V ČR se po třech letech vyskytla Trichinella u divočáků

Správně se zachovala lovkyně z Východočeského kraje, když v souladu s veterinární legislativou dala vyšetřit zastřelené prase na přítomnost larev svalovce, což je hlíst Trichinella spiralis. Jak totiž dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben, podezření se potvrdilo, což znamená, že se maso nesmí použít pro lidskou spotřebu. Takovýto případ byl u nás naposledy u divočáka zaznamenám před třemi lety.

Svalovci mohou podle Dubna způsobit onemocnění zvané trichinelóza, které postihuje zpravidla divoká prasata, medvědy a koně, osly, ale třeba i nutrie, psy a u nás v minulosti i prasata domácí, a způsobuje ji svalovec. Tento hlíst se usídlí nejčastěji ve žvýkacích svalech, jazyku, bránici i ostatních svalových částech zvířete. Parazit se zde zapouzdří a čeká, až maso pozře nějaký masožravec, popřípadě člověk, aby se pak mohl v jeho těle dále vyvíjet. Býložravec se může nakazit kontaminovanou pící. Pro člověka je pak nebezpečné pouze maso dostatečně tepelně neopracované nebo nedostatečně zmrazené. Svalovec vážně ohrožuje jak mezihostitele - prase, tak i člověka. Při větší invazi působí horečky, třes a křeč dýchacích svalů. V pozdější fázi onemocnění se již prakticky nedá léčit a může končit i smrtí.

Proto se také vždy doporučovalo a doporučuje maso z divokých prasat dlouho a dobře propékat, popřípadě provařit. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny. Larvy svalovce sice hynou při teplotě těsně nad 50 °C asi po čtvrthodině, okamžitě při teplotě 62 ° C, to ovšem znamená, že této teploty musí být dosaženo v celém kusu masa, tzv. v jádře. Ke kuchyňské úpravě nelze doporučit mikrovlnnou troubu, neboť toto zařízení má na larvy nestandardní účinek, přestože pracuje s teplotami přes 70 °C.

Kvůli rizikům je na místě připomenout platnou legislativou uloženou povinnost každého uloveného divočáka před uvolněním ke spotřebě nechat veterinárně vyšetřit. Vyšetření se provádějí ve státních veterinárních ústavech, popřípadě v krajskou veterinární správou schválených laboratořích.Tato praxe je obvyklá a myslivci to, jak je vidět z uvedeného případu z okresu Rychnov nad Kněžnou, dobře vědí. Myslivci by také neměli používat nepřevařené zbytky z uloveného zvířete ke zkrmení psům.

Trichinelóza u lidí už u nás nebyla na rozdíl například od sousedního Slovenska více než padesát let zjištěna. Poslední výskyt u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954 ve Smrdově u Pacova, kdy onemocnělo 11 lidí, z nichž dokonce tři zemřeli. U divokých prasat se lze čas od času s výskytem trichinel setkat, naposledy před třemi lety (okres Děčín) a pak letos na počátku září u divočáka uloveného ve Východočeském kraji, okrese Rychnov nad Kněžnou. Povinné vyšetřování na trichinely tedy má smysl, a to právě kvůli zdraví těch, kdo si na mase černé zvěře chtějí pochutnat.