Unie destilatérů: Zvyšování spotřební daně nejvíce zasáhne pěstitelské palírny

Zvyšování spotřební daně na lihoviny zasáhne hlavně pěstitelské pálenice, které slouží k výrobě destilátu pro soukromou spotřebu. Skončit by jich v následujících letech mohla až pětina, v současnosti jich je v Česku asi 500. V rozhovoru s ČTK to řekl tajemník Unie destilatérů Jakub Gottwald.

Organizace sdružuje menší lihovary, které vyrábějí ovocné pálenky. Podle něho zvyšováním daně jim nezbyde jiná možnost, než to promítnout do cen. Zároveň však neočekává, že by stát díky zvýšení zdanění vybral více peněz, protože lidé budou například jezdit nakupovat do zahraničí. Upozornil také na to, že lihovary se potýkají jako jediný segment s černým trhem.

Vládní koalice zvyšování daně oznámila již v květnu jako součást svého ozdravného balíčku. Minulý týden se shodla na změně, která zvyšování urychlí. Původně měla daň růst příští rok o deset procent a následující tři roky o pět procent. Nyní má k desetiprocentnímu nárůstu dojít v letech 2024 a 2025 a následně má daň růst o pět procent.

Tajemník připomněl, že po posledním růstu spotřební daně v roce 2020 stát vybral méně peněz. Lze podle něj očekávat, že stát po plánované změně vybere až o miliardu korun méně. Podle Gottwalda kromě poklesu trhu s ovocnými pálenkami dojde k růstu černého trhu, na kterém se podle odhadů vypálí zhruba stejné množství alkoholu jako v oficiální produkci zatížené daní. Lihovary také podle něho nemají jinou možnost než zvýšit ceny i kvůli tomu, že mají za sebou ekonomicky složité období spojené s růstem nákladů, zároveň se potýkají i s nedostatkem ovoce.

Doplnil, že většina lihovarů nemá produkci pálenek jako hlavní činnost, ale věnuje se zároveň i jinému podnikání. Podotkl, že jde třeba o produkty, které se v obchodních řetězcích prakticky neprodávají. Například na produkci tzv. řemeslných lihovarů může podle něho lidi zaujmout například lokálnost. Poznamenal také, že prodávat ovocné destiláty se může podnikům vyplatit výrazně více než pivo. Jako příklad uvedl, že například jeden panák slivovice může mít nákupní cenu 30 korun a prodá se za 80 korun, což odpovídá z pohledu marží zhruba třem prodaným pivům.

Gottwald také upozornil, že se na českém trhu začaly objevovat mixované pálenky. Objevila se například kombinace hrušky Williams s malinami nebo destilátem kombinující maliny a hroznové víno nebo višňovo-medový likér.