Řepka pro lidskou výživu - sója pro krmné účely

Repka pro lidskou výživu - sója pro krmné úcely

Ukoncení letošní sklizne repky v Ceské republice ohlásilo koncem zárí ministerstvo zemedelství. Jak uvedli jeho pracovníci, výnosy jsou srovnatelné s výnosy z lonské sklizne a celkový objem dosáhl zhruba 799, 4 tisíce tun. Pro letošní sezónu bylo repkou oseto 350 tis. hektaru pudy. V porovnání s lonskou sklizní, která cinila 935 tisíc tun, je to sice výrazne méne, pro domácí zpracovatele však stále dostacující množství.

Zpracovatelé mohou ale v letošním roce ocekávat i nárust domácí produkce sóji. Podle Jirího Holecka ze spolecnosti Zemedelská agentura, která pestování sóji v Ceské republice zastrešuje, je v letošním roce oseto 1 200 hektaru pudy, pro príští rok uvažují s rozšírením až na 5 000 hektaru. Vzhledem ke klimatickým podmínkám se jedná o teplomilné stredoceské oblasti a území jižní Moravy. Výnosy ze sklizne, která zahajuje v ríjnu, lze ocekávat ve výši zhruba dvou tun z hektaru, zpracovatelské kapacity by tedy mohly pocítat s výkupem zhruba 2 400 tun domácích sojových bobu. Ve srovnání s repkou se však jedná o mizivé procento tuzemské olejnaté komodity, kterou mohou nejvetší domácí zpracovatelé využít. Jiná je otázka v prípade importu, kdy napríklad dovoz sojových bobu do Ceské republiky dosáhl v lonském roce témer deset tisíc tun.

Vzhledem k výtežnosti, která u sóje ciní zhruba 17 % oleje (u repky se dosahuje témer 40-ti procentní výtežnosti), jsou sojové boby zpracovávány predevším pro krmné úcely, pricemž druhým duležitým faktorem zde je i vhodné složení všech prvku pro živocišnou výrobu. Domácí poptávka po kvalitních sojových šrotech je velmi vysoká, naopak domácí produkce nízká. To je duvodem rocního importu zhruba kolem 400 tis. tun šrotu.

Jiná je již otázka poptávky po sojovém oleji. Zde hraje pro konecného spotrebitele výraznou roli nižší cena, kterou je dán samotný charakter sojového oleje. Cena spolu s kvalitou a soucasne s úcelem použití v domácnosti staví sojový oleji do rady diskontních produktu. Je nesporným faktem, že repka má nižší jodové císlo, což znamená vyšší oxidacní stabilitu repkového oleje a tím i delší trvanlivost. Z hlediska výživy jsou pro organizmus nežádoucí nasycené mastné kyseliny, kterých má zpracovaný repkový olej o polovinu méne, než sojový. Vzhledem k biologickým hodnotám je tedy repka pro lidskou výživu žádoucí. Oba zmínené faktory jsou dány a nelze je rafinací zmenit ani upravit tak, jak lze u dalších faktoru odlišujících repkový olej od sojového. V prípade zásahu a úprav je však nutno prihlédnout k ekonomice zpracování, nebot by potom cena konecného olejového produktu ze sóji výrazne stoupla. Jedná se zde predevším o kyselinu palmitovou, která je jedním z rizikových faktoru pro vznik aterosklerózy. V repkovém oleji se pohybuje od 1,5 do 6ti procent, v oleji sojovém potom od 9,7 do 13,3 procenta. Naopak žádoucích fytosterolu, které snižují obsah cholesterolu v krvi, muže mít repkový olej až 11 300 mg/kg, pricemž u oleje sojového se pohybují od 1 800 do 4 tis. mg/kg.

V souvislosti se sklizní domácich sojových bobu je nutno zduraznit, že tuzemští zpracovatelé jsou schopni vyprodukovat oleje i šroty srovnatelné kvality se zahranicními. Zvýše uvedených skutecností potom jednoznacne vyplývá, že zpracování repkového semene je nejvhodnejší pro lidskou výživu, sojové boby jsou svým charakterem nepostradatelné pro živocišnou výrobu na celém svete.

Zdroj: Marie Logrová, mediální zástupkyne akciové spolecnosti Setuza