ZEMĚDĚLSTVÍ 1996 - 1997 (1. část)

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

ZEMEDELSTVÍ

1. cást

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Jirí Dubec, reditel odboru strategie a komodit

Autori:

Ing. Jan Adamec

Ing. Robert Adamec

Ing. Miloš Cypra

Ing. Jan Grznár

Ing. Jirí Hojer

Ing. Petr Hrdý

Ing. Marie Hrubá

Ing. Eva Klegrová

Ing. Luboš Miltr

paní Irena Pischnothová

Ing. Karol Peša

Ing. Pavel Popelka

Ing. Markéta Roubalová, CSc.

Ing. Josef Skolil

Ing. Milan Splítek, CSc.

Ing. Jan Svoboda

Ing. Ilja Sysel

Ing. František Sýkora

Ing. Eduard Šiman

Ing. Zdenek Škopek

Ing. Miloslav Veinert

Ing. Zdenka Veselá

Návrh obálky: Ing. Jan Svoboda

Redakcní a jazyková úprava: Ing. Libuše Alterová, Ing. Jana Škopková

Technická úprava: Eva Valvodová

Odborní oponenti:

Prof. ing. Zdenek Podebradský, CSc.

Ing. Jan Ptácek, CSc.

Prof. ing. Karel Svoboda, CSc.

Ing. Jirí Zelenka Praha, kveten1998

OBSAH

Úvod

Vývoj zemedelství CR do roku 1996

ÚVOD

Zemedelství v Ceské republice doznalo od listopadových dnu roku 1989 znacných zmen. Co se nejvíce zmenilo, je prostredí, ve kterém se vše odehrává. Zemedelská výroba se presunula z exkluzivne chráneného a podporovaného prostredí do prostredí liberálního a tvrdého, které umožnuje prežívat silným a pripraveným. Jakkoli je diskutována a se svetem porovnávána úroven státní podpory, zustává jedno jisté - státní rozpocet muže dát jenom tolik, kolik ekonomika vygeneruje.

Každorocne se verejnosti dostává do rukou Zpráva o stavu zemedelství CR, neboli zkrácene takzvaná "Zelená zpráva". Zelená zpráva je statický materiál a podává velmi široký prehled statistických údaju za uplynulý rok a umožnuje tak posuzovat a vyhodnocovat výsledky. Zelená zpráva má široké vypovídací schopnosti, ale není svým zamerením urcena prímo široké zemedelské praxi a verejnosti.

Dosud chybela publikace, která by byla urcena širšímu okruhu zájemcu, tzn. jak zemedelcum, tak i ostatní verejnosti, která se o toto odvetví zajímá. Nejde tedy o urcitou specifickou publikaci Ministerstva zemedelství CR, ale o trend poskytování informací, kterým se orientuje i vetšina ostatních vyspelých státu. Jde o rozdelení informací do dvou toku podle ctenáre, kterému jsou urceny.

Publikace si klade za cíl dynamicky popsat a vyhodnotit to, co za poslední roky probehlo v zemedelství našeho státu. Zámerem je v maximální míre omezit pocet tabulek a grafu a soucasný stav zemedelství nastínit spíše v trendovém a polemickém pojetí. Velkou snahou autoru bylo zachovat maximální objektivitu a nicím necílený nadhled. Jde o první materiál tohoto druhu, který je v naší republice vydáván. Smyslem je popsat ve spojitostech jednotlivé milníky, které udávaly orientaci zemedelství a navazujících odvetví v nedávném období. Ponekud detailneji jsou vždy popisovány události posledního roku. Jedním z dalších duvodu pro vydání této publikace je i snaha zachytit urcité aspekty novodobé historie zemedelství, které jsou dosud uchovávány jen v pameti, a mohlo by tak dojít k jejich zapomenutí a casem možná i k nepochopení.

Jakkoli se nekomu muže zdát, že v textu je príliš casto zminováno zemedelství ve svete, zvlášte pak v Evropské unii, jde stále jen o záležitosti, které mají bezprostrední vliv na ceské zemedelství. Je skutecností, že se již nedá hovorit o izolovaném národním zemedelství a o izolovaném národním trhu. Co se deje doma, nelze dobre pochopit, pokud nebudeme znát a rozumet tomu, co se deje v okolí. Svetový trh, který obchoduje se zemedelskými a potravinárskými výrobky, je natolik integrovaný a provázaný, že neuznává hranice a nerozlišuje národnosti. Rovnež tak by bylo pošetilé hovorit o konkurenci pouze z národního pohledu. Dalším duvodem zminování evropského zemedelství je skutecnost, že at už je nekým kritizováno nebo naopak vychvalováno, jsme na jeho okraji a máme dve volby. Jednou, již odzkoušenou volbou je priklonení se k východu a tou druhou je, at již to bude jakkoliv složité, vstoupit do evropských struktur. Jelikož se náš stát v lednu roku 1996 podáním prihlášky rozhodl vstoupit do Evropské unie, a tedy i uplatnovat Spolecnou zemedelskou politiku, nezbývá, než se této orientaci co nejrychleji prizpusobovat a približovat. Pri tomto úsilí je systém nutno nejprve dobre znát a pochopit.

VÝVOJ ZEMEDELSTVÍ CR DO ROKU 1996

Zemedelství CR prošlo ve své historii od vzniku Ceskoslovenska v roce 1918 složitým vývojem. Prirozený vývoj zemedelství v ceských zemích, jehož koreny sahají hluboko do historie, dosáhl svého vrcholu v období první Ceskoslovenské republiky (1918 až 1938). Tehdejší zemedelství bylo založeno na selském stavu a zahrnovalo široké spektrum soukromovlastnických vztahu s vybudovanou infrastrukturou, zejména ve forme samosprávných hospodárských družstev. Byl dosažen vysoký stupen integrace zemedelské prvovýroby se zpracovatelskými cinnostmi.

Po roce 1948, tzn. po prevzetí vlády komunisty, byl zpretrhán predchozí prirozený vývoj zemedelství. Postupne byl nastolen tvrdý centrálne-direktivní systém sovetského typu. Bez zretele na predchozí vývoj a podle vzoru sovetského Ruska byla provedena násilná kolektivizace rolníku do formálních, tzv. jednotných zemedelských družstev (JZD), jejichž vzorem byly sovetské kolchozy. Soucasne byly likvidovány soukromovlastnické vztahy a podnikatelská struktura venkova vubec. Na zestátneném majetku byly vytvoreny, casto velmi neorganicky, velké státní statky po vzoru sovetských sovchozu. Ze zestátnených hospodárských družstev byly vytvoreny podniky zemedelského zásobování a nákupu. Celkove lze konstatovat, že ceskoslovenští komunisté dosáhli na konci padesátých let úplného zestátnení venkova, byt si JZD zachovala formální samosprávu.

Další vývoj zestátneného zemedelství byl charakterizován snahou komunistického režimu o prohloubení direktivních forem rízení a další koncentraci zemedelské výroby cestou násilného slucování JZD do velkých, neprehledných a težko riditelných celku. Cílem zemedelské politiky státu bylo predevším dosažení sobestacnosti ve výrobe potravin. Tento cíl však vycházel spíše z politických zámeru v dobe existence "železné opony", kdy komunistický blok provádel konfrontacní politiku proti demokratickým západním zemím.

Dílcí úspechy této státní zemedelské politiky, zejména rust hrubé zemedelské produkce ve stálých cenách (v roce 1980 o 21,6 % oproti roku 1970), však byly realizovány pouze za cenu neprimerene vysokých dotací ze státního rozpoctu. Zemedelství tak v centrálne-direktivním systému patrilo k silne preferovaným odvetvím, což ve svých dusledcích zpusobilo jeho neúmerný rozsah a nízkou efektivnost.

Politické zmeny po roce 1989 vedly predevším ke zrušení vedoucí úlohy komunistické strany a vytvorení spektra politických stran a hnutí. Došlo k jednoznacné orientaci na vytvorení spolecnosti založené na parlamentní demokracii s tržne orientovanou ekonomikou.

Nová ceskoslovenská vláda, nastolená behem "sametové revoluce", deklarovala v prosinci 1989 zámer zahájit proces transformace národního hospodárství k tržní ekonomice. Vláda vzešlá z prvních svobodných demokratických voleb v cervnu 1990 vyhlásila v zárí 1990 svuj program ekonomické reformy.

Tento program byl v Ceskoslovensku zahájen 1. ledna 1991. Ekonomická reforma zahrnovala zejména rychlou cenovou liberalizaci a prudké snižování dotací státním podnikum, liberalizaci zahranicního obchodu a navazující vnitrní konvertibilitu meny, regulaci mezd pro zachování komparativní výhody relativne nízkých mezd, tzn. konkurenceschopnosti vuci zahranicí, zvládání inflace, rychlou privatizaci vetšiny velkých státních podniku, z velké cásti bez predchozí restrukturalizace, restriktivní a fiskální (danová) opatrení pro udržení makroekonomické stability v prubehu privatizace. Významným opatrením v této oblasti byla vyhláška FMF c. 108/1991 Sb., o zavedení dovozní prirážky, která vstoupila v platnost dnem 1. 4. 1991 a byla zrušena k 1. 1. 1993.

Transformacní proces v zemedelství byl založen na principech obnovy vlastnických práv k pude a dalšímu zemedelskému majetku s cílem vytvorení tržne orientovaného, efektivního a mezinárodne konkurenceschopného odvetví. Hlavními transformacními nástroji byly majetkové restituce, transformace zemedelských družstev a privatizace státního majetku zemedelského sektoru.

Na transformaci zemedelství nebyla v zásade použita žádná zvláštní strategie. Privatizace státního majetku v zemedelství (státní statky, podniky zemedelského zásobování a potravinárské podniky) se rídila stejnými principy jako u jakéhokoliv jiného státního majetku. Nedostatecne byly uznány nevýrobní aspekty zemedelství (udržování krajiny v kulturním stavu) a aspekty spojené s tvorbou verejných statku (vliv na životní prostredí a potreba zachování osídlení venkova). Zjevnou odchylkou od obecných principu transformace bylo vytvorení regulacních mechanizmu pro zemedelství (FFTR/SFTR). Další zvláštní situací byla transformace zemedelských družstev, kde se jako konfliktní a casove nárocné ukázalo rozdelení akumulovaného družstevne vlastneného majetku.

Podstatnou roli v procesu transformace zemedelství sehrála legislativa, která musela vytvorit právní rámec transformace agrárního sektoru. Po rozhodujících politických zmenách v roce 1990 bylo nutné provést zásadní legislativní zmeny, nebot stávající legislativa byla vytvárena pro potreby socialistického systému.

Transformace po roce 1989 znamenala pro zemedelství i výrazné ekonomické dusledky, zejména v oblasti financování.

Do roku 1989 bylo financování zemedelsko-potravinárského komplexu rešeno prostrednictvím centrálního státního rízení ekonomiky. To se týkalo jak dotacní politiky, tak poskytování úveru do zemedelství, které nebyly poskytovány na komercním základe, nýbrž podle hledisek státní zemedelské politiky. Hlavním cílem bylo zajištení plné sobestacnosti ve výrobe zemedelských produktu mírného pásma a rešení dusledku tzv. diferenciální renty, tzn. prerozdelování duchodu ve prospech podniku hospodarících v horších podmínkách na úkor podniku hospodarících v lepších podmínkách. V zásade takto realizovaná zemedelská politika vedla k nedostatku prostredku v celém sektoru, což bylo rešeno poskytováním provozních úveru od Cs státní banky, jejíž cinnost byla rovnež nástrojem státní politiky. Zemedelský sektor tak byl dokonale svázán státními zásahy.

Po roce 1989 byla státní dotacní politika pro zemedelství postupne zcela zmenena. Její duraz se soustredil na podporu privatizace, transformace a restrukturalizace zemedelství, pri zduraznení kritérií efektivnosti užití dotacních prostredku. Zmena úcelu poskytování dotací byla doprovázena výrazným poklesem jejich objemu a zmenami forem jejich poskytování. Z hlediska úverování došlo jednak k restrukturalizaci úveru poskytnutých v období do roku 1989 a jednak k postupné komercionalizaci nove poskytovaných úveru. Tento vývoj ve svém dusledku vedl k trvalému nedostatku kapitálu, zejména provozního, v celém zemedelsko-potravinárském komplexu.

Vývoj celkových ekonomických výsledku zemedelství byl po roce 1989 výrazne ovlivnen zejména rozdílným vývojem cen výrobních vstupu a výstupu. Zatímco ceny vstupu do zemedelství v zásade kopírovaly inflaci (v letech 1991 a 1992 byl jejich rust vyšší než inflace), farmárské ceny v tempu vývoje výrazne zaostávaly za cenami vstupu. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti zemedelství, a to i se zapoctením dotací ze státního rozpoctu, což vedlo k problémum s financováním jak provozu, tak investic. Ve svých dusledcích to znamenalo, že zemedelství nebude dlouhodobe schopno zajištovat ze svých príjmu ani prostou reprodukci svých základních fondu.

Prechod k tržnímu hospodárství v rámci prijatého programu transformace znamenal pro ceské zemedelství nutnost prizpusobit se novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska rozsahu, struktury, výkonnosti a efektivnosti.

V roce 1990 došlo, v rámci cenové liberalizace, ke zrušení záporné dane z obratu u potravin. Tento krok, spolu s prudkým rustem cen vstupu zemedelské prvovýroby, vedl v záveru roku 1990 k výraznému rustu cen základních potravin, což melo za následek postupný pokles poptávky a soucasne tlak na producenty z hlediska poklesu jejich odbytu.

V záveru roku 1990 provedla vláda devalvaci ceskoslovenské koruny. Tato devalvace, která je oznacována za zdarilou, odstranila malý menový previs a vytvorila tak stimul pro ceskoslovenské vývozy. Míru devalvace lze charakterizovat prumerným rocním kurzem Kcs k US dolaru. V roce 1990 cinil tento kurz 17,95 Kcs/USD a v roce 1991 již 29,49 Kcs/USD.

V roce 1991, tedy v prvním roce transformace, nadále dominovaly dusledky liberalizace cen, zejména pak rust inflace, která vzrostla ve srovnání s rokem 1990 o 52 %. Na rustu inflace v roce 1991 se významne podílel rust cen potravin. Do popredí se však dostaly procesy restitucí a privatizace státního majetku v zemedelství.

Pri obnove majetkoprávních vztahu probehly v roce 1991 výrazné pozitivní zmeny. Proces navrácení majetku a náprava krivd spojených s neslavne proslulou kolektivizací zemedelství z padesátých let již probíhal podle nove prijatých zákonu, z nichž pro zemedelství byl nejduležitejší zákon c. 229/1991 Sb., o úprave vlastnických vztahu k pude a jinému zemedelskému majetku (tzv. zákon o pude).

Proces privatizace zacal v roce 1991 schválením hlavních transformacních zákonu a prípravou privatizacních projektu. Privatizace majetku státního sektoru v zemedelství, který byl soustreden predevším ve státních statcích, podnicích služeb a potravinárském prumyslu, byla legislativne upravena zmíneným zákonem o pude a dále zákonem c. 92/1991 Sb., o podmínkách prevodu majetku státu na jiné osoby (tzv. zákon o velké privatizaci). Za úcelem docasné správy a realizace restitucního a privatizacního procesu byl zákonem c. 569 z roku 1991 zrízen Pozemkový fond CR, který mel velký význam pro realizaci premen zemedelské prvovýroby.

Privatizace majetku na zemedelské pude se proti puvodnímu predpokladu opozdila z duvodu nevyjasnenosti rozsahu restitucí a posouváním termínu uplatnení restitucních nároku podle prijímaných novel zákona o pude. Puvodne predkládané privatizacní projekty byly nevyhovující, nebot nerespektovaly potrebu vyclenení zemedelské pudy a dalšího majetku na vyporádání restitucních náhrad.

Proto, na základe rozhodnutí vlády, byly ministerstvem zemedelství jako zakladatelem státních zemedelských podniku zpracovány tzv. zakladatelské privatizacní projekty na vybrané státní podniky. V zakladatelských projektech byla zdokumentována majetkoprávní situace podniku, zemedelská puda a zhruba polovina hodnoty dalšího zemedelského majetku byla vyclenena k dokoncení restitucního procesu a vyporádání náhrad oprávnených osob za vložený živý a mrtvý inventár a další majetek zestátnený pri procesu kolektivizace. V zakladatelských projektech byly zahrnuty i puvodní návrhy privatizace majetku z konkurencních privatizacních projektu. Takto zpracované privatizacní projekty byly posuzovány a schvalovány Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci a predány k realizaci na Pozemkový fond. Z celkového poctu 316 privatizovaných státních podniku hospodarících na zemedelské pude bylo privatizováno 36 podle puvodních projektu a na 280 byly vypracovány zakladatelské projekty.

Hlavní privatizacní metodou byl prímý prodej majetku za zvýhodnených podmínek tzv. ctyrdohody, kdy nabyvatel se mohl rozhodnout o zpusobu úhrady kupní ceny. Mohl po podpisu kupní smlouvy uhradit pouze 43 % kupní ceny nebo mohl prijmout splátkový režim až na dvacet rocních bezúrocných splátek. Dalšími metodami privatizace byla verejná soutež na privatizovaný majetek, verejná dražba, prípadne bezúplatný prevod majetku na príslušnou obec.

U prevážné vetšiny státních podniku služeb (ZZN, masokombináty, mlékárny apod.) byl metodou privatizace prevod majetku (podniku) do právní formy akciové spolecnosti, a to cestou kuponové privatizace.

Zákon c. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, který nahradil zrušený Hospodárský zákoník, stanovil pravidla pro podnikání a umožnil tak mj. vznik právnických osob nestátního typu a podnikání soukrome hospodarících rolníku.

Cenová liberalizace na vnitrním trhu vedla k rustu maloobchodních cen potravin a prudkému poklesu poptávky zejména u nekterých pro zemedelství významných komodit (mléko a hovezí maso). Soucasne v tomto období probíhal pomerne razantní proces transformace a restrukturalizace zemedelsko-potravinárského sektoru, který vedl k rozbití predchozích dodavatelsko-odberatelských vztahu mezi zemedelskými prvovýrobci a zpracovateli a v zásade ke kolapsu agrárního trhu. V dusledku uvedených procesu došlo k vytvárení velkých prebytku zemedelských a potravinárských produktu, které nebylo možno uplatnit na vnitrním trhu CR.

Potreba rešit situaci na ceskoslovenském agrárním trhu vyústila v roce 1991 ve zrízení Federálního fondu tržní regulace (FFTR), a to zákonným opatrením predsednictva Federálního shromáždení c. 340/1991 Sb..

FFTR v roce 1991 uskutecnil regulaci trhu u rady komodit s uplatnením široké škály regulacních nástroju. Duvodem rozsáhlé regulace trhu, na kterou FFTR vynaložil v roce 1991 v rámci CR celkove 5,564 mld. Kcs, byla probíhající transformace zemedelsko-potravinárského komplexu a navazující vývoj na ceskoslovenském vnitrním trhu.

Težištem byla regulacní opatrení u mléka a mlékárenských výrobku, u jatecného skotu a hovezího masa, kam bylo smerováno více než 93 % prostredku vynaložených v roce 1991 na regulaci trhu zemedelských komodit. FFTR v roce 1991 vynaložil na regulaci trhu mléka a mlékárenských výrobku 3837 mil. Kcs a na regulaci jatecného skotu 1355 mil. Kcs. FFTR v roce 1991 dále uskutecnil regulaci trhu u obilovin, repky, bramborového škrobu, drubeže a vajec.

Z hlediska dotacní politiky došlo v roce 1991 k výraznému snížení úrovne subvencování zemedelství a celkový objem prostredku se snížil z 21,8 mld. Kcs v roce 1989 na 11,8 mld. Kcs v roce 1991, tzn. pokles témer o 54 %. Dotacní prostredky byly v roce 1991 poskytovány hlavne na investicní rozvoj, neinvesticní podpory a podporu infrastruktury, zejména formou prímých dotací. Težištem zamerení dotacní politiky v tomto období byly investicní podpory novým soukromým subjektum, což odpovídalo prioritám privatizacní a transformacní fáze vývoje zemedelství.

Nadále se v zemedelsko-potravinárském komplexu velmi silne projevoval nedostatek kapitálu. Nedošlo k výraznému zlepšení prístupu k úverum, zejména pro subjekty zemedelské prvovýroby. Tato problematika nebyla ze strany MZe zásadne rešena zejména pri probíhající transformaci sektoru, tzn. se zmenšováním jeho rozmeru, vlastnickými zmenami, a s nutností financovat probíhající strukturální zmeny. Z hlediska bankovního sektoru pramenila neochota k poskytování úveru do zemedelství zejména z jeho nízké rentability a tedy dlouhodobé návratnosti úveru.

Agrární zahranicní obchod CSFR byl v roce 1991 ovlivnován vývojem na vnitrním trhu, kde v dusledku transformacních procesu docházelo k tvorbe prebytku zemedelských produktu, které byly s výraznou podporou FFTR vyváženy. To melo dopad na vývoj agrárního zahranicního obchodu, který vykázal za rok 1991 aktivní saldo ve výši 2,5 mld. Kcs. Ve srovnání s rokem 1990 vzrostl agrární vývoz témer na dvojnásobek (20,7 mld. Kcs) a soucasne, i když podstatne pomaleji (oproti roku 1990 približne o 32 %), rostl i dovoz, který v roce 1991 dosáhl objemu 18,2 mld. Kcs. V oblasti dovozu došlo k nejvýraznejšímu rustu u ovoce a zeleniny, což predznamenalo dlouhodobý trend pro další období. Z hlediska teritoriální struktury agrárního zahranicního obchodu lze vývoj charakterizovat jako zmenu orientace na zeme Evropské unie a zeme strední a východní Evropy (ZSVE), a to jak z hlediska vývozu, tak i dovozu.

Rok 1992 byl volebním rokem. Jak se ukázalo, po cervnových volbách se stalo politickou realitou rozdelení ceskoslovenské federace na dva samostatné státy, Ceskou republiku a Slovensko. Tato skutecnost se projevila zejména ve zpomalení hospodárských reforem.

V zemedelství pokracoval intenzivní proces transformace a restrukturalizace, jehož duležitou etapou byla transformace zemedelských družstev. Ta dostala svuj právní rámec prijetím transformacního zákona Federálního shromáždení c. 42/1992 Sb., o úprave majetkových vztahu a vyporádání majetkových nároku v družstvech, který vstoupil v platnost 28. 1. 1992. Cílem tohoto zákona bylo zrízení skutecných a jasných vlastnických práv na všechen majetek zemedelských družstev. Uvedený zákon 42/1992 Sb. nahradil, ale nezrušil zákon 162/1990 Sb., o zemedelském družstevnictví, který sice rešil majetkové podíly osob vystupujících z družstev, ale nerešil majetkové vyporádání osob stojících mimo zemedelská družstva, což vyvolávalo radu sporu.

K podpore podnikatelských aktivit zemedelství, potravinárství a lesnictví, k prosazování a ochrane zájmu a k zajištování potreb svých clenu byla zákonem CNR c. 301/1992 Sb. zrízena Agrární komora Ceské republiky. Stejne jako v Hospodárské komore, ani v Agrární komore nebylo stanoveno povinné clenství.

Z hlediska vývoje makroekonomických ukazatelu je nutno konstatovat, že se v zásade podarilo dostat pod kontrolu inflaci, jež dosáhla v roce 1992 úrovne 11,1 %. Na výrazném rustu inflace v roce 1991 (52 %) mel významný podíl cenový vývoj potravin, který se rovnež podarilo v prubehu roku 1992 postupne stabilizovat.

Regulace trhu zemedelských a potravinárských produktu byla v roce 1992 ješte zajištována prostrednictvím FFTR. Hlavním duvodem regulace trhu byly nadále agrární prebytky, vznikající v dusledku restrukturalizace zemedelsko-potravinárského komplexu. Restrukturalizací je nutno rozumet zejména proces prizpusobování domácí nabídky klesající domácí spotrebe zpusobené liberalizací domácího i zahranicního obchodu a rozpadem predchozích dodavatelsko-odberatelských struktur. Ve srovnání s rokem 1991 byl omezen jak rozsah regulace, tak objem prostredku na regulaci vynaložených. V roce 1992 vynaložil FFTR na regulaci trhu zemedelských a potravinárských komodit v rámci CR celkem 3,315 mld. Kcs.

Težište nadále spocívalo v tržní regulaci komoditní skupiny mléko a mlékárenské výrobky, na kterou bylo v roce 1992 vynaloženo 1291 mil. Kcs. Druhou nejvýznamnejší komoditou z hlediska regulace trhu byly v roce 1992 obiloviny, u kterých byl realizován intervencní nákup potravinárské pšenice v celkovém objemu 1294 mil. Kcs. Dále bylo vynaloženo celkem 592 mil. Kcs na regulaci trhu jatecného skotu a 138 mil. Kcs na exportní subvence u cukru. FFTR uskutecnil v roce 1992 ješte regulaci trhu u veprového masa cestou regulace maloobchodního rozpetí jako v roce 1991.

V roce 1992 se dále prohloubil problém nedostatku kapitálu v zemedelsko-potravinárském komplexu. Tento problém se vyhrocoval zejména s pokracující transformací, kdy nove vzniklé soukromé subjekty (zvlášte pak soukrome hospodarící rolníci) nutne potrebovaly kapitál jak pro provoz, tak na investice. Vzhledem k tomu, že bankovní instituce, od kterých se ocekávala systematická úverová podpora zemedelsko-potravinárského komplexu (zejména Agrobanka), se této role nezhostily, bylo nutno hledat vhodné formy státní podpory financování zemedelství a zpracovatelského prumyslu.

Dotacní prostredky byly od roku 1991 poskytovány hlavne na investicní rozvoj, neinvesticní podpory a podporu infrastruktury, v letech 1991 a 1992 zejména formou prímých dotací a formou bezúrocných pujcek. V roce 1991 cinil celkový objem dotací 7152 mil. Kcs a v roce 1992 5420 mil. Kcs. Težištem zamerení dotacní politiky v tomto období byly investicní podpory novým soukromým subjektum, což odpovídalo prioritám privatizacní a transformacní fáze vývoje zemedelství.

Agrární zahranicní obchod byl v roce 1992 charakterizován zejména výrazným rustem dovozu, který ve srovnání s rokem 1991 vzrostl o více než 24 %, na celkový objem 22,6 mld. Kcs. Agrární vývoz zaznamenal rovnež rust, avšak pouze o necelá 4 %, a dosáhl celkového objemu 21,5 mld. Kcs. Výsledkem tohoto vývoje bylo pasivní saldo agrárního zahranicního obchodu v celkové výši 1,1 mld. Kcs. Na rustu dovozu se v rozhodující míre podílely dovozy nekompetitivních druhu ovoce a zeleniny, což byl prirozený dusledek liberalizace zahranicního obchodu. Z hlediska komoditní struktury vývozu došlo k poklesu podílu tradicních exportu, jako je cukr, slad a chmel, ve prospech produktu živocišné výroby, mezi kterými dominovalo mléko, mlékárenské výrobky a živá jatecná zvírata. Ve vývoji teritoriální struktury agrárního zahranicního obchodu pokracoval, jak ve vývozu, tak v dovozu, trend orientace na vyspelé zeme, zejména na EU, a dále na okolní zeme strední a východní Evropy.

Duležitým pozitivním krokem v oblasti agrárního zahranicního obchodu bylo uzavrení Evropské prozatímní dohody mezi CSFR a EU, která vstoupila v platnost od brezna 1992. V rámci této dohody zrušila EU kvantitativní dovozní omezení, která pretrvávala z období pred rokem 1989 a která EU uplatnovala vuci netržním ekonomikám. Soucasne CSFR zrušila kvantitativní dovozní omezení zavedená pro nekolik druhu produktu v roce 1991. Dohoda upravila na základe principu reciprocity vzájemné koncese pro obchod se zemedelskými a potravinárskými výrobky na dobu peti let. EU v rámci dohody snížila cla a vyrovnávací dávky u rady výrobku, a to z výchozí úrovne o 20 % v prvním roce (1993), o 40 % ve druhém roce (1994) a o 60 % ve tretím (1995), ctvrtém (1996) a pátém roce (1997). Soucasne bylo stanoveno, že v roce 1997 bude dohodnut další postup. Z hlediska vývozu CSFR se Dohoda týkala zejména skotu, hovezího masa, prasat, drubeže a drubežího masa, mléka a mlékárenských výrobku, vajec, jecmene, sladu a chmele. CSFR se naopak zavázala zrušit kvantitativní omezení zavedená v roce 1991 a dále u nekterých položek snižovat celní tarify po dobu peti let o 10 % rocne na maximální snížení o 50 % a rozširovat dovozní kvóty o 10 % rocne po dobu peti let. Soucasne se obe strany dohodly, že kvotacní omezení mohou být uplatnována pouze u peti komodit: másla, sýru, salámu, kukurice a nezpracovaného tabáku.

Rok 1992 byl posledním rokem existence Ceské a Slovenské federativní republiky. Volby uskutecnené v tomto roce urcily nejen vítezné strany, ale staly se fakticky i referendem o smeru spolecenských a ekonomických reforem. V Ceské republice vláda po volbách potvrdila pokracování liberálního kurzu reforem s orientací na tržní hospodárství. Na Slovensku nová vláda naopak deklarovala program omezené privatizace a státních zásahu do ekonomiky. Tyto zásadní rozpory výrazne urychlily rozdelení CSFR.

V souvislosti s dohodami o rozdelení CSFR na Ceskou a Slovenskou republiku zrídila Ceská národní rada zákonem c. 472/1992 Sb. k datu 31. 12. 1992 Státní fond tržní regulace v zemedelství (SFTR). Návazne pak prijalo Federální shromáždení CSFR zákon c. 601/1992 Sb., o zrušení Federálního fondu tržní regulace, rovnež ke dni 31. 12. 1992.

Ze zákona je úcelem SFTR zabezpecování regulace trhu s nekterými produkty rostlinné a živocišné výroby a výrobku vzniklých jejich zpracováním (dále jen komodity), a to vcetne zpusobu a forem regulace. Hlavním cílem zabezpecované regulace trhu byla, stejne jako u FFTR, stabilizace situace na trhu zemedelských komodit a otupení dopadu vetších výkyvu v poptávce a cenách u tech komodit, u kterých prizpusobení nabídky trvá delší dobu. Komodity s krátkým produkcním cyklem byly, z hlediska prizpusobení nabídky poptávce, ponechány pusobení trhu.

Rok 1993 prinesl radu významných zmen, zejména vnitropolitických, ale i hospodárských.

Z vnitropolitického hlediska byl nejduležitejší proces rozdelování CSFR, probíhající již od roku 1992. Jako soucást procesu delení CSFR byla v záveru roku 1992 mezi CR a SR podepsána Dohoda o vytvorení menové a celní unie (publikováno jako sdelení MZV CR c. 237/1993 Sb.). Uzavrená dohoda o vytvorení menové a celní unie sice zajištovala rámec pro vzájemný obchod mezi CR a SR a zásady postupu vuci tretím zemím, avšak pro oblast agrárního sektoru bylo potrebné její upresnení, a proto byla doplnena Dohodou mezi vládami CR a SR o vzájemných vztazích a zásadách spolupráce v zemedelství, potravinárství, lesním a vodním hospodárství v podmínkách celní unie (publikováno jako sdelení MZV CR c. 252/1993 Sb.).

Zatímco menová unie trvala pouze necelé dva mesíce, po kterých následovalo zavedení národních men, celní unie se ukázala jako nutnost, vyplývající z obchodních zájmu obou republik.

V hospodárské oblasti v roce 1993 byla duležitým opatrením zmena danového systému. K 1. 1. 1993 byla zavedena zcela nová danová soustava, pricemž hlavní zmenou bylo zrušení dane z obratu a její nahrazení daní z pridané hodnoty. K významným zmenám došlo i u ostatních druhu daní. Jednotlivé druhy daní byly uzákoneny samostatnými zákony z roku 1992, které vstoupily v platnost dnem 1. 1. 1993. Byly to zejména: zákon 586/1992 Sb., o daních z príjmu, zákon 587/1992 Sb., o spotrebních daních, a zákon 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty.

Celkové makroekonomické ukazatele se v roce 1993 vyvíjely pomerne príznive, a to i pres výrazne rušivé vlivy, jakými byl rozpad CSFR, nebo ekonomická recese v západní Evrope. V roce 1993 poklesl hrubý domácí produkt (HDP) CR ve srovnání s rokem 1992 o 0,3 % na 402,3 mld. Kc, avšak tento pokles byl relativne velmi mírný, zejména v porovnání s predchozími roky. V období 1990/1991 poklesl mezirocne HDP o 14,2 % a v období 1991/1992 o 6,8 %. Vývoj HDP v období let 1992/1993 lze tedy oznacit za zastavení výrazného poklesu z predchozích let. Dusledkem zavedení nové danové soustavy, zejména pak zavedení dane z pridané hodnoty (DPH), byl výrazný rust spotrebitelských cen. To se projevilo v rustu inflace, která vzrostla o 20,8 % oproti roku 1992, kdy byl zaznamenán mezirocní rust o 11,1 %. Presto lze vývoj inflace v roce 1993 oznacit za kontrolovaný a celkove byl ocekáván její pokles v dalších letech.

V oblasti strukturálního vývoje zemedelského sektoru pokracovaly transformacní procesy. Rozsah a pocet restitucních prípadu se ukázal nesrovnatelne vyšší než v jiných odvetvích národního hospodárství, a to i v dusledku prodloužení termínu na uplatnení restitucních nároku. Tyto skutecnosti, vcetne nedostatecných kapacit pozemkových a katastrálních úradu, vedly ke znacnému zpoždení privatizace, zejména státních statku. Vydávání restituovaného majetku navíc vedlo k tomu, že v rámci privatizace nabyvatelé museli prebírat do svých závazku i cást dluhu a z toho duvodu nemeli prístup ke ctyrdohode, a tedy k výhodnému splátkovému kalendári. K 31. 12. 1993 bylo z celkového poctu 246 643 uplatnených restitucních nároku ukonceno pouze 28,3 %.

Pres uvedené zpoždení pokracoval proces privatizace státního majetku v zemedelském sektoru. Celkove bylo v roce 1993 v rezortu zemedelství (bez lesního a vodního hospodárství) schváleno 919 privatizacních projektu v celkové hodnote 85,9 mld. Kc, což predstavovalo 85,5 % majetku urceného k privatizaci.

Pokracovala rovnež transformace zemedelských družstev. Pred jejím zahájením cinila prumerná výmera 1199 zemedelských družstev 2132 ha z. p., pricemž podíl velikostní skupiny nad 2500 ha z. p. cinil 49,1 % ze z. p. celkove obhospodarované temito družstvy. K 31.12.1993, po provedené transformaci, hospodarilo celkem 1679 družstevních a obchodních subjektu na prumerné výmere 1357 ha z. p. Velikostní skupina nad 2500 ha z. p. predstavovala již jen 31,8 % z celkové výmery z. p. obhospodarované novými subjekty.

Probíhající restrukturalizace zemedelsko-potravinárského sektoru vedla i v roce 1993 k nutnosti regulace trhu agrárních produktu. Nadále se vytvárely prebytky nekterých zemedelských a potravinárských produktu, pro které nebyl odbyt na domácím trhu.

Regulaci trhu uskutecnoval v roce 1993 nove vzniklý SFTR, který k tomuto úcelu vynaložil celkem 2,674 mld. Kc.

Nejvýznamnejší komoditní skupinou, u které SFTR v roce 1993 reguloval trh, bylo mléko a mlékárenské výrobky. Na regulaci trhu této skupiny komodit bylo vynaloženo 1289 mil. Kc. Druhou nejvýznamnejší komoditní skupinou byl v roce 1993 jatecný skot a jatecná prasata, na jejichž regulaci bylo vynaloženo 861 mil. Kc. Regulace byla dále uskutecnena v podstatne menší míre u potravinárské pšenice, cukru a brambor.

Situace v oblasti financování zemedelsko-potravinárského komplexu se v roce 1993, ve srovnání s predchozími lety, nezmenila. Jediným státem poskytovaným zdrojem byly dotacní prostredky, nadále smerované hlavne na investicní rozvoj, neinvesticní podpory a podporu infrastruktury, v roce 1993 zejména formou bezúrocných pujcek. Težištem zustalo rovnež zamerení dotacní politiky na investicní podpory nove vznikajícím soukromým subjektum.

Na podporu financování zemedelství, zejména prístupu ke komercním úverovým zdrojum, bylo usnesením vlády CR c. 337 ze dne 23. cervna 1993 schváleno založení akciové spolecnosti Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond (PGRLF). PGRLF mel predevším poskytovat záruky za úvery podnikatelským subjektum zemedelské prvovýroby a lesního hospodárství a dotovat cást úroku z úveru, poskytnutých temto subjektum za predpokladu splnení podmínek vyhlášených v rámci príslušného programu PGRLF. Datum zahájení cinnosti PGRLF bylo stanoveno na 1. 1. 1994. Do té doby mel být fond založen a mely být dorešeny základní principy jeho financování.

V oblasti agrárního zahranicního obchodu došlo v roce 1993 ke snížení pasivního salda oproti predchozímu roku, a to z 1,1 mld. Kc za rok 1992 na 0,9 mld. Kc za rok 1993. Agrární vývoz dosáhl objemu 28,4 mld. Kc, což predstavovalo nárust ve srovnání s rokem 1992 o více než 32 %. Vliv na rust agrárního vývozu mely predevším exportní subvence poskytované SFTR a pusobila zde skutecnost, že obchod se Slovenskem byl zahrnut do sféry zahranicního obchodu CR. Dovoz agrárních produktu dosáhl v roce 1993 objemu 29,3 mld. Kc, což predstavuje nárust oproti roku 1992 o více než 29 %. Za rok 1992 bylo dosaženo mezirocního rustu agrárního dovozu ve výši asi 24 %, což znamená, že v roce 1993 se tempo rustu dovozu výrazne zvýšilo. I na této skutecnosti se samozrejme podílelo rozdelení státu a zahrnutí Slovenska mezi zahranicní dovozce.

Z hlediska komoditní struktury je nutno konstatovat, že návazne na probíhající strukturální zmeny ceského zemedelsko-potravinárského komplexu nemel ceský agrární vývoz v roce 1993 vyhranenou komoditní koncepci. Struktura vývozu se od roku 1991 prakticky nemenila a dále trval pokles podílu tradicních exportních komodit (cukr, slad, chmel) a rust podílu mléka a mlékárenských produktu, masa a masných výrobku, nápoju a lihovin. Novým jevem byl v roce 1993 mírný pokles podílu živých zvírat na vývozu. Rovnež komoditní charakter agrárního dovozu se oproti trendu nastoupenému v roce 1991 po liberalizaci zahranicního obchodu príliš nemenil. Krome rustu dovozu nekompetitivních komodit (citrusové ovoce, tropické a subtropické plody, káva, caj, korení, kakao, morské ryby a rybí výrobky, tabák a též krmiva) byly z hlediska rustu dovozu rozhodujícími komoditními agregacemi ovoce a zelenina, nápoje a lihoviny a také mlékárenské výrobky.

Z hlediska teritoriální struktury agrárního zahranicního obchodu pokracovala orientace na státy s vyspelou tržní ekonomikou, predevším na státy Evropské unie, pricemž trvale rostl predevším dovoz z EU. Od roku 1993, kdy došlo k rozdelení CSFR, byla výrazne ovlivnena teritoriální struktura agrárního obchodu. Slovenská republika se stala nejvýznamnejším obchodním partnerem CR, jehož podíl na celkové hodnote agrárního vývozu cinil 28,4 % a na celkové hodnote agrárního dovozu 16,2 %. Zaclenení obchodní výmeny se Slovenskou republikou do oblasti zahranicního obchodu vedlo samozrejme ke zmene podílu ostatních teritorií na celkovém agrárním zahranicním obchodu CR od roku 1993. Pred touto zmenou byly podíly vyspelých zemí na agrárním dovozu a vývozu CR výrazne vyšší.

Dne 1. brezna 1993 vstoupila v platnost Stredoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (CEFTA), která byla podepsána mezi zememi Visegrádské skupiny, tzn. mezi CSFR (CR a SR), Madarskem a Polskem, dne 21. 12. 1992. Tato dohoda odstranila všechny celní prekážky na obchod s prumyslovými výrobky mezi zúcastnenými zememi do 1. ledna 1997. V oblasti zemedelského obchodu dohoda stanovila základ pro další liberalizaci tím, že deklarovala uzavrení dvoustranných dohod ve vazbe na ocekávané výsledky Uruguayského kola GATT.

Rok 1994 znamenal pozitivní obrat ve vývoji ceské ekonomiky od recese k mírnému rustu a lze konstatovat, že ceská ekonomika se odrazila ode dna. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl za rok 1994 o 2,6 % , a to na 411 mld. Kc. Došlo k výraznému mezirocnímu snížení inflace z 20,8 % v roce 1993 na 10 % v roce 1994, což svedcí o stabilizaci cenového vývoje po cenovém šoku pri zavedení DPH v roce 1993.

V oblasti vlastnických vztahu v zemedelsko-potravinárském komplexu pokracovaly v roce 1994 restitucní a transformacní procesy. Výrazne pokrocilo vyrizování uplatnených nároku na restituce, kdy k 31. 12. 1994 bylo ukonceno 57,8 % restitucních prípadu (oproti 28,3 % k 31. 12. 1993). Proces privatizace státních statku, který byl limitován vyrizováním restitucních nároku, se rovnež v roce 1994 urychlil. Rozhodující úlohu pri realizaci privatizacních projektu mel Pozemkový fond CR.

Postup transformace a navazující restrukturalizace zemedelsko-potravinárského sektoru sice v roce 1994 vedl k jisté stabilizaci na trhu agrárních produktu, avšak nadále trvala potreba tržní regulace prostrednictvím SFTR.

SFTR v roce 1994 zvýšil celkový objem prostredku použitých na regulaci agrárního trhu na 3,754 mld. Kc.

Dominantní komoditou, u které SFTR reguloval v roce 1994 trh, byla potravinárská pšenice. Celková cástka vynaložená na regulaci trhu potravinárské pšenice predstavovala 2417 mil. Kc. Druhou nejvýznamnejší komoditní skupinou, u které byla uplatnena regulace trhu, bylo tradicne mléko a mlékárenské výrobky. Na jejich regulaci SFTR vynaložil 1146 mil. Kc.

SFTR v roce 1994 dále provádel regulaci trhu u jatecných zvírat a masa a v malé míre regulaci brambor a bramborového škrobu a jecmenného sladu.

Smery dotacní politiky a zásady pro poskytování dotací a návratných financních výpomocí byly vyhlášeny MZe CR a MF CR poprvé dlouhodobeji na období let 1994 až 1995. V prubehu roku 1994 reagovalo MZe CR v dotacní politice na aktuální problémy agrární politiky. Podpora byla zamerena na údržbu zatravnených pozemku, vcelarství, zatravnení orné pudy a ozdravování hospodárských zvírat. U dotacních titulu restrukturalizace finálního užití zemedelské produkce a udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodárských zvírat byla zmenena forma podpory z návratné financní výpomoci na prímou dotaci. Celkove bylo za rok 1994 vyplaceno na dotacích 2133 mil. Kc, z toho na investicní rozvoj 662 mil. Kc, na neinvesticní podpory 650 mil. Kc a na obecné služby 821 mil. Kc.

V roce 1994 v souvislosti se zahájením cinnosti PGRLF bylo nutno dorešit financování aktivit tohoto fondu. Z prostredku státního rozpoctu urcených na dotacní podporu zemedelství a lesního hospodárství bylo vycleneno celkem 2,65 mld. Kc a tyto prostredky byly vloženy do PGRLF. Dalším zdrojem financování aktivit PGRLF byl, podle výše uvedeného usnesení vlády CR c. 337 ze dne 23. 6. 1993, symbolický nákup akcií zpracovatelských a potravinárských podniku puvodne rezervovaných v privatizacních projektech techto podniku pro pozdejší prodej zemedelské prvovýrobe. Tento zdroj PGRLF vláda schválila proto, že zemedelští prvovýrobci nemeli potrebné zdroje na nákup rezervovaných akcií. Využitím techto akcií jako portfolia prostredku pro garance úveru PGRLF bylo možno urychlene získat zdroje ve prospech zemedelské prvovýroby. Proto byly akcie v nominální hodnote 3,8 mld. Kc prodány PGRLF, a to za cenu jednoho promile jejich nominální hodnoty. Zdrojem prostredku PGRLF byly i docasne volné penežní prostredky vytvorené z pohotové rezervy financních prostredku na dospelé záruky a výnosy z depozit.

V rámci PGRLF byly vyhlášeny tri základní programy a nekolik programu doplnkových. Mezi základní patrí programy Provoz, Zemedelec a Služby. Základní programy podporovaly prechodný nedostatek vlastních financních zdroju na provozní úcely (Provoz), dlouhodobé financování projektu ke zvýšení efektivnosti a restrukturalizace zemedelských a lesních podniku (Zemedelec) a investicní rozvoj služeb pro prvovýrobu (Služby).

K temto programum byla poskytována garance jistiny úveru ve vazbe na dobu splatnosti od 50 % do 85 %, pricemž nájemcum privatizovaného zemedelského majetku bylo možné garanci zvýšit až na 100 %.

Druhou formou podpory byla dotace cásti úroku z úveru. Dotace úroku u základních programu cinila 10 procentních bodu. Další zvýhodnení dotací úroku z úveru bylo umožneno pri splnení podmínek u techto navazujících doplnkových programu: Krajina (pro oblasti s prikázanými režimy hospodarení - pri jejich podílu 30 - 60 % o 1 procentní bod úrokové sazby a pri podílu výmery nad 60 % o 3 procentní body úrokové sazby), Mládí (pro mladé podnikatele do 35 let hospodarící na rodinných farmách o 5 procentních bodu), Agroregion (pro vymezené oblasti s vysokým podílem nezamestnanosti a ztíženými výrobními podmínkami o 5 procentních bodu úrokové sazby). Minimální podíl pro podnikatele na úhrade úrokové sazby byl jeden procentní bod.

Ve druhém pololetí 1994 byly vyhlášeny další tri nové jednorázové programy, Restituent, Nabyvatel a TOZ (trvale se obracející zásoby), které podporovaly rychlé vyporádání restitucních nároku a dokoncení realizace privatizacních procesu.

Zvýhodnením podmínek (dotace úroku, garance úveru) pro poskytování úveru podnikatelským subjektum v zemedelské prvovýrobe podporil PGRLF v roce 1994 príliv úverových zdroju do zemedelství v celkové výši asi 9 mld. Kc, z toho 6,2 mld. Kc s garantováním jistiny úveru. Prumerná úroková míra úveru, poskytovaných s využitím podpor PGRLF, cinila v roce 1994 2,7 %.

Další aktivitou, ve které byly v roce 1994 využity prostredky PGRLF, bylo odkoupení pohledávek podniku prvovýroby u potravinárských podniku. Fond odkoupil pohledávky prvovýrobcu u zpracovatelu masa a mléka, a to ve výši 60 %, resp. 80 % nominální hodnoty. Nominální hodnota nabídnutých pohledávek cinila 210,8 mil. Kc. Do konce roku 1994 bylo uhrazeno 159,8 mil. Kc, zbývající cást byla vyporádána na pocátku roku 1995 vzhledem k tomu, že prevážná cást podkladu pro rozhodnutí o úhrade byla predkládána PGRLF až v prosinci 1994.

Vývoj agrárního zahranicního obchodu byl za rok 1994 charakterizován výrazným nárustem pasivního salda na 9,3 mld. Kc, pritom pasivní saldo za rok 1993 cinilo 0,9 mld. Kc.

Celkový agrární vývoz vzrostl oproti roku 1993 pouze o 6 % na 30,1 mld. Kc. Tato stagnace vývozu (v roce 1993 cinil mezirocní nárust asi 32 %) spocívala ve vývoji jeho komoditní struktury, zejména pak v poklesu vývozu produktu živocišného puvodu (živých zvírat, masa a mlékárenských výrobku). Tento vývoj byl zpusoben jednak poklesem živocišné výroby, a tedy snížením tvorby prebytku v dusledku restrukturalizace zemedelsko-potravinárského komplexu, a jednak i poklesem objemu subvencovaného vývozu živocišných produktu.

Agrární dovoz v roce 1994 mezirocne vzrostl o více než 34 % a dosáhl objemu 39,4 mld. Kc. Na výrazném rustu agrárního dovozu se podílely zejména dovozy nekompetitivních produktu (jižní ovoce, káva, caj, korení, kakao, tabák a morské produkty). Pasivní saldo zahranicního obchodu u nekompetitivních komodit dosáhlo 8,1 mld. Kc, pricemž pasivní saldo agrárního zahranicního obchodu kompetitivními komoditami cinilo pouze 0,4 mld. Kc.

Vývoj teritoriální struktury agrárního zahranicního obchodu se v roce 1994 vyznacoval pokracujícím výrazným rustem podílového zastoupení státu s vyspelou tržní ekonomikou a poklesem podílu obchodu se Slovenskem. Ve vztahu k zemím CEFTA a zemím bývalého SSSR došlo v roce 1994 k mírnému nárustu agrárního obchodu. Snížil se podíl rozvojových zemí.

V roce 1994 probíhala záverecná jednání Uruguayského kola GATT (Dohoda o clech a obchodu). Smyslem techto jednání bylo predevším dosažení dalšího pokroku pri odstranování celních bariér mezinárodního obchodu. Ceskoslovensko, které bylo zakládajícím clenem GATT z roku 1947, vyjádrilo po roce 1989 svou snahu stát se znovu aktivním clenem. To umožnilo CR, aby se zúcastnila záverecné fáze Uruguayského kola jednání GATT a aby predala své závazky. Tyto závazky byly prijaty a jsou závazné na období let 1995 až 2000 a dále.

U zemedelsko-potravinárského obchodu byly zpracovány závazky ve trech oblastech. První oblastí byly celní závazky, druhou závazky na domácí podpory a tretí koncese na subvencované vývozy (v kategoriích hodnoty a množství).

Celní závazky vyplývající pro CR z Uruguayského kola GATT byly pro výchozí rok 1995 stanoveny relativne blízko úrovním ceské celní ochrany výrobku v roce 1994. Nekteré vyšší úrovne se týkají drubežího masa a repky. CR se podpisem dohod záverecného jednání UK GATT zavázala k postupnému (v rámci šestiletého období) snižování úrovne své celní ochrany od výchozího roku 1995 o stanovené procento až do roku 2000.

Závazek k domácí podpore byl vyjádren formou celkové agregované míry podpory (AMS). Závazek (AMS) je stanoven pro CR ve výši 17 mld. Kc, což približne odpovídá úrovni rozpoctových podpor v predreformním období (pred rokem 1990). Konecný závazek AMS CR v roce 2000 ciní 13,6 mld. Kc, což znamená, že v šestiletém období (1995 až 2000) musí být objem AMS snižován rocne o 0,6 mld. Kc. Z techto závazku jsou možné výjimky, napr. dohoda GATT dovoluje, ve vztahu k prijatým závazkum, zvážit dusledky nadmerné inflace.

Závazky na omezení exportních subvencí jsou vyjádreny jak v hodnote subvencí (financní vyjádrení možné výše exportních subvencí), tak v množství komodity, na které muže být exportní subvence poskytnuta. Tyto závazky mohou být duležitým faktorem pro vývoj ceského exportu z hlediska jeho komoditní struktury. Závazky na omezení exportních subvencí jsou zakotveny v tzv. koncesích, které obsahují specifikaci komodit, resp. komoditní agregaci podle nomenklatury celního sazebníku s uvedením množství a financního objemu exportních subvencí v letech 1995 až 2000.

Celkove je možno konstatovat, že závazky CR vyplývající z dohod UK GATT, neomezují výrazne úroven rozpoctových podpor, ale vytvárejí omezení dalšího cenového rustu, který by zvetšoval rozdíl mezi cenami na domácím a svetovém trhu. Proto je také nepravdepodobné, že by byly plne využívány tarifní možnosti, které do urcité míry umožnují rust celní ochrany.

Celkový ekonomický výsledek zemedelství za rok 1994 byl zjištován na základe výberového šetrení za souhrn zemedelských podniku. Podle záveru šetrení bylo zemedelství jako celek v roce 1994 ztrátové cástkou 4102 mil. Kc. Ztráta byla zjištena u všech podnikatelských skupin, zemedelská družstva dosáhla ztráty 2056 mil. Kc, obchodní spolecnosti 599 mil. Kc, podnikatelské subjekty fyzických osob 675 mil. Kc a státní podniky 772 mil. Kc. Uvedené nepríznivé hospodárské výsledky byly predevším dusledkem probíhající transformace a restrukturalizace sektoru. Pri vytvárení velkých prebytku, které lze jen obtížne umístit na trhu, nelze ocekávat, že dosahované realizacní ceny techto produktu budou pokrývat výrobní náklady. Rust cen vstupu do zemedelství, kopírující inflaci, byl hlavní prícinou rustu výrobních nákladu v zemedelství.

V takovém ekonomickém prostredí, kdy hodnoty prakticky všech vstupu rostly, nebylo možné dostatecne vyrovnávat nepríznivé vlivy rustem produktivity práce a hospodárská ztráta zemedelství byla proto logická a nevyhnutelná.

Rok 1995 lze z makroekonomického hlediska charakterizovat jako rok, ve kterém skoncilo období základního transformacního prizpusobování a poklesu výkonu ekonomiky. Nelze samozrejme konstatovat, že skoncilo celé transformacní období. Nadále zustaly nutností restrukturalizacní kroky ve všech sektorech národního hospodárství vedoucí k postupnému zaclenování CR mezi vyspelé státy.

Míra rustu HDP v roce 1995 cinila 4,8 % (v roce 1994 2,6 %). Míra inflace mezirocne poklesla a dosáhla úrovne 9,1 % (v roce 1994 10,0 %), avšak nadále zustává nekolikanásobne vyšší oproti státum EU, a s tím souvisí i podstatne vyšší úroková míra v CR ve srovnání s EU.

Podíl zemedelství na HDP cinil v roce 1995 3,1 %, na pracovních silách v civilních sektorech národního hospodárství 4,6 %, na investicích podnikatelského sektoru 5,6 % a na úverech 3,7 %. Národohospodárský význam odvetví, merený podílem spotreby potravin, nápoju a tabákových výrobku na celkových výdajích obyvatelstva, byl však výrazne vyšší (více než 30 %).

V oblasti zmen vlastnických vztahu v rámci strukturálního vývoje zemedelství bylo v roce 1995 dosaženo výrazného pokroku. K 31. 12. 1995 bylo vyporádáno 81,9 % z celkových 231 451 restitucních nároku oproti 57,8 % k 31. 12. 1994. Postup privatizace státních statku a obdobných podniku hospodarících na zemedelské pude se podstatne urychlil i presto, že byl i v roce 1995 limitován vyrizováním restitucních nároku. Z celkového poctu 422 schválených privatizacních projektu bylo k 31. 12. 1995 realizováno 406. Rozhodující podíl na realizaci schválených privatizacních projektu mel Pozemkový fond CR (92,4 %), zbytek realizoval Fond národního majetku.

Regulace trhu prostrednictvím SFTR byla v roce 1995 oproti predchozím létum výrazne omezena. Tento vývoj souvisel zejména s poklesem nadvýroby živocišných produktu v dusledku pokracující restrukturalizace zemedelsko-potravinárského komplexu. Celkove SFTR vynaložil v roce 1995 na regulaci trhu 2,293 mld. Kc.

Do regulace trhu byly v roce 1995 zarazeny pouze dve zemedelské a potravinárské komodity, a to mléko a mlékárenské výrobky a potravinárská pšenice. Celkové náklady na regulaci trhu potravinárské pšenice cinily 1230 mil. Kc a u mléka a mlékárenských výrobku 1063 mil. Kc.

Základní smery dotacní politiky v roce 1995 navázaly na orientaci nastoupenou v roce 1994 v souvislosti se zahájením cinnosti PGRLF, který prevzal významnou cást podpory zemedelství. V roce 1995 došlo k výraznému presunu dotacních prostredku ve prospech rešení problematiky horších výrobních podmínek, zejména prostrednictvím dotacního titulu Údržba krajiny v kulturním stavu a nového dotacního titulu Chov krav masného skotu. Soucasne byla zvýraznena podpora obnovy vinic, chmelnic, ovocných sadu a chovu vcel. Naopak omezeny byly dotace na dokoncení výstavby kapacit na výrobu bionafty. Na dotace bylo celkove za rok 1995 vynaloženo 3421 mil. Kc.

Významným nástrojem financování zemedelského sektoru a zejména investicní aktivity zemedelské prvovýroby se v roce 1995 stal PGRLF, který zprostredkoval pro zemedelství úvery v objemu približne 11 mld. Kc. Lze konstatovat, že funkce tohoto fondu se v roce 1995 výrazne rozvinuly. PGRLF po svém založení v roce 1994 dokázal v prubehu roku 1995 naplnit všechny své deklarované funkce a stal se tak základním nástrojem pro podporu financování zemedelsko-potravinárského komplexu. Pro bankovní sektor výrazne snížil nevýhodnost poskytování úveru do zemedelství, podstatne zlevnil úroky z úveru (o 10 procentních bodu) poskytovaných za jeho asistence a garancemi za poskytované úvery umožnil prodloužení doby splatnosti techto úveru.

Vývoj agrárního zahranicního obchodu CR byl v roce 1995 charakterizován dalším mezirocním (oproti roku 1994) rustem pasivního salda. Rust pasivního salda agrárního obchodu (o více než 35 % na 12,6 mld. Kc) byl však nesrovnatelne pomalejší, než rust pasivního salda celkového zahranicního obchodu CR, které se ve srovnání s rokem 1994 zvýšilo témer petkrát, na 101,7 mld. Kc.

Vývoj pasivního salda agrárního zahranicního obchodu byl výsledkem zmen v obchodu jednotlivými komoditami, resp. jejich agregacemi. Rozhodujícím faktorem bylo pokracující zvýšení schodku u nekompetitivních výrobku (jižní ovoce, káva, caj, korení, kakao, morské ryby, tabák apod.) z 9,9 mld. Kc v roce 1994 asi na 11 mld. Kc v roce 1995.

Z hlediska teritoriální struktury agrárního zahranicního obchodu byla v roce 1995 u agrárních vývozu zaznamenána nejvetší dynamika rustu vývozu do státu CEFTA, jehož hodnota oproti 1994 vzrostla o více než 25 %. Zvýšil se dále vývoz do pobaltských státu a do zemí bývalého SSSR. Podíl státu EU na vývozu se mírne snížil. Došlo ke zmenám i v teritoriální strukture agrárních dovozu. Výrazný byl mezirocní rust dovozu z EU, jehož hodnota vzrostla o 21,3 %. Mezirocne vzrostl i dovoz ze státu CEFTA o 6,8 % a dovoz z rozvojových zemí o 11,6 %. K mezirocnímu poklesu dovozu o 35,4 % došlo ze státu bývalého SSSR, z toho z pobaltských státu o 54,2 %. Z hlediska celkového agrárního zahranicního obchodu byla v roce 1995 potvrzena dominantní pozice státu EU, s nimiž CR realizovala více než 40 % svého celkového vývozu a 55 % celkového dovozu.

Dnem 1. 1. 1995 vstoupily v platnost dohody vyplývající z Uruguayského kola GATT. Jejich realizaci zajištovala nove vzniklá World Trade Organization (WTO), neboli Svetová obchodní organizace, se sídlem v Ženeve (Sdelení MZV CR c. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zrízení Svetové obchodní organizace). Z výsledku UK GATT vyplývají pro CR závazky uvedené v textu o roce 1994, lze však konstatovat, že v prvním roce platnosti dohody nemely tyto závazky významnejší dopad na ceský zahranicní obchod.

Dnem 1. 2. 1995 vstoupila v platnost Evropská dohoda zakládající pridružení mezi Ceskou republikou na jedné strane a Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na strane druhé. Tato rozsáhlá dohoda, která si klade za cíl predevším priblížení CR k EU, obsahuje v hlave III. Volný pohyb zboží, oddíl II. Zemedelství, ustanovení o druzích zemedelských produktu, u kterých se snižují cla a celní poplatky v rámci kvót (príloha XIa nebo XIb) a u kterých si EU a CR poskytnou na harmonickém a reciprocním základe koncese uvedené v prílohách XII, XIII a XIV.

Evropská dohoda (ED) aktualizuje puvodní prozatímní dohodu z roku 1992 uzavrenou mezi tehdejší CSFR a EU se zretelem na rozdelení CSFR a vznik CR. Dokument byl však doplnen a upresnen a fakticky zakládá zónu volného obchodu clenských státu EU a CR. ED a predchozí Asociacní dohoda umožnily po roce 1989 novou orientaci ceského zahranicního obchodu na vyspelé západoevropské zeme.

Celkový ekonomický výsledek zemedelství za rok 1995 podle výsledku výberového šetrení predstavoval zisk ve výši 650 mil. Kc. Ve srovnání s rokem 1994, kdy byla vykázána ztráta ve výši 4102 mil. Kc, predstavuje výsledek za rok 1995 výrazné zlepšení, které souvisí zejména s urcitou konsolidací zemedelství po období transformace a restrukturalizace.

V roce 1996 došlo ke zpomalení tempa pozitivních procesu dosaženého v letech 1994 a 1995. Došlo k mírnému poklesu rustu HDP (na 4,4 % ze 4,8 % v roce 1995), poklesu rustu prumyslové výroby a jen mírnému snížení inflace na 8,8 %. Byl vykázán mírný schodek státního rozpoctu ve výši 1,5 mld. Kc a prudce vzrostlo pasivní saldo ceského zahranicního obchodu z 95,7 mld. Kc za rok 1995 na 160,3 mld. Kc za rok 1996. Ke zpomalení hospodárského rustu prispela krome dopadu recese v západní Evrope i restriktivní opatrení menové politiky CNB uplatnením vyšších úrokových sazeb u poskytovaných úveru a pujcek.

Podíl zemedelství na HDP poklesl oproti roku 1995 o 0,1 % na 3 % v roce 1996. Ve srovnání s rokem 1995 mírne stoupl podíl zemedelství na úverech ekonomických sektoru o 0,7 % na celková 4,4 %. Podíl agrárního zahranicního obchodu cinil na celkovém obratu zahranicního obchodu 6,6 %, z toho podíl vývozu 5,6 % a podíl dovozu 7,4 %. Na celkovém pasivním saldu zahranicního obchodu se schodek agrárního zahranicního obchodu podílel 13,9 %.

Lze konstatovat, že sektor zemedelství se podílel na celkovém hospodárském poklesu CR v roce 1996 jen velmi okrajove a v oblasti zahranicního obchodu byl spíše zlepšujícím faktorem.

V procesu zmen vlastnických vztahu v rámci strukturálního vývoje zemedelství bylo dosaženo dalšího pokroku. Znacne pokrocilo vyrizování uplatnených restitucních nároku, kde bylo k 31. 12. 1996 vykázáno 90,3 % ukoncených restitucních prípadu (81,9 % k 31. 12. 1995). Rovnež pokrocila privatizace státních statku a obdobných státních podniku, která byla i v roce 1996 limitována postupem vyrizování restitucních nároku. K 31. 12. 1996 bylo evidováno 432 schválených privatizacních projektu predstavujících majetek v hodnote 21 488 mil. Kc a pocet realizovaných projektu dosáhl poctu 411.

Proces transformace majetkoprávních vztahu byl však dosud zatížen nevyporádanými majetkovými podíly soukromých vlastníku v transformovaných družstvech. Tyto majetkové podíly vznikly uplatnením transformacního zákona c. 42/1992 Sb., o úprave majetkových vztahu a vyporádání majetkových nároku v družstvech - podrobneji viz rok 1992.

Zemedelská družstva (ZD) v roce 1997 predstavovala více než tisíc podniku a pres 1,5 mil ha z.p., tj. 43 % z celkové výmery z.p. Velikost nevyporádaných transformacních podílu je u zemedelských družstev rozdílná jak z hlediska jejich absolutní výše, tak v pomeru k majetku družstva. Odhaduje se, že prumerne predstavují nevyporádané podíly objem približne 50 % rocních tržeb družstev.

Problém nevyporádaných transformacních podílu družstev spocívá v tom, že uvedený transformacní zákon c.42/1992, který vstoupil v platnost v roce 1992, stanoví v § 13, odst. 3, že majetkové podíly v plné výši mohou být vydány tem oprávneným osobám, které nevstoupily do nového ZD, nebo nevystoupily se svým majetkem a nezacaly samostatne hospodarit po sedmi letech od schválení transformacního projektu. V praxi to znamená, že k vydávání podílu by melo docházet od roku 1999.