Zahraniční trhy agrárních komodit: Mléko a mlékárenské výrobky 8

Mléko a mlékárenské výrobky

OBSAH

Seznam zkratek 3

1. MLÉKO 4

1.1 Svetová produkce mléka bude v r. 2000 opet vyšší 4

1.2 Mléko v Evropské unii 4

1.3 Mléko v ostatních zemích 5

1.3.1 Litva 5

1.3.1.1 Situace v mlékarském odvetví v Litve 5

1.3.1.2 Situace v r. 2000 7

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY 8

2.1 SITUACE NA MEZINÁRODNÍM TRHU 8

2.1.1 Situace na mezinárodním trhu SOM 8

2.2 EVROPSKÁ UNIE 9

2.2.1 Máslo 10

2.2.2 Sušené mléko 11

2.2.3 Sýry 13

2.2.4 Ceny mléka a mlékárenských výrobku v Nemecku 14

2.3 ZEME SVE 16

2.3.1 Prostor pro rust spotreby mléka v zemích SVE 16

2.3.2 Polsko 17

2.3.3 Méne mléka na Slovensku 18

Seznam zkratek

ADPI extra sušené mléko podle normy American Dry Milk Institute, obsah tuku 1,25 %, obsah vody 4 %, rozpustnost 1,25 ml, kyselost 0,15 %, stupen znecištení A/B, pocet bakterií 50 000/ml

CME Chicago Mercantile Exchange = Komoditní termínová burza v Chicagu

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny prumyslových výrobcu

CZV Ceny zemedelských výrobcu

DEM Nemecká marka

DPH Dan z pridané hodnoty

EK Evropská komise

EUR Euro = Spolecná mena Evropské menové unie

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = Všeobecná dohoda o clech a obchodu

HUF Madarský forint

LTL Litevský litas

lb Libra; 1 lb = 0,4536 kg

NLG Nizozemský gulden

PLN Polský zlotý

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstredené mléko

SPM Sušené plnotucné mléko

zeme SVE Zeme strední a východní Evropy

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství USA

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

ZTAK Zahranicní trhy agrárních komodit

1. MLÉKO

1.1 Svetová produkce mléka bude v r. 2000 opet vyšší

Svetová produkce mléka se podle Mezinárodní mlékárenské federace v r. 2000 zvýší mezirocne o 1,4 % na 571 mil. t. Produkce kravského mléka by mela zaznamenat prírustek o 1,3 % na 484 mil. t a buvolího mléka o 3,4 % na 64,5 mil. t. Výroba ovcího/kozího mléka se odhaduje na 20,8 mil. t.

Produkce kravského mléka by se mela zvýšit v Sev. a Jižní Americe, jižní Asii a Oceánii. V USA se ocekává rust o 2 mil. t, zatímco v EU by se mela snížit o 0,3 mil. t na 121,6 mil. t.

1.2 Mléko v Evropské unii

Mírne klesající tendence v dodávkách mléka do mlékáren v EU pokracovala v dusledku nepríznivého pocasí také v posledních mesících 1. pololetí 2000. Celkem bylo v uvedeném období dodáno 59,28 mil. t suroviny, tj. o 0,9 % méne než ve stejném pololetí 1999.

Tab. 1: Dodávky mléka do mlékáren v EU (tis. t)

Leden až cerven

1999 2000* Zmena v %

EU celkem 59 462,1 59 275,1 - 0,9

Z toho:

Belgie 1 715,2 1 707,1 - 1,0

Dánsko 2 244,6 2 283,1 1,2

Nemecko 13 724,9 13 836,9 0,3

Recko 269,0 268,5 - 0,7

Španelsko 2 879,8 2 880,0 - 0,5

Francie 12 427,0 12 443,0 - 0,4

Irsko 2 660,2 2 727,7 2,0

Itálie 5 311,5 5 203,7 - 2,6

Nizozemsko 5 470,3 5 341,7 - 2,9

Rakousko 1 286,2 1 334,0 3,1

Portugalsko 944,6 978,3 3,0

Finsko 1 222,8 1 253,1 1,9

Švédsko 1 693,9 1 692,9 - 0,6

Spojené království 7 478,5 7 190,7 - 4,4

* predbežný údaj

Pramen: Agra Europe, 2000, c. 1915

Nejvyšší pokles zaznamenalo Spojené království, Nizozemsko a Itálie, významnejší rust vykázaly Rakousko, Portugalsko a Irsko.

1.3 Mléko v ostatních zemích

1.3.1 Litva

1.3.1.1 Situace v mlékarském odvetví v Litve

Produkce mléka má v Litve tradicne významné postavení. V soucasné dobe zaujímá v tomto odvetví mezi baltskými republikami první místo. V r. 1998 podílela na celkové zemedelské produkci 17,9 %. K 1. 1. 2000 bylo v zemi 214 000 chovatelu mlécných krav. Velikost chovu je malá: 47,6 % zemedelcu vlastní 1 kus, 14 % 3 kusy a 1,8 % více než 5 kusu. Ve velkých chovech se nachází 7,82 % dojnic.

Tab. 2: Stavy dojnic v Litve (tis. ks)

1995 1996 1997 1998 1999

Stavy dojnic 614,9 586,0 589,9 582,8 541,0

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, c. 16

Stavy dojnic se každým rokem snižují, zejména v dusledku strukturálních zmen v litevském zemedelství. Rentabilita výroby mléka cinila v r. 1995 14 %, v r. 1999 17,7 %, 1997 11,2 % a 1998 12,9 %. Užitkovost dojnic je velmi ovlivnována sezónností. Ceny mléka jsou proto diferencovány s cílem minimalizovat tuto skutecnost. Stanoví se na základe dohody mezi producenty a mlékárnami. Zpracovatelé jsou nyní schopni vyššími cenami podporovat prvovýrobce, kterí mají perspektivu a investovali do svých podniku.

Tab. 3: Užitkovost dojnic v Litve (kg/ks/rok)

1993 1994 1995 1996 1997 1998

Užitkovost 2 910 2 925 3 010 3 093 3 205 3 384

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, c. 16

Nejvetší podíl zaujímají na nákladech vynaložených na výrobu mléka krmiva (cca 44 %) a mzdy (18 %). Podle poctu bakterií a somatických bunek se mléko delí do 4 jakostních tríd - nejvyšší, první a druhá jakost a nestandard.

Od r. 1993 se zvýšila užitkovost o 16 % na 3 384 kg/ks v r. 1998. Jedním z opatrení ke zlepšení genetického potenciálu cernostrakatého a cervenostrakatého skotu je systematická individuální kontrola užitkovosti.

Zpracovatelský prumysl zahrnuje 53 vetších a menších mlékáren. Z toho 4 nakupují od prvovýrobcu celkem 60 % mléka. V posledních letech došlo ke zmenám také ve zpracovatelském sektoru. Podstatne se zmenil sortiment mlékárenských výrobku. V minulosti se litevské mlékárenství soustredilo hlavne na produkci másla. V dusledku vyšší poptávky se zacaly vyrábet ruzné druhy másla, jogurtu, tvarohu a tavených sýru. V letech 1995 až 1998 stoupla produkce jogurtu 4,7 krát a smetanových sýru dvakrát. Podíl smetanových sýru na celkové mlékárenské výrobe se v uvedeném období zvýšil z 5,5 na 10,4 %. Výroba SPM zaznamenala prírustek o 89,5 %, mražených krému o 67,1 %, SOM o 20,7 % a másla o 10,2 %. Prícinou tohoto vývoje je zmena v exportní poptávce a stravovacích zvyklostech litevských spotrebitelu. V letech 1995 až 1998 klesla spotreba mléka o 21 %.

Tab. 4: Vybrané ukazatele litevského mlékarství

Ukazatel Jednotka 1995 1996 1997 1998 1999

Produkce mléka tis. t 1 818,9 1 831,5 1 949,7 1 929,9 1 765,0

Dodávky do mlékáren tis. t 1 200,0 1 321,7 1 412,0 1 474,0 1 207,0

Tržnost % 66,0 72,7 72,4 76,5 68,4

Produkce v mlékárnách:

Tekuté mléko tis. t 283,0 313,0 319,0 336,0 297,1

Máslo tis. t 31,1 34,8 34,8 35,9 26,3

Sýry tis. t 15,8 21,8 27,7 33,7 33,4

Mlécné konzervy mil. ks 32,0 28,7 15,5 12,4 9,4

Mražené krémy tis. t 8,3 10,7 11,0 13,9 12,4

SOM tis. t 19,5 26,3 31,0 26,2 21,7

Kasein tis. t 3,3 2,5 1,5 2,7 1,4

Prodej na domácí trh:

Máslo tis. t 15,2 11,5 11,7 10,2 10,8

Podíl z celkové produkce % 49,0 32,5 35,6 28,4 41,0

Sýry tis. t 8,6 7,1 9,9 11,5 11,1

Podíl z celkové produkce % 54,0 33,0 36,3 34,2 33,1

Mlécné konzervy tis. t 5,5 6,4 2,1 4,5 5,3

Podíl z celkové produkce % 17,0 22,0 12,3 36,4 56,4

Vývoz:

Máslo tis. t 12,8 23,3 21,1 29,1 15,0

Sýry tis. t 7,3 10,8 17,3 23,7 21,2

Mlécné konzervy tis. t 26,0 19,8 14,9 7,9 9,7

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, c. 16

Mlékárny vyvážejí zhruba 60 % produkce. V dusledku ruské krize v r. 1998 ceny mlékárenských výrobku, zejména másla a SOM, klesly.

1.3.1.2 Situace v r. 2000

V lednu až kvetnu t. r. bylo do mlékáren v Litve dodáno 341 300 t mléka, tj. o 8,5 % méne než ve stejném období 1999. Produkce výrobku z plnotucného mléka klesla v uvedeném období o 0,9 % na 126 000 t a másla o 11,6 % na 6 600 t. Výroba sýru naopak stoupla o 25 % na 12 000 t a mražených krému o 11,6 % na 6 600 t. Vývoz sýru se zvýšil o 52 % na 11 000 t a másla o 31 % na 3 300 t. Export mražených krému se snížil o 6,8 % na 658 t.

Malí a stredne velcí producenti mléka bojkotovali dodávky do mlékáren s cílem primet vládu a zpracovatele, aby zvýšili ceny za dodanou surovinu. V kvetnu t. r. vláda ukoncila praxi garantovaných cen mléka a zrušila subvence, aby liberalizovala tento trh. Proti tomu se postavili dodavatelé suroviny, s výjimkou velkých podniku, které se s mlékárnami dohodly. Zemedelci požadovali alespon 0,55 LTL/l (5,40 Kc/l) mléka a subvenci ve výši 0,10 LTL/l (1 Kc/l) za jakost extra, zatímco mlékárny platily 0,42 LTL/l (4,10 Kc/l).

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 SITUACE NA MEZINÁRODNÍM TRHU

2.1.1 Situace na mezinárodním trhu SOM

Podle výhledu USDA uverejneného na konci cervence t. r. bude ve sledovaných státech produkce SOM v r. 2000 mezirocne o 2 % vyšší a dosáhne 3,305 mil. t pri soucasném rustu spotreby o 0,6 % na 2,992 mil. t.

Tab. 5: USDA - Svetový obchod se SOM ve sledovaných zemích (tis. t)

1995 1996 1997 1998 1999* 2000* 2000/99 zmena v %

Vývoz celkem 1 098 761 1 039 921 1 114 1 082 - 2,9

Z toho:

USA 164 32 117 104 217 150 - 30,9

Kanada 44 33 30 34 41 27 - 34,1

Argentina 20 22 17 15 22 26 18,2

EU 387 231 295 205 273 309 13,2

Polsko 98 77 112 101 95 104 9,5

Austrálie** 188 167 205 199 238 230 - 3,4

Nový Zéland*** 167 150 215 197 205 205 0,0

Dovoz

Mexiko 180 127 133 93 110 105 - 4,5

Brazílie 59 71 41 42 53 45 - 15,1

Chile 8 10 6 10 11 11 0,0

Kolumbie 10 13 9 14 16 17 6,3

EU 46 68 84 77 85 83 - 2,4

Rusko 15 40 10 20 90 30 - 66,7

Alžír 108 55 79 94 97 97 0,0

Cína 10 13 9 14 16 17 6,3

Indonésie 0 55 52 40 51 60 17,6

Japonsko 103 75 74 57 57 67 17,5

Malajsie 0 132 122 97 102 107 4,9

Filipíny 104 82 98 76 78 84 7,7

Thajsko 0 67 71 49 47 50 6,4

* predbežný údaj resp. odhad, ** vždy do konce cervna uvedeného roku, *** vždy do konce kvetna uvedeného roku

Pramen: Agra Europe, 2000, c. 35

Pozitivne hodnotí USDA vývoj poptávky po SOM ve východoasijských zemích (viz tab. 5). Ruský dovoz bude pravdepodobne nižší než v r. 1999. Tehdy bylo, zejména v rámci potravinové pomoci, dovezeno 90 000 t SOM. V r. 2000 se dovoz odhaduje jen na 30 000 t.

Exportní ceny SOM (FOB záp. Evropa) v cervnu t. r. výrazne stouply z 1 500 - 1 600 USD/t na 1 900 - 2 000 USD/t. V srpnu zaznamenaly další rust na 2 050 - 2 200 USD/t (79 958 - 85 909 Kc/t) a byly o více než 70 % vyšší než pred rokem. Exportéri v EU profitovali ze silného USD. Vzhledem k pevné cenové tendenci na mezinárodním trhu by EU mohla podle USDA vyvézt urcitý objem SOM bez subvencí, protože její exportní potenciál se v porovnání s prosincem 1999 zvýšil. U vývozu SOM z EU predpokládají USDA v r. 2000 13,2% mezirocní prírustek na 309 000 t, což je v urcitém rozporu s tím, jak situaci na trhu hodnotí analytikové z EU (viz kap. 2.2). V r. 2000/01 muže EU podle dohody UK GATT vyvézt se subvencemi 273 000 t SOM.

Také USA musí omezit výrazneji subvencovaný export SOM, protože již nemohou prevádet nevyužitý objem z dohody UK GATT z predchozích let. V r. 2000 se americký vývoz SOM odhaduje na 150 000 t. V lednu až kvetnu 2000 USA vyvezly 60 000 t, zhruba polovinu objemu proti stejnému období 1999. Polský vývoz by se mel zvýšit na 104 000 t, objem vývozu z Oceánie bude o 8 000 t nižší v dusledku nižšího australského exportu.

2.2 EVROPSKÁ UNIE

Vzhledem k sezónnímu poklesu produkce mléka a ke stoupající výrobe sýru docházelo v EU k omezení produkce másla a SOM, i když jejich tržní ceny zustávaly pro mlékárny atraktivní. V kvetnu a cervnu t. r. byl prodej cerstvých mlécných výrobku a tekutého mléka podporován horkým pocasím, v následujících týdnech studené pocasí poptávku opet ztlumilo. Tento vývoj posiloval pevné tendence na trhu, zejména díky prevaze poptávky nad nabídkou SOM. Jeho ceny stoupaly a dosáhly rekordní výše.

Tab. 6: Produkce mlékárenských výrobku v EU (tis. t)

Leden až kveten Zmena v %

1999 2000*

Tekuté mléko 12 945 12 659 - 2,9

Máslo 765 756 - 1,8

Sýry 2 482 2 626 5,1

SPM 378 390 2,6

SOM 538 496 - 8,4

Kondenzované mléko 505 480 - 5,6

* predbežný údaj

Pramen: Agra Europe, 2000, c. 1915

Situace na trhu másla se také zmenila, jeho ceny ve vetšine clenských zemí stouply nad úroven intervencní ceny. Proto také ceny sýru, SPM a cerstvých mlécných výrobku potrebovaly vzrust, aby výrobci dosáhli ekvivalentního zisku pri jejich zpracování. Protože se tak zatím nestalo, bude stoupající cenová tendence u techto výrobku podle analytiku pokracovat.

Tab. 7: Subvence na vývoz vybraných mlékárenských výrobku z EU do tretích zemí (EUR/100 kg)

CN 4.5.00 16.6.00 1.7.00 11.8.00 18.8.00 25.8.00

EUR/100 kg Kc/100 kg

SOM 0402 10 19 9000 61,50 58,50 58,50 53,00 49,00 40,00 1 414

Kondenzované mléko 0402 91 11 9370 16,84 16,84 10,90 10,90 10,90 10,90 385

SPM 0402 21 19 9900 85,00 83,00 83,00 79,00 76,00 76,00 2 686

Máslo 80 % 0405 10 11 9500 165,85 165,85 165,85 165,85 165,85 165,85 5 861

Máslo 82 % 0405 10 11 9700 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 6 008

Cedar* 0406 90 21 9900 102,90 102,90 102,90 102,90 102,90 102,90 3 636

Eidam* 0406 90 23 9900 90,36 90,36 90,36 90,36 90,36 90,36 3 193

* do zemí SVE

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, c. 555, Commission Regulation No. 1810/2000

2.2.1 Máslo

Produkce másla vykazovala nadále klesající trend, protože více mléka bylo zpracováno na sýry a zvýšil se prodej prumyslové smetany. Poptávka domácností po másle se v dusledku vyšších cen mírne snížila, zatímco ostatní poptávka (v rámci zlevneného prodeje másla ke zpracování v potravinárském prumyslu a) stoupla. V prvních 7 mesících r. 2000 se prodej zlevneného másla ke zpracování v potravinárském prumyslu mezirocne zvýšil o 15 000 t na 278 000 t a subvencovaný prodej cistého máselného tuku o témer 700 t na 7 000 t. Nenahradí to ale plne pokles ve spotrebe domácností.

Na pocátku srpna byly otevrené intervencní sklady pouze v Irsku, Itálii, Portugalsku a Spojeném království. Nabízené objemy másla pro intervencní skladování byly malé. V posledních týdnech ho pro tyto úcely nabízely jen Španelsko a Portugalsko. V Nemecku, Dánsku a Rakousku byly ceny vyšší než 100 % intervencní ceny. Na konci cervence t. r. bylo v intervencních zásobách v EU 78 218 t (30 544 t ke stejnému datu pred rokem). V privátních skladech bylo 148 783 t, tj. cca o 20 000 t méne než pred rokem.

Ceny másla v EU dále zpevnovaly. CPV másla v blocích v nemeckém Hannoveru 6. 9. t. r. cinily 6,70 - 6,80 DEM/kg (121 - 123 Kc/kg) a v Nizozemsku 7,30 NLG/kg (117 Kc/kg) v porovnání se 6,30 - 6,50 DEM/kg resp. 7,10 NLG/kg k 5. 7. t. r.

Tab. 8: Bilance másla v EU (tis. t)

1997 1998 1999* 2000*

Pocátecní zásoby 140 110 120 180

Produkce 1 776 1 701 1 714 1 680

Z toho:

v mlékárnách 1 762 1 687 1 701 1 670

na farmách 14 14 13 10

Dovoz 92 88 105 100

Spotreba 1 782 1 609 1 593 1 590

Z toho:

- zlevnená 481 478 484 510

Vývoz 226 170 166 160

Konecné zásoby 110 120 180 210

* predbežný údaj resp. odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, c. 1915

Poptávka a nabídka na trhu másla v EU by mela zustat v r. 2000 vyrovnaná (viz tab. 8). Do konce roku se nepredpokládá významnejší nákup másla do intervence, pravdepodobnejší je jeho uvolnení na trh.

V dosavadním prubehu r. 2000 byl vývoz másla nižší než pred rokem. I když EK dlouhou dobu nezmenila vývozní subvence, nedošlo k oživení exportní poptávky. Ceny másla na mezinárodním trhu mírne stoupaly a sledovaly trend v EU. Exportní ceny másla (82 %, FOB záp. Evropa) se v cervenci a srpnu t. r. pohybovaly mezi 1 450 až 1 500 USD/t (56 556 - 58 506 Kc/t) v porovnání s 1 130 - 1 230 USD/t v kvetnu. Vývozní nabídka z Oceánie se zatím neocekává. Soucasné ceny by se mely udržet prinejmenším do doby zvýšení nabídky z tohoto regionu, možná i déle.

2.2.2 Sušené mléko

V prvních peti mesících 2000 bylo v EU vyrobeno o 42 000 t méne SOM než ve stejném období pred rokem (viz tab. 6). Celkove ZMP predpokládá v r. 2000 mezirocní omezení výroby o 70 000 t. Mlékárny nemohou snadno presunout produkci od sýru k máslu a SOM, aby profitovaly ze soucasného boomu na trhu, protože musí obsloužit stávající zákazníky a trh másla je objemove omezený. Historicky nízké ceny sýru v r. 1999 stimulovaly rust jejich spotreby, a tím i produkce.

V dusledku silné exportní poptávky, nízkých intervencních zásob a omezeného objemu mléka pro zpracování se ceny SOM v EU do pocátku zárí t. r. stále pohybovaly na rekordní úrovni. U potravinárského zboží pokracovala stoupající cenová tendence. Ceny krmného SOM mírne klesaly, protože jeho nabídka byla doplnována ze zásob a dovozem z východní Evropy a soucasne se snížila i poptávka. Ta je jednak v léte vždy nižší než v ostatních rocních obdobích, navíc v dusledku nižší ziskovosti mnoho zemedelcu omezilo nebo zcela zrušilo výkrm telat. V 1. pololetí 2000 byly krmivárskému prumyslu poskytnuty subvence na nákup 266 000 t SOM, tj. o 2,6 % více než pred rokem. V dalším období se tento trend obrátil, protože krmivárský prumysl ve vetší míre hledal za SOM náhradu a v dusledku omezení výkrmu telat došlo prinejmenším docasne k omezení prodeje mlécných smesí.

Kotace ZMP u SOM (sprejované, krmné) se od 5. 7. do 6. 9. t. r. snížily z 5,08 - 5,18 na 5,00 - 5,15 DEM/kg (90,30 - 93,00 Kc/kg), kotace u potravinárského SOM (ADPI extra) stouply z 5,15 - 5,30 na 5,40 - 5,55 DEM/kg (97,50 - 100,20 Kc/kg). CPV krmného SOM v Nizozemsku cinily okolo 5,65 NLG/kg (90,60 Kc/kg).

V dusledku vysoké exportní poptávky a poptávky potravinárského prumyslu by mel pokles intervencních zásob pokracovat až na minimum (viz tab. 9). Na konci cervence t. r. bylo v intervencních skladech 44 282 t SOM.

Tab. 9: Bilance SOM v EU (tis. t)

1997 1998 1999* 2000*

Pocátecní zásoby 170 205 296 290

Produkce 1 196 1 139 1 172 1 100

Dovoz 74 66 73 80

Nabídka celkem 1 440 1 410 1 541 1 470

Spotreba 954 940 979 980

- za tržní ceny 459 468 482 490

- zkrmeno 495 472 497 490

Vývoz 279 173 272 370

Konecné zásoby 205 296 290 120

- intervencní 124 204 180 10

* predbežný údaj resp. odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, c. 1916

Vzhledem k nízkým zásobám a pokracující vysoké poptávce na mezinárodním trhu neocekává ZMP do konce r. 2000 významnejší oslabení trhu SOM. Prípadné zmeny by mely být jen malé. EU je nejvetším dodavatelem na mezinárodní trh. Akutní nedostatek SOM v EU a prekvapive silná exportní poptávka primela EK, aby v prubehu srpna t. r. snížila trikrát vývozní subvence (viz tab. 7). Navíc tak EK reagovala na silný kurz USD. Od zárí 1999 do konce srpna t. r. zaznamenaly pokles o více než polovinu z 90 na 40 EUR/100 kg (1 414 Kc/100 kg). S prihlédnutím k nízkým zásobám se v soucasné dobe nezdá pravdepodobné, že bude EU schopná vubec vyvézt takový objem SOM, jaký ji stanoví limit v dohode UK GATT. Podle ZMP nestací svetová produkce mléka pokrýt rust svetové poptávky po mléku a mlékárenských výrobcích, což se nejvíce promítne práve na trhu SOM.

Aby bylo k dispozici více mléka na výrobu potravinárského SOM, snížila EK pro 2. pololetí t. r. požadovaný podíl SOM v krmných smesích z 50 na 35 % pri nároku na subvenci v plné výši a ze 45 na 30 % pri subvenci ve výši 85 %.

Od poloviny cervna t. r. byl trh SPM v EU vcelku klidný. Obchody se omezily na již uzavrené kontrakty jak na vnitrním trhu, tak u vývozu. Expanzivní tendence ve výrobe, pozorovaná od podzimu 1999 v kvetnu t. r., skoncila. Vývoz byl v prvních nekolika mesících r. 2000 daleko vyšší než pred rokem, ale v dalším období se jeho rust také zastavil. Mnozí obchodníci meli uzavreny kontrakty ješte za nízké ceny a vyckávali, jak se bude situace dále vyvíjet.

Ceny SPM v srpnu t. r. dále stoupaly, i když ne v takovém rozsahu jako u SOM a másla. Kotace ZMP u SPM (26 %) se v Nemecku od 5. 7. do 6. 9. t. r. zvýšily z 5,40 - 5,60 DEM/kg na 5,55 - 5,65 DEM/kg (100,20 - 102,00 Kc/kg). CPV v Nizozemsku mírne zpevnily ze 6,35 na 6,40 NLG/kg (102,60 Kc/kg).

Exportní ceny SPM (26 %, FOB záp. Evropa) se v cervenci a srpnu t. r. pohybovaly v rozmezí 1 850 - 1 950 USD/t (72 157 - 76 058 Kc/t) v porovnání se 1 610 - 1 650 USD/t v kvetnu. Svetová spotreba SPM stoupá, rust poptávky vetšinou uspokojí rozšírená novozélandská, argentinská a australská produkce.

2.2.3 Sýry

Pevná tendence pokracovala v EU také na trhu sýru. Pres vyšší ceny ve vetšine clenských státu a vyšší dovoz nebyla nabídka dostatecná. Produkce v lednu až kvetnu t. r. stoupla mezirocne o 5 % (142 000 t) na 2,63 mil. t a také v dalších mesících by mela být vyšší. Výroba se v dusledku rostoucí domácí i exportní poptávky zvýšila ve všech hlavních producentských zemích krome Švédska, Spojeného království a Španelska. Soucasne se rozšíril dovoz. Subvencovaný export se opet blíží limitum stanoveným dohodou UK GATT. EU uzavrela dohodu s nekterými evropskými zememi o tzv. dvounulovém rešení (viz ZTAK c. 6/7), která umožní zvýšit nesubvencovaný export sýru a omezí jejich subvencovaný vývoz, který spadá do závazku UK GATT. V r. 1999 vyvezla EU do techto zemí 10 762 t sýru.

Vzhledem ke stoupající poptávce nelze vyloucit vyšší rust produkce sýru, zejména pokud ceny zustanou vysoké.

Tab. 10: Bilance sýru v EU (tis. t)

1997 1998 1999* 2000*

Produkce 6 574 6 690 6 729 6 930

Z toho:

z kravského mléka v mlékárnách 6 023 6 118 6 154 6 350

Dovoz 114 127 146 155

Hmotnost získaná zpracováním** 206 210 213 215

Nabídka celkem 6 894 7 027 7 088 7 300

Spotreba 6 388 6 559 6 703 6 860

Vývoz 511 448 395 440

* predbežný údaj resp. odhad, ** tavených sýru

Pramen: Agra Europe, 2000, c. 1915

CPV eidamu (40 %, blok) v Nemecku se od 5. 7. do 6. 9. t. r. zvýšily ze 6,05 - 6,20 na 6,25 - 6,40 DEM/kg (112,90 - 115,60 Kc/kg) a goudy (45/48 %, blok) ze 6,05 -6,25 na 6,30 - 6,45 DEM/kg (113,80 - 116,50 Kc/kg).

2.2.4 Ceny mléka a mlékárenských výrobku v Nemecku

Vývoj CZV mléka zaznamenal v 1. pololetí 2000 významné zotavení. Rust cen však byl pomalejší než u CPV jednotlivých mlékárenských produktu. Prícinou jsou zejména ruzné uzance obchodu s mlékárenskými výrobky a cástecne také zpusob jednání mlékáren pri stanovení CZV mléka.

V cervnu a cervenci 2000 cinila prumerná CZV mléka v Nemecku 56 feniku/kg (cca 10,20 Kc/kg pri prepoctu prumerným cervencovým kurzem), tj. o 3,5 feniky/kg (6 až 7 %) více než pred rokem. Míra rustu CZV byla v jednotlivých regionech rozdílná.

Také CPV mlékárenských produktu se nevyvíjely jednotne. Nejvýrazneji stouply ceny SOM, v porovnání s 1. pololetím 1999, kdy však byly velmi nízké, o 30 %. Znacne se zvýšily ceny krájených sýru, napr. u goudy o 13 %. Také ty se v 1. pololetí 1999 pohybovaly na velmi nízké úrovni, a v r. 2000 podstatne neprekracují úroven dosaženou pred 2 roky. Ceny másla se zvýšily o 6 až 7 %. V ostatním sortimentu jsou zmeny proti 1. pololetí 1999 jen mírné. V dusledku silné konkurence na strane maloobchodu se ceny tzv. bílého sortimentu zvýšily o pouhá o 2 %.

2.3 ZEME SVE

2.3.1 Prostor pro rust spotreby mléka v zemích SVE

V zemích SVE existuje znacný potenciál pro rust spotreby mléka a mlékárenských výrobku v príštích nekolika letech, zejména u sýru a cerstvých mlécných výrobku. Vzhledem k tomu, že možnosti vývozu prebytku mléka z techto zemí jsou v dusledku závazku UK GATT velmi omezené, rust domácí spotreby bude klícový pro udržení rovnováhy na trhu. Úroven spotreby je v zemích SVE obecne výrazne nižší než v EU (viz tab. 11).

Podle prognózy EK by se mela produkce mléka v zemích SVE zvýšit do r. 2006 o 2,8 mil. t na 31,7 mil. t a jeho spotreba o 2,6 mil. t na 28,9 mil. t. Z toho vyplývá prebytek v objemu 2,8 mil. t.

Vývoj v posledním desetiletí se promítl v rozdílných trendech v mlékárenském odvetví v techto zemích. Podíl mléka dodávaného mlékárnám k dalšímu zpracování je v zemích SVE jako celku daleko nižší než v EU (94 %) a v prumeru jen o málo prekracuje 50 %. To je zpusobeno prevahou malých lokálních mlékáren, zpracováním velkého objemu mléka prímo na farmách a prímým prodejem výrobku z farem v mnoha zemích SVE. Tento stav také odráží kapitálovou slabost mnoha mlékáren v tomto regionu a špatnou povest ohledne platební morálky.

Tab. 11: Spotreba mlékárenských výrobku ve vybraných zemích EU a SVE v r. 1997 resp. 1998 (kg/osobu)

Tekuté mléko1) Máslo1) Sýry2) Jogurty2)

Francie 95,1 8,3 23,6 19,6

Nemecko 64,5 6,8 20,5 15,2

Nizozemsko 95,6 3,3 16,6 19,5

Bulharsko 106,2 0,6 8,6 15,6

Polsko 79,0 4,0 9,8 neuvedeno

Slovensko 76,9 2,5 10,8 5,6

Madarsko 67,3 0,7 7,1 9,4

Rumunsko 163,1 0,4 - -

CR 63,3 4,0 13,03) 10,64)

Slovinsko 99,9 0,9 - -

Rusko 109,00 3,1 - -

1) r. 1997, 2) r. 1998, 3) vc. tvarohu, 4) mlécné nápoje a kysané produkty

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, c. 549

2.3.2 Polsko

V 1. pololetí 2000 bylo do mlékáren v Polsku dodáno 3,12 mil. t mléka, tj. o 3,3 % méne než v 1. pololetí 1999. Hlavní prícinou jsou vyšší kvalitativní požadavky, které se nyní vztahují na veškerou dodanou surovinu. Neschopnost plnit stanovená kritéria znemožnuje zejména malým producentum dodávat mléko do mlékáren.

Prumerná CZV mléka se zvýšila z 58,00 PLN/100 l (5,30 Kc/l) v cervnu 1999 na 75,71 PLN/100 l (6,50 Kc/l) v cervnu 2000. V souladu s poklesem dodávek se snížila produkce mlékárenských výrobku (viz tab. 12).

Tab. 12: Vybrané ukazatele polského mlékárenského trhu (tis. t)

1. pololetí Zmena v %

1999 2000

Dodávky mléka 3 228,0 3 120,2 - 3,3

Produkce:

- tekuté mléko 922,0 886,6 - 3,8

- máslo 64,9 57,7 - 11,1

- prírodní sýry 74,0 67,1 - 9,3

- cerstvé sýry 133,0 132,0 - 0,2

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, c. 555

2.3.3 Méne mléka na Slovensku

Podle slovenské tiskové agentury TASR klesla domácí produkce mléka v 1. ctvrtletí 2000 o 2,52 % na 243,8 mil. l. Stavy dojnic byly ke konci brezna 2000 o 8,12 % nižší než pred rokem a cinily 249 000 kusu. Prumerná produkce na dojnici cinila v 1. ctvrtletí t. r. 973,1 l a byla o 4,71 % než ve stejném období pred rokem.

Nižší objem dodané suroviny se promítl v poklesu výroby mlékárenských výrobku. Produkce sušeného mléka se snížila o 24,8 % na 2 134 t, sýru (bez tavených sýru) o 6,4 % na 5 941 t a tavených sýru o 4,6 % na 2 846 t. Výroba kysaných výrobku zaznamenala mezirocní rust z 9 367 na 11 079 t.

Spotrebitelské ceny mlékárenských výrobku se v 1. ctvrtletí 2000 mezirocne zvýšily o 6,3 až 15,1 %. CZV mléka stouply ze 7,80 na 8,38 SKK/l (cca na 7,10 Kc/l).

Zahranicní obchod s mlékárenskými výrobky vykázal pozitivní bilanci 115 mil. SKK, tj. 55% mezirocní prírustek. Vývoz se zvýšil o 25 % na 367 mil. SKK, dovoz o 15 % na 252 mil. SKK.

Príloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKU (USD/t, FOB západoevropské prístavy)

Sušené plnotucné mléko 26 %

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1998 1850 - 1730 - 1700 - 1570 - 1600 - 1600 - 1650 - 1600 - 1550 - 1550 - 1500 - 1500 -

1900 1780 1720 1680 1700 1670 1690 1700 1650 1650 1600 1600

1999 1570 - 1520 - 1450 - 1440 - 1430 - 1400 - 1350 - 1400 - 1450 - 1510 - 1560 - 1560 -

1630 1570 1500 1500 1500 1430 1410 1520 1550 1570 1650 1650

2000 1560 - 1550 - 1550 - 1530 - 1610 - 1800 - 1850 - 1850 -

1650 1650 1650 1600 1650 1900 1950 1950

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Sušené odstredené mléko

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1998 1600 - 1500 - 1450 - 1400 - 1400 - 1370 - 1340 - 1350 - 1300 - 1250 - 1250 - 1300 -

1650 1600 1500 1500 1500 1400 1370 1400 1400 1400 1350 1350

1999 1270 - 1260 - 1210 - 1200 - 1200 - 1200 - 1150 - 1180 - 1260 - 1410 - 1450 - 1450 -

1300 1300 1250 1250 1250 1250 1200 1280 1320 1450 1500 1500

2000 1450 - 1500 - 1500 - 1500 - 1500 - 1900 - 1900 - 2050 -

1500 1600 1600 1550 1600 2000 2000 2200

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokracování prílohy 1

Máslo (82 %)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1998 2250 - 2000 - 1950 - 1850 - 1800 - 1720 - 1850 - 1850 - 1800 - 1750 - 1700 - 1750 -

2350 2100 2000 1980 1900 1750 1880 1900 1850 1800 1800 1850

1999 1630 - 1580 - 1350 - 1250 - 1250 - 1200 - 1250 - 1250 - 1470 - 1520 - 1520 - 1520 -

1850 1650 1400 1350 1350 1250 1350 1400 1580 1550 1550 1600

2000 1520 - 1200 - 1200 - 1250 - 1130 - 1350 - 1450 - 1450 -

1600 1250 1250 1350 1230 1450 1500 1500

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse

Príloha 2: Prumerné CPV mlékárenských výrobku ve vybraných státech EU a v USA v r. 2000

MÁSLO V BLOCÍCH

Nemecko, Hannover, EUR/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

3,37 3,39 3,39 3,45 3,45

Nizozemsko, oficiální kotace, EUR/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

3,27 3,27 3,31 3,31 3,31

Belgie, oficiální kotace, EUR/kg 23.7. 30.7. 13.8. 20.8. 27.8.

3,20 3,21 3,21 3,24 3,24

USA, Chicago (CME), Grade A, USD/100 lb 4.8. 11.8. 18.8. 25.8. 1.9.

119,00 119,00 118,50 119,75 117,00

SUŠENÉ ODSTREDENÉ MLÉKO

Nemecko, kotace ZMP, sprejované, krmné, prum. balení, EUR/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

2,59 2,59 2,59 2,59 2,59

Nemecko, kotace ZMP, ADPI extra, DEM/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

5,33-5,48 5,34-5,49 5,40-5,55 5,40-5,55 5,40-5,55

Nizozemsko, oficiální kotace, krmné, sprejované, EUR/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

2,63 2,63 2,63 2,63 2,61

USA, severových. pobreží, FOB, Grade A, USD/100 lb 4.8. 11.8. 18.8. 25.8. 1.9.

107,00 -110,00 107,00 -110,00 107,00 -110,00 108,00 - 110,00 108,00 - 110,00

SUŠENÉ PLNOTUCNÉ MLÉKO

Nemecko, kotace ZMP, 26 %, sprejované, EUR/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

2,81 - 2,82 2,84 2,86

Nizozemsko, oficiální kotace, sprejované, EUR/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

2,88 2,90 2,90 2,90 2,90

SÝRY

Nemecko, Hannover, Gouda, 45/48 %, blok, DEM/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

6,30-6,45 6,30-6,45 6,30-6,45 6,30-6,45 6,30-6,45

Nemecko, Hannover, Eidam, 40 %, blok, DEM/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

6,25-6,40 6,25-6,40 6,25-6,40 6,25-6,40 6,25-6,40

Nemecko, Kempten, Bavorský ementál, DEM/kg 9.8. 16.8. 23.8. 30.8. 6.9.

7,45-8,45 7,45-8,45 7,45-8,45 7,45-8,45 7,50-8,50

USA, Wisconsin, Cedar (blok), USD/100 lb 4.8. 11.8. 18.8. 25.8. 1.9.

114,00 - 130,25 114,50 - 122,00 123,25 - 129,00 128,25 - 133,25 127,00 - 134,25

Pramen: Dairy Markets Weekly, KRIR - Rynek mleka

Príloha 3: Ceny mléka a mlékárenských výrobku na Slovensku

Tab. 1: CZV mléka na Slovensku ve dnech 7. 8. - 11. 8. 2000 (bez DPH)

Jakost Základní cena (SKK/l) Obsah tuku (g/l) Obsah bílkovin (g/l) Cena (SKK/l) Prumerná CZV (Kc/l)*

Min. Max. Prumer Min. Max. Prumer

Q 8,35 8,90 8,45 37,27 31,48 7,58 8,87 8,04 6,60

1. trída 8,45 8,45 8,45 36,96 31,61 7,45 8,56 8,07 6,70

Nestandard 3,60 8,45 7,08 36,56 31,08 3,60 8,24 6,98 5,80

Prumer - - - 37,08 31,51 - - 7,97 6,60

* prepocteno kurzem k 11. 8. 2000: 82,668 SKK = 100 Kc

Pramen: ATIS - Mlieko, mliecné výrobky. Správa c. 8/2000

Tab. 2: Prumerné CPV vybraných mlékárenských výrobku na Slovensku ve dnech 7. 8. - 11. 8. 2000 (bez DPH)

Cena (SKK/l resp. kg) Zmena proti cervnu 2000 v % Cena prepoctená na Kc/l resp. kg*

Mléko plnotucné trvanlivé, karton 18,28 0,9 15,10

Mléko polotucné trvanlivé, karton 16,76 1,5 13,90

Mléko polotucné, sácek PE 11,94 - 1,6 9,90

Mléko polotucné, 5-denní, karton 12,69 1,1 10,50

Jogurt smetanový, tuk nad 45 g/l 48,42 0,1 40,00

Jogurt bílý, tuk do 45 g/l 46,61 - 1,9 38,50

Jogurt ovocný, tuk do 45 g/l 48,51 - 1,3 40,10

Kysaná smetana, 16 % tuku 45,26 3,6 37,40

Sladká smetana, 12 % tuku 35,27 23,3 29,20

Sladká smetana, 33 % tuku 65,14 5,2 53,80

Máslo cerstvé, 250 g balení 96,26 0,0 79,60

Máslo, 25 kg bloky, 18 % vody 94,71 - 0,1 78,30

Eidam, 30 % 118,93 - 0,9 98,30

SPM, 26 %, 25 kg balení 86,34 0,3 71,40

SOM, 25 kg balení 76,01 - 1,2 62,80

* prepocteno kurzem k 11. 8. 2000: 82,668 SKK = 100 Kc

Pramen: ATIS - Mlieko, mliecné výrobky. Správa c. 8/2000

Príloha 4: Prumerné CPV mlékárenských výrobku v Polsku 28. 8. - 2. 9. 2000

Jednotka Min. Max. Prumer Prumer v Kc*

Jogurt ovocný, kelímek 150 g PLN/balení 1,02 0,55 0,70 6,30

Jogurt ovocný, kelímek 450 g PLN/balení 1,86 1,50 1,66 15,00

Jogurt ovocný, kelímek 500 g PLN/balení 2,25 1,53 1,76 15,90

Máslo, spotr. balení, 82 % PLN/kg 17,77 8,00 11,06 99,90

Máslo, 25 kg bloky PLN/kg 13,91 7,85 9,51 85,90

Konzumní mléko, 2 %, sácek PLN/l 1,20 0,80 1,02 9,20

Trvanlivé mléko, 2 - 2,5 %, karton PLN/l 1,75 0,93 1,52 13,70

SOM, 25 kg pytle PLN/kg 9,41 6,72 8,16 73,70

Eidam, min. 42 % tuku PLN/kg 14,87 9,00 12,16 109,80

Ementál, min. 42 % tuku PLN/kg 16,05 11,34 14,69 132,70

Smetana, 18 %, kelímek 200 g PLN/balení 1,28 0,68 0,98 8,80

Polotucný tvaroh, tvarovaný PLN/kg 8,35 5,56 6,76 61,00

* prepocteno kurzem k 1. 9. 2000: 1 PLN = 9,03 Kc

Pramen: KRIR - Rynek mleka, 2000, c. 30

Príloha 5: Ceny mléka a mlékárenských výrobku v Madarsku

Tab. 1: CZV mléka v Madarsku v cervnu 2000

Jakost Obsah tuku v % Obsah bílkovin v % Prumerná CZV v HUF/l Prumerná CZV v Kc/l*

Min. Max. Prumer

Q 3,62 3,15 59,93 67,40 64,55 9,00

I. trída 3,66 3,13 56,94 60,00 58,33 8,10

II. trída 3,64 3,12 41,22 55,00 49,66 6,90

III. trída 3,59 3,16 36,00 50,00 44,76 6,20

Nestandard 3,66 3,11 24,50 45,00 40,64 5,60

* prepocteno prumerným kurzem za cerven 2000: 100 HUF = 13,869 Kc

Pramen: ATIS - Mlieko, mliecné výrobky. Správa c. 8/2000

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobku v Madarsku v cervnu 2000 (HUF/l resp. kg)

Min. Max. Prumer Prumer Kc/kg*

Konzumní mléko, 2,8 %, fólie 69,00 101,00 88,91 12,30

Mléko trvanlivé, 2,8 % 124,00 135,00 132,61 18,40

Máslo, 80 %, 100 g balení 662,30 920,00 756,00 104,80

Sýr Pannonia/1 kg 1 171,43 1 195,00 1 189,13 164,90

* prepocteno prumerným kurzem za cerven 2000: 100 HUF = 13,869 Kc

Pramen: ATIS - Mlieko, mliecné výrobky. Správa c. 8/2000

Príloha 6: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobku z vybraných zemí do CR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Stát Leden - cervenec 1999 Leden - cervenec 2000

t mil. Kc t mil. Kc

CN 0401 až 0406 Dovoz celkem 1 068,1 1 332,8

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky EU 581,9 659,7

- Nemecko 384,4 416,3

- Francie 131,8 89,4

Slovensko 182,9 327,7

Polsko 248,6 307,0

CN 0401 Dovoz celkem 4 730 88,7 13 545 157,9

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštená, EU 545 35,2 421 23,5

bez prídavku cukru - Nemecko 512 34,3 411 23,0

a jiných sladidel Slovensko 4 161 52,5 13 123 134,4

CN 0402 Dovoz celkem 970 32,3 814 22,9

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené Slovensko 679 16,2 724 15,3

CN 0403 Dovoz celkem 12 267 331,9 16 322 445,1

Jogurty Z toho:

EU 8 068 236,7 10 867 319,5

- Nemecko 8 062 236,4 8 720 240,6

- Belgie 0 0,0 2 143 78,8

Polsko 2 746 73,0 2 020 53,8

Slovensko 14 0,4 3 112 65,2

CN 0404 Dovoz celkem 300 7,2 450 6,5

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 252 6,7 223 5,3

nebo jiných sladidel - Nemecko 134 3,1 104 2,1

CN 0405 Dovoz celkem 492 35,8 426 30,3

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných EU 337 25,8 426 30,3

tuku - Nemecko 276 20,7 268 20,1

Pokracování prílohy 6

Stát Leden - cervenec 1999 Leden - cervenec 2000

t mil. Kc t mil. Kc

CN 0406 Dovoz celkem 8 235 572,2 9 399 670,1

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 2 919 275,1 3 026 273,6

- Francie 1 321 131,1 798 88,7

- Nemecko 1 087 88,3 1 735 129,2

Slovensko 1 052 105,0 1 069 111,7

Polsko 4 029 175,5 4 722 253,1

Z toho:

CN 0406 30 Dovoz celkem 2 549 231,7 3 298 290,7

Tavené sýry Z toho:

EU 1 592 141,3 1 034 94,3

- Francie 1 079 93,5 519 48,1

- Nemecko 367 32,0 350 29,6

Slovensko 350 35,1 291 32,5

Polsko 560 48,8 1 911 156,5

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševcíková

Príloha 7: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobku z CR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Stát Leden - cervenec 1999 Leden - cervenec 2000

t mil. Kc t mil. Kc

CN 0401 až 0406 Vývoz celkem 3 361,3 3 472,8

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky EU 691,7 935,1

- Nemecko 147,5 241,6

- Nizozemsko 329,1 370,1

- Francie 86,7 153,9

Libanon 577,1 533,9

Rusko 449,7 126,6

Slovensko 286,7 329,4

Polsko 74,6 453,8

Thajsko 112,7 139,7

Chorvatsko 19,0 161,8

Saudská Arábie 87,3 91,9

Madarsko 33,1 42,4

CN 0401 Vývoz celkem 1 732 25,7 11 213 144,1

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštená, bez prídav- Chorvatsko 1 341 10,6 7 088 68,4

ku cukru a jiných sladidel Bosna 20 1,0 1 577 41,3

CN 0402 Vývoz celkem 34 168 1 463,8 30 867 1 587,8

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené EU 11 687 463,4 12 197 650,0

- Nizozemsko 6 333 248,7 5 062 279,0

- Nemecko 1 895 75,7 2 987 145,6

Libanon 3 205 171,7 3 217 195,3

Thajsko 2 868 111,7 2 443 139,7

Slovensko 1 072 73,4 1 145 69,9

Chorvatsko 122 5,9 3 798 93,4

CN 0403 Vývoz celkem 5 021 117,7 6 308 132,2

Jogurty Z toho:

Slovensko 5 020 117,7 6 257 129,6

CN 0404 Vývoz celkem 10 214 57,7 14 273 135,2

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 9 368 43,7 11 782 86,3

nebo jiných sladidel - Nemecko 5 543 30,1 7 555 37,3

- Francie 3 525 9,5 4 227 48,9

Pokracování prílohy 7

Stát Leden - cervenec 1999 Leden - cervenec 2000

t mil. Kc t mil. Kc

CN 0405 Vývoz celkem 18 910 808,7 12 607 627,8

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných Rusko 9 442 395,9 2 481 120,1

tuku Polsko 308 12,7 6 564 334,9

CN 0406 Vývoz celkem 11 900 887,7 10 965 845,7

Sýry a tvarohy Z toho:

Libanon 5 523 394,5 4 592 332,2

Polsko 585 56,3 1 015 93,1

Slovensko 1 066 84,2 1 352 94,7

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševcíková

Zpracovala Ing. Jirina Cupalová