Využití chitosanu k biologické ochraně révy vinné proti houbovým chorobám

Významným trendem posledních let v ochraně ovocných dřevin a zelenin je využívání biologické ochrany na bázi přírodních prostředků a látek snadno odbouratelných bez nebezpečných reziduí. Tento trend bude jistě pokračovat i v budoucnu. Nedovedeme si totiž představit, jak bychom jinak mohli vyhovět stále se zvyšujícím požadavkům na kvalitu a zdravotní bezpečnost produkce určené buď pro přímý konzum nebo jako suroviny pro potravinářské zpracování. Z těchto důvodů se o alternativní možnosti ochrany zajímají nejen zemědělci–pěstitelé, ale i drobní zahrádkáři. Hlavní houbové choroby, které v našich podmínkách ohrožují révu vinnou jsou plíseň révová, plíseň šedá a padlí révové. Běžně komerčně pěstované odrůdy révy vinné nemají komplexní rezistenci vůči těmto třem patogenům, a proto je vždy třeba chemickou ochranu provádět podle aktuální situace. Letošní sezóna, ve vegetačním období srážkově nadprůměrná postihla mnoho vinic zvýšeným výskytem padlí i plísně šedé a opět se ukázalo, že bez včasné ochrany je u velkoplošných producentů kvalita produkce ohrožena.

Přípravky pro biologickou ochranu révy proti houbovým chorobám jsou zatím ve fázi zkoušení. Nadějnou látkou pro tento typ ochrany je chitosan, který se jako modifikovaná forma běžně vyskytuje jako chitin a u členovců tvoří vnější kostru těchto organismů. Chemicky se jedná o přírodní polysacharid – poly 1›4 ß –Dglukopyranosamin. U některých plodin je roztok chitosanu používán k ochraně při transportu a současně i jako ochrana proti houbovým a bakteriálním infekcím v posklizňovém období (např. jahody a rajčata). U révy se zatím zkouší jeho působení jako nespecifického ochranného prostředku proti houbovým chorobám.

Na Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně jsme s tímto polysacharidem prováděli orientační testy u čtyř moštových odrůd révy vinné a to 'Svatovavřinecké', 'Frankovka', 'André' a 'Zweigeltrebe'. U těchto odrůd byly mladé zdravé rozvinuté listy podrobeny ošetření 1 % roztokem chitosanu a po zaschnutí roztoku byly infikovány suspensí spor Botrytis cinerea. Kontrolní varianta byla infikována bez předchozího ošetření přípravkem. Takto připravené listy byly inkubovány ve vlhké komůrce a po 12ti a 24 hodinovém působení vizuálně hodnoceny na přítomnost tmavých skvrn – lézí vzniklých prorůstáním patogenní houby do pletiva listu. Z obrázků po vyhodnocení pokusu je jasný rozdíl mezi odrůdami, které se i v polních podmínkách liší rezistencí vůči Botrytis. Odrůdy 'André' a 'Zweigeltrebe' jsou kříženci 'Svatovavřinecké' x 'Frankovka', nejvyšší rezistenci vykazuje 'André'. Orientační pokusy s chitosanem potvrzují, že jeho použití k ochraně proti houbovým patogenům u révy vinné se jeví perspektivní, pokud uživatel dodrží doporučení používat jej jako preventivní opatření. Tento prostředek by podle našeho názoru mohl najít dobré uplatnění v ochraně stolních odrůd oblíbených našimi zahrádkáři. Naprostá většina těchto stolních odrůd na listině povolených k pěstování je k houbovým chorobám náchylná, výjimkou je jen odrůda 'Arkadia'. Přípravek na bázi chitosanu je vyvíjen ve Francii a o jeho uvedení na trh, jakož i o dalších výsledcích pokusů s ním budeme zájemce rádi informovat.