ZTAK: Jatečná zvířata a maso 2/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Jatečná zvířata a maso

Rok:2000

Číslo:2

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka: 13. 3. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1.Maso všeobecně *

1.1 FAO očekává vyšší ceny masa *

1.2 V SRN je očekáván pokles počtu potravinářských podniků *

1.3 Stavy skotu a prasat v Rakousku na nejnižší úrovni *

1.4 Koncepce vývoje živočišné produkce v Polsku *

1.5 Polské jatky musí věnovat pozornost dodržování standardů EU *

1.6 Pokles stavů hospodářských zvířat v Maďarsku *

2.Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 Vývoj na trhu jatečného skotu SRN v lednu *

2.2 Ceny telat v SRN klesají *

2.3 Hrubá vlastní produkce hovězího masa v EU *

2.4 Cenová situace v EU *

3.Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 Dánský masný průmysl *

3.2 Vyšší vývoz vepřového masa z Dánska *

3.3 Řetězce tlačí na ceny vepřového masa *

3.4 Od poloviny ledna malá nabídka jatečných prasat *

3.5 Nízké ceny prasat snižují příjmy zemědělců *

3.6 Cenová situace v EU *

3.7 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách *

4.Jatečná drůbež, drůbeží maso, ovce *

4.1 Nizozemská produkce drůbeže lehce stoupá *

4.2 Klesají dovozy krůtího masa do SRN *

4.3 Přebytky drůbežího masa v ZSVE *

4.4 Prémie EU za rok 1999 pro bahnice stanoveny *

Přílohy………………………………………………………………………………………...24

Seznam zkratek

1. Maso všeobecně

1. FAO očekává vyšší ceny masa

Přes všeobecně příznivé konjunkturní vyhlídky očekává FAO v r. 2000 pouze mírný vzestup světové spotřeby masa. Experti této organizace vidí příčinu v omezené nabídce tzv. červeného masa v nejdůležitějších produkčních a exportních zemích a z ní pramenícím vzestupu jeho cen. Zatímco světová produkce drůbežího masa má opět citelně vzrůst o 3 % na 65,6 mil. t, zvýší se celková produkce masa pouze o 0,9 % na 229,2 mil. t. K tomuto vývoji přispělo především snižování stavů prasat v průmyslových zemích a zadržovaná obnova stád skotu. Poprvé od roku 1992 dochází ke světovému poklesu produkce hovězího masa, a to o 0,9 % na 56,2 mil. t. Produkce vepřové masa by se měla, podle odhadů FAO, zvýšit pouze o 0,4 % na 89,5 mil. t. Působí zde váhavé provádění strukturálních změn v EU a ve Spojených státech. Při nízkých cenách krmiv budou zvyšovat své podíly na produkci v rostoucí míře velké podniky. Světová produkce skopového masa se má v roce 2000 zvýšit o 1,7 % na 11,7 mil. t.

Tab. 1: Světová produkce masa (1998 až 2000; v mil. t)

1) Odhad

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 8, s. MM 1

Prognózy exportu masa v kalendářním roce 2000 jsou zdrženlivé. FAO odhaduje, že světový vývoz 15,8 mil. t masa bude v podstatě stagnovat na úrovni roku 1999. Ve vyspělých zemích, na které připadají cca tři čtvrtiny všech vývozů masa, bude méně masa k exportním účelům. Dovozní potřeba Asie bude sice dále stoupat, nikoli však ve stejném tempu jako v r. 1999. Rovněž dovozy Severní Ameriky budou, v důsledku vyrovnávání vlastní nižší produkce, stoupat. Tyto trhy však nebudou schopny nahradit pokles dovozů do Ruska. FAO počítá s tím, že Spojené státy budou moci opět letos, poprvé od 80. let, dodávat do zahraničí méně masa. Vývozy EU budou omezeny v důsledku dohodnuté horní hranice vývozu masa v rámci dohod WTO, neboť od července roku 2000 nebude možno převádět nevyčerpané exportní kvóty subvencovaného masa. Podíl na světovém trhu naproti tomu pravděpodobně zvýší exportéři masa z Jižní Ameriky, kteří budou profitovat z devalvované brazilské měny a z dobrých obchodních vztahů s jihoamerickými zeměmi.

Tab. 2: Světový export masa (1998 až 2000; v tis. t)

1) Odhad

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 8, s. MM 2

Světový trh masa byl v roce 1999 charakteristický nízkými cenami krmiv, zotavující se poptávkou v Asii, silnými měnovými vlivy, a rostoucím nasazením exportních podpor všeho druhu v průmyslových zemích. Produkce a spotřeba masa stouply podle údajů FAO o cca 2 % na 227 mil. t. Hlavním nositelem tohoto trendu bylo opět drůbeží maso. Dvě třetiny nárůstu produkce připadaly na rozvojové země, přičemž se jejich podíl na celkové objemu produkce zvýšil na 54 %. V r. 1970 tvořil podíl rozvojových zemí na celkové světové produkci pouze okolo jedné třetiny. Spotřeba na obyvatele se ve třetím světě v r. 1999 zvýšila pouze nepatrně na 26,6 kg. V průmyslových zemích vzrostla - po dlouhodobém poklesu - o cca 2 % na 79 kg. V Asii ve stejném období vykazuje nárůst řádově v dvoumístných číslech. Znovuoživení světového trhu masa se projevilo ve váhavé, ale v trvající změně trendu indexu cen masa.

2. V SRN je očekáván pokles počtu potravinářských podniků

Drastický pokles počtu podniků potravinářského průmyslu SRN očekává Rabobank International. Podle šéfa této banky v SRN M.G. Schneidera, přečká jako nezávislá jednotka nastávající konsolidaci potravinářského trhu v SRN pouze každý třetí podnik ze současných 6 000. Tento peněžní ústav vychází z toho, že okolo jedné třetiny německých producentů potravin bude muset v průběhu tohoto desetiletí ukončit svoji obchodní činnost. “Postihne to podniky, které nemají výrazný podíl na trhu, nedisponují dostatečnými produkčními kapacitami a rovněž nemají ani ochrannou známku, která by byla atraktivní pro převzetí jiným velkým podnikem,” uvedl Schneider. Další třetina dnešních producentů potravin bude “pohlcena” vítězi z procesu konsolidace trhu, ať již převzetím, či fúzí. Pro německé mlékárenství předpovídá redukci současných 160 mlékáren na 30 podniků v roce 2010. Ze současných 50 podniků německého masného průmyslu má během pěti let dominovat na domácím trhu pouze 10 - 15 podniků. Při této příležitosti vyzval potravinářský maloobchod k zastavení bourání masa ve vlastních zařízeních.

3. Stavy skotu a prasat v Rakousku na nejnižší úrovni

Rakouský chov skotu a prasat byl v roce 1999 dále omezen. Vyplývá to ze sdělení rakouského statistického úřadu vycházejícího z předběžných výsledků všeobecného sčítání hospodářských zvířat k 1. prosinci 1999, provedeného poprvé od roku 1995 celkově a nikoli jen namátkově. Podle těchto údajů poklesly stavy skotu, v porovnání s výsledky sčítání ke stejnému datu v roce 1998, o 1 % na 2,155 mil. ks, což je dosud nejnižší úroveň, která kdy byla při sčítání zjištěna. Ve stejném období se snížil počet chovatelských farem skotu o 2 % na 101 500. Z toho vyplývá, že v jednom hospodářství bylo chováno v průměru 21 ks skotu. Postupný pokles počtu chovatelů je zřetelnější při porovnání nejnovějších výsledků sčítání s výsledky sčítání z roku 1995, kdy bylo zjištěno 116 600 chovatelských subjektů s 2,326 mil. ks skotu, a průměrný stav skotu na farmu činil 20 ks.

Ještě nepříznivěji se projevují změny ve struktuře chovu prasat. Podle uvedeného zdroje bylo při prosincovém sčítání 1999 zjištěno 86 200 chovatelských farem, které chovaly cca 3,431 mil. prasat. V porovnání s rokem 1998 to představovalo snížení o 10 %. Na jedno hospodářství připadalo v průměru 40 ks prasat. V roce 1995 bylo registrováno 112 100 chovatelských subjektů, které chovaly celkem 3,7 mil. prasat, což představovalo v průměru 33 ks na farmu.

Stavy kuřat se v porovnání se stejným obdobím roku 1998 zvýšily v prosinci 1999 o 2 % na téměř 13,8 mil. ks a počet chovatelských subjektů poklesl o 8 %.

Ke snížení stavů o 3 % na 352 000 ks došlo v uvedeném období také u ovcí. Ke zvýšení o 6 % na 57 400 ks však došlo u stavů koz.

4. Koncepce vývoje živočišné produkce v Polsku

Tržní hospodářství a připravovaná integrace Polska do EU zvýraznily nedostatky v sektorech živočišné výroby. Zrušení přímého státního dohledu a vlivy trhu vedly k hluboké krizi. Producenti často nejsou schopni pokrýt skutečné potřeby kupujících. Živočišná výroba je přitom jedním z nejdůležitějších odvětví celého polského hospodářství:

Ř představuje cca 2/3 celkové produkce polského zemědělství,

Ř za potraviny živočišného původu vydávají polští spotřebitelé cca 15 % rodinného rozpočtu, resp. 50 % výdajů za potraviny,

Ř zpracování masa, mléka a ryb se podílí 40 % na produkci polského potravinářského průmyslu,

Ř podíl živočišných výrobků na vývozu zemědělských výrobků a potravin představuje 40 %. Dosáhl hodnotu 1,5 mld. USD, zatímco podíl této skupiny na dovozu do Polska nepřesahuje 15 % z celkového dovozu tohoto odvětví. Z toho vyplývá aktivní saldo obchodní bilance ve výši cca 1 mld. USD.

Tato silná pozice živočišných výrobků na trhu znamená, že jakékoliv změny v tomto sektoru zemědělské produkce nesmí vést k jeho omezení, nýbrž mají spíše přispět ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti, efektivnosti a přizpůsobivosti změněným tržním podmínkám.

V 90. letech klesla polská živočišná produkce o cca 5 %, především v důsledku omezení produkce mléka a hovězího masa. Současně s tím proběhly strukturální změny, i když především ve zpracovatelském průmyslu. Naproti tomu se však značně zvýšila atraktivita živočišných výrobků. Rozměry těchto změn byly rozdílné, podobně jako problémy, se kterými se muselo toto odvětví ke zvýšení tržní konkurenceschopnosti vyrovnávat.

Hovězí maso

V 90. letech se značně snížila polská produkce hovězího masa. Tento pokles stále pokračuje a zatím nejsou náznaky obratu. Produkce je nyní o polovinu nižší než před deseti lety. Hlavní příčinou je nízká poptávka na domácím trhu, což vede k nízkým cenám a k poklesu rentability této produkce. Hovězí maso je, stejně jako dříve, vedlejším produktem mlékárenského sektoru, což se negativně projevuje v jeho kvalitě a také v jeho kulinářských vlastnostech. Je určeno především k dalšímu potravinářskému zpracování. Již tak špatná situace se dodatečně zhoršila v důsledku obav spotřebitelů v souvislosti s aférou BSE. V Polsku neexistuje rozvinutý chov skotu masného typu. V polovině 90. let vznikl projekt na oživení jeho chovu. Získal dokonce status rozvojového programu, podporovaného zvýhodněnými investičními kredity. Bohužel se nezdařil, a tak zatím zůstaly přirozené možnosti polského zemědělství nevyužity. Přesto analýzy naznačují, že šance v rozvoji produkce hovězího masa nejsou o nic horší než šance mléčného průmyslu. Hovězí maso by se mohlo stát důležitým polským exportním artiklem.

Případné rozvojové programy se nemohou koncentrovat pouze na projekty ke zvyšování produkce hovězího masa. Spíše by se měly pokusit změnit stravovací zvyklosti polské společnosti cestou odpovídajících propagačních a osvětových opatření. To se jeví jako jediná cesta k oživení poptávky.

Na této úrovni by měly být těmto aktivitám podřízeny produkční programy. Ty však budou vyžadovat nasazení veřejných prostředků. Přispějí-li však ke zvýšení poptávky, stane se produkce hovězího masa atraktivní i pro privátní kapitál. Potom již nebude financování veřejnými prostředky nutné.

Vepřové maso

Produkce vepřového masa je stále nejdůležitějším sektorem polského zemědělství. V dobách změny systému se dokonce jeho pozice ještě posílila. Nyní je o 10 % vyšší než na konci 80. let a to i při snížení stavů o 5 %. V 90. letech došlo i k zmenšení cyklických výkyvů produkce a lze říci, že se toto odvětví dobře přizpůsobilo kolísání poptávky.

Rovněž zpracování vepřového masa se v posledních letech vyvíjelo rychle. Vysokou dynamikou se především vyznačuje produkce uzenin a konzerv, zejména v důsledku nárůstu exportu na východní trhy. Po ruské krizi se situace poněkud zhoršila, ovšem produkce uzenin je stále vysoká jako před ní.

Základním problémem je malá zmasilost prasat. Systematicky se sice zvyšuje, je však stále o 1/5 nižší než v EU. Důsledky této nevýhody byly dlouhá léta zmírňovány exportem jednoduchých masných výrobků na východní trhy. Byl odstartován program ke zvýšení podílu svaloviny, v poslední době však byly omezeny potřebné finanční prostředky. Lze jen doufat, že si trh vynutí v této oblasti podstatný pokrok.

Jiným problémem tohoto sektoru je velké rozdrobení jak produkce prasat, tak také zpracování masa. Pouze 50 % stavů prasat je koncentrováno do 50 000 podniků, které chovají více než 50 prasat. Ve více než 1 mil. hospodářství je chováno méně než 10 prasat. Podobně to platí i pro jatky. V Polsku existuje několik tisíc místních jatek a řeznictví, jejichž podíl na produkci pro obchodní účely překračuje 50 %. Je to doprovázeno nízkým technickým a hygienickým standardem těchto podniků. Odhaduje se, že pouze 40 - 50 % průmyslových jatek splňuje standardy EU, či by je po modernizaci mohlo splňovat.

Všechny rozvojové programy v tomto odvětví se zaměřují na zvýšení zmasilosti, na koncentraci produkce, jakož i na přestavbu a modernizaci jatek. Nevyhnutelná je redukce jejich počtu, jakož i výstavba a modernizace takových objektů, které by splňovaly standardy EU a nového veterinárního zákona.

Tab. 3: Podíl svaloviny jatečných prasat v Polsku a ve vybraných zemích EU

Drůbež

Produkce a zpracování drůbeže patří dlouhé roky k nejrychleji se rozvíjejícím sektorům polského zemědělství a potravinářství. Produkce drůbeže se v porovnání s koncem 80. let zvýšila o 5 %. Podobné je to také u porážek drůbeže. Současně s tím došlo i k rychlému rozvoji zpracování drůbežího masa. Lze tedy hovořit o tržní expansi tohoto odvětví, kterou lze vysvětlit rostoucí poptávkou po libovém a dietním mase. Drůbež má nyní stejnou pozici, jakou mělo dříve hovězí maso. Vývoj na vnitřním polském trhu si vynutí další zvyšování produkce drůbeže a jejího zpracovávání. Ohrožení tohoto sektoru představují vysoké výrobní náklady, které jsou často obdobné či vyšší než v zemích EU. Připravovaný přístup k EU vyžaduje zvýšení efektivnosti produkce. Odpovídající opatření musí být provedena jak na straně struktury produkce drůbeže a chovatelských technologií, tak i v oblasti produkce krmiv. Rychlý rozvoj krmivářského průmyslu, často za účasti zahraničních investorů, by měl vést ke zlepšování konkurenceschopnosti polského drůbežářství.

Ovce

Chov ovcí je klesajícím sektorem polského zemědělství. V 90. letech poklesly stavy na 420 000 ks. Podobně je tomu u skopového masa, jehož produkce se snížila na cca 5 000 t. Tento sektor je téměř plně orientován na export, jehož hodnota ovšem neustále klesá. Exportní kvóty skopového masa do EU využívá Polsko pouze na 25 %. V Polsku neexistuje pro toto maso prakticky trh, protože je zřídkakdy spotřebiteli žádáno.

Poklesla i poptávka po ovčí vlně a proto je rentabilita chovu ovcí velmi nízká. Program na podporu chovu ovcí nepřinesl žádný efekt, neboť se koncentroval na jejich produkci a nikoliv na oživení poptávky. Sotva lze očekávat, že se tato situace v budoucnu změní.

5. Polské jatky musí věnovat pozornost dodržování standardů EU

Před přístupem k EU se musí cca 2 800 polských jatek soustředit na dodržování veterinárních ustanovení EU a ustanovení o ochraně zvířat. Standardy EU v současné době splňuje asi 20 podniků, které smí vyvážet maso do EU. Vyplývá to ze sdělení na semináři polských chovatelů hospodářských zvířat, ochránců zvířat a zemědělských expertů.

6. Pokles stavů hospodářských zvířat v Maďarsku

Vzhledem k rozbití dřívějších produkčních jednotek a k vlastnické struktuře poklesly v 90. letech stavy hospodářských zvířat v Maďarsku na polovinu a živočišná produkce na cca 60 %. Vyplynulo to z konference maďarských chovatelů hospodářských zvířat. Hlavní úkoly tohoto sektoru jsou spatřovány nejen ve zlepšování podmínek chovu a krmení, ale i ve zdravém zvyšování stavů zvířat. Maďarské ministerstvo zemědělství doporučuje např. zvýšení stavů prasat ze současných 5,5 mil. ks na 6,0 mil. ks v roce 2002. K mimořádně podporovaným oblastem má patřit také chov ovcí, neboť poptávka po těchto produktech bude, podle mínění ministerstva, stoupat.

2. Jatečný skot, hovězí maso

1. Vývoj na trhu jatečného skotu SRN v lednu

Při rostoucí nabídce a klidné poptávce se trh jatečného skotu v SRN ocitl v lednu 2000 pod tlakem a ceny vesměs klesly. Nadbytečná nabídka byla zaznamenána především u mladých býčků. Nyní ovlivňují trh zvířata, která byla zemědělci záměrně zadržována ve stájích v očekávání zvýšení prémií v rámci Agendy 2000. Zároveň poklesla i poptávka po hovězím mase, neboť obchod necítil potřebu doplňovat své zásoby.

Ceny placené zemědělcům za mladé býčky v obou prvních lednových týdnech 2000 znatelně poklesly. Teprve od poloviny ledna se nabídka snížila a ceny se mohly poněkud zotavit. Sledované ceny za mladé býčky masné třídy R3 se v průměru SRN snížily na 5,17 DEM/kg. j. hm. (95,23 Kč), což bylo o 0,05 DEM (0,92 Kč) méně než v prosinci 1999 a o 0,12 DEM (2,21 Kč) méně než počátkem roku 1999.

Rovněž při prodeji krav počátkem roku 2000 došlo ke snížení cen. V průběhu ledna se ovšem ceny mohly poněkud zpevnit, ačkoliv obchod s masem z krav nikterak nepřispěl k odlehčení trhu. Za krávy třídy O3 byla dosažena cena 3,55 DEM/kg j. hm. (65,39 Kč), což bylo o 0,06 DEM (1,10 Kč) méně než v prosinci 1999, ovšem o 0,34 DEM (6,26 Kč) více než před dvanácti měsíci.

V podnicích SRN s oznamovací povinností bylo poráženo týdně 49 700 ks, tedy o 7,9 % více než v prosinci 1999, ovšem o 4,9 % méně než v lednu 1999.

2. Ceny telat v SRN klesají

Poptávka po telecím mase v SRN byla v prvních týdnech roku 2000 sezónně mírná. Ceny vyplácené zemědělcům za telata byly pod velkým tlakem. Vážený průměr cen jatečných telat tř. R2 v SRN klesl v lednu 2000, v porovnání s prosincem 1999, o 1,05 DEM (19,34 Kč) na 8,50 DEM/kg j. hm. (156,57 Kč), což bylo o 0,61 DEM ( 11,23 Kč) méně než počátkem roku 1999. Německé podniky s ohlašovací povinností zpracovávaly týdně cca 5 200 telat, což bylo téměř o 28 % méně než v prosinci 1999 a o 7,9 % než v lednu 1999.

Přepočet: 1 DEM = 18,240 Kč

3. Hrubá vlastní produkce hovězího masa v EU

Hrubá vlastní produkce masa v EU v r. 1999 stoupla, podle předběžných odhadů ZMP, o 700 000 t, tedy o téměř 2 % na 39,2 mil. t jatečné hmotnosti a vnitřností.

Pokles HVP hovězího a telecího masa, který začal v r. 1995, v r. 1999 nepokračoval. Produkcí 7,66 mil. t j. hm. Byla mírně překročena úroveň r. 1998.

Spotřeba hovězího a telecího masa v EU v r. 1999 znovu stoupla a dosáhla, podle prvních odhadů, 7,37 mil. t, což bylo o 1 % více než v r. 1998, ale stále ještě méně o 2 % než v r. 1995, tedy před krizí BSE.

4. Cenová situace v EU

Tab. 4: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 25. 2. do 2. 3. 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 10, s. KM 28

Tab. 5: Tržní ceny skotu v EU

(EUR za 100 kg j.hm. studené)

Pramen: AMA-07/ EK

3. Jatečná prasata, vepřové maso

1. Dánský masný průmysl

Dánské zemědělství produkuje ročně více než 23 mil. ks prasat a z této produkce je 80 - 85 % exportováno. Podíl vývozu prasat a vepřového masa na celkovém dánském vývozu činí cca 8 % a tato komodita je nejdůležitějším vývozním artiklem Dánska.

Počet dánských producentů prasat soustavně klesá, přesto se však produkce těchto zvířat od roku 1970 téměř zdvojnásobila. Tento vývoj s sebou přináší vyšší koncentraci stavů prasat. Dnes prakticky 30 % podniků produkuje více než 80 % celkové výroby prasat. Nároky na ochranu životního prostředí, m.j. na vyváženost mezi objemem produkce a obhospodařovanou plochou, tvoří hranici velikosti produkčních podniků.

K obdobnému vývoji dochází i u jatek, kde před 30 lety existovalo více než 70 jatečných společností a dnes jsou pouze tři. Procesem fúzí prochází tento sektor z nutnosti přizpůsobit se mezinárodním konkurenčním podmínkám.

Již více než 100 let je pro dánské zpracovatelské podniky v zemědělství charakteristická družstevní struktura. Proto je také 95 % dánské produkce prasat poráženo, zpracováváno a komercializováno v družstevně organizovaných podnicích.

Dánské vepřové maso a masné výrobky jsou vyváženy do celého světa. Hlavními trhy jsou země EU, především SRN a V. Británie, dále Japonsko, země Východní Evropy a USA.

Hlavní část exportu tvoří chlazené nebo mražené díly. Slanina (Bacon), která byla dříve hlavním vývozním artiklem, tvoří dnes jen malou část vývozu, tradičně především do V. Británie. Velkou část vývozu tvoří masné konzervy, jako např. vařená šunka a různé druhy mletého masa.

Jak již bylo uvedeno, z největší části jsou vyváženy suroviny a polotovary k dalšímu zpracování. Proto jsou také producenti při stanovování kvalitativních cílů dánské produkce prasat velmi vstřícní přáním a požadavkům zpracovatelského průmyslu. Hlavní položkou jsou přitom vepřové díly “ušité na míru”, stejného druhu, odkostěné kusy masa, podle požadavků zákazníků zbavené šlach, připravené a porcované. Jedná se o výrobky s velkou přidanou hodnotou, v principu o vysoce zhodnocenou surovinu, která se zřetelně odlišuje od tradičního standardního zboží.

Hlavní strategie spočívá v úsilí, stát se a být dodavatelem těchto vysoce zhodnocených polotovarů. Tak může být také tento sektor na čelném místě při prodeji čerstvého vepřového masa maloobchodu, který je charakterizován silnou konkurencí.

O prodej dánského vepřového masa se starají jednotlivé jateční společnosti a exportní podniky. Celé toto odvětví však vede společně různé kampaně a provádí kolektivní opatření na podporu odbytu. Především to platí pro rozhodující odbytové trhy SRN, Japonsko a V. Británii. Speciálně u obou posledně jmenovaných zemí je při komercializaci dánského vepřového masa využíváno známé dánské logo - DANISH.

Pro porovnání probíhajícího vývoje v oblasti koncentrace dánského chovu prasat uvádíme publikované údaje za roky 1988 a 1998. Vzhledem k tomu, že v německém překladu z dánštiny je použito výrazu “Lieferanten”, ponecháváme český ekvivalent “dodavatelé”, ačkoliv se zřejmě jedná spíše o producenty. V každém případě je však patrný pokles těchto subjektů v kategoriích 1 - 2 000 ks a nárůst v kategoriích vyšších.

Tab. 6: Struktura dánských dodavatelů prasat, 1988

Pramen: Danske Slagterier- Data, 23. 02. 00

Tab. 7: Struktura dánských dodavatelů prasat, 1998

Pramen: Danske Slagterier - Data, 23. 02. 00

2. Vyšší vývoz vepřového masa z Dánska

Dánský export vepřového masa zaznamenal v roce 1999 objemem 1,475 mil. t pravý boom. Více než jedna třetina vývozů byla směrována do třetích zemí, z nichž nejdůležitějšími byly Japonsko (205 000 t), Rusko (110 000 t) a Jižní Korea (60 000 t). Jak se uvádí, export do EU poklesl z 926 000 t v roce 1998 na 890 000 t v roce 1999. Pouze vývoz do SRN se zvýšil o 5 000 t na 320 000 t v roce 1999. Pro rok 2000 odhadují dánští experti další zvýšení exportu vepřového masa na německý trh na 360 000 t až 380 000 t.

3. Řetězce tlačí na ceny vepřového masa

Ještě v polovině ledna 2000 se pohybovala CZV prasat v SRN pod hranicí 2 DEM/kg j. hm. Od té doby ceny stoupají. Na konci první únorové dekády (10. 2. 00) bylo dosažena cena 2,38 DEM/kg j. hm. (43,45 Kč). Ceny se zpevnily i v dalších zemích. Tento vývoj však není výsledkem mimořádného odbytu masa, nýbrž nízké nabídky prasat v Evropě. V tom je rovněž současný problém. Potravinářský maloobchod registruje totiž zdrženlivou poptávku spotřebitelů po vepřovém mase. Ze zkušeností je známo, že čím nižší je maloobchodní cena, tím více spotřebitelé nakupují. Aby toto mohl potravinářský maloobchod využit, má zájem na cenově výhodném nákupu masa. Obchodní řetězce představují vůči jatkám ohromnou moc. Kdo nemůže dodávat za ceny podle představ těchto řetězců, není jednoduše do seznamu jejich dodavatelů “zalistován”. V důsledku toho se jatky musí bránit. Proti řetězcům jsou ovšem jednotlivé jatky bezbranné. Zdá se, že je pro jatky pouze jediná cesta: nakupovat od producentů za výhodnější ceny. Z hlediska jatek je tedy snaha brzdit vzestupný trend cen prasat a tímto způsobem se může situace na trhu rychle změnit. Za této situace na trhu prasat je již těžké hovořit o příznivé tendenci. Co se nyní děje na trhu je změnou měřítek. Nepředvídatelné pády nelze proto vyloučit.

Přepočet: 1 DEM = 18,258 Kč

4. Od poloviny ledna malá nabídka jatečných prasat

Počátkem roku 2000 převyšovala na německém trhu jatečných prasat nabídka poptávku, neboť potravinářský obchod téměř nedoplňoval své zásoby, protože prosincové svátky připadaly na konec týdne a ceny proto klesaly. Tato tendence se však změnila ve druhé polovině ledna. Od poloviny tohoto měsíce byla nabídka jatečných prasat malá, což částečně souviselo s povětrnostními podmínkami a také s tím, že jatečně zralá prasata nebyla na trh přechodně dodávána. Ceny se ke konci ledna zvýšily, ovšem v obchodě s vepřovým masem mohly být prosazeny vyšší požadavky pouze podmíněně.

Vážený průměr cen prasat tř. E v SRN se přesto v lednu zvýšil o 0,17 DEM na 2,09 DEM/kg j. hm. (38,49 Kč), což bylo o 0,36 DEM/kg j. hm. (6,63 Kč) více než počátkem roku 1999.

V německých jatkách a závodech na zpracování masa, které mají ohlašovací povinnost, bylo zpracováváno v lednu 1999 v průměru 629 300 prasat týdně, což bylo o 2,1 % méně než v prosinci 1999 a o 9,3 % méně v meziročním porovnání.

Přepočet: 1 DEM = 18,420 Kč

5. Nízké ceny prasat snižují příjmy zemědělců

Hluboký pokles cen prasat způsobil pokles příjmů německých zemědělských podniků. Podle spolkového ministra zemědělství, došlo v hospodářském roce 1998/99 ke snížení zisku zemědělských podniků, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, o 7,3 % v porovnání s předcházejícím rokem 1997/98. V průměru byl docílen zisk ve výši 53 457 DEM (1,008 mil. Kč) na podnik. Za hlavní příčinu jeho snížení označil ministr extrémně nízké ceny prasat, které byly v průběhu hospodářského roku na nejnižší průměrné úrovni od vzniku SRN. U podniků, zaměřených na chov a výkrm prasat, došlo ke snížení zisku o 83,5 % na pouhých 11 000 DEM (207 427 Kč) v porovnání s r. 1997/98 a dosáhl tak “katastrofálních rozměrů”. Zatímco podniky orientované na rostlinnou výrobu či podniky smíšené vykazují rovněž pokles zisku, přispěly vyšší ceny mléka k nárůstu zisku u podniků zaměřených na produkci krmiv. Pro probíhající hospodářský rok 1999/00 očekává ministerstvo celkově mírné zlepšení situace. Německý svaz rolníků (DBV) vyzval spolkovou vládu k zaujetí stanoviska k celé situaci a ke korigování národní daňové a finanční politiky.

Přepočet: 1 DEM = 18,857 Kč

3.6 Cenová situace v EU

Tab. 8: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 21. 2. do 27. 2. 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 10, s. KM 12

3.7 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách

Tab. 9: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg ž. hm., údaje zaokrouhleny)

1) Nový kontrakt, 54 % svaloviny, 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab. 10: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso, ovce

1. Nizozemská produkce drůbeže lehce stoupá

Produkce drůbeží masa v Nizozemí v roce 1999 lehce stoupla. Podle předběžných údajů příslušného nizozemského komoditního úřadu stoupla HVP tohoto masa o 1 % na 609 000 t. Poražené množství drůbeže je vzhledem k dovozu živých zvířat řádově o 100 000 vyšší a dosáhlo v roce 1999 výše 744 000 t. Z toho 663 000 t připadá na kuřecí maso, což v porovnání s rokem 1998 odpovídá zvýšení o 0,3 %. Pokles byl zaznamenán u produkce krůtího masa, která činila 28 000 t a byla o 7 % nižší než v roce 1998.

Nizozemské drůbežářství je stále orientováno na export. Vývozy se v roce 1999 znovu zvýšily o 2 % na 698 000 t, včetně 55 000 t živé drůbeže. Jsou ovšem také dovážena velká množství - v roce 1999 334 000 t včetně živé drůbeže, což bylo o 0,3 % více než v roce 1998. Stupeň soběstačnosti přesáhl v uvedeném období hranici 200 %. Spotřeba drůbeže na obyvatele Nizozemí dosáhla 21,9 kg, což v porovnání s rokem 1998 představovalo zvýšení o 0,1 kg. Nárůst se projevil především ve zvýšení spotřeby perliček a kachen, zatímco spotřeba kuřat a krůt zůstala relativně stabilní. Asi 3/4 spotřeby připadalo na kuřecí maso, následované krůtím masem, jehož podíl činil cca 12 %.

2. Klesají dovozy krůtího masa do SRN

Podle ZMP se již několik měsíců snižují dovozy krůtího masa do SRN. I to vedlo k tomu, že se ceny této drůbeže poprvé po několika letech začaly v celé Evropě mírně zvyšovat. Projevuje se to i v maloobchodních cenách. Jeden kilogram čerstvého krůtího masa stál v lednu 2000 v německém maloobchodě v průměru 15,49 DEM (285,32 Kč), tedy o 1,3 % více než v prosinci 1999. Toto malé zvýšení ceny nemění nic na tom, že je obecně cenová hladina krůtího masa nízká, zdůrazňuje ZMP. Krůtí prsa se v minulých letech v důsledku rostoucí zahraniční i domácí nabídky neustále zlevňovala. Na počátku 90. let platil spotřebitel za 1 kg krůtího masa přes 17,0 DEM (313,14 Kč), v roce 1999, podle údajů ZMP, již jen 15,35 DEM (282,74 Kč).

Přepočet: 1 DEM = 18,24 Kč

3. Přebytky drůbežího masa v ZSVE

Před krátkým časem zveřejnila EK přehled vývoje a výhled na trzích drůbežího masa v ZSVE. Ve své prognóze pro deset východoevropských zemí, které se ucházejí o přijetí do EU, vychází EK z tzv. status quo hypotézy, podle níž současná politika Bulharska, ČR, Estonska, Maďarska. Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska bude v této oblasti pokračovat. Nebere při tom v úvahu, že některé z těchto států budou do roku 2006 již přijaty za členy EU. Jak vyplývá z následující tabulky, má se na trzích drůbežího masa těchto zemí projevit v roce 2006 přebytek ve výši 56 000 t.

Tab. 11: Situace a perspektivy na trzích drůbežího masa ZSVE (1996 až 2006)

Tab. 11: Situace a perspektivy na trzích drůbežího masa ZSVE (1996 až 2006)

Pokračování tabulky

Pramen: Eier, Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 9, s. 5

4. Prémie EU za rok 1999 pro bahnice stanoveny

Evropská komise stanovila konečné částky na prémie pro bahnice za rok 1999. Producenti těžkých jehňat s živou hmotností nad 25 kg obdrží v přepočtu 42,40 DEM (779,53 Kč) za bahnici (v roce 1998 43,99 DEM/806,24 Kč/), producenti lehkých jehňat obdrží prémii ve výši 33,92 DEM (639,62 Kč) za ks (v roce 1998 35,20 DEM). V nepříznivých oblastech budou tyto prémie doplněny mimořádnou subvencí, která činí nezměněně 12,99 DEM (244,95 Kč) u těžkých jehňat a 11,69 DEM (220,43 Kč) u lehkých.

V pozadí mírného snížení poskytovaných prémií byl, podle spolkového ministerstva zemědělství, vývoj CZV jehněčího masa. Po jejich rychlém zvýšení v rámci EU, zejména na počátku BSE krize, klesly tyto ceny v roce 1998 o 13,6 %. V roce 1999 se sice poněkud zotavily a v průměru celého roku 1999 byly o 1,6 % vyšší než v roce 1998. Zůstaly však pod úrovní vysokých cen roku 1997 a 1996. Poklesy byly znovu doprovázeny netypickým průběhem sezóny, v níž nebyly dosaženy obvyklé vysoké velikonoční ceny.

CZV jehněčího masa v SRN v roce 1999, v porovnání s rokem 1998, značně poklesly, a v průměru činily 620,98 DEM/100 kg j. hm.(11 709,82 Kč). Příjmy německých zemědělců za jehněčí maso poklesly v roce 1999 o 4 % pod průměr cen EU. Letošní naděje na zvýšení cen je, podle spolkového ministerstva, příznivější, neboť se při současné nižší nabídce zvyšuje poptávka. Se stoupajícími cenami ve velikonočním obchodě lze, podle těchto výhledů, počítat.

Přepočet: 1 DEM 1998 = 18,328 Kč

1999 = 18,857 Kč

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (leden 2000, prosinec 1999, leden 1999, v DEM a národních měnách)

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kuřat za 1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 22, s. 8

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek