Slovenští výrobci začnou platit příspěvky do Recyklačního fondu
03.01.2002 | Hospodářské noviny
Podobně jako v ČR i na Slovensku se mění systém plateb za odvoz komunálního odpadu. Podle nového zákon o odpadech se za producenta odpadu už nepovažuje jako dosud obec, ale firmy a občané, kteří za jeho odvoz a likvidaci budou odvádět místním samosprávám poplatek v rozmezí od 80 do 1200 Sk ročně.
Od Nového roku vzniká nová povinnost i pro dovozce a vývozce, kteří musí uhradit do nestátního Recyklačního fondu předepsané poplatky za devět komodit, jimiž jsou papír, sklo, plasty, vícevrstevné kombinované materiály, baterie a akumulátory, oleje, pneumatiky, zářivky s obsahem rtuti a spotřební elektronika. Cena za kilogram se pohybuje v rozmezí od 0,50 do 15 korun.
V červenci k nim přibude ještě desátá položka. Od té doby bude třeba připlatit ještě 5000 Sk za každý automobil, a to na náklady spojené s jeho budoucí likvidací.
Dovozci musí uhradit fondu svou platbu předem, výrobci jednou za čtvrt roku.
Sankce za nesplnění této povinnosti se mohou vyšplhat až na 10 miliónů korun, i když dosud nebyl určen orgán, který by placení kontroloval.
Předpokládaný letošní příjem fondu 1,2 miliardy Sk bude sloužit jako zdroj finančních prostředků na sběr a využití odpadů jako druhotné suroviny či na podporu separování komunálního odpadu. Je zřejmé, že o tyto zdroje bude velký zájem, ale objevily se i obavy, že bude znamenat zdroj jistých příjmů jen pro úzké skupiny. Zejména když zákon nenutí výrobce tak jako v ČR ke zpětnému odběru a likvidaci svých starých výrobků.
O peníze z fondu se mohou na základě projektů zhodnocujících zpoplatňované komodity ucházet obce, fyzické a právnické osoby.
Na Slovensku se vyprodukuje ročně téměř 20 miliónů tun odpadu, z toho jen 1,7 miliónu tuny připadá na komunální.
Ke třídění odpadu se zatím přistupuje jen v omezené míře. Například v Bratislavě se z komunálního odpadu recyklují jen 4 procenta.
Proto se úřady při určování sazby za odpad pro občany měst a obcí dosud řídily především stavem místní skládky tuhého komunálního odpadu, případně podle dalších podmínek pro jeho likvidaci. Zatím žádná místní samospráva nesáhla po té nejvyšší sazbě, ale přesto v některých městech, jako jsou například Košice či Šurany, budou jejich obyvatelé platit letos za sběr a zneškodňování komunálních odpadů dvoj- až trojnásobek dosavadní částky.
Nejmenší osmdesátikorunovou sazbu zaplatí obyvatelé Hrušova na Gemeru, kde byli v posledních šesti letech od placení za jeho odvoz zcela osvobozeni.
Další články v kategorii Potravinářství
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na drahé zákusky si nepotrpí. Na Žižkově jede pekárna, kde host nenechá výplatu (30.04.2026)
- Hygienička: Úřady kvůli kauze toxinu v kojeneckém mléce upraví komunikaci (30.04.2026)
- Zelenskyj kritizuje Izrael za přijímání ruských lodí s kradeným obilím (29.04.2026)
- Další krach ve skupině Twist. Zmrzlinová firma je v úpadku kvůli rozteklým nanukům (29.04.2026)
- Zdravější stravování ve školních jídelnách se odkládá (29.04.2026)
- Zkontrolujte mrazák, v mase z obchodu byly bakterie. Neprošly ani med a víno (29.04.2026)

Tweet



