V Olomouci bude v dubnu první ročník tvarůžkového festivalu

Nezaměnitelné aroma Olomouckých tvarůžků se bude v polovině dubna linout historickým centrem Olomouce. Město ožije prvním ročníkem festivalu, který bude zaměřený na tuto věhlasnou hanáckou pochoutku. Na Olomouckém tvarůžkovém festivalu budou k dostání různé pokrmy i moučníky, při jejichž přípravě se používají tvarůžky.

"Návštěvníci festivalu ochutnají tvarůžky v teplé i studené kuchyni v nabídce restaurací, které jsou zapojeny do projektu Ochutnejte Hanou a propagují tak tradiční hanáckou gastronomii. Nebudou chybět ani takové speciality jako tvarůžkové dezerty a pivo z hanáckých minipivovarů," uvedli organizátoři festivalu.

Součástí prvního ročníku Olomouckého tvarůžkového festivalu, na jehož organizaci se podílí radnice, Sdružení cestovního ruchu Střední Morava a výrobce tvarůžků A.W. Loštice, bude v sobotu 16. dubna hanácký farmářský trh a řemeslný jarmark.

Organizátoři připravili i soutěže pro děti, pásmo hanáckých písní a tanců a koncert skupiny Stracené Ráj, která si ve svých textech zakládá na hanáčtině a pro jejíž hudební projev se vžil název "hanácké bigbít".

Historie prvních tvarůžků na Hané spadá do 15.století. Tehdy se však - oproti dnešnímu strojovému zpracování - vyráběly ručně. Prvním sýrům se říkávalo pleskačky, neboť při výrobě se bochánky vytvořenými ze směsi uleželého pomletého netučného tvarohu a zracích solí pleskalo o dřevěnou desku či stůl.

Olomoucké tvarůžky se nyní vyrábí už jen v Lošticích na Šumpersku. Město s 3000 obyvateli, které se pyšní titulem "metropole tvarůžků", díky slavnému sýru každoročně navštíví několik tisíc turistů. V Lošticích funguje muzeum tvarůžků, místní restaurace nabízejí tvarůžkové speciality a lidé mohou navštívit i tvarůžkovou cukrárnu, která byla nedávno otevřena také v Olomouci.

Olomoucké tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem. Tvarůžky z Loštic získaly v roce 2010 chráněné zeměpisné označení EU. Češi o jejich zařazení na unijní seznam usilovali šest let. Problém byl v tom, že Němci a Rakušané chtěli, aby právo vyrábět tyto potraviny měli i potomci sudetských Němců, kteří žijí v Německu a Rakousku.

Autor: ČTK

www.ctk.cz