Víno - situační a výhledová zpráva (červen 2000)

Souhrn

Ročník 1999/2000 byl svou kvalitou i objemem sklizených hroznů nejlepší za posledních 15 let. Podle údajů ČSÚ se z 11,1 tis. ha plodných vinic ČR sklidilo 67,1 tis. t hroznů při průměrném výnosu 6,04 t/ha. Podle šetření ČMVVU přesahoval výnos hroznů 8 t/ha při průměrné cukernatosti hroznů 17,5 stupňů NM. Modré vinné hrozny se na celkové sklizni podílely 21 %, přičemž v českém vinařském regionu byl jejich podíl na produkci vyšší.

Vzhledem k tomu, že se v ČR v posledních letech klučily větší plochy vinohradů než vysazovaly, pozastavilo se jejich stárnutí. Průměrný věk vinic tak nyní dosahuje 17 let, přičemž v českém vinařském regionu 20,7 let. Vinice ve stáří do 10 let včetně tvoří necelých 23 %, vinice od 10 do 25 let včetně kolem 60 % a vinice nad 25 let 17 % všech vinic v ČR. I když se plochy nově vysázených vinic v roce 1999 mírně zvýšily (bylo vysázeno 320 ha vinic, z toho 280 ha se státní podporou), dosahuje dluh v obnově vinic v ČR již 4200 ha.

V posledních letech dochází ve vinohradnictví postupně ke změnám, které jsou reakcí na změny v poptávce trhu. Mění se odrůdová skladba vinic (posun k odrůdám produkujícím hrozny vyšší kvality), zvyšuje se podíl výsadby modrých odrůd, který v současné době dosahuje téměř 50 %, apod. Ve výsadbách převládají především odrůdy Frankovka, Rulandské modré a Svatovavřinecké; z bílých odrůd se jedná zejména o odrůdy Chardonnay, Sauvignon a Rulandské šedé.

V roce 1999 bylo vyklučeno přibližně 240 ha vinic v průměrném stáří 25 let. Jednalo se zejména o odrůdy Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Műller-Thurgau, Rulandské bílé a Tramín červený (podíl modrých odrůd činil 5 %).

Ceny zemědělských výrobců moštových hroznů poklesly v roce 1999/2000 na 10,71 Kč/kg, tj. pokles o 18 % v porovnání s minulým rokem. Hodnota sklizených hroznů přesáhla 1,1 mld. Kč. V důsledku vysokého výnosu hroznů bylo poprvé po dvanácti letech dosaženo ve vinohradnictví ČR zisku ve výši 3 % prodejní ceny hroznů.

Spotřebitelské ceny stolního vína bílého se podle ČSÚ oproti roku 1998 mírně zvýšily na úroveň 55,50 Kč/l a červeného na 60,14 Kč/l. Ceny průmyslových výrobců v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 nezaznamenaly výrazné výkyvy a jsou v podstatě na stejné úrovni. Ceny přívlastkových červených vín mají všeobecně se zvyšující trend z důvodu menší nabídky tohoto druhu vína na trhu.

Produkce vína v ČR kryje potřeby domácího trhu zhruba z 50 %, a proto je třeba víno dovážet. Ve vinařském marketingovém roce 1998/99 dosáhl dovoz produktů vinohradnictví a vinařství celkové hodnoty 1,59 mld. Kč, tj. nárůst v porovnání s minulým marketingovým rokem o 19 %. Celkový dovoz vína vzrostl o 7,8 % na objem 496,5 tis. hl v hodnotě 674,5 mil. Kč. Z tohoto množství dovoz sudového vína představoval 256,6 tis. hl a lahvového vína 232,7 tis. hl. V obou případech převažoval dovoz červeného vína nad dovozem bílého vína. Největší objem sudového vína pocházel z Itálie (47,3 %), Maďarska (20,3 %) a Slovenska (20 %). Mezi největší dovozce lahvového vína patřilo, stejně jako v roce minulém, Španělsko (51 %) a Slovensko (14 % z celkového dovozu tohoto vína).

Během sedmi měsíců marketingového roku 1999/2000 dosáhl dovoz vína celkem objemu 442,1 tis. hl, tj. meziroční nárůst o 21,5 %. Výrazně se zvýšil dovoz šumivého vína na 12,6 tis. hl, které pocházelo ze 62 % z Německa. Nejvíce sudového vína bylo dovezeno z Itálie (27,2 %) a Maďarska (8 %). Dovoz lahvového vína byl uskutečňován převážně z Maďarska (55 %) a Španělska (23,8 %).

Dovoz hroznové šťávy v marketingovém roce 1998/99 v porovnání s rokem minulým poklesl o 2,5 % na 24,5 tis. t v hodnotě 233,6 mil. Kč, přičemž největší objem pocházel z Maďarska (22,7 tis. t). Za sedm měsíců roku 1999/2000 dosáhl dovoz této suroviny 14,5 tis. t v hodnotě 148,5 mil. Kč, což je meziroční pokles o 39,3 %.

Vývoz vína z ČR nedosahuje vysokého objemu. V marketingovém roce 1998/99 představoval 12,6 tis. hl v hodnotě 62,1 mil. Kč. Zvýšil se vývoz šumivého i lahvového vína a směřoval hlavně na Slovensko. Vývoz sudového vína je minimální (tříletý průměr činí 3,2 tis. hl). V dalším období se nepředpokládá jeho nárůst. Na vývozu vína se bude zvyšovat podíl zejména lahvového a šumivého vína. Vývoz vína během sedmi měsíců roku 1999/2000 dosáhl celkového objemu 10,7 tis. hl vína v hodnotě 51,6 mil. Kč a v menších objemech směřoval do 64 zemí světa. Mezi největší odběratele patřilo kromě Slovenska také Finsko, Polsko, Chorvatsko, Německo, Pákistán a Ukrajina. Výrazně se zvýšil vývoz lahvového vína o 21 % na 5,3 tis. hl v porovnání s vývozem tohoto vína za celý marketingový rok 1998/99. Vzhledem k dosavadnímu vývoji vývozu lze očekávat, že dosáhne v tomto marketingovém roce nejvyššího objemu v porovnání s minulými ročníky.

Celosvětová výměra vinic dosahuje přibližně 7,4 mil. ha, přičemž 60 % vinohradů se nachází v Evropě, z toho v zemích EU 46,2 %. Celosvětová produkce hroznů dosahuje cca 60 mil. t. Evropa se na této produkci, ale i spotřebě, podílí zhruba 60 %. Mezi největší producenty vína na světě patří Francie spolu s Itálií. Ve Francii je 53 % vinohradů určeno k produkci jakostního vína, v Německu, Rakousku a Lucembursku existují výhradně vinice k produkci jakostního vína. Naproti tomu v Portugalsku, Španělsku a Řecku převažuje produkce stolního vína.

Po rychlém snižování plochy vinic v EU, které bylo podporováno dotacemi za vyklučení a již nevysazení vinice, jsou nynější opatření zaměřena především na restrukturalizaci vinic, na regulaci trhu vínem, který vychází z rovnováhy mezi produkcí a spotřebou vína. K dalším cílům patří také podpora vinohradnictví na svazích a posílení úlohy profesních sdružení. V polovině roku 1999 bylo vydáno nové základní nařízení Rady ES č. 1493/99 s platností od 1. 8. 2000, které slučuje 23 dosud platných nařízení ES/EHS. Mimo stolního vína zahrnuje i předpisy na víno jakostní, čímž nahrazuje dvě základní nařízení č. 822/87 a 823/87. V zemích EU zůstává i nadále zákaz výsadby nových vinic bez předchozího klučení, stejně tak i obchodovatelnost práva na opětovnou výsadbu. V regulaci obchodu s třetími zeměmi platí, že každá dodávka vína musí mít vystaven certifikát, potvrzující původ vína.