Taje čaje: osvěží v parném létě a také chrání před rakovinou

Ať už zelený, černý, ovocný nebo bylinkový, horký či ledový - v čaji vidíme vítané osvěžení. Tak trochu zapomínáme, že jeho pravidelné pití je také zdraví prospěšné. Který je pro nás nejlepší?

Začněme tím nejjednodušším benefitem, zvlášť v parném létě. Čajem zkrátka do těla dostaneme tolik potřebné tekutiny. Ať už přísaháte na proklamovaný pitný režim s jeho 2,5 litry denně, nebo ne, kromě vody a minerálek je to ten nejlepší způsob, jak organismus zavodnit. Čaj ale umí i další „kouzla“, v tom jsou vědci celkem za jedno.

Je třeba skvělý pro naše zuby, kosti, srdce či zažívání, preventivně chrání před rakovinou. Obsahuje celou řadu vitaminů a stopových prvků, záleží jen na druhu. A když mluvím o čaji, myslím tím opravdu čajovník, neboli rostlinu Thea Sinensis. Ovoce či bylinky také mají také svůj význam, ale o nich až později.

Začněme tím, že čaj je na rozdíl třeba od coca-coly stoprocentně přírodní nápoj. Nejenže neobsahuje žádné kalorie, ale ani tuky, cukry nebo soli. Vědci ovšem zjistili, že je v něm na čtyři sta zdraví prospěšných látek. Opěvované jsou zejména flavonoidy, které jsou i silnými antioxidanty. Brání růstu nádorových buněk, chrání tělo před volnými radikály, posilují imunitní systém.

Jim podobné jsou katechiny, které jsou obsažené zejména v zeleném čaji. Vědci dokázali, že u lidí, kteří pijí po celý život pravidelně dva až tři šálky denně, se v pozdním věku snižuje riziko infarktu nebo mozkové mrtvice, podle dva roky staré americké studie dokonce o dvacet, respektive třicet pět procent. Katechiny ovšem napomáhají také spalování tuků a bojují proti ukládání cholesterolu v cévách.

V čaji najdete i kofein, nebo chcete-li postaru tein, což jsou ovšem stejné látky. Oproti kávě je ho tu však zhruba poloviční množství a navíc se do organismu uvolňuje postupně. Ideální pro všechny ty, kteří jsou po kávě příliš nervózní a buší jim srdce. „Lidé se mylně domnívají, že obsah kofeinu ovlivní barvou nálevu a tedy i délkou louhování,“ upozorňuje Marek Khánský, znalec čaje ze společnosti Mix-Tee, která do Česka dováží cejlonské čaje Basilur. „Sílu nálevu ovšem ovlivňují spíše podmínky, ve kterých se čajovník pěstuje jako je třeba nadmořská výška, nebo i způsob zpracování. Množství kofeinu pak určuje spíše odrůda.“ Úplně bez kofeinu jsou čaje bylinné a ovocné.

Čaj je prospěšný i pro náš mozek. Tady opět vítězí zelený čaj, jehož lístky obsahují aminokyselinu L-Theanin. Tato látka prokazatelně snižuje úzkost, zlepšuje soustředěnost a podporuje dobrou náladu. Na rozdíl od kofeinu, který nás nabudí prakticky okamžitě, L-Theanin začíná působit až po třiceti až čtyřiceti minutách a má na náš organismus delší efekt. Pozitivně také působí na uvolňování některých neurotransmiterů, čímž se zlepšuje naše paměť a také schopnost učit se. Ve Spojených státech se tato látka dokonce začala prodávat i jako doplněk stravy.

Abychom ale nebyli nespravedliví a nemluvili jen o zeleném čaji, pozitivní účinky má i ten černý. Tak například je prokázáno, že zklidňuje. Američtí vědci dokázali, že po vypití jednoho šálku černého čaje poklesl stresový hormon kortizol v těle o dvacet procent, Britové dokonce hovoří o čtyřicetiprocentním poklesu. Skvěle prý funguje i jako prevence chřipkového onemocnění. Údajně dva šálky denně stačí, aby se vám virus vyhnul obloukem. I když v tomto případě mu asi zdatně sekunduje citronová šťáva, kterou si do něj lidé při nachlazení přidávají.

Kdo by si měl dát na čaj pozor? Přece jen je v něm kofein, takže opatrní by měli být zejména pacienti s vážnými oběhovými potížemi a vysokým krevním tlakem, a také těhotné ženy. Třísloviny pak mohou u citlivých osob vyvolávat podráždění žaludku.

A jak je to s ovocnými čaji, které v Česku patří mezi nejoblíbenější a v prodejích jednoznačně vedou? Obsahují významné množství vitaminů, zejména C, a stopových prvků. Jsou přirozeně sladké, což omezuje nutnost dále do nich přidávat cukr. Pozor si dejte jen u ovocných čajových směsí, a to v případě, že jste na některé ovoce alergičtí.

Velký přínos pro zdraví pak mají bylinné čaje, které napomáhají při léčbě a prevenci konkrétních onemocnění. Ideální jsou při chřipce a nachlazení, nespavosti, zažívacích potížích či gynekologických problémech. Pozor však na předávkování! Některé bylinky mohou ve větších dávkách škodit, riziková je i jejich nevhodná kombinace. Při dlouhodobém pití například kopřivového čaje se zvyšuje riziko vzniku ledvinových kamenů, zákeřný je i heřmánek, který je jedním z největších alergenů. Jiné bylinky jsou zase známy svými nežádoucími účinky, u třezalky tečkované je to například fotosenzitivita.

Vraťme se ale k čajovníku a rostlině se jménem Thea Sinensis. Ač se vám to možná nezdá, je čas na rehabilitaci pytlíkového čaje. Velikost lístku totiž automaticky neznamená kvalitu. To potvrzuje i Marek Khánský: „Čaj je buď dobrý, nebo špatný. Lidé si myslí, že pouze ty sypané s velkými lístky jsou nejkvalitnější. Není to pravda. Záleží na způsobu jeho sběru, sušení, třídění, zpracování. Je pak jedno, zda je naporcován, nebo ne. Záleží spíš na zákazníkovi, jak je zvyklý si ho připravovat. I Britové používají pytlíky.“

Podle něj dělají čaji špatné jméno zejména čínské velkoplantáže, kde se na velkých plochách sklízí strojově a často obsahuje zbytky pesticidů a nejrůznějších postřiků proti hmyzu. Nasáčkován pak vypadá a chutná, jako by ho smetli ze země pod třídícím strojem. O nulových zdravotních přínosech pro organismus ani nemluvě.

Ne všude se dá ale čaj strojově sklízet, v některých oblastech zejména na Srí Lance (Cejlonu), Japonsku, ale i v Číně to ani není možné, převažuje zde kopcovitý terén. Avšak právě půda, vyšší nadmořská výška a vlhké klima – to je prostředí, kde rostou ty nejlepší čajovníky na světě. A důležitá je samozřejmě i ruční práce při sběru. Zatím pouze člověk umí trhat jen ty nejčerstvější, právě dorostlé lístky, ze kterých se pak vyrábí kvalitní čaj.

„Konkrétně na Srí Lance se pěstuje ve třech oblastech, které se liší nadmořskou výškou. Ty nejlepší čajovníky rostou ve výškách od 1200 do 2000 metrů nad mořem. Přes den se tu teploty pohybují okolo 23 stupňů Celsia, v noci však klesají i pod 10 stupňů. Právě tyto velké teplotní výkyvy spolu s mírnými dešťovými srážkami dělají čaji dobře,“ vysvětluje Marek Khánský. Z této oblasti označované jako Nuwara Eliya pocházejí ty nejlepší cejlonské čaje označované jako OP nebo BOP.

Pokud ale čekáte silný tmavý čaj, opak je pravdou. Se stoupající nadmořskou výškou naopak klesá jeho síla i barva nálevu, je jemný a světlý, což oceňují zejména znalci. Nížiny naopak produkují čaje tmavé, silné a hořké.

Pokud tedy hledáte kvalitní čaj, který vám bude nejen chutnat, ale bude mít i přínos pro vaše zdraví, vybírejte podle druhu, oblasti, kde roste, a také způsobu zpracování.

 Aby vám chutnal 

Každý čaj chce své, důležitá je i jeho příprava.

Víte, jak horkou vodou ho zalít a jak dlouho louhovat? Černý zalévejte horkou vodou o teplotě 100 °C a nechte louhovat 3 až 5 minut. Zelený chce vodu teplou 80 °C a 2 až 3 minuty. Bílému stačí 70°C a 2 až 3 minuty. Ovocný vynikne s vodou horkou 100 °C a louhováním 8 až 10 minut. Bylinný také potřebuje 100 °C, louhování může být delší až 15 minut.

Autor: Ivana Zábranská