Souhrn stanovisek EU na požadavky ČR obsažené v pozičním dokumen

Dokument: Souhrn stanovisek EU na požadavky ČR obsažené v pozičním dokumentu

1.IACS - podmíněné přechodné období

Požadavek ČR:

V případě, že nebude možné poskytnout pomoc při kofinancování všech úkolů ze screeningu v oblasti systému IACS před přijetím ČR do EU, ČR si ponechává právo požádat později o přechodné období pro dokončení celého systému.

Stanovisko EU:

EU bere na vědomí požadavek

Pokud po přijetí budou farmářům ČR poskytnuty přímé platby ( viz DG AGRI horizontální dokument), IACS bude hlavním nástrojem pro řízení a kontrolu těchto plateb.

Závěr: Protože požadavek je podmíněn , nemůže být zodpovězen ve stávající formě.

2. Nařízení Rady 1251/99, kterým se stanoví podpůrný systém pro výrobce určitých výrobků pěstovaných na orné půdě

Požadavek ČR:

ČR žádá o přímé platby, pokud budou v platnosti jejího přijetí do EU na celkovou plochu 1 942 585 ha. Tato plocha představuje průměr pětiletého období 1994-1998.

Pokud jde o olejniny, ČR žádá o zařazení současných odrůd uvedených v Seznamu schválených odrůd ČR, aby se na ně vztahovaly přímé platby.

Stanovisko EU:

Viz horizontální dokument týkající se stanoviska EU k přímým platbám. EU odhaduje, že podle tří posledních let ( 1996-1998) by základní výměra pro ČR měla činit 1 958 876 ha a kalkulace ČR pokud jde o historický průměrný výnos je shodná: 4,14 t/ha.

Závěr: Požadavek musí být ve stávající formě zamítnut a záležitost bude předmětem jednání.

Stanovisko EU:

EU se domnívá, že doplnění českých odrůd dvounulové řepky olejné do přílohy Nařízení 658/96 není nutné, protože toto nařízení pozbude platnosti počínaje rokem 2001/2002.

Závěr: Žádost musí být zamítnuta.

3. Nařízení Rady 1252/1999 a 1868/94 upravující článek 2 - systém kvót na produkce bramborového škrobu.

Požadavek ČR:

ČR žádá o alokaci roční kvóty na bramborový škrob ve výši 45 000 tun.

Stanovisko EU:

Za současné situace se jeví požadavek ČR jako nadnesený vezmou-li se v úvahu údaje posledního historického referenčního období, které jsou k dispozici.

Podle dat, která byla poskytnuta, by bylo obtížné ohodnotit vývoj produkce a poptávky do budoucnosti.

Závěr: Požadavek musí být ve stávající formě zamítnout a záležitost bude předmětem jednání.

4. Nařízení Rady 1253/1999, kterým se upravuje nařízení 1766/92 ( Článek 3), o společné tržní organizaci na obilí, Nařízení Rady 1785/81 a ostatní příslušná legislativa týkající se cukru, nařízení Rady 1255/99 a ostatní návazná legislativa týkající se mléka a výrobků, Nařízení Rady 1254/99 a ostatní návazná legislativa týkající se společné tržní organizace na hovězí.

Požadavek ČR: Cenové vyrovnání

V případě, že by se před vstupem cenové úrovně ČR a EU ve výše zmíněných sektorech nevyrovnaly, ČR si vyhrazuje právo na zavedení přechodného období nebo jiného opatření. které by eliminovalo cenový šok pro zpracovatelský průmysl a spotřebitele v době přijetí. Taková opatření by vyžadovala kofinancování ze strany EU.

Stanovisko EU:

Pokud jde o cenové vyrovnání a opatření k eliminaci cenového šoku v době přijetí, EU se domnívá, že tato záležitost nyní nebude bodem pro jednání. U obilí se EU domnívá, že poskytnutí tohoto druhu (eventuální) podpory je obtížné z hlediska administrativy, protože by to vyžadovalo vnitřní obchodní kontrolní opatření. Také by bylo těžké akceptovat fakt, že ceny v ČR jsou jiné než v ostatních zemích EU. Rovněž je obtížné kalkulovat dopad možné revalvace české měny na ceny. U mléka není relevantní požadavek v pozičním dokumentu

Závěr: Protože požadavek je podmíněný, nemůže být zodpovězen ve stávající formě.

5. Nařízení Rady 603/95 o společné organizaci trhu se sušeným krmivem.

Požadavek ČR:

ČR žádá o stanovení limitu produkce na úsušky, které mohou využívat podpor EU. Výše tohoto objemu bude stanovena dodatečně na základě výsledků monitoringu, který začne probíhat od roku 2000.

Stanovisko EU:

Acquis v této oblasti bude aplikován přímo k datu přijetí a nebude třeba jeho transpozice do právního řádu ČR. ČR nespecifikovala požadavky na množství. Aby se mohlo určit národní garantované množství pro ČR, musejí se prověřit kvalitativní požadavky platné v ČR a technické podmínky zpracovatelských kapacit. Musejí být použity číselné údaje za poslední referenční historické období, které je k dosažení ( 1999).

Závěr: Tento požadavek musí být ve stávající formě zamítnut a záležitost bude předmětem negociací.

6. Nařízení Rady 1785/81 - pravidla pro systém kvót v sektoru cukr.

Požadavek ČR:

ČR s přihlédnutím k docilovaným a potřebným výkonům v sektoru požaduje stanovení ročních kvót pro prodej bílého cukru:

A + B kvóta .... ...... 505 tis.tun

Stanovisko EU:

Pokud jde o roční produkční kvóty, pro čisté vývozce je referenční výroba stanovena jako kvóta A + B , přičemž kvóta B je procento čistého vývozu na celkové produkci. Kvóta nesmí v žádném případě přesáhnout množství, které vyvolá vývozní přebytek vyšší než činí exportní restrikce v rámci GATT - závazek na vývozní subvence při vstupu. Na základě těchto principů a vezme-li se v potaz limit ČR na vývozní subvence ve výši 4900 tun, se zdá být požadovaná kvóta na bílý cukr příliš vysoká ( referenční období 1992-1997). Budou se muset použít číselné údaje za poslední historické referenční období, které jsou k dispozici (1999).

Požadavek musí být ve stávající formě zamítnut, záležitost bude předmětem vyjednávání.

7. Nařízení Rady 1164/89, článek 2, Příloha A, která stanovuje podrobná pravidla pro poskytování podpor na len a konopí na vlákno

Požadavek ČR:

ČR žádá o zařazení následujících českých odrůd do seznamu odrůd ES: Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Texa.

Stanovisko EU:

Seznam odrůd ES představuje seznam odrůd lnu pěstovaného převážně na vlákno, na který se vztahují podpory. Postup pro zahrnutí nových odrůd do zmíněného seznamu představuje zařazení těchto odrůd do Společného katalogu rostlinných odrůd (prostřednictvím Stálého výboru pro osiva ) a pozitivní posudek Řídícího výboru pro konopí a len v něm členské státy předkládají své požadavky na zařazení. Jedná se v podstatě o technickou úpravu. ČR může postoupit stejný postup po přijetí.

Závěr: Toto není záležitost vyžadující jednání.

8. Nařízení Rady 2200/96, článek 3 (2), které se týká norem a kontroly jakosti ovoce a zeleniny

Požadavek ČR:

ČR žádá o uznání celého teritoria státu jako výrobní oblasti z hlediska přepravy netříděného ovoce a zeleniny.

Stanovisko EU:

Na základě komunitárního práva není stanovena přesná definice produkční oblasti. V souladu s principem subsidiarity si o tom rozhodují samy členské státy případ od případu.

9. Příloha I Nařízení Komise 412/97 - kritéria uznání pro organizace výrobců jiných než pro citrusové ovoce. Nařízení Rady 2200/96, článek 11 (1) (a) - organizace výrobců kategorie (i) a (ii)

Požadavek ČR:

ČR žádá o přiřazení do druhého řádku k Dánsku, Irsku, Severnímu Irsku, Řecku, Baleárským a Kanárským ostrovům, Portugalsku (s výjimkou Madeiry a Azor)

10. Nařízení Rady 2200/96, článek 11 (1) (1) (a) - organizace výrobců kategorie (iii), (iv), (vi) a (vii)

Požadavek ČR:

ČR žádá o přiřazení do třetího řádku k Finsku, Švédsku a Řecku.

Stanovisko EU:

EU se domnívá, že tyto body nejsou předmětem pro jednání. Ve skutečnosti nařízení (EC) 412/97 poskytuje možnost členskému státu stanovit si vyšší limit pro minimální počet výrobců a minimální objem tržní produkce.

Závěr: Potenciální problém českého požadavku může být řešen unilaterálně.

11. Nařízení Rady 822/87, příloha IV - vinařské zóny

Požadavek ČR:

ČR požaduje zařazení do zóny A

Stanovisko EU:

Tento požadavek se týká vymezení vinohradnických kvót. EU požaduje, aby měla více

informací před tím, než rozhodne o klasifikaci zóny. Zvláště se musejí do podrobností posoudit následující informace pro každou vinohradnickou zónu: kartografické podrobnosti s úplnými klimatologickými daty, průměrné měsíční teploty, eventuální bioklimatické údaje, zeměpisná výška , šířka, obsah cukru a kyselost hroznového moštu, přírodní minimální alkoholický stupeň za delší,časové období ( 10-15 let). Navíc EU požaduje, aby byly dodány současné a minulé právní úpravy pokud jde o zvyšování alkoholického stupně a acidifikace vína. Konečně by EU ráda vyjádřila názor, že není nutné, aby všechny vinice v zemi byly klasifikovány ve stejné zóně.

Zvláště v případě ČR žádá EU dodat navíc k informacím uvedeným výše také další zdůvodnění pro každou vinohradnickou zónu zejména vezme-li se v úvahu, že sousedící rakouská zóna je klasifikována jako zóna B.

Závěr: EU si proto ponechává právo vyjádřit své stanovisko k tomuto požadavku.

12. Nařízení Rady 822/87, článek 7 a příloha V - právo na opětovnou výsadbu

Požadavek ČR:

Stanovit pro ČR do roku 2009 právo na opětovnou výsadbu ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES

Stanovisko EU:

Opětovná výsadba vinic je povolena jen tehdy, pokud fyzické nebo právnické osoby nebo skupina osob má práva na opětovnou výsadbu ( poznámka S pod čarou říká, že právem se rozumí na základě podmínek Nařízení EU vysazování vinic během osmi let následujících po roce, ve kterém se regulérně odvinulo klučení, a to na ploše, která je ekvivalentní pokud jde o čistou produkci ~ vinic, které byly vyklučeny). EU by ráda uvedla, že pokud výše zmíněná opětovná výsadba následuje po vyklučení ekvivalentní plochy vinic, pak je to kompatibilní s acquis Společenství. Na druhé straně, pokud by se žádost vztahovala k možnému přidělení nových práv na obnovu vinic ve výši 600 ha ročně, je třeba si uvědomit, že taková práva a jejich množství může být přiděleno pouze Radou na základě článku 3.2 a 6.1 nařízení Rady 1493/99. V každém případě by EU ráda upozornila, že právo na opětovnou výsadbu požadované výše representuje plochu, která je disproporční ve srovnání s celkovou vinohradnickou plochou země.

Závěr: EU si proto ponechává právo na vydání stanoviska dokud nebudou dodány další detaily k této záležitosti.

13. Směrnice Rady 193/68 o oběhu révového množitelského materiálu

Požadavek ČR:

Stanovit pro ČR do roku 2015 odlišné nakládání, pokud jde o virové choroby pro množení révy uváděné do oběhu na území státu.

Stanovisko EU:

Problematiku řeší dokumenty SANCO týkající se fytosanitární a veterinární oblasti

14. Nařízení Rady 823/87, článek 15 odstavec 2

Požadavek ČR:

Vložit písmeno i):

"i) pro Česko následující označení, které doplňuje údaj o původu vína:

· Jakostní víno

· Jakostní víno s přívlastkem

· Kabinet

· Pozdní sběr

· Výběr z hroznů

· Výběr bobulí

· Slámové vino

· Ledové víno"

Stanovisko EU:

Kromě seznamu EU ( např. kvalitní vína a pod) existují také seznamy specifických názvů tradičně užívaných a povolených národním právní úpravou členských států.

Pokud jsou zmíněné termíny vín již definovány v právní úpravě ČR pro označení kvalitních vín psr, pak nebude mít EU problém se zařazením těchto specifických tradičních názvů do článku I5. 2 Nařízení 823/87. Avšak byla by tu výjimka pro termín " kabinet ", protože článek 3.4. Nařízení Komise 3201/90 uvádí, že tento německý název nemůže být v překladu používán ve třetí zemi. ČR dosud nikdy nežádala o začlenění tohoto názvu anebo nějakého jiného tradičního názvu vysoké kvality vína do seznamu Přílohy I nařízení Komise 3201/90.

EU požaduje dodání podrobnějších informací o významu a definicích uvedených názvů v právní úpravě ČR.

Závěr: Proto si EU ponechává právo na vyjádření stanoviska k tomuto požadavku.

15. Nařízení Rady 2333192, článek 6 odstavec 6 písmeno a) odst. 1

Požadavek ČR:

Vložit za výrazy "Winzersekt" a "Hauersekt" výraz "pěstitelský sekt"

Stanovisko EU:

EU by ráda uvedla, že tato žádost je akceptovatelná jedině za předpokladu, že Zákon o vinohradnictví a vinařství, na který se požadavek ČR odvolává , stanoví, že šumivá vína kvalitní (psr) používající požadovaný název :

- jsou šumivá po druhotném kvašení v lahvi

- zůstávají bez přerušení v kontaktu s kaly po dobu alespoň devíti měsíců ve stejném zařízení od doby, kdy do sudu byla uložena (when the cuvée was constituted)

- bylo odděleno od kalů odkalením ( disgorging)

- bylo vyrobeno z hroznů sklizených na stejném vinohradě včetně produkčních skupin, kde výrobce pěstuje (makes into ) hrozny určené na přípravu kvalitních vín (psr)

- bylo uvedeno do oběhu výrobcem zmíněným v předchozím odtrhu a je k opatřeno (made available) vinětou s uvedením vinohradu, odrůdy vína a rokem.

Je nutno vzít v úvahu, že výše uvedené podmínky představují požadované minimum a nevylučují, že mohou být dodatečně požadovány ještě restriktivnější podmínky.

Závěr: EU si proto ponechává právo na vyjádření stanoviska dokud nebudou dodány podrobnější informace k tomuto požadavku.

* EU také zaznamenala, že se ČR bude zajímat o podpory EU poskytované na základě nařízení 1493/99.

ČR zpracuje program na restrukturaci vinohradů, který bude zahrnovat:

Pozemkové úpravy viničních tratí

Kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína

Ekologické vinohradnictví a vinařství

Náhradu odrůd veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitními odrůdami.

EU by ráda uvedla, že Kapitola III "Restrukturace a rekonverze " Nařízení Rady (EC) 1493/99 se bude moci v ČR aplikovat po vstupu. Tato podpora bude financována z rozpočtu EAGGF sekce garance na roční bázi.

EU by rovněž ráda zdůraznila, že výše zmíněná opatření předpokládají existenci právního rámce, který mezi jiným zahrnuje zákaz vysazování nových vinic, předložení inventury vinohradnických ploch, existenci opatření zaměřených na kontrolu produkčního potenciálu vína, atd.

16. Nařízení Rady 1576/89, článek 1, odst. 4, písm. A) definice rumu

Požadavek ČR:

Žádá o přechodné období na změnu názvu Tuzemský rum

Stanovisko EU:

EU může za určitých podmínek zvážit poskytnutí přechodného období pro používání názvu Tuzemský rum. Toto období by mělo být co nejkratší.

Závěr: Požadavek by mohl být za určitých podmínek akceptován

17. Nařízení Rady 1576/89 příloha II - chráněné geografické názvy lihovin

Požadavek ČR:

ČR žádá o doplnění této přílohy o názvy lihovin vyráběných v ČR.

Jedná se o tyto názvy:

Karlovarská Becherovka

Prostějovská režná a starorežná

Česká kmínka

Slovácká slivovice

Valašská borovička

Stanovisko EU:

EU žádá, aby nápoje byly začleněny podle typů tak, jak stanoví požadavky v nařízení Rady (EEC) I576/89. Dále EU žádá dodatečné inforn2ace pokud jde o povahu a výrobní standardy těchto nápojů stejně jako vazbu těchto nápojů na deklarované geografické označení. Nakonec EU konstatuje, že by nebyla schopná uspokojit požadavek ČR pokud jde o nápoj "Slovácká slivovice " protože deklarovaný název, jak se zdá, zahrnuje jméno třetí země, Slovenska. (Slovakia).

Závěr: Požadavek musí být zamítnut pokud jde o Slováckou slivovici " a pokud jde o ostatní názvy, není možné podat odpověď na základě informací které jsou zatím k dispozici.

18. Nařízení Rady 2358/71 0 organizaci společného trhu osiv a Nařízení Rady 1674/72 o všeobecných pravidlech pro dotační a finanční pomoc u produkce osiv

Požadavek ČR:

ČR žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby po dobu alespoň tří let po vstupu.

Stanovisko EU:

Navrhovaná veřejná podpora z české strany (state aids) týkající se produkce osiv a sadby zřejmě nebude splňovat pravidla Společenství pokud jde o poskytování veřejných podpor v zemědělství a měla by být při vstupu zrušena.

Závěr: Žádost musí být zamítnuta na základě informací, které byly poskytnuty

19. Nařízení Komise ( EEC) č. 1517/77, uvádějící seznam skupin odrůd chmele, pěstovaných ve Společenství

Požadavek ČR:

ČR požaduje doplnění přílohy tohoto nařízení o následující české odrůdy chmele:

Sládek - skupina A (aromatické odrůdy chmele )

Bor, Premiant - skupina B ( hořké odrůdy chmele )

Stanovisko EU:

Pokud jde o požadavek produkční podpory, u chmele se liší podle skupin odrůd. Tyto skupiny, celkem tři, jsou definovány v souladu s komerční praxí Společenství a světového trhu na bázi finálního užití chmele při výrobě piva s referencí na společné vlastnosti s tím, že důraz je kladen na obsah hořkých a aromatických látek. Z toho důvodu chmel pěstovaný ve Společenství byl klasifikován ve skupinách " aromatické chmele ", " hořké chmele" a "ostatní" .

Závěr: Požadavek ČR může být akceptován.

20. Nařízení Rady č. 3950/92 z 28.12.1992 stanovující dodatečné odvody u komodity mléko a mléčné výrobky (ve znění NR 1256/99), č. 1255/1999 ze 17.5.1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (kap. IV, čl. 16) aj. - mléčné kvóty:

Požadavek ČR:

ČR požaduje roční národní kvótu o objemu 3 100 tis. tun v následujícím členění:

prodej (dodávky) mléka mlékárnám 2 945 tis. tun (95 % národní kvóty)

přímý prodej (ze dvora) 155 tis. tun ( 5 % národní kvóty)

Stanovisko EU:

Pokud jde o stanovení mléčných kvót pro I5 členských států, je třeba připomenout, že tato množství byla stanovena na základě jejich skutečné výroby mléka před zavedením těchto kvót nebo před jejich přijetím do Společenství. Pokud se vezme v potaz tento princip ( against this background), způsobuje požadavek ČR jasný problém. Jako historické referenční období se musejí použít poslední dosažitelná data ( 1999).

Závěr: Žádost musí být v této formě zamítnuta a celá záležitost bude předmětem jednání.

21. Nařízení Rady 1255/99, kapitola IV, čl. 16 - prémie na dojené krávy

Požadavek ČR:

ČR žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácené na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin.

Stanovisko EU:

Vychází - li se ze současných výrobních cen mléka v ČR, požadavek na poskytování přímých plateb se zdá být nadnesený ze dvou důvodů. Za prvé, protože je založen na nadměrně vysokém množství pro kvótu a za druhé proto, že celkové snížení které by vyplynulo z přijetí, je nižší než cenové snížení, které bude výsledkem aplikace Agendy 2000 pro EU I5 zemí ( viz horizontální dokument DG AGRI).

Závěr: Žádost musí být v této formě zamítnuta a celá záležitost bude předmětem jednání.

22. Nařízení Rady č. 1254/1999 o společné organizaci trhu pro jatečný skot a telata (kap. l, čl. 3, 4 , 5 aj., příl. I) - národní platby na jatečné býky a voly:

Požadavek ČR:

ČR požaduje objem speciálních prémií (přímých plateb) odpovídající výkrmu ročně 305 000 kus býků a volů.

Stanovisko EU:

Požadavek ČR je nadnesený z následujících důvodů: regionální limit na zvláštní prémie pro voly a býky je zdůvodňován odkazem na potřeby udržet rovnováhu roční produkce hovězího, která může být hodnocena prostřednictvím :

- cenzu, který vykazuje potenciál 200000 ks samčí populace

- porážek, vykazujících počet poražených zvířat samčí populace odhadovaný na 205 000 kusů ročně.

Závěr: Požadavek musí bý1 ve stávající formě zamítnut a záležitost bude předmětem jednání

23. Nařízení Rady 1254/99 o společné organizaci trhu pro jatečný skot a telata (kap. l, čl. 6, příl. II ) -přímé platby na krávy bez tržní produkce mléka:

Požadavek ČR:

ČR žádá národní limit na krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 tis. kusů.

Stanovisko EU:

Požadavek ČR je disproporční a přispěl by ke zvýšení produkce. Současný počet krav bez tržní produkce je poněkud neurčitý v důsledku rozporu mezi údaji, které byly podány na screeningu ( max 48 000 ks) a daty, která jsou uvedena v Pozičním dokumentu ( 80 000 kusů). Naproti tomu požadovaný limit činí 230 000 kusů, což by byl vysoký umělý nárůst. Navíc by kombinovaný efekt z poskytování prémií na krávy bez tržní produkce a zvláštních prémií na býky a voly vyústil v růst produkce.

Závěr: Požadavek musí být ve stávající formě zamítnut a záležitost bude předmětem jednání

23 bis. Nařízení Rady 1254/1999 o společné tržní organizaci hovězího a telecího (Kapitola l, Článek 14) dodatečné platby

Požadavek ČR:

ČR žádá o dodatečné platby na úrovni, která bude specifikována v průběhu jednání.

Stanovisko EU:

viz horizontální dokument DG AGRI, který se týká přímých plateb. EU bere na vědomí požadavek a jeho budoucí specifikaci. Členské státy poskytují na roční bázi dodatečné platby výrobcům ve svém teritoriu a vycházejí z globální částky , která je uvedena v Nařízení EU. Tyto platby mohou být poskytovány v souladu s objektivními kritérii zahrnujícími mimo jiné příslušné produkční struktury a podmínky. Členské státy si počínají tak , aby bylo zajištěno rovnocenné nakládání s výrobci a aby bylo možné se vyhnout poruchám trhu a konkurence. Navíc se tyto platby nevztahují na pohyb cen na trhu.

Dodatečné platby se mohou provádět ve formě kapitačních plateb anebo jako platby na plochu.

Závěr: Požadavek musí byt ve stávající formě zamítnut a záležitost bude předmětem jednání

24. Nařízení Rady 2467/98 o společné tržní organizaci skopovým a kozím masem

Požadavek ČR:

ČR žádá o stanovení národní kvóty na ovce ve výši 130 000 ks bahnic. ČR žádá o uplatňování takových prémií, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU.

Stanovisko EU:

Z acquis vyplývá, že národní kvóta se vztahuje na současný stav stáda, nikoli na budoucí cílové stavy, tak jak je požadováno. Poslední odhad práv na prémie pro ČR založený na údajích poskytnutých na screeningu, činí 17 000 kusů bahnic. Budou se muset použít poslední historická data jako referenční období (1999)

Orgány ČR by měly vzít na vědomí, že farmy s méně než 10 ovcemi nemohou využívat tohoto režimu.

Závěr: Požadavek musí být ve stávající formě zamítnut a záležitost bude předmětem jednání

25. Směrnice Rady 96/93 o certifikaci zvířat a živočišných produktů

Požadavek ČR:

ČR žádá o přechodné období 2-3 let na završení rekonstrukcí veterinárních stanic určených k provádění veterinárních hraničních kontrol na dovozy živých zvířat a živočišných výrobků tak, aby byly respektovány standardy ES na hraniční přechody, a to pro letiště Ruzyně a říční přístav Děčín.

ČR žádá o potenciální přechodné období dvou až tří let na vybudování infrastruktury šesti nových pohraničních stanic na česko-slovenské hranici.

Stanovisko EU:

Viz dokumenty SANCO

26. Ochrana zdraví lidí

Požadavek ČR:

ČR žádá o tříleté přechodné období pro zlepšení hygienických podmínek masných závodů.

Stanovisko EU:

Viz dokumenty SANCO

27. Ochrana zvířat proti týrání (welfare zvířat)

Požadavek ČR:

ČR žádá přechodné období pro úpravu technologií v klecových chovech nosnic a prasat.

Stanovisko EU:

Viz dokumenty SANCO

Poznámka:

Požadavek ČR na přechodné období, pokud je o legislativu EU na ochranu zvířat proti týrání (nosnice) by mohl působit problémy na trhu vajec v sousedních regionech Rakouska a Německa , jestliže by byl poskytnut na všechny farmy zabývající se produkcí vajec. Je totiž známo, že se předpokládá výstavba velké farmy zahraničními investory v blízkosti hranic. Přechodné období by se tedy nevztahovalo na tato nová zařízení.

28. Veřejné podpory

Požadavek ČR:

Při respektování článku 92-94 Smlouvy si ČR chce ponechat některé podpory poskytované v zemědělském sektoru, které bude notifikovat. Níže je uvedena indikativní seznam:

· Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadu

· Podpora včelařství

· Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu

· Podpora využívání ekologických paliv, podpora výroby MERO a využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva

· Podpora výroby bramborového škrobu

· Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb · Udržování genetického potenciálu osiv a sadby.

· Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

· Genové zdroje

· Nákazový fond

· Podpora chovu starokladrubského koně

· Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek

· Poradenství a informatika

· Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců

· Pomoci v lesnickém sektoru

· Podpory v rámci programů PGRLF

· Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

Stanovisko EU:

Na základě seznamu a omezených informací, které má Komise k dispozici, některé z podpor mohou spadat pod veřejné podpory a mohou tedy respektovat příslušná pravidla, některé zřejmě nebudou kompatibilní s těmito pravidly a budou se muset po vstupu zrušit. U některých dalších podpor není možné na základě informací, které má Komise k dispozici , ověřit jejich kompatibilitu s příslušnými pravidly na veřejné podpory.

Závěr: Na požadavek není možno odpovědět na základě poskytnutých informací

29. Fytosanitární záležitosti, osivo a sadba rostlin - Směrnice Rady 66/401, 66/402, 69/208, 70/458, 92/34 - marketingové směrnice:

Požadavek ČR:

ČR žádá v rámci standardní.ho postupu podle příslušných ustanovení uvedených předpisů ES o výjimku z povinnosti uplatňovat ustanovení příslušných směrnic Rady ú těch druhů zemědělských plodin, ovocných rostlin a zelenin, které se v České republice z důvodů nevyhovujících agroekologických podmínek nepěstují a nemnoží (např. rýže, troskut, kopyšník, pískavice řecké seno, podzemnice olejná, bavlník, světlice barvířská, artyčok, pistácie, oliva).

Stanovisko EU:

Viz dokumenty SANCO

30. Směrnice Komise 92/76, kterou se uznávají chráněné zóny vystavené zdravotním rizikům rostlin ve Společenství a Směrnice Rady 77/93 0 ochranných opatřeních proti zavlečení škodlivých organismů rostlin nebo rostlinných produktů do Společenství a proti jejich rozšíření ve Společenství :

Požadavek ČR:

ČR žádá o uznání vymezených oblastí ČR za chráněné zóny proti spále růžokvětých [Erwinia amylovora Burr.) Winsl. et al.] a háďátku bramborovému.[Globodera pallida (Stone) Behrens] a o promítnutí tohoto statutu do Směrnice Rady 77/93/EEC, příloh I B., II. B, III. B a IV. B.

Stanovisko EU:

Viz dokumenty SANCO

31. Organické zemědělství - Nařízení Rady 2092/91/EEC čl. 2

Požadavek ČR:

ČR žádá o začlenění názvu "ekologické zemědělství" v českém jazyce do příslušného seznamu uvedeného v článku 2.

Stanovisko EU:

Tento článek zahrnuje seznam termínů ve všech jazycích Společenství, jimiž se popisují výrobky nesoucí označení, která se vztahují k metodám organické výroby.

Závěr: S požadavkem ČR je možné nakládat jako s jazykovou adaptací.

32. Ochranná dovozní klausule

Požadavek ČR:

ČR žádá o vtělení ochranné dovozní klausule na zemědělské a potravinářské výrobky do Smlouvy o přijetí.

Stanovisko EU:

Požadavek ČR nemůže být akceptován. Obchodní ochranný systém by nebyl kompatibilní se záměrem EU neponechávat žádné hraniční kontroly ( viz DG AGRI horizontální dokument). Navíc, protože regulační systém pro každý trh závisí na volném pohybu zboží, je jasné, že poskytnutí pomoci výrobkům ČR by se muselo vyhodnotit pro případ, že nepůjde o volný pohyb zboží.

Konečně pokud by se měla poskytnout výjimka ze všeobecného principu, musí být rozsah této výjimky jasně definován předem, zatímco navržená ochranná klausule by mohla způsobovat permanentní nejistotu.

EU se proto domnívá, že pokud existuje riziko nevyváženosti trhů, je nejlepším způsobem reakce pokračovat a možná i urychlit pokrok v liberalizaci bilaterálního obchodu.

Závěr: Požadavek musí být zamítnut