Reziduí v potravinách je stále méně

Za posledních deset let se kvalita českých potravin živočišného původu rapidně zlepšuje. Jak dnes AGRIS informoval tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben, potvrzují tuto skutečnost výsledky šetření prováděné SVS.

SVS podle Dubna totiž organizuje již léta monitoring cizorodých látek nejenom v potravinách a surovinách živočišného, ale i rostlinného a jiného původu, u hospodářských a volně žijících zvířat, u lovné zvěře a také odebírá vzorky vody. A to ve třech podobách - pravidelný monitoring, cílené vyšetření a dovozy.

"Tento monitoring provádí orgány veterinární správy jednak v souladu s veterinární legislativou, jednak s příslušnou směrnicí EU (č. 96/23/EU). Kdo je kontrolován, není o tom předem informován. Výrobce je pod neustálým tlakem, že k němu dozor může kdykoli přijít.

Veterinární správa se této činnosti věnuje prakticky a systematicky od roku 1985, protože jí tato povinnost vyplývá z veterinárního zákona a také proto, že věrohodnost našeho monitorovacího systému je nezbytnou podmínkou, aby ČR byla na seznamu zemí, od kterých EU může přijímat živočišné produkty. Zatím se nestalo, že bychom byli z tohoto seznamu, vypuštěni, to znamená, že naše živočišné komodity mohou být do EU vyváženy.

Státy sdružené v EU dnes prosazují státní kontrolu potravního řetězce, od stáje po stůl. Totiž kontrolovat nejen potraviny a zvířata, ale celý potravní řetězec od krmiv přes živá zvířata, až po výrobky, které jdou do obchodu," informoval Duben.

V Belgii přistoupili po loňských zkušenostech s dioxiny k razantnímu monitorování cizorodých látek. Tamější program známý pod názvem "CONSUM" je zaměřen na stálé monitorování surovin určených k výživě zvířat tj. i krmných směsí. Cílem je včasná detekce možné kontaminace a nastartování systému včasného varování. Právě na jeho základě je možné zamezit průniku kontaminantů - cizorodých látek v nebezpečném množství do potravního řetězce. Program CONSUM zahrnuje všechny výrobce surovin do krmných směsí a všechny mísírny krmiv.

Náš monitoring probíhá již od roku 1985. Veterinární správa tak dozoruje i zdravotní nezávadnost krmiv a potravin živočišného původu. To bylo dáno už tím, že veterináři si vždy uvědomovali, že lepší je prevence než léčba. Proto sledovali celý potravní řetězec a monitoring byl vždycky stavěn od krmiva přes vodu sloužící k napájení zvířat, přes živá zvířata, suroviny z nich, až po potraviny. Pravidelně se sledují předem určené kontaminanty v předem určených potravinách, surovinách a krmivech. Narazí-li veterinární inspekce v průběhu monitoringu na jakoukoli nadlimitní hodnotu, provádí opakovaná cílená vyšetření a vrací se na místo tak dlouho, dokud nenajde zdroj. To znamená, že se třeba přes mléko dostane do konkrétní stáje, přes krávy se dostane na krmivo, přes to například až na nátěrovou hmotu, která byla v silážním žlabu, nebo na asfaltovou podlahu, ze které se například polychlorované bifenyly (PCB) do krmiva dostaly.

Tak například za posledních deset let výrazně poklesl výskyt rtuti v krmných obilninách, z 0,028 m prakticky na nulu (0,001 mg/kg), přičemž limit je 0,1 mg/kg. Poklesl též obsah olova z 0,166 mg/kg na 0,118, přičemž limit činí 5 mg/kg. Obsah arzénu a kadmia se drží víceméně na stejné úrovni, klesá jen mírně, přičemž se ani zdaleka neblíží povolenému limitu. Arzénu je zjišťováno 0,045 mg/kg a limit činí 2 mg na kg, kadmia 0,054 mg proti limitu 0,5 mg/kg. Obdobný poměr obsahu těchto látek je zjišťován v krmných směsích a v podstatě i krmných doplňcích. Kadmium a arzén jsou typické emisní prvky a jejich výskyt souvisí se znečištěním životního prostředí. Aby mohlo dojít ke snížení, musí být potlačeny jejich zdroje.

Zajímavé údaje jsou ze sledování dusičnanů a dusitanů ve vodě používané k napájení. Lze říci, že voda z veřejného zdroje, z vodovodu, má dlouhodobě asi o čtvrtinu nižší obsah dusičnanů než vody z vlastních zdrojů, studní. Limit činí 50 mg/l, a ve veřejných zdrojích loni činil průměr 28,9 a ve vlastních 39,7 mg/l proti 22,1 a 29,8 na počátku devadesátých let, je tedy patrný mírný nárůst. Dusitanů za minulá léta proti tomu ubývá, ale vlastní zdroje jich stejně obsahují více. Zde limit činí 0,1 mg/l a ve veřejných zdrojích bylo zjištěno v průměru 0,027, ve vlastních 0,092 mg/l, proti 0,036 a 0,149 na počátku devadesátých let.

Přestože se již desetiletí, od roku 1974, nesmí plošně používat pesticidy na bázi DDT, stále se sleduje jeho obsah v mase, masných výrobcích a sýrech. DDT je totiž velmi perzistentní a má navíc tu vlastnost, že se kumuluje v tukových tkáních. Zjištění je též hluboce podlimitní. Za posledních deset let se obsah DDT v mase a výrobcích snížil na polovinu až třetinu. Limit činí 1 mg/kg tuku a u hovězího bylo zjištěno 0,032, u vepřového 0,015, v masných výrobcích 0,017, masných konzervách 0,012 a v sýrech 0,015 mg/kg tuku. Rozdíl mezi vepřovým a hovězím vyplývá z dlouhověkosti krávy proti praseti.

Dále se monitoruje výskyt vybraných cizorodých látek - arzénu, rtuti, kadmia a olova v orgánech jatečných zvířat, jmenovitě v játrech a ledvinách. Jejich množství zaznamenává mírný pokles a v podstatě je možné říci, že je na hranicích měřitelnosti. Obdobná je situace ve zjišťovaném množství PCB, kde je pokles ještě razantnější, neboť se na základě monitoringu veterinární správy podařilo eliminovat zdroje. Podobná situace je i u sýrů a vajec.

Před několika lety prověřovali úředníci z Bruselu náš systém monitoringu a jeden z dotazů zněl, proč konáme tolik vyšetření na PCB. Odpověď veterinární správy byla, že to považuje za velký problém, neboť z našeho prostředí ještě nejsou zcela odstraněny staré zdroje PCB. Loňská kauza dioxinů v Belgii měla počátek právě v PCB. Ty se totiž přehřátím přeměnily na dioxiny a dostaly se do krmiv.

Státní veterinární správa navíc v minulém roce zavedla i vyšetření jdoucí nad rámec našich hygienických limitů. Vyšetřuje se tak jednak suma PCB, jak stanoví naše hygienická směrnice, jednak jednotlivé vybrané kongenery, kterých je sedm. Z počtu těchto kongenerů je možné usoudit, zda jde o čerstvý zdroj nebo o starou zátěž, protože PCB se v prostředí samy rozkládají. Tento postup veterinární správy, zejména v souvislosti s jarním zjištěním PCB v krmivu v Belgii, se ukazuje jako oprávněný a správný. Veterinární služba v letošním roce přikročila k tomu, že do plánu na letošní rok zařadila navíc vyšetřování na dioxiny. Bude vyšetřován kafilerní tuk ve vzorcích z kafilerních podniků, dále vzorky čerstvého másla, a vzorky sladkovodních ryb, zejména kaprů.

Současná situace, co se týká dioxinů je taková, že u nás ani v EU nejsou stanoveny hygienické limity dioxinů pro jednotlivé potraviny. Aby tak bylo možno učinit, musí celá Evropa, a vlastně i svět, absolvovat ještě mnohá jednání. Musí se dokonale zmapovat situace a zejména zvážit toxikologická nebezpečnost. Dosud se uvádí pouze maximální přijatelná dávka, kterou může člověk dostat do těla ze všech zdrojů (tj. ovzduší, vody, potravin) a ta činí 1 až 4 pikogramy na kilogram tělesné hmotnosti člověka a den, jak doporučuje WHO (Světová zdravotnická organizace).

"Z pohledu obsahu cizorodých látek lze hodnotit zdravotní nezávadnost krmiv, surovin a potravin živočišného původu u nás jako příznivou a toto kritérium by při posuzování našich výrobků na společném evropském trhu nemělo činit problémy," zdůraznil Duben.