Stažení Radegastu z trhu nepadá v úvahu

Rozhovor s ředitelem Prazdroje a šéfem SAB v ČR Tonym van Kralingenem:

* Co je pravdy na tom, že první rok svého působení ve skupině pivovarů Prazdroj a Radegast zakončí společnost South African Breweries (SAB) stažením značky Radegast z trhu? Proč bychom to dělali! Radegast je naše druhá největší značka v Česku, její podíl na trhu je kolem 19 procent a její příznivci jí zůstávají věrni. Takže by byla hloupost, kdybychom ji stáhli. O zániku značky piva nebo jiné změně, jako je úprava a složení, vždy rozhodují zákazníci, a nikoliv výrobci. * Nehodláte tedy tlumit některé z českých značek piva, které patří do vaší skupiny? Soustředíme se na Pilsner, Gambrinus, Kozel a Radegast. Faktem však je, že třeba spotřeba nealkoholického piva nebo piva tmavého je na českém trhu velmi malá. Takže se domníváme, že není nutné nabízet našim zákazníkům tři značky nealkoholických a tři značky tmavých piv. Proto zřejmě ponecháme u těchto dvou druhů na trhu pouze jednu značku. * Kdy se tak stane? Naznačíte, které to budou? Velmi brzo. A řekl bych, že tmavý Velkopopovický kozel je velmi dobrý stejně jako nealkoholický Radegast. * Jak se jako světová čtyřka v oboru díváte na český pivní trh a co jej čeká v budoucnosti? Český trh je zajímavý. Konzumace piva na osobu je nyní největší na světě. A potom je tady Budvar, o jehož privatizaci se mluví příliš dlouho a dosud bez výsledku. Ale jakmile vláda o tomto kroku rozhodne, zcela určitě zvážíme své zájmy a možnosti. Situace na českém trhu se bude vyvíjet a podle mého názoru se spotřeba bude snižovat. Očekávám, že zhruba za deset let dosáhne 130 litrů na hlavu. Důvodem bude jednak změna životního stylu a potom ekonomická realita. Jak stále zdůrazňuji, pivo v Česku je extrémně levné. Za jeden americký dolar tu máte pět piv, zatím co v Polsku tři a v Německu jen dvě piva. Ceny se budou muset zvyšovat, protože na současnou extrémně nízkou úroveň je dostala cenová válka, která v Česku zuřila v posledních deseti letech. * Jenže stejně tak může být zvýšená cena důsledkem diktátu cen několika celosvětových gigantů, kteří ovládnou všechny trhy. Ne, to nebude, alespoň v případě ČR, mít se současným vývojem ve světovém pivovarnictví nic společného. Nyní zde existuje padesát pivovarů. A kolik z nich je ziskových - pouze pár. Zisk z rozsáhlého objemu výroby a prodeje piva je zde mizivý a já pochybuji, že pokud si problémové pivovary půjčí peníze od soukromých subjektů, dokáží s nimi zvýšit výrobu i prodej, a tak splácet úvěry. To je krátkodobě možné jenom způsobem, jaký jsme zvolili my, totiž slučováním aktivit a úsporou nákladů. Ovšem dlouhodobý úspěch v pivovarnictvím v celosvětovém měřítku může zajistit jen naslouchání zákazníkovi a uspokojování jeho požadavků. * Pivovarnictví jako kterýkoliv jiný sektor světové ekonomiky prochází v současné době bouřlivým vývojem. Koncentrace trhů je vidět i ve střední Evropě, tedy iv ČR, kde stačí připomenout nedávný prodej Pražských pivovarů belgické skupině Interbrew... Je pravdou, že světové pivovarnické špičky se na trhy střední Evropy dosti tlačí. Interbrew má rozsáhlou síť hlavně na Balkáně, Heineken je přítomen v Maďarsku a na Slovensku. A to je jen část celosvětového obrazu situace. Myslím, že koncentrace a boj o trhy budou i nadále pokračovat a my u toho nechceme chybět. * Mohl byste rozvést záměry s českými značkami na mezinárodním trhu? Uspět na mezinárodním trhu je dost složité a poměrně nákladné. Proto se nyní na západních trzích soustřeďujeme na rozvoj pozic Pilsner Urquell, který je celosvětovou prioritou SAB. Cílem, kterého bychom chtěli v krátkodobém horizontu dosáhnout, je další zvyšování prodeje značky na americkém trhu, přičemž nyní je na 70 tisících hektolitrech a zaznamenal tak čtyřicetiprocentní růst. Abychom to zvládli k naší spokojenosti, nemůžeme dělat více věcí najednou. Radegast, Kozel a Gambrinus budou zřejmě hrát mnohem větší roli v rámci naší středoevropské strategie. To však bude záviset na zákaznících na těchto trzích. * Znamená to, že budete rozšiřovat výrobní kapacitu v plzeňském pivovaru? Myslím si, že zvyšování kapacity není v krátkodobém horizontu potřebné. Vlastně jsme ve velmi dobrém postavení. Daří se nám lépe než ostatním místním pivovarům, a to mimo jiné i díky synergiím ze sloučení Prazdroje, Velkých Popovic a Radegastu. * Jak nyní hodnotíte české akvizice SAB? Celkově bych řekl, že jsme byli úspěšní. Vše nasvědčuje tomu, že české akvizice naplní naše představy, s nimiž jsme sem vstupovali. * Jak dalece zatím postoupil proces fúze obou dříve samostatných skupin a jejich začleňování do struktury SAB? Pro usnadnění bych rád rozdělil naše aktivity v ČR do tří skupin. První je fúze samotná, tedy sloučení pod jedním vlastníkem, následují právní aspekty spojení, například sjednocení akcií, a potom jde o naše mezinárodní záměry se značkou Pilsner Urquell v globálním měřítku a s některými dalšími místními značkami v regionu střední Evropy. Pokud jde o první bod, postoupili jsme poměrně daleko. Již funguje výkonný manažerský tým celé skupiny SAB pro Česko. Velkopopovický kozel, Radegast i Plzeňský Prazdroj již používají společnou distribuční síť. Dostupnost Radegastu na místním trhu od našeho kapitálového vstupu vzrostl o patnáct procent. A všechny tři pivovary zvýšily efektivitu výroby a snížily produkční náklady. Úprava správy našich českých podniků bude pochopitelně trvat delší dobu. Kozel, Radegast i Gambrinus spolu dosud na trhu soupeřili a my chceme, aby pod naším vlastnictvím bojovali s konkurenčními produkty. Sjednocení portfólia akcií je složitá záležitost. Z procedurálních důvodů půjde o dlouhodobý proces a jakkoliv s tím můžeme být nespokojeni, nedá se s tím nic dělat. * A co vaše mezinárodní záměry? Z jejich plnění máme velkou radost. Pisner Urquell je všeobecně uznáván a vysoce ceněn, což se projevilo i zvýšením prodeje tohoto piva v USA o 40 procent oproti loňskému roku. Rovněž v Polsku je růst Pilsneru potěšující, protože dvakrát až třikrát překročil hodnoty z minulého roku. A to jsou pro nás dva hlavní trhy pro tuto značku. Německo jako třetí nejdůležitější trh vykazuje zvýšení prodeje o třetinu a nezanedbatelné je i Slovensko, kam vyvážíme i další naše české značky.