Sklizeň je množstvím i kvalitou průměrná

Zemědělci letos sklidili už asi tři čtvrtiny své úrody. Jak tedy jejich celoroční snažení postižené velkými suchy na jaře dopadlo? "Obecně se dá říci, že úroda bude průměrná," říká poradce ministra zemědělství Karel Machovec. "Sucho žádný dramatický nedostatek potravin nepřinese." Zemědělci, které nejvíce zasáhla jarní vedra, ovšem zkrátka nepřijdou. "Dvě stě milionů korun z resortu ministerstva zemědělství už začínáme vyplácet a další peníze by měly být k dispozici do konce roku," tvrdí Machovec. Ministr zemědělství Jan Fencl totiž přesvědčil sněmovnu i vládu, aby vydáním dluhopisů pro postižené zemědělce získala pět miliard korun, i když původně chtěl ještě více. "Peníze se budou rozdělovat podle stanovených kritérií a dokázaných škod, ne podle toho, co si kdo vymyslí," ubezpečuje Fencl. Slíbených pět miliard korun by mělo ministerstvo zemědělství začít vyplácet do konce roku nebo nejpozději začátkem příštího ještě před započetím jarních prací. Podle Machovce nelze jednoznačně říci, že sucho letos způsobilo problémy všem zemědělcům. "Jde určitě o problémy regionální, nikoliv celostátní," míní Machovec. "U obilí bylo sucho skutečným problémem především pro jižní Moravu," upozorňuje zástupce obchodní společnosti AGF Trading František Janů. Patrně největší škody napáchalo jarní sucho u zeleniny a chmelu. Zástupci ministerstva zemědělství ovšem upozorňují, že nedostatek tuzemské zeleniny bez většího zdražení nahradí dovozy. Ty už loni tvořily z loňské spotřeby necelých 860 tisíc tun zeleniny více než jednu třetinu. Chmelu bude podle odborníků o deset až třicet procent méně, a to i přesto, že se pěstoval na větší ploše než loni. "Chmel potřebuje nejvíce vláhy na začátku svého růstu, tedy v období dubna a května. A to právě přišla největší sucha," říká předseda komoditní rady pro chmel ministerstva zemědělství Ivan Branžovský. Podle něho menší úroda chmel patrně zdraží, protože už dnes se o něj obchodníci přetahují. Přesto podle odborníků budou mít pivovary dostatek suroviny pro výrobu piva. Pro domácí spotřebu totiž jde pouze dvacet procent z celkové tuzemské produkce chmelu. Pivovary totiž z velké míry používají pro výrobu piva dovážené chmelové extrakty. I když celkově sklidí tuzemští zemědělci ovoce více než loni, sucho ovlivní výrazně kvalitu a u některých druhů také množství. "Sucho a také letní krupobití způsobí, že bude větší podíl průmyslových jablek, tedy například do moštů," říká Božena Salamánková z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. To pro pěstitele znamená také menší tržby. Asi nejhůře dopadli ovocnáři se všemi druhy rybízu, kterého se urodilo asi o čtyřicet procent méně než loni. "To je citelná ztráta, protože rybíz je tradiční vývozní artikl," uvádí Salamánková. Největší část rostlinné výroby - obilí - zasáhlo sucho co do množství jen okrajově. Problém budou mít zemědělci jako u ovoce především s kvalitou. "I přestože bude obilí obecně o pět až deset procent méně než loni, bude ho stále přebytek," říká Jan ů s tím, že cena by měla zůstat přibližně stejná. Určují ji podle něho totiž především exportní ceny, které jsou na úrovni dnešních, a v nejbližší době se žádná výraznější změna neočekává. Na kvalitě utrpěl podle odborníků zejména sladovnický ječmen a potravinářská pšenice. Zatímco ječmen pro výrobu sladu budou muset sladovnické firmy řešit dovozy ze zahraničí, potravinářská pšenice s nižší kvalitou poslouží dobře do krmných směsí. "Potravinářské pšenice je totiž potřeba jen málo přes jeden milion tun a ten se v celkové předpokládané produkci necelých pěti milionů tun určitě najde," říká Janů.

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info