Vytrvalost se vyplácí

Do Zárybničné Lhoty je to autobusem MHD z centra Tábora kousek. Na pohled obyčejná vesnice drží primát okresního významu. Na rodinné mléčné farmě tu totiž dojí krávy s nejvyšší užitkovostí v táborském okrese. Člověk tomu ani nemusí rozumět, ale stačí si představit sud o objemu 50 litrů - až tolik mléka tady denně kráva nadojí. Navštívit farmu Basíkových, kteří hospodaří na 140 ha zemědělské půdy, je opravdu radost, nejen pro pořádek, který tu panuje na dvoře i ve stáji, ale i pro citlivé urbanistické začlenění objektů farmy do okolního venkovského prostředí.

Chov dojnic

17 krav získal Josef Basík (54) v restituci, 23 jich koupili. V začátcích hospodaření nadojili v polovině pronajatého vazného kravína od 40 krav 270 litrů mléka denně. Dva roky jim trvalo, než vzali za správný konec plemenářskou práci. Protože chtěli dělat mléko, začali inseminovat holštýnskými býky. V roce 1996 postavili volnou, boxovou stáj pro 50 dojnic s tandemovou dojírnou 2x 2. “Jalovice z převodného křížení jsme začali dojit už v novém kravínu a každý rok jsme zvyšovali průměrnou užitkovost dojnice za laktaci o 1 000 l,” komentuje historii Milan Basík (26), student Jihočeské univerzity, 3. ročníku oboru Zemědělský podnikatel. V loňském roce zde měli průměrnou užitkovost za laktaci 7 644 l mléka, letos očekávají 8 300 l a do mlékárny chtějí dodat 400 000 l mléka.

Rodinná farma

“Práci na farmě zastaneme jako rodina. Táta má na starost většinu prací spojených s krmením a odklizem hnoje a pracuje v dílně, maminka dojí, pomáhá ji má žena, mimochodem zemědělská inženýrka, já vedu účetnictví farmy, evidenci zvířat, ale také styk se službami a mám na starost všechny polní práce a část prací ve stáji. Nemůžeme dělat všichni všechno,"zasvěcuje nás do života farmy Basík junior. Skutečnost, že nemají zaměstnance a že nevyplácejí žádné mzdy, je velkou výhodou rodinné farmy. Svědčí o tom krátké ohlédnutí do historie: Prvně seli na jaře 1992, první mléko do mlékárny dodali na podzim téhož roku. Začínali s nevratnou půjčkou a s úvěrem asi 100 000 korun, což pro ně tehdy, v době třítisícových platů, byla opravdu vysoká finanční částka. Během roku se však podařilo úvěr splatit. Na stavbu kravína jim sice část finančních prostředků půjčila banka, ale zbytek šel z provozu farmy. Veškerou stavební činnost, snad kromě stavby jímky, si na farmě prováděli a provádějí svépomocí. Jen občas si najímají místní řemeslníky na některé stavební práce. Také na složitější opravy strojů si zvou specialisty.

Rezervy

Odhadují, že budou potřebovat ještě patnáct let, aby dosáhli té úrovně, kterou mají chovy, co nakoupily svá stáda v zahraničí. “Na plemenářskou výstavu do Opařan, která se konala nedávno, nás nepozvali, prostě zatím ještě nemáme čistokrevného holštýna, jsme teprve u třetí generace převodného křížení," vysvětluje farmář. V budoucnosti by Basíkovi rádi prodávali plemenný materiál, nyní však třetinou stáda, aby bylo možné přebytečná telata lépe zpeněžovat, zapouštějí býky masných plemen. Za svou hlavní rezervu ve výrobě považují zlepšení kvality výroby objemných krmiv. Stroje nakupují většinou starší, což ovšem není ideální stav. Například loni koupili “z druhé ruky” lis na kulaté balíky. Udělali s ním 2 200 balíků - slámu, seno i senáž. “Loni praskla jedna hřídel, letos druhá a 10 000 korun při opravách těchto strojů neznamená nic. Přitom nový lis by udělal i 8 000 balíků bez problémů. Rádi bychom nakupovali nové stroje, jenže kde vzít peníze na takové investice,"zdůrazňuje Basík.

Prohry a kvotace

Propad v tržbách za mléko v loňském roce, kdy existovala zjevná snaha likvidovat menší výrobce mléka, znamenal pro Basíkovi ztrátu 400 000 korun. Za tyto peníze, které jim už zcela určitě nikdo nevrátí, by byli vystavěli betonovou manipulační plochu u kravína, kterou v současné době dokončují. Rádi by postavili ještě jednu stáj pro odchov jalovic a pro krávy stojící “na sucho”. Do stávajícího kravína by potom bylo možné umístit o 30 až 50 laktujících dojnic více. V cestě těmto plánům však stojí státem plánovaná kvotace výroby mléka. “Nadvýroba mléka by se měla řešit spíše vytvořením tlaku na ty výrobce mléka, kteří ho již vyrábějí ze setrvačnosti a bez ekonomického efektu. Pokud na naší farmě nezaměstnáme tři dělníky, kteří by mě nebo tátu byli schopni v práci, nebo spíše pracovním nasazení zastoupit, jsme schopni krátkodobě dodávat mléko do mlékárny i za méně než 7,50Kč/l, což je cena, která je v současné době státem garantována,” vysvětluje mladý farmář.

Tabulka uvádí, jak Basíkovi zpeněžovali mléko během celého období svého hospodaření:

Názor

Milan Basík nesouhlasí s tvrzením, že potraviny na trhu, včetně mléčných výrobků, jsou drahé. To proto, že i ti nejefektivněji hospodařící zemědělci se pohybují v ziskové marži do pěti procent, což nemá obdoby v žádném jiném oboru podnikání. "V podstatě se hřeší na to, že se téměř neinvestuje. To, že si občas některý zemědělský podnik koupí velký traktor od firmy John Deer je sice pěkné, ale velké farmy v zahraničí mají nainvestováno třikrát až čtyřikrát více, než je tomu v našich podmínkách. Do zemědělských strojů a technologií by se mělo investovat podstatně víc než dosud proto, aby sedláci nemuseli být na polích a ve chlévech od rána do noci, a aby všechny práce pohodlně zvládli," domnívá se Basík.

Petr Hienl