V klatovském masokombinátu porážejí, jen co opravdu prodají

Chovatelé na Klatovsku a Domažlicku si stežují na pokles odbytu hovezího dobytka, který se v lednu podstatne snížil. Nikdy jsme nekrmili dojnice ani býky masokostní mouckou, tvrdí šumavští zemedelci, jejichž zvírata spásají trávu horských luk.

"Chováme okolo 700 kusu skotu a máme potíže s prodejem. Pritom je každé naše zvíre evidováno v ústrední evidenci a má rodokmen. O zdraví ceských telat, krav a býku není pochyb," durdí se Petr Cerný z farmy Chodská Lhota na Domažlicku. "Kapacita porážek hovezího dobytka spadla v lednu na 40 procent. Zpracováváme jen to, co prodáme. Trh nás donutil k regulaci nákupu," priznal výkonný reditel Masokombinátu Klatovy Jan Kocanda s tím, že zvírata z ceských chovu nikdy nebyla krmena masokostní mouckou. "Kvuli železné opone, která byla motivována politicky a ekonomicky, k nám nepronikl zpusob krmení, který je v rozporu s prírodou," poznamenal Kocanda s dodatkem, že se sice u nás masokostní moucka také vyrábela pro kurata a slepice, ovšem na rozdíl od státu, kde se nemoc šílených krav vyskytla, šlo o nezávadný produkt díky prísným predpisum. "Naše moucka se zpracovávala pri teplote 140 stupnu Celsia, což zarucovalo její nezávadnost, zatímco v zahranicí to bylo do 80 stupnu," dodal. V klatovském masokombinátu testují veterinári pouze zvírata dovezená v minulosti do Cech z ciziny. "V 90. letech se kupoval skot také ve Francii, ale ten, jak bylo overeno, nemá pocházet z podezrelých chovu," uvedl Cerný z Chodské Lhoty. Šumavští chovatelé a majitelé nekolika ekologických farem, jejichž stáda mají ceský rodokmen, presto souhlasí s testováním i našich zvírat na prítomnost BSE v nadeji, že vzroste odbyt alespon na úroven lonského roku. Rocní spotreba hovezího masa klesla v CR za posledních pet let o 32,5 procenta a na Klatovsku o necelou tretinu.