Stejné aféry jako v unii nám nehrozí
29.07.2002 | Hospodářské noviny
Státní veterinární správa má dozor nad zdravotní nezávadností produktů živočišného původu. Její ředitel Josef Holejšovský tvrdí, že systém veterinární kontroly je v Česku přinejmenším srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie.
OTÁZKA: hn: Poskytuje stát českému veterinárnímu dozoru stejné prostředky, jako je tomu v Evropské unii?
Členské státy unie jistě mají větší zdroje než my. Naše správa dává letos na zajištění zdravotní nezávadnosti potravin okolo čtyřiceti miliónů korun. Z toho asi 28 miliónů jde na sledování cizorodých látek v surovinách i finálních potravinách, zbytek na dozor nad zemědělci, zpracovateli i obchodníky.
OTÁZKA: hn: Proč se České republice zatím vyhýbají velké aféry se závadnými potravinami, s nimiž se potýká unie?
Je to dáno systémem a tradicí veterinárního dozoru. Kontrolujeme celý proces, od zvířat v chovech po prodej masa na pultech. Heslem "dozor od stáje po stůl" jsme se řídili ještě dříve, než začalo zaznívat v celé Evropě.
Také si myslím, že naši podnikatelé jsou zodpovědnější než jejich kolegové v některých zemích unie. Alespoň zatím se v honbě za ziskem neuchylují k některým praktikám, známým z posledních případů v unii - třeba falšování kuřecího masa hovězími proteiny.
Jsem přesvědčen, že u nás k podobným aférám dojít nemůže. Přinejmenším dokud budeme moci vykonávat dozor ve stávajícím rozsahu, čili dokud bude ve státním dozoru dost veterinárních lékařů.
OTÁZKA: hn: V tuzemsku tedy nejsou závažné veterinární problémy?
Máme potíže, ale nedotýkají se bezprostředně zdravotní nezávadnosti potravin. Například ještě před několika lety se u nás objevil takzvaný klasický mor prasat. Podařilo se jej však zlikvidovat. Právě přitom se třeba ukázala zodpovědnost našich chovatelů třeba ve srovnání s problémy při výskytu slintavky a kulhavky (nemoci skotu - pozn. red.) ve Velké Británii. Tamější možno říci až liknavost při řešení situace nakonec odsoudila i britská vláda.
OTÁZKA: hn: Jakými největšími případy se správa dosud zabývala?
Největší náklady si vyžádala nutná opatření kvůli takzvané nemoci šílených krav BSE. Náročné bylo také zabránit rozšíření zmíněné slintavky a kulhavky. Ta se dostala z Velké Británie na Evropský kontinent. K nám však nikoli.
OTÁZKA: hn: Dva případy BSE se v Česku objevily. Není rizikem, že stát od letoška přestal hradit náklady na testy zvířat na jatkách?
Rozhodnutí vyplynulo z omezených prostředků státního rozpočtu. Upozorňovali jsme na to, že převedení povinnosti hradit vyšetřování BSE ze státu na zpracovatele nebude praktické. Nicméně rozhodnutí respektujeme. Tři státní veterinární ústavy, kde jedině lze vyšetřování provádět, pracují perfektně a zodpovědně. Jsme rádi, že se nám podařilo obhájit to, aby vyšetřování probíhalo ve státních zařízeních. Povolení testovat i v icil, autor jméno:Stránku připravil Martin Mařík
Další články v kategorii Potravinářství
- V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI (09.10.2026)
- Rodiče při přípravě svačin čím dál více dbají na zdravé složení, uvádí prodejci (09.10.2026)
- Čtvrtletní zisk PepsiCo stoupl o 17 procent, firma ale snížila celoroční výhled (09.10.2026)
- Pivovar Ostravar ukončí výrobu. Jeho klíčové značky se budou vyrábět na Smíchově (09.10.2026)
- Zisk pekárny Nopek Vysoké Mýto vloni klesl na 24 milionů korun (09.10.2026)
- Ministerstvo zemědělství propojilo chovatele, zpracovatele i obchod. Cílem je podpořit výrobu vepřového masa a zvýšit soběstačnost (08.10.2026)
- CVVM: Sedm z deseti lidí si pěstuje vlastní potraviny (07.10.2026)
- Jak chutná steak z 3D tiskárny. Regály v USA dobývá další výrobce rostlinného masa (06.10.2026)
- Úklidovou firmu vyměnila za cukrářskou výrobnu. Její dorty míří i za hranice (06.10.2026)
- APA: Vyšetřování v kauze otrávených přesnídávek od firmy HiPP spěje ke konci (06.10.2026)

Tweet



