Turisté mohou objet jihomoravské vinařské obce na kole

MF Dnes 29.9.1999

Turisté mohou objet jihomoravské vinařské obce na kole

Brno - Spojit dvě příjemné věci dohromady nyní mohou bez problémů turisté, kteří navštíví jižní Moravu. Projedou se na kole po cyklotrasách přírodou a zároveň si mohou být jisti, že neminou snad žádný vinný sklípek, který za to stojí - pomůže jim v tom nedávno vydaná mapa Moravských vinařských stezek. "Cílem projektu je nastartovat rozvoj obcí ve spojení s turistikou a vinařstvím," vysvětlil význam mapy koordinátor programu Greenways - Zelené stezky Juraj Flamik. Osmdesát procent území České republiky má podle něho dobré podmínky pro rozvoj turistiky, ale devadesát procent turistů zůstává především v Praze. "Vinařství má na jižní Moravě tisíciletou tradici, je to symbol zdejší kultury. Vinařstvím se na jižní Moravě zabývají desetitisíce lidí," řekl Flamik. Na podpoře vinařské turistiky, která přinese obcím i podnikatelům peníze, se dohodla nevládní organizace Greenways - Zelené stezky se Sdružením jihomoravských vinařských obcí a ekologickou nadací Partnerství. "Spousta lidí věnuje vinařství hodně práce a energie, ale jenom nepatrnému počtu z nich to přináší obživu. Spojení vinařství s turistikou pomůže vytvořit další pracovní místa. Vinařské stezky pomohou obyvatelům, aby se stali dobrými hostiteli a využili venkovské turistiky pro zlepšení svého života," věří Flamik. Také starosta obce Zaječí a zároveň předseda Sdružení vinařských obcí jižní Moravy František Šipr vidí ve vinařské turistice šanci, kterou by obce neměly promarnit. "Lidi na venkově by se měli živit tím, co umí, co je jejich předností. Na jižní Moravě to je vinařství a kultura," řekl Šipr. Vinařský expert profesor Vilém Kraus z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity upozornil, že drobní vinaři se musí změnit, aby jejich produkty v konkurenci levných dovozových vín přežily. "Je důležité, aby lidé věděli, co pijí," tvrdí Kraus. Malí vinaři by se podle experta měli hlavně naučit vína stáčet do lahví. "Dosud na to nejsou připraveni a nabízí zemědělský produkt v demižonech, a ne zboží v lahvích," uvedl expert. V sousedním Rakousku je tomu jinak. "Tam se už osm tisíc z celkového počtu čtyřiceti tisíc pěstitelů vín nebojí dát na láhev svou etiketu. Ta označuje původ vína a říká, že já jsem ten, kdo ho stvořil a ukazuji tak, co dovedu," vysvětluje Kraus. "Naši pěstitelé se ale raději zbavují svých výrobků neadresně," povzdechl si. Podle Krause je třeba se u sousedů poučit i jinak. "Sklepy potřebují vybavit a tam, kde to nejde, udělat třeba sklep nebo vinotéku obecní. V Rakousku začali s obecními vinotékami asi před pěti lety a všichni se jim smáli. Teď čeká spousta vinařů na to, až se ve vinotéce uvolní místo. Takový je o ně zájem," tvrdí expert. V obecních vinotékách by se podle něho měli vinaři o víkendech střídat ve službách a starat se o návštěvníky. "Na turisty musí působit živé slovo, nejenom mapy a články. Mnozí naši vinaři jsou rozšafní lidé a vyprávět umí. Návštěvníci si pak budou obec pamatovat a budou se chtít vracet, poznávat jiné obce a vyžadovat víno, které tam ochutnali," soudí profesor Kraus.

JAROSLAV ČUŘÍK