. 10. 2000 1,41 1,37 1,32 1,28 1,31

16. 10 2000 1,43 1,37 1,32 1,28 1,31

Pozn.: 54 % svaloviny, partie = 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab. 10: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Září 00 Říjen 00 Listopad 00 Prosinec 00 Leden 01

22. 09. 2000 1,37 1,37 1,34 1,29 1,34

25. 09. 2000 1,37 1,38 1,35 1,29 1,33

Říjen 00 Listopad 00 Prosinec 00 Leden 01 Únor 01

09. 10. 2000 1,45 1,43 1,39 1,34 1,35

13. 10. 2000 1,52 1,49 1,34 1,38 1,42

16. 10 2000 1,52 1,49 1,45 1,40 1,43

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny, partie = 8 000 kg

Pramen: DLZ Agrarmagazin – Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

4.1 Thajsko zvyšuje vývoz kuřecího masa

Thajští exportéři kuřecího masa posílili v prvním pololetí 2000 své postavení na světovém trhu. S odvoláním na údaje amerického ministerstva zemědělství ZMP uvádí, že Thajsko vyvezlo v období leden až červen 2000 celkem 145 277 t kuřecího masa, což bylo o 12,5 % více než ve stejném období 1999. Nejdůležitější destinací bylo Japonsko, které odebralo 81 299 t kuřecího masa, což bylo v porovnání s r. 1999 o 6,5 % více. Do ostatních asijských zemí bylo vyvezeno 19 213 t, tedy v meziročním porovnání o 22,1 % více. V uvedeném období dovezla SRN z Thajska 16 223 t tohoto masa, což představuje zvýšení o 16,7 %. Také Nizozemí, které dovezlo 15 217 t a V. Británie s odběrem 11 201 t dokumentují připravenost k odběrům thajského kuřecího masa. Do členských států EU dodává Thajsko především kuřecí prsíčka bez kůže a kostí. Jak ZMP dále uvádí, měla by se thajská produkce tohoto masa v r. 2000 zvýšit celkem o 9,2 % na 1,07 mil. t. V r. 2001 očekávají experti další zvýšení o 2,8 % na 1,1 mil. t. Nárůst produkce bude pravděpodobně krýt nárůst domácí spotřeby a pro export by tak v letech 2000 a 2001 přicházelo v úvahu množství ve výši cca 270 000 t ročně v porovnání s 276 000 t v roce 1999.

4.2 Cenová situace v EU

Podle zprávy Komise pro trh a cenové zpravodajství Spolkového ústavu pro zemědělství SRN (BLE) byly v týdnu od 29. 9. do 5. 10. 2000 zaznamenány na německém trhu následující ceny zboží uvedených proveniencí:

Tab. 11: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 29. 9. do 5. 10. 2000 (v DEM/kg, bez DPH 1))

Německo Belgie Nizozemí Francie

Do 800 g 2,35 – 2,80 2,45 – 2,65 2,55 – 2,75 2,50 – 2,65

800 – 900 g 2,35 – 2,90 2,65 – 2,70 2,70 – 2,80 2,60 – 2,75

950 – 1 000 g 2,35 – 2,90 2,65 – 2,75 2,70 – 2,80 2,65 – 2,80

1 050 - 1 100 g 2,35 – 2,85 2,65 – 2,70 2,70 – 2,80 2,60 – 2,80

1 200 g 2,35 – 2,80 2,50 – 2,60 2,60 – 2,70 2,55 – 2,60

Přes 1 300 g 2,30 – 2,70 2,50 – 2,60 2,50 – 2,65 2,50 – 2,60

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 81, s. 3

Tab. 12: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě (gril), bez krku a vnitřností, prodeje od 29. 9. do 5. 10. 2000 (v DEM/kg, bez DPH1))

Německo Belgie Nizozemí Francie

600 – 800 g 2,70 – 3,20 2,60 – 2,85 2,65 – 3,00 2,55 – 2,90

800 – 1 000 g 2,70 – 3,20 2,60 – 2,85 2,65 – 3,00 2,55 – 2,90

Přes 1 050 g 2,70 – 3,20 2,60 – 2,85 2,65 – 3,00 2,55 – 2,90

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 81, s. 3

Tab. 13: Ceny slepic na polévku, v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 29. 9. do 5. 10. 2000 (v DEM/ kg, bez DPH1))

Německo Belgie Nizozemí Francie

Do 1 300 g 1,60 – 2,10 1,50 – 1,75 1,55 – 1,80 1,50 – 1,75

1 400 – 1 600 g 1,70 – 2,10 1,60 – 1,85 1,60 – 1,85 1,70 – 1,85

1 700 – 1 900 g 1,70 – 2,15 1,70 – 1,90 1, 70 – 1,95 1,75 – 1,90

Přes 2 000 g 1,85 – 2,40 1,80 – 2,10 1, 80 – 2,20 1,80 – 2,20

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly minimální množství slepic na polévku 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č.81, s. 3

Tab. 14: Ceny mladých kachen v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 29. 9. do 5. 10. 2000 (v DEM/ kg, bez DPH1))

Německo Polsko Nizozemí Maďarsko

Do 1 800 g 3,05 – 4,00 3,60 – 4,55 3,45 – 4,00 3,60 – 4,10

Přes 1 800 g 3,05 – 4,00 3,60 – 4,55 3,35 – 4,00 3,65 – 4,00

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, minimální množství kachen a dílů 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č.81, s.3

Tab. 15: Ceny kuřecích dílů, prodeje od 29. 9. do 5. 10. 2000 (v DEM/ kg, bez DPH1))

Německo Francie Nizozemí Dánsko

Kuřecí prsa, bez kůže a kosti 7,00 – 7,75 6,50 – 7,55 6,80 – 7,65 6,60 – 7,75

Kuřecí prsa 4,10 – 5,00 3,95 – 4,70 4,00 – 4,80 4,10 - 4,50

Kuřecí stehna 2,40 – 2,85 2,25 – 2,70 2,30 – 2,80 2,40 – 2,80

Celá křídla 2,60

1) fco příjemce, mražené, v poly, minimální množství 1 t

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 81, s.3

Tab. 16: Ceny krůtích dílů, prodeje od 29. 9. do 5. 10. 2000 (v DEM/ kg, bez DPH1))

Německo Francie Nizozemí Dánsko

Prsa bez kůže a kostí 8,50 – 9,00 8,50 – 9,00 8,50 – 9,00 8,50 – 9,00

Spodní stehno 1,80 – 2,60 1,70 – 2,20 1,80 – 2,50 1,60 – 2,00

Horní stehno 4,00 – 4,50 4,00 - 4,40 4,00 – 4,40 4,00 – 4,30

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu, minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 81, s.3

Přílohy

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (srpen 2000, červenec 2000, srpen 1999, v DEM a národních měnách)

Měna Období SRN Francie Itálie Nizozemí Belgie V.B. Irsko Dánsko Rakousko

Býci/ voli DEM VIII. 00 536,77 565,84 621,20 530,71 484,63 543,48 504,26 542,13 594,60

NM VIII. 00 536,77 1 897,74 614 987 597,97 10 005,16 168,70 203,05 2 067,24 3 908,36

NM VII. 00 523,94 1 889,87 603 748 592,71 9 980,00 168,41 204,83 2 018,40 3 810,58

NM VIII. 99 509,39 1 793,81 607 409 559,84 9 245,50 172,18 179,75 1 946,89 3 728,13

Jatečné DEM VIII. 00 440,03 546,18 393,05 462,43 406,02 - 408,27 430,39 431,79

Krávy NM VIII. 00 440,03 1 831,81 389 116 521,04 8 382,26 - 164,40 1 641,14 2 838,16

NM VII. 00 425,81 1 783,65 385 429 516,11 8 193,23 - 163,64 1 606,16 2 783,19

NM VIII. 99 386,39 1 723,61 340 878 438,74 6 580,98 - 124,12 1 507,75 2 556,84

Prasata DEM VIII. 00 297,07 275,11 324,33 260,41 282,28 328,91 258,77 272,21 322,07

NM VIII. 00 297,07 922,67 321 088 293,42 5 827,75 102,10 104,20 1 037,99 2 116,97

NM VII. 00 298,38 987,15 284,558 290,20 5 841,24 102,65 108,50 1 056,99 2 096,67

NM VIII. 99 260,55 820,00 275 768 240,09 4 237,30 85,63 87,98 828,29 1 873,83

Kuřata DEM VIII. 00 1,37 1,61 1,63 1,18 1,51 1,63 - 1,08 1,63

NM VIII. 00 1,37 5,39 1 615 1,33 31,20 0,51 - 4,12 10,70

NM VII. 00 1,37 5,39 1 924 1,33 28,80 0,49 - 4,12 10,70

NM VIII. 99 1,30 5,21 1 705 1,26 27,70 0,50 - 4,17 10,72

Vejce DEM VIII. 00 9,80 9,81 14,44 8,83 8,33 7,51 - 16,63 11,99

100 ks NM VIII. 00 9,80 32,90 14 300 9,95 172,00 2,33 - 63,40 78,84

NM VII. 00 9,10 31,50 13 700 8,65 151,00 2,29 - 63,39 76,40

NM VIII. 99 6,30 21,25 9 275 6,22 98,75 2,15 - 55,51 60,05

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg j. hm., u prasat za 100 kg j. hm., u kuřat za

1 kg ž. hm., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 109, s. 8

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až srpen 2000 (vybrané země)

CN Celkem t mil. Kč Stát t mil. Kč

Živý skot 0102 4 505 146,2 EU 315 21,9

(10 699 ks) - Německo 90 7,2

Polsko 3 707 102,1

Slovensko 483 22,1

Živá prasata 0103 11 1,7 EU 11 1,7

(80 ks) - Německo 6 0,9

Hovězí maso čerstvé 0201 2 992 137,0 EU 2 480 104,2

Nebo chlazené - Německo 1 326 57,4

- Dánsko 752 29,6

Hovězí maso 0202 219 14,2 EU 100 5,2

Zmrazené - Německo 26 1,6

Argentina Rakousko 3 0,6

Norsko 20 0,8

Polsko 77 4,2

Rakousko 64 2,7

Maďarsko 1 0,2

Slovensko 17 3,2

Vepřové maso 0203 10 370 546,3 EU 10 359 545,7

Čerstvé, chlazené - Itálie 960 36,9

Nebo zmrazené - Německo 2 740 138,5

- Rakousko 793 37,9

- Dánsko 3 563 204,4

- Španělsko 554 33,2

- Belgie 1 163 68,6

Drůbež, maso a jedlé 0207 11 540 572,0 EU 3 308 108,4

Droby drůbeží, čerstvé - Francie 1 942 62,3

Chlazené nebo zmrazené - Itálie 503 9,5

- Dánsko 380 18,1

- Německo 274 13,3

- Belgie 210 5,3

Brazílie 5 255 321,0

Slovensko 876 45,8

Maďarsko 2 010 92,4

Polsko 1 0,1

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až srpen 2000 (vybrané země)

CN Celkem t mil. Kč Stát t mil. Kč

Živý skot 0102 5 968 310,9 EU 4 246 220,7

(27 421 ks) - Německo 2 577 132,2

- Řecko 713 38,6

- Itálie 369 18,1

- Nizozemí 505 27,3

- Španělsko 62 3,1

- Řecko 713 38,6

Slovinsko 391 21,7

Bosna – H. 190 8,0

Chorvatsko 1 074 56,6

Živá prasata 0103 1 322 51,5 Španělsko 17 1,2

(13506 ks) Francie 34 1,8

Chorvatsko 101 4,6

Slovensko 1 171 43,9

Hovězí maso čerstvé 0201 271 20,4 EU 271 20,4

nebo chlazené - Rakousko 178 13,7

Hovězí maso zmrazené 0202 649 37,2 EU 85 6,5

- Nizozemí 62 1,2

- Rakousko 4 1,0

Slovensko 544 29,8

Vepřové maso čerstvé, 0203 2 555 147,5 EU 197 16,5

chlazené, nebo zmrazené - Rakousko 35 3,1

- Dánsko 59 6,2

Polsko 21 2,6

Slovensko 1 648 97,1

Rumunsko 345 15,0

Drůbež, maso a jedlé 0207 4 565 349,5 EU 2 579 229,7

droby drůbeží, čerstvé - Německo 2 329 211,8

chlazené nebo zmrazené Slovensko 1 682 89,3

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Odpovědný pracovník: Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek