Tokajské víno potřebuje slunce, mlhu a plíseň

Když kdysi francouzský panovník Ludvík XIV. ochutnal Tokajské aszú, ohodnotil jeho kvalitu památným výrokem: "Vinum regum - Rex vinorum". Tokajský výběr, anebo také aszú, je skutečně považován za víno králů a krále vín. O tom, že tokajská vína jsou na světě uznávána za špičku, není sporu. Spory se ovšem vedou o tuto proslulou značku. Maďaři si na ni nárokují výhradní právo, vzdát se nechtějí ani Slováci. Kdysi Tokaj vyváželi jen Maďaři, kteří si v roce 1993 zařídili exkluzivitu na export do zemí EU. Tokajská oblast o rozloze přibližně 8600 hektarů leží v pohraniční oblasti na jihu východního Slovenska a na severovýchodě Maďarska. Na Slovensko zasahuje jen malá část, asi 900 hektarů z tohoto zákonem přísně vymezeného území. Jde o sedm obcí na úpatí Zemplínských vrchů. Jedním ze slovenských vinohradníků pěstujících tokajské je Jaroslav Ostrožovič. "Letošní rok byl dost netradiční," říká. Úroda vinných hroznů byla o 30 až 50 procent nižší než v předchozích letech kvůli tvrdým mrazům začátkem roku a dlouhému suchu v srpnu. Na kvalitě úrody se prý nepřízeň počasí tolik neprojevila. Cukernatost hrozna dosahuje i letos velmi dobré úrovně. Jediným problémem je nedostatek cibéb - hrozinek potažených ušlechtilou šedou plísní. Cibéby, bez nichž by nebylo tokajského vína, potřebují dlouhý a slunečný podzim, ale také ranní mlhu, aby se na hroznech mohla vytvořit plíseň, která jim pak dodává sladkost a typické zvláštní aroma. I přes předpokládanou nižší sklizeň letos očekávají slovenští vinaři zvýšený zájem o svou produkci v zahraničí.