Více zábavy může zlepšit kvalitu masa u prasat

U prasat ve výkrmu je potřeba zlepšit welfare zejména zvýšením pohybové aktivity a minimalizací stresu.

Prasata ve výkrmu v intenzivních chovech vedou zpravidla velmi jednotvárný, nudný život s nedostatkem pohybu, často přerušovaný pouze podáváním krmiva, které probíhá dvakrát denně. Tuto příležitost vítají jako vytržení ze stereotypu, vrhají se ke krmnému žlabu, kde se vzájemně napadají, protože se cítí ohrožena svými kolegy. Krmivo se proto snaží přijmout co nejrychleji, hltají, strkají se, což u nich vede ke vzniku akutního stresu. Poté co všechno krmivo zmizí, upadají prasata opět do původní letargie.

V krátkém čase také dochází u prasat díky zvýšenému psychickém tlaku k nadměrné zátěži svaloviny. U specializovaných plemen prasat s extrémní zmasilostí byla vyšlechtěna velká svalová vlákna, jejichž nevýhodou však na druhé straně je to, že se velmi rychle unaví. Popsané podmínky takový nepříznivý stav navozují. Svalová vlákna obsahují nízké množství svalového barviva myoglobinu, což vede ke vzniku bledého masa. Na druhé straně pohyb posiluje vytrvalost svalových vláken, která jsou bohatá na myoglobin a proto jsou červeně zbarvená. Na stole konzumentů je červená barva masa upřednostňována, protože takové řízky při smažení mnohem méně zmenšují svoji velikost.

V jedné společné studii bylo předmětem výzkumu především s ohledem na „biologii svaloviny a její růst“ a „fyziologii chování“ ve Výzkumném ústavu biologie hospodářských zvířat (FBN) se sídlem v německém Dummerstorfu zodpovědět otázku, nakolik může obohacené chovatelské prostředí ve výkrmu prasat, které nabizí zvířatům více zábavy a pravidelné pohybové aktivity pozitivně ovlivnit kvalitu finální produktu - masa.

Při výzkumu byla prasata plemene německá landrace krmena speciálním typem krmných automatů vyvinutým ve FBN vybavených zvukovým spínačem. Krmné automaty vydávaly 8 x denně krátké akustické signály, které jsou srovnatelné s vyzváněcím tónem mobilního telefonu. Signály byly znamením pro prasata, že se bude podávat krmivo. Protože každé zvíře dostalo přidělený nezaměnitelný vlastní tón, ostatní zvířata nereagovala a mohlo tak dojít k individuálnímu nerušenému přijmu krmiva z automatu. Díky této modifikaci krmného automatu bylo najednou dosaženo tří cílů: zvířata se zaměstnala, což odbouralo letargii a dlouhou chvíli, zmírnila se situace okolo podávání krmiva a tak došlo ke zlepšení welfare, minimalizoval se stres, protože zvířata si navzájem při krmení nekonkurovala a v neposlední řadě bylo prokázáno také zlepšení kvality masa. Pravděpodobně spočívá tento efekt hlavně na dvou faktorech – minimalizaci stresu a podpoře pohybových aktivit. Bylo také prokázáno, že ve svalovině prasat krmených akusticky řízeným automatem byl vyšší podíl červených vytrvalých vláken a současně svalovina vykazovala výrazně nižší ztráty vody, která je zodpovědná za smršťování masa při smažení v porovnání s prasaty z kontrolní skupiny krmenými konvenčním způsobem. Je známo, že stres podporuje ztrátu vody ze svaloviny.

Studie FBN prokázala, že i v intenzivnímu chovu, bez kterého není možné se obejít v evropských státech bohatých na počet obyvatelstva je možné úspěšně zkombinovat velmi dobrou produktivitu chovu a welfare. Protože zlepšování prostředí ve stáji pomocí akustického krmného automatu je příliš finančně náročné v porovnání s dosud obvyklým způsobem chovu prasat, musí se ale spotřebitelé připravit na to, že kvalitnější maso a chov zohledňující více zásady welfare se nutně odrazí ve výsledné ceně, kterou budou muset zaplatit.

FBN Dummerstorf se zabývá výzkumem funkční biodiverzity hospodářských zvířat v okolním prostředí jako základ domestikace a jako podstatný komponent trvale udržitelného zemědělství a humánní výživy.