Zájem o jedlý hmyz prý roste, chybí ale legislativa

Roste zájem o jedlý hmyz, lidé se zbavují předsudků a červi jim zpravidla velmi chutnají. Tvrdí to propagátoři entomofágie neboli pojídání hmyzu. Většímu rozšíření v restauracích a potravinářském průmyslu ale brání neexistující legislativa, aktivisté proto nyní spolu s hygieniky připravují potřebné normy.

"Zájem je, a čím dál větší," uvedla Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či hovězí maso. Proto stačí hmyzu servírovat výrazně menší množství, například jen polévkovou lžíci.

"Největší zájem o to mají mladí lidé, cestovatelé a ženy," uvedl šéfkuchař Petr Ocknecht, který hmyzí menu čas od času servíruje ve dvou brněnských restauracích.

Chuť se prý liší podle jednotlivých druhů, cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče jako popcorn a šváb po škvarcích. Hmyz se dá jíst i syrový, podle kuchaře je to ale stejně nesmyslné jako jíst třeba syrové kuře. Neměli by se prý jíst brouci s krovkami, které přirovnal ke staré slepici.

Z hmyzu by se podle Borkovcové mohly dělat také třeba tyčinky pro sportovce nebo extrakty určené pro nemocné a seniory. Zatím to ale není povoleno. "Nejsou zatím hygienické předpisy proto, jakým způsobem se má chovat hmyz tak, aby splňoval požadavky pro potravinu pro člověka," vysvětlila. V restauracích a na nejrůznějších festivalech se nyní hmyz po dohodě s hygieniky nabízí jen nárazově.

Podle Dany Šalamunové z ministerstva zdravotnictví použití hmyzu v potravinách neupravuje česká ani evropská legislativa. Aktivisté proto ve spolupráci s hygieniky chtějí připravit česká pravidla, která by například určovala, jak mají vypadat krabice na hmyz a odchovny. Zatím se hmyzí gurmáni spoléhají na osvědčené chovatele a zverimexy. Hmyz zde prodávaný je prý v pořádku, jen by se měl před konzumací nechat dva dny vyhladovět, aby se vyprázdnil.

Hmyz se dá chovat i doma. Například studentka Erika Prokešová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tak chová moučné červy. "Mám je v nádobce a mám je otevřené, protože oni nijak nevylézají, a krmím je ovesnými vločkami, to je zároveň jejich stelivo," popsala.

Když chce připravit hostinu pro rodinu nebo kamarády, musí ale dokoupit další druhy a jejich cena se prý ve čtyřchodovém menu může vyšplhat na 200 korun. Například decilitr cvrčků stojí od 30 do 60 korun, saranče sedm až deset korun za kus.

Kromě výživových hodnot a dobré chuti připomínají zastánci hmyzích pokrmů ekologické hledisko. Chov hmyzu je ve srovnání s jinými zvířaty nenáročný na čas, prostor, vodu i krmivo. To, že by jednou hmyz v evropských jídelníčcích dominoval jako v některých afrických zemích, si ale Borkovcová nemyslí. Evropané se rádi zakousnou do kusu masa, hmyz si prý ale v budoucnu cestu na české talíře určitě najde.