Rok pravdy

Metro 24.2.2000

Rok pravdy

CENY MLÉKA A MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ SE LETOS PRAVDĚPODOBNĚ ZVÝŠÍ

Jednou z mála forem pozitivní propagace mléka mezi nejmladší generací byla loňská soutěž "Miss mléko".

Za mléko a mlékárenské výrobky zaplatí v letošním roce spotřebitelé téměř s určitostí více peněz než doposud. Podle celé řady názorů se tak stane hlavně kvůli novým zásadám regulace trhu s mlékem, které v závěru loňského roku přijal Státní fond tržní regulace (SFTR), avšak situace zdaleka není tak jednoduchá.

V PRVÉ ŘADĚ je třeba říci, že ceny mléka a mlékárenských výrobků by se v letošním roce, stejně jako ceny mnoha dalších potravin, zvýšily nejspíše i bez státního zásahu. Zemědělská nadprodukce totiž v loňském roce u celé řady komodit výrazně poklesla, v letošním roce lze navíc ještě očekávat redukci zpracovatelských - potravinářských kapacit. To vše vyústí ve zvýšenou poptávku po surovině i zpracovaných výrobcích, které přinese subjektům zbylým na trhu výhodnější postavení, a tedy vyšší cenovou úhradu. Za situace, kdy v podstatě není možné uplatnit domácí potravinářskou produkci na zahraničních trzích, je popisovaný proces nevyhnutelný - a již počátkem roku se projevil především v oblasti zpracování masa. Řada masokombinátů již ukončila, ohlásila či zvažuje ukončení působení na tuzemském trhu. Obdobnou situaci je možné očekávat také v mlékárenském průmyslu.

ZMIŇOVANÉ ZÁSADY regulace trhu s mlékem přijal SFTR za situace, kdy se ministerstvu zemědělství nepodařilo dojít ve výrobkové vertikále mléka k dohodě o zavedení kvót. Pro kvotační režim navíc v ČR v současné době neexistuje legislativní opora ani potřebné statistiky. Daleko důležitější však je, že v dosud nestabilizovaném podnikatelském prostředí by zavedení kvót znamenalo konzervaci stavu, který není vyhovující a který umožňuje přežít neefektivním výrobcům a naopak neumožňuje rozvoj konkurenceschopným. Z tohoto pohledu je tedy odložení kvót správným krokem. Dalším kladem je změna dosavadních kvartálních pravidel regulace na celoroční, stanovení struktury, objemu a finanční spoluúčasti státu na dotovaném exportu mléčných přebytků a určení konkrétních mlékáren, které se budou na vývozu podílet. Správná je i myšlenka kompenzačních plateb za omezení produkce mléka, která by měla vést ke snižování současného jeho přebytku.

ZATÍMCO pro zemědělskou prvovýrobu znamenají nová pravidla opravdu určitou stabilizaci, zpracovatelům i spotřebitelům mléka přinesou zásady komplikace. Státem určená minimální garantovaná cena mléka 7,50 Kč za litr je totiž zhruba o 30 haléřů vyšší, než činila průměrná cena zpracovateli vykupovaného mléka od zemědělců. Již tato skutečnost povede ke zvýšení cen. Dalším problémem nové regulace je faktické snížení kvalitativních parametrů mléka. SFTR totiž u mléka nepochopitelně změnil povinný minimální obsah bílkovin, a to z 3,2 na 2,8 %. Spotřebitele sice tato změna děsit nemusí - obdobný podíl bílkovin je minimální i v zemích EU -, praktické důsledky se nicméně projeví například ve výrobě sýrů, ke které budou mlékárny potřebovat při nižším obsahu bílkovin více suroviny. I to se zřejmě podepíše na vyšší ceně finálních výrobků. Opatření je přitom opravdu zbytečné, protože průměrný obsah bílkovin v mléce činil v ČR loni 3,39 %. Jasné je zřejmě jedno: Kombinace vyšší ceny a potřeba nakoupit k výrobě některých mlékárenských výrobků více suroviny ještě více "zahustí" konkurenční prostředí mlékáren, takže některé z nich tento tlak nevydrží a výrobu ukončí.

NEPŘÍZNIVÝ CENOVÝ VÝVOJ představuje pro zemědělce i mlékárny především jedno zásadní riziko - pokles spotřebitelské poptávky. Je však otázka, je-li ještě kam klesat. Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků je v ČR z vyspělých států nejnižší, především kvůli zcela zavádějícím informacím některých zdravotníků, kteří poukazují na zdravotní rizika při jeho konzumaci. To jsou ovšem velmi mlžná, nepřesná a zavádějící tvrzení. Mléko totiž samozřejmě nejen že není škodlivé, ale má naopak velmi pozitivní význam především pro mladou generaci. Jistěže se najdou jedinci, u kterých může konzumace mléka vyvolat různé alergie - to se však týká řádově dvou procent populace, a je těžkým hříchem dělat z takové minority princip. Při takovém přístupu by totiž lidstvo nejspíše vymřelo hlady, protože v závislosti na stavu toho či onoho organismu zřejmě nelze najít žádnou potravinu, při jejíž konzumaci by se dala stoprocentně vyloučit veškerá možná zdravotní rizika.

STEJNĚ JAKO U CELÉ ŘADY dalších výrobků původem z domácího trhu byla v případě mléka a mlékárenských výrobků trestuhodně zanedbána jejich propagace a spotřebitelská osvěta. Jediným systémově pojatým programem je dosud pouze program školní mléko, jehož cílem je obnovit u nejmladší generace s mlékem spojené stravovací návyky. Spotřeba mléka tím sice nijak nestoupne, ale jde alespoň o investici do budoucnosti. Vůbec největší investicí by ale měla být jednotná strategie rezortního ministerstva a celé mlékárenské výrobkové vertikály, která by dokázala před spotřebitelskou veřejností obhájit a vysvětlit své priority, ale také vyslyšet priority spotřebitelské poptávky.

V SOUČASNÉ DOBĚ je to ale tak, že ministerstvo zemědělství staví svými zásahy zemědělce a zpracovatele proti sobě, ti pak navzájem zpochybňují před veřejností účelnost navrhovaných opatření a spotřebitel má nutně pocit (a někdy i pravdu), že se "jeho" zemědělci a "jeho" mlékárny nechovají v jeho zájmu. Pozitivní image domácích producentů pak vlastně neexistuje a řada lidí pak zcela logicky dochází k názoru, že je vlastně lepší konzumovat tovar dovážený ze zahraničí. A to je další skrytá hrozba - spotřebitelské ceny některých domácích mlékárenských výrobků se příliš od zahraničních neliší - a nepromítne-li spotřebitel do svého výběru zboží alespoň trochu jakýsi "národní zájem" nakupovat zboží vyrobené v ČR, může to obtížnou odbytovou situaci zemědělců a avizované problémy mlékáren ještě prohloubit.

PETR HAVEL

METROFAKTA/ PRODUKCE A VÝVOZ MLÉKA

* Celková výroba konzumního mléka v ČR činila loni 473,8 mil. litrů a byla meziročně o 14,6 mil. litrů, tedy o 3 %, nižší.

* Proti r. 1998 se loni výrazně zvýšila produkce mléka trvanlivého, a to o 25,5 % na více než 311 mil. litrů. Na celkové výrobě konzumního mléka se toto mléko podílelo loni z 65,7 %, zatímco v předcházejícím roce byl jeho podíl pouze 50,8 %.

* Z hlediska obsahu tuku loni dynamicky vzrostl podíl nízkotučného mléka na 32,5 % z 25,7 % v r. 1998. Konzumní mléko s obsahem tuku nad 2 % na trhu prakticky neexistovalo.

* Za čtvrté čtvrtletí loňského roku bylo vyvezeno celkem 107 mil. litrů mléka ve formě mlékárenských výrobků, přičemž SFTR na tento export přispěl 243 mil. Kč.

* Celkem bylo vyvezeno 3.500 tun másla, 4.982 tun sušeného odstředěného mléka, 2.990 tun sušeného plnotučného mléka, 247 tun kaseinu, 415 tun kondenzovaného mléka, 732 tun bílých sýrů a 318 tun sýrů tvrdých.