V Praze vládnou netradiční příchutě zmrzliny

Pryč jsou doby, kdy obyvatelé metropole měli na výběr mezi jahodovou, čokoládovou a vanilkovou. Stále častěji objevují chutě jako černá zmrzlina s čokoládovým prachem či zázvorová.

V posledních pěti letech se nabídka zmrzliny v Praze výrazně pozvedla a otevřelo se hned několik zajímavých míst. „Já si potrpím na experimentování se zajímavými příchutěmi jako slaný karamel, pálivá čokoláda nebo esenciální oleje," prozradil italský šéfkuchař žijící v Praze Riccardo Lucque. Stejně jako on to má v poslední době čím dát více obyvatel i návštěvníků metropole.

Nová generace zmrzlinářů, jako je třeba pan Zmrzlinka (Jan Hochsteiger z Creme de la Creme), Riccardo Lucque nebo David Hrivňák (provozující Zmrzlináře na Vinohradech) proto s netradičními příchutěmi experimentuje.

Lidé tak u nich ochutnají i slaný arašíd, estragon, kaštany, skořicovou nebo mango s chilli. Ovšem vždy záleží i na štěstí. Nejlepší pražští zmrzlináři se totiž kromě stálic svých lístků rádi nechávají unášet i sezónní múzou a zákazníka vždy překvapí něčím novým.

Milovníci estetiky určitě ocení ledovou pochoutku v podniku Amorino na Malostranském náměstí. „Není sice nejlevnější, platíte ale i za umělecký dojem. Zmrzlinu zde aranžují do kornoutu tak, že vypadá jako rozkvetlá růže," radí italská gurmánka žijící v Praze Elisa Selmi.

A jak vypadá správné italské gelato? Podle Riccarda Lucque je stejně jako zbytek italské kuchyně postaveno na jednoduchosti a na prvotřídních surovinách. Za italské zmrzliny si kvůli dražším surovinám musí zákazníci připlatit, chuťový zážitek ale podle něj rozhodně stojí za to.

Autorka: MAGDALENA HAVLÍKOVÁ

Jak poznat dobrou zmrzlinu?

- Mezi nejoblíbenější typy zmrzliny se řadí ta italská, do které se používá zejména mléko, smetana a čerstvé ovoce a obejde se bez umělých barviv. 

- Už na první pohled si tak zákazník podle barvy ve vaničkách může udělat přehled o tom, zda barva odpovídá spíše výrazným barvivům, nebo přirozené surovině příchuti. Dobře se to pozná třeba na pistácio-vé, která by rozhodně neměla být křiklavě zelená, ale spíše nazelenalá až do šeda. 

- Námi oslovení zmrzlináři radí, abychom si všímali mimo jiné také čistoty stánku nebo provozovny. 

- Zraku zákazníků by nemělo uniknout ani zacházení se servírovací lžící. Mají na ni speciální oplach, nebo ji namáčejí stále do stejné vody ve sklenici? 

- Varovným znamením je i to, pokud je v chladicích pultech zmrzlina vyskládána do vysokých věží, které ani v tropických vedrech netají. Naznačuje to, že při výrobě používají levnější rostlinné tuky místo smetany, stejně jako stabilizátory a zahušťovadla. Průmyslově vyráběné zmrzliny poznáte i podle plastových vaniček. Ruční výroba se prodává ve většině případů v kovových nádobách.

Autor: Redakce