Vechta - jedno z míst odchovu tetřevovitých

Vechta, malé město na severovýchodě Německa, se stalo jedním z mála míst v Evropě, kde se člověk pokouší o záchranu tetřevovitých ptáků umělým odchovem. Chovatelkou, ošetřovatelkou a jedinou majitelkou odchovny je paní U. Wilmering, která většinu svého života zasvětila odchovu tetřevů, tetřívků, jeřábků, koroptví a spoustě jiných ohrožených druhů zvěře.

TETŘEVI A TETŘÍVCI DO CELÉHO SVĚTA

Paní Wilmering se již 28 let úspěšně věnuje odchovu druhů, které pomalu mizí z kulturní krajiny. S jejím přispěním se většina odchovaných jedinců navrací zpět do své původní domoviny, a to nejen v Německu, ale i v Holandsku, USA, České republice a na mnoha dalších místech Evropy.

Její stanici lze nalézt na okraji města, kde má u svého domu, na ploše přibližně 2 ha, umístěné voliéry, ve kterých odchovává množství různých druhů ohroženého ptactva.

Zpočátku stanice odchovávala a vracela do přírody koroptve, ale postupem času jejich místo zaujali tetřívci, tetřevi a jeřábci. Všechny tyto druhy se chovatelce daří s úspěchem rozmnožovat a odchovávat. Odchovné zařízení je financováno pouze z vlastních zdrojů majitelky. Finanční prostředky od státu lze získat pouze při poskytnutí odchovaných jedinců k vypouštění do volné přírody v případě státních projektů zazvěřování určitých lokalit v Německu. Tyto projekty však nejsou pravidelné. Veškeré práce na stanici provádí majitelka sama, pouze v jarním období přijímá jednoho až dva pracovníky na výměnu písku ve voliérách.

NĚKOLIK POZNÁMEK Z CHOVATELSKÉ PRAXE

Pro zdárný odchov tetřevovitých ptáků je nejdůležitější hygiena v odchovně, dobrý zdravotní stav chovaných jedinců a odpovídající kvalitní potravní nabídka. Na dotaz, zda je obtížnější odchovávat tetřevy nebo tetřívky, nám paní Wilmering odpověděla, že odchov obou druhů je téměř stejný, pokud se dodržují výše zmiňované podmínky.

Tetřeví slepice je schopna snést 10 - 16 vajec, ale vzácné nejsou ani případy, kdy snese 20 kusů. Pokud se ukáže, že slepice je schopna kuřata odchovat sama, nechává chovatelka vejce pod slepicí, která kuřata sama vysedí a odchová. Když však slepice vejce poškozuje, chovatelka je musí sbírat. Následně je nasazuje pod domácí slepici. Tři dny před očekávaným líhnutím kuřat se vejce umístí do automatické líhně. Při umísťování vajec pod domácí slepici totiž hrozí velké riziko nakažení kuřat roztoči od jejich “náhradní matky” a proto se dolíhnutí provádí tímto způsobem. Vejce se před umístěním do umělé líhně ošetřují formalínem. Kuřata se okamžitě po vylíhnutí (popř. podle počasí) navrací zpět tetřeví slepici, která vejce původně snesla a po jejich odebrání seděla na napodobeninách.

Chovaní jedinci jsou ve voliéře umístěni v různém poměru pohlaví. U tetřevů je jeden kohout umístěn se třemi slepicemi a to v prostorné voliéře o rozměrech 40 m x 40 m. Sama chovatelka tvrdí, že voliéra je dosti velká a že je značně problematické sledovat zdravotní stav chovaných jedinců. Údajně stačí v jeden den něco přehlídnout a dostaví se nenahraditelné ztráty.

Tetřívci jsou umístěni v poměru 1:1 - 1:3 ve prospěch slepiček.

Všem jedincům chovaným ve voliérách se zastřihují obě letky, aby se předešlo poranění (příp. úhynu), které si ptáci mohou přivodit při vzlétnutí a nárazu do pletiva voliér.

Na závěr naší návštěvy jsme chovatelce poděkovali za vstřícné přijetí a dosti podrobný výklad o chovu ohrožených druhů ptactva a popřáli jí mnoho dalších úspěchů v dalším chovu.

Ing. Jiří Janota, Vojenské lesy a statky, s. p. - divize Mimoň

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info