Vztah úrovně močoviny v krevní plazmě holštýnských dojnic k jejich mléčné užitkovosti

Gustav Chládek, Ladislav Máchal

MZLU v Brně, AF, Ústav chovu hospodářských zvířat

Chov skotu v České republice doznal v posledních deseti letech značných změn. Významné místo mezi dojenou populací zaujalo holštýnské plemeno a to přes to, že celkový stav skotu klesl asi na polovinu. Vyšší užitkovost dojnic tohoto plemene zvýrazňuje požadavky na odpovídající zajištění jejich potřeb živinami. Mezi nimi pak hrají klíčovou roli energie a dusíkaté látky. Za jeden z hlavních ukazatelů zásobování organismu dojnic dusíkatými látkami je považována hladina močoviny v krevní plazmě. Za fyziologické je akceptováno rozpětí 2,5 až 5,0 mmol/l. I když pro vztah k produkci mléka se často používá jejího stanovení přímo v něm pro nepoměrně jednodušší získáni vzorku, nelze nikterak zpochybnit metabolickou prvotnost urémie krevní plazmy ve vztahu k ostatním tělním tekutinám.

Cílem práce bylo kvantifikovat vztah mezi močovinou v krevní plazmě holštýnských dojnic k jejich produkci mléka a obsahu bílkovin, tuku a laktózy v něm. U 206 kusů dojnic holštýnského plemen které se nacházely mezi 20 až 100 dnem po otelení byla v rámci kontroly užitkovosti zjištěna denní produkce mléka a obsah bílkoviny, tuku a laktózy v mléce. Druhý den pak byla odebrána krev z vena subcutaneaabdominis a stanovena hladina močoviny v její plazmě. Podle jejího obsahu v mmol/l byly dojnice rozděleny do 6 skupin (A až F) následujícím způsobem: A - do 3, B - 4 až 5, C - 5 až 6, D - 6 až 7, E - 7 až 8 a F - nad 8 mmol/l. Dojnice pocházely ze stáda s průměrnou užitkovostí 7 800 kg mléka za laktaci.

Zjištěné výsledky ve formě základních statistických hodnot jsou uvedeny v tabulce 1. V souladu s metodikou rozdělení souboru stoupala průkazně hladina močoviny v krevní plazmě dojnic z 3,39 mmol/l u skupiny A až do 8,84 mmol/l u skupiny F. Nejvyšší variabilita byla zjištěna u skupiny A (13,6%) a nejnižší u skupiny E (3,7%). Produkce mléka byla nejvyšší (35,53 kg/den) u skupiny C a průkazně se odlišovala od nižších hodnot skupin A a B. Ve srovnání se skupinami D,E a F byly rozdíly neprůkazné, i když produkce mléka u skupiny F byla třetí nejnižší (hned po skupinách A a B). Rozdíly mezi sledovaným skupinami v obsahu tuku (max. A - 4,32% a min. E - 3,86%), obsahu bílkovin (max. A 3,05% a min. C - 2,87%) a obsahu laktózy (max. C - 4,96% a min. D - 4,86%) byly statisticky neprůkazné. Pokud se týká variability sledovaných ukazatelů mléčné užitkovosti byla nejvyšší variabilita zjištěna u produkce mléka (max. A - 21,1% a min. E - 15,8 %) a obsahu tuku (max. D - 22,1% a min. F - 13,2%). Nižší variabilitu vykázal obsah bílkovin (max. D - 13,8% a min. C - 9,5%) a nejnižší pak obsah laktózy (max. D - 7,3% a min. C - 3,5%).

Z popsaného průběhu hodnot hladiny močoviny v krevní plazmě a ukazatelů mléčné užitkovosti lze odvodit, že hladina močoviny v krevní plazmě sledovaných dojnic vykázala vztah spíše k produkci mléka než k jednotlivým obsahovým složkám mléka. Nevyšší denní užitkovosti bylo dosaženo při hladině močoviny v krevní plazmě pohybující se od 5,1 do 6,0 mmol/l, tedy na horní hranici rozpětí které je v současné době považováno za fyziologické. Je zajímavé že depresivní vztah nižších byl zaznamenán již od hranice 5 mmol/l zatímco u hodnot vyšších je patrný až od 8 mmol/l. Je tedy možné usuzovat, že vysokoprodukční dojnice v první fázi laktace reagují snížením denní produkce mléka výrazněji na nižší hodnoty močoviny v krevní plazmě ve srovnání s hodnotami vyššími.

Práce vznikla s podporou MSMT 432100001.