Stanovisko MZe a právní názor k zákonu o vinohradnictví a vinařs

Stanovisko a právní názor

Ministerstva zemědělství k dotazům, týkajícím se nejasností některých ustanovení zákona č. 115/1995 Sb. ve znění zákona č. 216/2000 Sb., o vinohradnictví a vinařství.

Ministerstvo zemědělství, jako předkladatel zákona o vinohradnictví a vinařství a prováděcích vyhlášek, obdrželo řadu dotazů od pěstitelů révy vinné, zpracovatelů a dovozců vína k vybraným ustanovením zákona, která považují za nejasná a neposkytující jednoznačný výklad.

Vzhledem k tomu, že právním důsledkem nesprávného pochopení a tím i plnění povinností uložených takovýmto ustanovením je ve většině případů uložení příslušných sankcí dozorovými orgány, ale zejména nejednotný přístup a způsob plnění těchto ustanovení, příslušné útvary MZe (odbor výroby potravin a odbor legislativní a právní) vypracovaly společné stanovisko a právní názor na uvedené dotazy, jako pomoc při řešení dané situace.

V této souvislosti je však třeba připomenout, že se jedná o právně nezávazné stanovisko - právní názor, neboť závazný výklad zákona se všemi důsledky přísluší pouze soudu.

Pro přehlednost je dále uveden nejprve konkrétní dotaz, a následně stanovisko MZe:

1.) V případě, že pozemky osázené révou vinnou se nacházejí ve viniční trati, ale nebudou dosahovat u téhož pěstitele plochy nejméně 1000 m2, t. j. nebudou vinicí ve smyslu § 2 zákona, bude možno vyrábět víno s přívlastkem z hroznů, sklizených z těchto pozemků?

Stanovisko:

Vzhledem k tomu, že § 2, písm. d.) zákona umožňuje pěstiteli požádat ÚKZÚZ o registraci pozemků s plochou menší než 1000 m2, tyto pozemky se stávají po přidělení registračního čísla též vinicí, se všemi právními důsledky. Pokud se budou nacházet ve viničních tratích (vyhláška č. 298/2000 Sb.) a budou dodrženy ostatní požadavky, lze z těchto pozemků sklízet hrozny s určením na výrobu vína s přívlastkem.

2.) Výrobky z vína (zejména aromatizovaná nebo likérová vína) vyráběné v licenci zahraniční firmy na území ČR budou posuzována jako tuzemská nebo dovezená vína?

Stanovisko

Pokud při jejich výrobě nebude použito moštů, rmutů nebo hroznů z dovozu (viz § 2, písm. p.) zákona, budou posuzována jako vína tuzemská.

3.) V § 9a, odst. 3 - 7 se limituje celková doba výroby jakostních šumivých vín. Není však stanoveno, kterým okamžikem tato celková doba výroby začíná a končí.

Stanovisko:

Celkovou dobou výroby je doba ode dne počátku druhotného kvašení (u aromatického sektu od počátku prvotního kvašení) a ukončením doby výroby je den vyskladňování a opatřování obalu etiketou, za účelem uvedení do oběhu.

4.) V § 9 e, odst. 2) se připouští výroba vína z dovezených moštů nebo rmutů jen za podmínky souhlasu MZe ve vyhlášce a pouze v době od 1.9. do 31.10. téhož roku.

Je možné zpracovávat tyto mošty nebo rmuty mimo uvedené období?

Stanovisko:

Předkladatel návrhu zákona i zákonodárci měli jednoznačně na mysli, že kromě uvedeného období (a to v případě souhlasu MZe) nelze víno vyrábět z dovezených moštů a rmutů. Tento záměr vyplývá i ze smyslu formulace odst. 2 v tom, že tento souhlas pro výrobu vína z dovezených moštů a rmutů se vydá po celkovém zhodnocení všech zdrojů a spotřeby vína (t. j. celkové bilance výroby a spotřeby) a podle výsledků - zjištění celkového deficitu vína MZe vydá či nevydá souhlas. V případě přistoupení na opačný výklad uvedeného odstavce, t. j. neomezená výroba vína z dovezených moštů a rmutů mimo uvedené období, by ztratila zcela logiku a opodstatnění. Jsme přesvědčeni o tom, že v případě soudního řešení, soud by se přiklonil ke stanovisku předkladatele.

5.) Ustanovení § 13, odst. 1 písm. f.) ukládá uvádět na etiketě vína určeného pro export údaj o tom, že bylo vyrobeno v ČR. Lze toto označení uvést i na etiketě vína určeného pro tuzemský trh?

Stanovisko:

V případě exportu vína, tento údaj je povinný a lze jej vyjádřit způsobem, který je pro zahraničního odběratele srozumitelný, např. "Product of Czech Republic".

V případě, že víno je určeno pro tuzemský trh, lze jej rovněž označit údajem, že bylo vyrobeno v ČR. Toto označení není v rozporu s ustanovením § 13a odst. 3.

6.) Lze označit víno z dovozu číslem šarže? § 13, odst. 5 toto neukládá:

Stanovisko:

Na etiketě vína z dovozu je možné uvést číslo šarže. Toto označení není v rozporu s ustanovením § 13a odst. 3. Povinnost uvádět č. šarže je však uložena ustanovením § 13, odst. 8 pouze v obchodních listinách.

7.) Podle § 13, odst. 5 písm. a.) a b.) jsou povinné údaje na etiketě vína z dovozu - obchodní jméno dovozce a v případě dalšího zpracování na území ČR též jméno výrobce. Jak se bude řešit případ, kdy dovozce a výrobce je tatáž osoba?

Stanovisko:

Ustanovení § 13 odst. 5 písm. a) a b) ukládá povinnost uvést na etiketě vína z dovozu obchodní jméno a sídlo dovozce (distributora) a tuzemského výrobce, pokud bylo dovezené víno dále zpracováno. V případě, že se jedná o tutéž osobu, je možné na etiketě uvést souhrnné označení této osoby např. slovy: "výrobce a dovozce" a bude následovat obchodní jméno a sídlo, nebo i jiným způsobem, který nebude v rozporu s ustanovením § 13 odst. 5 písm. a) a b). Nemusí se však tatáž adresa uvádět dvakrát.

8.) Lze uvést na obale stolního vína jeho obchodní název?

Stanovisko:

Ustanovení § 7, odst. 2 připouští označení obchodním názvem, s výjimkou případů zde uvedených. Samozřejmě je nutno dbát na zákon o ochranných známkách a nepřebírat obchodní název takový, který je již chráněn. Podle § 13, odst. 1, písm. b.) je však povinností označit název vína podle zatřídění v § 6, t. j. názvem "stolní víno".

9.) Je možné používat při výrobě vína - jeho přislazování za účelem zvýšení obsahu zbytkového cukru dovezený mošt?

Stanovisko:

Mošt z dovozu je možno použít jen tehdy, je-li to povoleno vyhláškou MZe dle § 9e odst. 2. Jinak nelze.

10.) Pokud je v dovezeném alkoholickém nápoji použito jako složky matolinové víno, jak bude posuzováno v souvislosti s ustanovením § 11, písm. k) zákona ?

Stanovisko:

Uvedené ustanovení zákona č. 216/2000 Sb. zakazuje uvádět do oběhu za účelem přímé spotřeby (konzumace) víno, nebo jiné alkoholické nápoje z vinných kalů, matolin a moštů ředěných vodou. Tento zákaz se vztahuje na všechny uvedené nápoje bez ohledu na to, zda se jedná o tuzemské výrobky či dovezené.

11.) Podléhá povinné zatřídění v komisi expertů podle § 14 zákona víno vyrobené z dovezených hroznů, moštů nebo rmutů?

Stanovisko:

a) Víno dovezené

Ve smyslu § 14 uvedeného zákona jednoznačně podléhá hodnocení pouze víno dovezené v obalech nad 2 l. Odběr vzorků z tohoto vína za účelem jejich hodnocení se provede až po proclení (viz § 14, odst. 2). Režim odběru vzorků a jejich analýz je stejný jako dosud (viz vyhláška č. 297, § 7, potažmo § 6, písm. a) a b)).

Analytické rozbory těchto dovezených vín bude třeba provádět v období do konce t. r. dosavadním způsobem, v době od 1. 1. 2001 na ukazatele jakosti, uvedené v osvědčení předloženém dovozcem a potvrzené inspekčním orgánem v zemi původu. Těmito rozbory se prakticky ověří, zda hodnoty jakostních ukazatelů uvedených na osvědčení odpovídají skutečnosti.

Pokud dojde k bilaterálním dohodám nebo dohodě s EU (jednání budou zahájena snad ještě v tomto roce) o vzájemném uznávání certifikátů či výsledků zkoušek, nemusely by být analytické rozbory v laboratořích ČR prováděny.

Pokud jde o ukazatele zdravotní nezávadnosti, v každém případě by měl být stanoven celkový obsah oxidu siřičitého a kyseliny sorbové. Stanovení ostatních ukazatelů bude dohodnuto následně na základě návrhu ČZPI. Smyslovým posouzením v komisi expertů bude třeba pouze ověřit nezávadnost vína (vady, apod.)

b) Víno vyrobené z dovezených hroznů, moštů nebo rmutů

Zákon č. 115/1995 Sb. ve znění zákona č. 216/2000 Sb. jmenovitě zatřiďování takového vína neřeší a proto je třeba vycházet z příslušných souvisejících ustanovení.

Podle § 2, písm. p) je takové víno posuzováno zcela jednoznačně jako víno z dovozu.

Podle § 13, odst. 5, písm. f) musí být víno z dovozu označeno m. j. názvem druhu vína uvedeným na osvědčení.

Podle § 11, písm. i) je zakázáno uvádět do oběhu víno, které je neoznačené, nebo nesprávně označené podle § 13, (t. j. např. bez názvu druhu vína).

V uvedených souvislostech a vzhledem k tomu, že na dovážené hrozny (za účelem jejich zpracování na víno na území ČR) se osvědčení s názvem druhu vína nevydává, je třeba toto víno předložit k zatřídění Ministerstvu zemědělství (stávajícím postupem stanoveným Směrnicí MZe) tak, aby název druhu vína mohl být oficielně stanoven.

Vzhledem k tomu, že toto víno nebylo vyrobeno zcela podle podmínek stanovených v zemi původu a výrobce nemůže ani prokázat dodatečně předloženým osvědčením, že víno odpovídá jakostním požadavkům v zemi původu a dále s přihlédnutím ke skutečnosti, že toto víno nepochází z vinařských oblastí a viničních tratí v ČR umožňující zatřídit víno podle jakosti, nelze toto víno zatřídit jinak, než jako stolní víno z dovozu. V této souvislosti komise expertů pouze ověří, zda toto víno odpovídá jakostním a zdravotním požadavkům ČR na víno stolní.

Obdobně bude třeba postupovat u vína vyrobeného z dovezeného rmutu nebo moštu.

12.) Jaký bude režim předkládání osvědčení u dovážených vín, podle § 9e?

Stanovisko:

a) Ustanovení § 9 e, odst. 1, písm. b.) ukládá, aby každou dodávku provázelo osvědčení, potvrzené inspekčním orgánem v zemi původu. Toto osvědčení předloží dovozce (nebo deklarant) celnímu orgánu při přechodu hranice. V případě, že tato dodávka bude naskladněna na celní sklad a v časovém odstupu následně vyskladňována, předloží dovozce opětně tato osvědčení celnímu orgánu, který na základě toho uvolní dodávku do volného oběhu. V tomto okamžiku, t. j. po proclení dodávky, odešle (nejpozději do 10 dnů) originál osvědčení orgánu ČZPI (viz vyhláška č. 297/2000 Sb., § 2 odst. 6)

Co je považováno za dodávku, stanoví vyhláška č. 297/2000 Sb. § 2, odst. 2, včetně způsobu uvádění výsledků rozborů na stanovené ukazatele v osvědčení.

b) V případě, že bylo dovezeno víno v době před účinností povinného předkládání osvědčení (před 1.1.2001) a naskladněno do celního skladu bez proclení, přičemž jeho vyskladnění dovozce předpokládá v době po 1.1.2001 (po otevření dovozní kvóty se sníženým clem), bude rovněž vyžadováno celními orgány předložení osvědčení. Bez něho nebude víno propuštěno do volného oběhu (oficielní sdělení GŘ cel).

Vyhláška č. 299/2000 Sb.

13.) V souvislosti s ustanovením § 5, odst. 1, lze použít označení na obalu např.:

"pro svoji lehkost, plnost……se doporučuje k pokrmům….." ?

Stanovisko:

Uvedené označení, nebo jemu podobné, lze považovat za způsob, jakým je víno vhodné předložit ke spotřebě, ve smyslu § 5, odst. 1, písm. b.)

14.) Umožňuje ustanovení § 6, odst. 1 vyjádřit označení "obsahu alkoholu" zkratkou "alk" též u vín šumivých a perlivých?

Stanovisko:

Použití přípustného označení "obsahu alkoholu" uvedené ustanovení neřeší, neboť způsob označení tohoto ukazatele je řešeno pro všechny druhy vín vč. šumivých v § 2 odst. 5.

15.) Lze uvádět na obale vína přípustné údaje nejenom v češtině, ale též v cizím jazyce, případně doplnit předepsané údaje grafickým vyjádřením, mapkou, logem výrobce apod.?

Stanovisko:

Ustanovení § 13, odst. 6 ukládá, aby údaje v odst. 1 - 5 byly v jazyce českém. Nezakazuje však, aby tytéž údaje byly vyjádřeny též v jazyce cizím. Zákon rovněž nezakazuje, aby údaje dle § 13 a, případně uvedené v prováděcích vyhláškách, byly vyjádřeny nejenom písemnou či číselnou formou, ale též grafickou či jinou obdobnou formou. V žádném případě však nesmí být takováto označení ve vzájemném rozporu a musí být pravdivá. V opačném případě by se jednalo o klamání spotřebitele.

Doufáme, že uvedená stanoviska - právní názory MZe k předloženým dotazům pomohou sjednotit postup při plnění některých ne zcela jednoznačných ustanovení zákona a předejít tak zbytečným střetům s dozorovými orgány. V případě dalších nejasností v zákoně nebo prováděcích vyhláškách, posílejte dotazy na uvedené útvary MZe.

Ředitel odboru legislativního a právního Ředitelka odboru potravinářské výroby

JUDr. Jindřich Urfus v.r. Ing. Zdeňka Pešková v.r.